Zákonem stanovená dlouhá "paušální" záruční doba je vůbec často spíš ke škodě spotřebitelům. Nedává totiž trhu šanci si v tomto konkurovat. Povinnosti, které jim v této době zákon ukládá jsou natolik velké, že výrobci jsou spolu s tlakem na snižování cen k omezování životnosti na dobu těsně po jejím uplynutí v podstatě donuceni. Kdyby záruční doba nebyla povinná a povinnosti výrobců byly spotřebiteli hůř zneužitelné, byla by cenným vodítkem při výběru zboží. Čínské šmejdy (včetně těch značkových) by měly maximálně 6 měsíců, dva roky by už mělo zboží, které má opravdu šanci něco vydržet. Nutit všechny být nejlepší je paradoxně chyba. Spotřebitel pak ví prd a jde jen po ceně.