Hlavní navigace

Sítové antény

Sdílet

Sítové antény jsou vlastně buzené patrové soustavy, sestávající vždy ze zářiče a reflektoru. Existují dvě provedení sítových antén, dvoupatrové (tzv. malé síto) a čtyřpatrové (tzv. velké síto. Směrovost sítových antén v horizontální rovině je nižší než například u antén Yagi, zato ve vertikální rovině je diagram antény velmi ostrý. Potlačení příjmu z boku a ze zadního směru závisí na kvalitě zpracování (zejména hustotě reflektoru), obecně je ale také nižší. Síta nejsou tak náročná na homogenitu pole, a proto se hodí i do členitějšího prostředí, k montáži na zeď, na půdu a podobně. Jejich výhodou jsou pak i kompaktní rozměry.

Pozor na „polská síta“!

Venkovní anténa síto polské

Sítové antény jsou dnes nejběžněji prodávanými anténami pro příjem televize, ale velká většina prodávaných sít jsou takzvaná „polská síta“. Ta jsou běžně v prodeji i v sítích hypermarketů či běžných prodejnách s elektronikou, popřípadě v hobbymarketech. Zájemce o kvalitní příjem televize by si na tyto antény měl dát pozor. Jsou velmi levné, seženeme je za ceny od 100 Kč do 350 Kč, tomu ale odpovídá i jejich funkčnost a výdrž. Směrovost a zisk polských sít je výrazně nižší než u kvalitních sít české výroby, řemeslné zpracování je pak velmi nekvalitní a životnost těchto antén je velmi nízká.

Navíc bývají často v těchto anténách vestavěny širokopásmové zesilovače (většinou s rozsahem 6–60 TV kanál), které jsou na tom s kvalitou podobně – mají sice často vysoký udaný zisk (25–30 dB), ale velmi nízkou vybuditelnost, což způsobuje časté zahlcení zesilovače blízkým vysílačem, jeho přebuzení a následnou degradaci přijímaných signálů. Zesílený signál se také může naindukovat zpět na svorky antény a rušit poté příjem TV v blízkém okolí.

Polská síta mají většinou uvedený kmitočtový rozsah 6–69 kanál, tedy VHF + UHF, což je ovšem nesmysl, protože anténa samotná je konstrukčně určena pouze pro UHF pásmo. Objevují se i další parametry, které znalce antén pobaví, běžného uživatele však mohou zmást (zisk 50 dB a další). Také se objevují hybridy, kdy je na svorky připájen např. vertikální dipól, který má sloužit pro příjem vertikálních signálů v pásmu VHF, spíše ale ještě více zhorší vlastnosti antény v UHF pásmu. Všechny varianty polských sít tedy nelze doporučit, a zájemce o kvalitní příjem digitální televize by se měl poohlédnout po kvalitnějších produktech.

Kvalitní síta jsou pro DVB-T dobrou volbou

Venkovní anténa síto plzeňské

Obecně jsou ale kvalitní sítové antény pro příjem DVB-T velmi vhodné. Na trhu je více typů od mnoha výrobců, jejich parametry jsou ale často stejné. Nejčastěji se prodávají české antény TVA (velké síto), a TVB (malé síto). Velká síta jsou často označována jako „plzeňská“, toto pojmenování vzniklo v době, kdy byl jediným výrobcem těchto typů antén Kovopodnik Plzeň. Výroba zde již zanikla, ale stejný design antény nyní vyrábí několik menších českých firem. Kvalitní česká síta poznáme zejména podle hustého reflektoru. Někdy se prodávají i přídavné direktory, které mírně zisk a směrovost antény zvyšují, zpravidla o 1–2 dB. Malé české síto seženeme za cenu kolem 350 Kč, za velké síto pak zaplatíme do 500 Kč.

Zahraniční výrobky, které u nás lze také zakoupit, mají vlastnosti většinou podobné jako česká síta, u některých typů je ale zisk dokonce menší. Výrobci často udávají hodnotu zisku v dBi, pro zisk v dBd je třeba odečíst 2,15 dB. Některé dovážené výrobky (zejména španělské produkce) nelze příliš doporučit proto, že jejich reflektor je tvořen i plastovými díly. Ty nejsou v našich klimatických podmínkách zrovna trvanlivé, a po několika zimách se nám jinak kvalitní anténa může rozpadnout. Na českém trhu se ze zahraničních sít nejčastěji objevují výrobky firem Televes a Fracarro. Za antény Fracarro zaplatíme od 450 do 700 Kč, produkce Televes je ještě dražší.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).