Hlavní navigace

Výzkum: domácnostem chybí informace o digitalizaci, s vypínáním analogu by nespěchaly

10. 3. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Lidé v Česku si od digitálního vysílání slibují více televizních programů a lepší obraz, zatím přitom nedělají rozdíl mezi tématickými a plnoformátovými kanály, ani mezi různými formami placené televize. Šest z deseti obyvatel České republiky by mělo za určitých podmínek zájem o HDTV, interaktivitu zatím většina lidí nechce. Tyto a další závěry vyplynuly z marketingového výzkumu občanského sdružení Hermes a společnosti Respond and Co.
Marketingový výzkum I

Marketingový výzkum Chování potenciálních zákazníků na digitálním trhu v ČR pochází z dílny občanského sdružení Hermes, které celý projekt zaplatilo a vytvořilo i základní verzi dotazníku. Ostravská firma Respond and Co provedla předvýzkum, ve kterém ověřila, jestli jsou pokládané otázky dostatečně srozumitelné, provedla drobné úpravy pro lepší pochopení a svěřila text síti svých tazatelů. Ale protože i tazatel je pouze člověk a nemusí vědět všechno, zajistil Hermes celé síti nezbytné proškolení. Sběr dat, během kterého navštívili tazatelé 1250 domácností, probíhal od 20. ledna do 13. února letošního roku, skončil tedy jen několik dní po zahájení olympiády v Turíně a po startu digitálního programu ČT 4 Sport.

Tazatelé navštěvovali při výzkumu lidi přímo v domácnostech, kde jim kladli otázky a výsledky klasicky zaznamenávali na papír. Rozhovor trval průměrně 45 až 50 minut. Některé otázky měly možnost více odpovědí, na několik z nich mohl dotazovaný odpovědět navíc úplně jakkoliv. Aby výsledný vzorek věrněji kopíroval sociodemografické rozložení populace České republiky, zmenšil se počet rozhovorů braných v potaz na 1227. Chyba měření by neměla přesáhnout +/- 2,9 procenta, a to u výsledků s hodnotou 50 procent, u nižších čísel se možnost omylu ještě snižuje. Hermes v první části zveřejnil pouze zhruba třetinu výstupů, které mu dotazník přinesl, zbytek si nechá ještě na další odborné semináře a workshopy.

Marketingový výzkum II

Výzkum chování potenciálních zákazníků na digitálním trhu v ČR

Hermes perex
Zajímají vás všechny zjištěné podrobnosti, chcete si udělat vlastní obrázek, nebo mít jen při čtení textu i grafickou oporu? Pak si stáhněte prezentaci [PPT, 219 kB], kterou nejprve shlédli novináři na včerejší tiskové konferenci, aby byla záhy k dispozici na internetové adrese občanského sdružení Hermes.

Místo televize ve všedním životě

Dvě třetiny Čechů sledují televizi prakticky každý den. Další 23 procenta populace si zapnou televizor třikrát až pětkrát týdně a pouze jeden z deseti obyvatel ČR se dívá na obrazovku nejvýš dvakrát za týden. Údaje se jen málo liší mezi muži a ženami i mezi jednotlivými věkovými skupinami. Nejméně se na televizi dívají mladí lidé ve věku 15 až 23 let, nejvíce pak občané starší 61 let.

Každý třetí obyvatel České republiky je spokojen se současnou televizní nabídkou a nic mu nechybí. 10,6 procenta lidí by uvítalo v televizi více sportu, 5,2 procenta bohatší filmovou nabídku a 4,6 procenta by si přálo větší počet dokumentů. Nedostatkem dechovky strádá 1,1 procenta obyvatelstva, více erotiky schází zhruba jednomu člověku z 50. Výsledky jsou obdobné, ať už měli lidé říci jedinou možnost, nebo když sestavovali žebříček pěti favoritů.

Digitální vysílání jako nový element

Třetina lidí v Česku ještě vůbec neslyšela, že nějaké digitální vysílání existuje, natož že se chystá i k nim do domácnosti. Když se obyvatelé České republiky o digitalizaci odněkud dozvěděli, byla to především média, kterým dominovala televize. Dobrým zdrojem byli přátele a známí, příp. rodina či příbuzní. Od některého z politiků nebo legislativních orgánů se o digitalizaci dozvěděla pouhá 2,4 procenta Čechů, což není záviděníhodná vizitka. Internet, kam spadá i server DigiZone.cz, získal desetkrát tolik. Pokud si prohlížíte prezentaci a nehrají vám procenta v součtu, vězte, že odpověď na otázku mohli lidé ovybrat až z deseti možnosti, jedenáctá jim nabízela libovůli, a když se přesto žádný zdroj nenašel, zbývalo ještě „nevím“. Podobně vícehlavé byly i některé dotazy následující.

Jan Vávra kontroluje

Jaké informace o digitálním vysílání lidi zajímají? Více než polovina z nich chce znát především obecné možnosti digitální televize. O nových službách by si přála vědět víc zhruba třetina populace, podobné procento zajímají i funkce set-top-boxů a jejich nabídka. 11,4 procenta Čechů nechce o digitálním vysílání vědět vůbec nic.

Pokud ale přijde řeč na zavádění DVB-T, pospíchala by sotva polovina obyvatel ČR. Na otázku Pozemní vysílání v České republice bude nejpozději v letech 2009–2012 plně digitalizované, analogové vysílání přestane zcela existovat. Řekněte mi, prosím, zda byste měl(a) zájem o příjem pozemního digitálního televizního vysílání dříve než od roku 2009–2012, řekněme v horizontu do 1–2 let? odpovědělo téměř 36 procent lidí spíše ne a více než 16 procent pak vůbec ne.

Ptáte se proč? Především proto, že zatím funguje a ještě chvíli fungovat bude vysílání analogové. Chybou je i to, že lidem scházejí o digitalizaci informace. Pro pětinu lidí jsou důvodem vysoké pořizovací náklady, 22, 1 procenta čeká na vypnutí analogu a každý čtvrtý čeká, co mu řekne někdo jiný.

Pořadí zájmu o jednotlivé způsoby šíření digitálního vysílání je následující: na 1. místě DVB-T s 28,1 procenta, 2. místo DVB-C se zhruba 20 procenty (odpovídá kabelové penetraci v ČR) a na 3. místě DVB-S, 15,5 procenta. IPTV láká pouze jednoho člověka z dvaceti.

Mezi předpokládané výhody digitálního příjmu patří u lidí vyšší kvalita příjmu, rozšířená nabídka televizních programů, kvalitnější zvuk a lepší signál. Každá z těchto odpovědí překonala 60 procent. Následuje obraz s vysokým rozlišením (HDTV), prostorový a stereo zvuk, možnost přijímat televizní signál i mimo dosah anténní přípojky, na předposledním místě jsou pro Čechy služby interaktivní televize a úplně poslední je mobilita příjmu, která zaujala jen 34 procenta lidí.

Novinky digitální televize a optimální cena set-top-boxů

HDTV láká už teď 53 procenta obyvatel Česka, většinu z nich ale jen pod podmínkou, že se jim nesníží programová nabídka. Každý pátý si chce kvalitu obou verzí vysílání nejdřív porovnat a další z pětice zatím žádné HDTV nechce, protože si neumí představit jeho výhody. O interaktivních službách je oproti tomu povědomí daleko menší a co je cizí, toho se lidé bojí. 53 procenta Čechů žádnou interaktivitu nechtějí, opačný názor má jenom 21,8 procenta – zbytek neví, je nerozhodný. Zajímavý obrázek dává odpověď na otázku, jež se ptala po druhu zpětného kanálu, který by lidé pro interaktivní služby využívali. Dominantní podíl zaujímá SMS, o čemž zatím výrobci pravděpodobně vůbec neuvažují, kuriozitou je bankovní účet nebo složenka.

Marketingový výzkum - slide A

Podle marketingového průzkumu by se cena základního modelu set-top-boxu měla pohybovat mezi čtyřmi sty a dvěma tisíci korunami. Grafické zdůvodnění, kterým Hermes svoje zjištění podkládá, připomíná náčrtek ruského trenéra v závěru hokejového finále na olympiádě v Naganu, podstatnější ale je, že nejprodávanější set-top-box TechniSat DigiPal 2 zatím přitahuje lidi i za cenu, která dva tisíce korun přesahuje. Při pokládání otázky měli dotazovaní naprostou libovůli při volbě ceny, žádná předpřipravená nabídka. A protože člověk má přirozenou tendenci hnát cenu bez větších úvah a omezení co nejníže, bral bych výsledek výzkumu s rezervou. Dodávám jen, že podobná otázka se týkala i digitálního přijímače, který by podporoval interaktivitu a další služby. Tentokrát se cenové rozmezí pohybovalo od 550 do čtyř tisíc korun. Mezi preferovanými druhy set-top-boxů si zatím vede nejlépe základní model (43,4 procenta), tzv. inteligentní digitální přijímač je druhý (29,6 procenta) a zařízení, které by umělo i nahrávat, láká 15,5 procenta lidí.

BRAND24

A co dál?

Marketingový výzkum Chování potenciálních zákazníků na digitálním trhu v ČR je určitě krok správným směrem. Jak ale poznamenal Ondřej Gažík ze společnosti Respond and Co, podobný průzkum by se měl za určitou dobu zopakovat. Teprve pak může ukázat, jestli aktivity občanského sdružení Hermes (ale i dalších subjektů, které chtějí lidem předat informace) byly užitečné, nebo šlo jen o neefektivně proinvestované peníze. Doufejme, že blíže pravdě bude varianta první, už kvůli vyšší digitální gramotnosti českého národa.

Foto: Autor

Jsou pro vás výsledky marketingového průzkumu překvapivé?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracoval do ledna 2011 ve zpravodajství TV Z1. V redakci DigiZone.cz působil od startu v říjnu 2005 do dubna 2008 jako redaktor, pak i zástupce šéfredaktora.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).