Můžete prosím čtenářům naznačit, co je Technický plán přechodu a proč jej připravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ)?
Připravit tzv. Technický plán přechodu (zkratkou TPP) uložila Českému telekomunikačnímu úřadu vláda, a to již v září 2005. ČTÚ jej má vládě předložit na podzim, spolu se zprávou o výsledcích jednání konference RRC06 (regionální konference ke koordinaci kmitočtů). Půjde o dokument stanovující lhůty, podmínky a postup při rozvoji sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a pro vypínání analogového vysílání. Na Technický plán přechodu se odvolává i tzv. digitální novela (novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou již schválila Poslanecká sněmovna a nyní projednává Senát), která dále upřesňuje jeho obsah.
Jakou bude mít TPP podobu? Bude závazný, či jen doporučený?
ČTÚ bude vydávat Technický plán přechodu ve formě tzv. opatření obecné povahy (OOP). Proces přijímání takovéhoto dokumentu pak podle zákona o elektronických komunikacích musí zahrnovat veřejnou diskusi, vypořádání připomínek a posléze přijetí Radou ČTÚ. Výsledné OOP bude závazné pro podnikatele zajišťující sítě elektronických komunikací, určené pro šíření zemského televizního vysílání, stejně jako pro provozovatele vysílání s licencí a provozovatele vysílání ze zákona a příslušné státní orgány.
Mimochodem, stejným způsobem, tj. formou opatření obecné povahy, bude ČTÚ aktualizovat i dvě přílohy jiného relevantního dokumentu (Plánu využití rádiového spektra v dotčených pásmech určených pro rozhlasové a televizní vysílání).
Jaký je časový harmonogram pro nejbližší období?
V současné době již existuje základní návrh principů TPP i kostra samotného dokumentu. ČTÚ jej už předal provozovatelům vysílání a operátorům sítí (2. března), a očekává od nich, že mu do 23. března zpracují svá stanoviska a reakce. O těch se následně bude diskutovat na technické skupině k digitálnímu vysílání. V dubnu pak ČTÚ připraví další, zřejmě detailnější a rozsáhlejší návrh TPP.
Znáte už úplné zadání?
Ještě existují určitá „bílá místa“ na vstupech do TPP. Jde např. o to, kdy bude veřejnoprávní multiplex umístěn do nové sítě, vyhrazené pro ČT. Nebo o preference provozovatelů vysílání ohledně postupu pokrývání území digitálním signálem.
V dalších krocích přípravy (duben 2006) se výše uvedený základ TPP doplní ještě o další zadání (např. vymezení sítě pro regionální vysílání). Tím vznikne rozsáhlejší a kompletnější materiál, který bude současně i podpůrným podkladem pro jednání našeho týmu na mezinárodní koordinační konferenci RRC06. Chci v této souvislosti ještě připomenout, že ČR splnila v termínu všechny úkoly vyplývající z náročné přípravy podkladů pro tuto konferenci. Dosavadní přípravná jednání indikují, že požadavky ČR jsou reálně splnitelné a jsou založeny na kvalitně připravných podkladech.
Zmiňujete konferenci RRC06, která by měla proběhnout v létě. Jak zasáhne do příprav TPP?
Viz výše, po diskusi s relevantními subjekty vznikne podkladový materiál pro tým, který se zúčastní mezinárodní koordinační konference RRC06 v Ženevě v květnu/červnu t.r.
Plánovaná Regionální radiokomunikační konference (RRC 06) pro revizi dosavadního kmitočtového plánu bude mít za úkol sestavit nový kmitočtový plán pro digitální TV vysílání pro celý Evropský rozhlasový region. Klíčovým výsledkem bude přijetí nového kmitočtového plánu (dále jen GE-06). Zde je ale nutné upozornit, že nepůjde o přidělení nových kmitočtů. Celý plán bude jen jinak organizovat stávající kmitočtový prostor.
A jak budou pokračovat přípravy po RRC06?
Na základě závěrů konference ČTÚ dopracuje TPP do podoby, kterou nejpozději ke konci července předloží k veřejné diskusi na svých webových stránkách.
Po zapracování připomínek z veřejné diskuse bude výsledný návrh TPP předložen vládě, jako součást zprávy o koordinační konferenci. Stanovený termín je říjen letošního roku.
Rok po přijetí GE-06 nabude tento mezinárodní kmitočtový plán účinnosti a jednotlivé národní správy se jím budou řídit. Samozřejmě, že ještě před účinností plánu je možné podle něj postupovat, na základě dvoustranných koordinačních jednání.
Jaký by vlastně měl být cílový stav?
Nejzazším termínem dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání, se kterým TPP počítá, je začátek roku 2012. Plán bude pokud možno sestaven tak, aby se kompletní vypnutí analogového televizního vysílání podařilo dosáhnout do data deklarovaného ČTÚ – tj. 9. září 2009 nebo 10. října 2010, a zároveň byly optimálně dodrženy principy přechodu na digitální vysílání, stanovené příslušnou Koncepcí Ministerstva informatiky (MI) ČR.
V průběhu realizace TPP se současné přechodné sítě s částečným pokrytím (označované jako sítě A, B a C) přemění na standardní, celoplošné sítě označované čísly 2, 3 a 4. Kromě toho se sestaví další síť, s číslem 1, určená pro veřejnoprávní multiplex.
Konkrétní výsledná podoba TPP bude nepochybně ovlivněna celou řadou faktorů. Půjde např. o ochotu operátorů investovat do budování digitálních sítí, o ochotu a schopnost provozovatelů vysílání hradit cenu za šíření signálu na celém území ČR a podobně.
Zásadním faktorem ovlivňujícím jak přípravu samotného TPP, tak hlavně jeho praktickou realizaci, však bude dostupnost budoucího obsahu vysílání. Současný stav, kdy náplň pro nové digitální sítě dosud neexistuje, zcela jasně ukazuje, že provozovatelé sítí nezačnou v žádném případě budovat své sítě bez uzavření dohod s provozovateli vysílání.
Je nutno ovšem upozornit na to, že TPP řeší jen základní cíle celého procesu přechodu na digitální vysílání. Neřeší tedy sestavení dalších možných sítí pro digitální vysílání.
Jak chcete postupovat při samotném přechodu? Budou všechny změny probíhat stejně na celém území ČR, nebo různě v různých oblastech?
V Evropě se při realizaci přechodu na digitální vysílání postupuje tzv. „ostrůvkovou metodou“, kdy se celé území rozdělí na několik oblastí („ostrůvků“), ve kterých vše probíhá relativně samostatně – jak zahájení digitálního vysílání, tak i souběh analogového a digitálního vysílání, a nakonec i vypnutí analogového vysílání. „Ostrůvky“ mohou být specifikovány na základě správního členění nebo na základě jiných kritérií. V sousedním Německu se např. postupuje podle jednotlivých spolkových zemí.
Návrh ČTÚ vymezuje deset oblastí („ostrůvků“), rozdělující celé území ČR podle klíčových stanovišť vysílačů stávajících celoplošných televizí. Tyto oblasti nejsou totožné se správním rozdělením ČR dle krajů. V současné fázi přípravy TPP se oblasti vzájemně překrývají (umístění ve dvou oblastech se dotýká cca 40 procent obyvatel).
Jednotlivé oblasti jsou pro TPP základní územní plánovací jednotkou, ke které jsou vztaženy cílové standardní sítě pro digitální vysílání, nahrazující stávající sítě analogového televizního vysílání. Oblasti se pro účely využití TPP budou postupně upřesňovat – mimo umístění vysílačů a jejich technickými parametry – i dalšími důležitými ukazateli, jako je např. počet obyvatel, počet domácností apod.
Součástí TPP bude tedy harmonogram kompletního vypínání analogového vysílání v jednotlivých oblastech. Doba simultánního vysílání analogového a digitálního vysílání bude v souhrnu lhůt 1. a 3. etapy reprezentovat v jednotlivých oblastech dobu minimálně šest měsíců.
Zmiňujete etapy – jaké navrhujete?
1. etapa:
Cílem této etapy (stupně) je zajištění prakticky celoplošného pokrytí ČR digitálním signálem všech tří základních digitálních sítí nejpozději do konce roku 2008. V každé oblasti pak bude po dobu nejméně čtyř měsíců probíhat simultánní digitální a analogové vysílání. Po této době bude vypnuta část analogové televizní sítě. V oblastech však i po dokončení této etapy zůstane „zbytkové“ analogové vysílání, které umožní určité (třeba i poměrně velké) části diváků v dané oblasti i nadále přijímat analogové vysílání.
Výsledkem etapy bude tedy prakticky celoplošné digitální vysílání tří sítí a zároveň uvolnění části kmitočtů pro digitální vysílání v dané oblasti či někde jinde, v závilosti na GE-06 a TPP.
Pracovní návrh TPP obsahuje dvě přechodové matice pro překlopení sítí A a B do standardních sítí 2 a 3, včetně identifikace vysílačů, užitých parkovacích i výsledných kanálů. ČTÚ dále navrhuje, aby se přechodná síť C (cílově standardní síť 4) budovala synchronně s výstavbou sítí 2 a 3 tak, aby v oblastech, kde bude zahajováno digitální vysílání, měli diváci co největší počet digitálně přijímaných programů.
2. etapa
Během této etapy dojde k sestavení a vybudování nové celoplošné sítě pro šíření veřejnoprávního multiplexu. Konkrétní určení doby a území, tj. kdy a kde Česká televize přejde na tuto síť, musí odpovídat potřebám a možnostem ČT a ČRo.
3. etapa
Cílem této etapy bude kompletní vypnutí analogového vysílání, podle harmonogramu vypínání analogového vysílání v jednotlivých oblastech.
Co si může divák představit pod pojmem „zbytkové analogové vysílání“, které by mělo fungovat i po skončení první etapy? Musí si tedy bezpodmínečně koupit set-top box a přejít na digitální vysílání již během první etapy? Nebo se může spoléhat na to, že mu vydrží možnost „zbytkového analogového příjmu“, a to až do třetí etapy?
Prakticky ve všech oblastech bude po dokončení 1. etapy nadále dostupné analogové televizní vysílání všech programů. Až na výjimky si tak nebudou muset diváci bezpodmíněčně koupit set-top box a přejít v uvedené době na digitální vysílání. Pro řadu z nich to však bude znamenat nutnost přeladění na dostupné analogové vysílání. Občané v rámci 1. etapy získají MOŽNOST přejít na příjem digitálního vysílání a bude záviset na nich, zda využijí této možnosti již v této době. Lze předpokládat, že určitým stimulem bude dostupnost většího počtu televizních programů, zvýšení prakticky na trojnásobek. Samozřejmě v jednotlivých oblastech budou místa, kde bude nutno na digitální vysílání přejít, to bude záviset na místní situaci. Pro diváky nastane NUTNOST přejít na digitální příjem až v rámci 3. etapy. Tímto postupem se tak vytvoří dostatečný časový prostor pro pořízení set-top boxů, simultánní vysílání analogové a digitální bude v oblastech probíhat nejméně po dobu čtyř měsíců.
Zůstávají v rámci TPP ještě nějaké otázky otevřené, resp. k diskusi?
K diskusi zůstává začlenění některých normativních ustanovení, např. určení komprese (MPEG-2 vs MPEG-4/AVC) či stanovení používané normy češtiny. Stejně tak je k diskusi, bude-li nutno normativně určit rychlost výstavby sítí a závazné pokrytí území nově sestavenými a budovanými digitálními sítěmi.
Výslednou podobu TPP ovlivní i rozhodnutí ČT o využití samostatné, pro veřejnoprávní multiplex vyhrazené sítě a možnosti její výstavby ze strany zvoleného operátora. Nelze vyloučit, že TPP bude muset obsahovat i závazný „contingency plan“, tj. postup pro možné kritické situace (např. nedodržení časového harmonogramu výstavby sítě některým z operátorů apod.).
Je naopak něco, čím se TPP zabývat nebude?
TPP nebude určovat využití všech uvolněných kmitočtů, ale jen tu část disponibilních kmitočtového spektra, která bude potřebná pro zajištění zákony definovaných potřeb při přechodu na digitální vysílání. Je nutno důrazně upozornit, že velká část kmitočtů bude využitelná až po definitivním ukončení analogového televizního vysílání.
O uvolněných kmitočtech se hovoří jako o tzv. digitální dividendě. Pokud tedy vznikne, jak ji TPP rozdělí?
TPP nebude možnou digitální dividendu vůbec uvažovat. Se zbývající částí disponibilních kmitočtů, které nebudou využity pro sestavení čtyř základních sítí a které by mohly potenciálně představovat digitální dividendu, bude naloženo podle ustanovení Zákona o elektronických komunikacích. ČTÚ aktuálně předpokládá, že část kmitočtů bude možno využít pro experimentální vysílání HDTV a pro sestavení sítě pro mobilní televizní přístroje, tedy DVB-H. Rychlost, s jakou to bude možné prakticky udělat, závisí na rychlosti realizace TPP a včasném uvolnění potřebných kmitočtů. Finální využití uvolněných kmitočtů by mělo být v souladu s Národní kmitočtovou tabulkou. Myslím, že to však bude dobré téma pro budoucí rozhovor, spolu s dalšími tématy správy kmitočtového spektra.
Děkuji za odpovědi.
