Hlavní navigace

Sony KD-55XD8005: rychlý televizor s Androidem a s řadou unikátních funkcí

22. 11. 2016
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Sony
UVNITŘ GALERIE – Sony se muselo hodně nadřít, aby tenhle stále nedotažený operační systém dostalo do podoby, v jaké byl vidět v této televizi. Navíc je známo, že řadu věcí si dodělává. A tady se to opravdu povedlo.

„Nemáme sice OLED, ale umíme udělat tenkou, ale opravdu hodně tenkou LCD televizi.“ Tak nějak by se dal ve stručnosti shrnout design a styling tohoto televizoru, který je proveden v obdobném duchu jako i zde recenzovaný Sony KDL-49WD757.

Napájecí zdroj se opět do takto tenké koncepce nevešel, takže je externí a je také pěkně macatý. Vezměme to ale popořadě, i když řeknu rovnou, že tenhle přístroj pro mě představuje jedno z největších překvapení letošního roku. Ne, že by se Google Android TV někdy nechoval podivně, a ne, že by tu nebyly nějaké ovládací lapsy. Sony (a snad i Google) toho ale vychytalo opravdu hodně a snad mu to vydrží i poté, co Google vymyslí nějakou další „inovaci“.

Mimochodem kolovat v nabídkách, včetně té na menu Home (vertikálně i horizontálně), stále nejde a nepříjemné je to zejména u vstupů a výstupů a v nastavení, kde jsou položky zvláště obsáhlé, což platí například i u přednastavených obrazových režimů.

Sony momentálně nabízí jak televizory s operačním systémem Android TV, tak bez něj. Nejvíce sází na rozlišení Ultra HD (4K) a výrobce dokonce letos ve Full HD držel (drží) namísto nové kolekce přístroje z kolekce loňské. Před časem ostatně Sony prohlásilo, že do září ve Full HD nic nového neuvede a soustředí se na 4K, které prý dělá zdaleka největší obrat. V každém případě má nyní v nabídce – podle stavu na českých stránkách – osm Full HD a dvanáct Ultra HD přístrojů a dvanáct jich také podporuje technologii HDR, což je po šarádě s pseudo3D konečně něco, co má skutečně smysl.

V případě Full HD najdete v české nabídce Android TV u W75, W80 a W85, u 4K pak jde o prakticky všechny přístroje, i když ho kupodivu nevidím u nejvyššího X95.

Zapůjčený KD-55XD8005 (30 600 Kč) má úhlopříčku 140 cm, středně lesklou LCD obrazovku s rozlišením Ultra HD (4K), což také hlásá přelepka v rohu displeje („Android TV, 4K HDR, 2016 New“), trojici tunerů, včetně DVB-T2/S2/HEVC, a operační systém Android TV ve zcela nové verzi 6.0.1, která „dorazila“ někdy v průběhu testu.

Průvodce pro zrcadlení obrazovky je šikovně udělaný. Na volbě vpravo je k vidění upozornění, že Sony podporuje technologii Wi-Fi Miracast, ale nezaručuje připojení každého zařízení.
Autor: Bohumil Herwig

Průvodce pro zrcadlení obrazovky je šikovně udělaný. Na volbě vpravo je k vidění upozornění, že Sony podporuje technologii Wi-Fi Miracast, ale nezaručuje připojení každého zařízení.

Praktické drobnosti: neuvěřitelně rychlé reakce

Časy berte jako přibližné, měření bylo prováděno manuálně stopkami.

  • Jak dlouho trvá zapnutí (plné naběhnutí) TV: 4 s
  • Jak dlouho po zapnutí TV mohu ztlumit zvuk: neměřitelné, prakticky okamžitě
  • Prodleva při vyvolání EPG: 1 s
  • Zvuková prodleva při vyvolání EPG: 0 s (zvuk se nepřeruší, a to ani při odchodu z EPG)
  • Prodleva při přepnutí kanálu: 1,5–2 s
  • Prodleva při vyvolání seznamu kanálů: zajišťuje EPG

Instalace včetně setřídění naladěných kanálů

Tenoulinký televizor s sebou nutně musí nést instalační problémy. Tady jsou hodně minimalizované. K bytelné základně stačí přišroubovat dvě neméně bytelné plechové stojiny a do nich se obrazovka s elektronikou a vstupy a výstupy v „hrbu“ jednoduše zasune. Následně se každá přitáhne dvěma šroubky a je hotovo.

Softwarová instalace je už náročnější, ale to je z valné části dáno nutností (možností) připojit se ke Google Store/Play. Jen se nenechte zlákat na volbu připojit přes notebook či televizor, protože Google se zde nechová právě seriózně a využije každičkou příležitost k tomu, aby vás k účtu přihlásil, kde může.

Instalace, ač dlouhá, má hned dvě překvapení: po výběru jazyka čeština nabídne správnou zemi, a hlavně na závěr nabídne i setřídění naladěných stanic.

A pak že to nejde.

To se navíc dělá snadno a lehce, byť prostou vzájemnou záměnou dvou kanálů. Více jich najednou přesunout nelze.

Ovládání à la klasické Sony, ale vylepšené a dotažené

Předně tu není žádné tlačítko pro vyvolání seznamu kanálů a ani OK se takto v tuneru nechová (bohužel nedělá zhola nic). Pokud nechcete stanice měnit přes postupnou volbu, jejich výpis nahrazuje EPG a zvyknout si na to šlo bez velkých potíží. Zvláště když je EPG opravdu rychlé.

Zajímavý je i dálkový ovladač, který je zcela jiný, než nejspíše znáte. Sony u něj nepoužilo klasická tlačítka či nějaké dotykové plošky, nýbrž promačkávací. A i když k nim možná máte stejný despekt jako já, u Sony je to jiná liga.

Velká spokojenost i zde.

Rozložení tlačítek nejdůležitějších funkcí je vynikající, takže máte po ruce opravdu vše, co většina z nás, či spíše drtivá většina z nás pro ovládání TV potřebuje, a máte tu i něco navíc. Ono „navíc“ spočívá ve funkci Discover, ke které se dostaneme dále, a také v tzv. Action menu, které vidíte v galerii výše. To je opravdu důležité a nabízí vše, co mi často u jiných přístrojů chybí. Jako například operativní vypnutí obrazovky a úpravu zvukových a obrazových režimů či přepnutí audiovýstupu z reprosystému TV na externí. Je tu i možnost nahrávání či výběr audia a titulků u právě vysílaného pořadu.

Pěkně udělaná věcička.

Kolem kurzorového kříže s OK uprostřed najdete ještě Zpět/Exit, EPG, TV a také Home vyvolávající nabídky chytrých funkcí a také nastavení televizoru.

Výtečnou možností je přizpůsobení tlačítka „TV“ k obrazu svému. Můžete ho totiž přemapovat, takže se rovnou může přepínat na některý ze vstupů, typicky ten, na kterém máte umístěn set-top box.

Opět hodně šikovné.

Sony se také zjevně dohodlo s Googlem a Netflixem, takže tlačítka jejich on-line videoték vidíte na „dálce“. Umístěna jsou naštěstí rozumě a najdete je hned nad řadou barevných teletextových tlačítek, která jsou pro našince podstatně důležitější především kvůli HbbTV.

Pekelně rychlé osmidenní EPG

Po EPG (zde nazváno Guide) je možné se volně pohybovat, na kanál se přepnete po odmáčknutí OK na libovolném pořadu. Následně je vám nabídnuta i volba pro jeho sledování (aktuálně vysílaný) a také nahrávání a upozornění na pořad. K vidění jsou v tomto okamžiku i podrobné informace. Ty částečně získáte i přímo v TV tuneru po zmáčknutí tlačítka „i+ ?“, což je taktéž vidět v galerii výše.

Na kanál vás zmiňovaný systém přepne i v okamžiku, kdy ještě nejsou údaje pro vybraný pořad/kanál do EPG staženy, a tohle mnoho televizorů neumí. Údaje se, jak je zvykem, stahují po vstupu na příslušný multiplex DVB-T a co jsem mohl posoudit, po uvedení televizoru do pohotovostního režimu a opětném zapnutí zůstávaly velmi často uchovány. Občas k dispozici ale nebyly.

Pokud v EPG vyjedete zcela doleva, po přejetí přes aktuálně vysílaný pořad se vám objeví svislé menu, ve kterém například vidíte seznam upozornění a také přehled nahraných titulů. Je tu i výběr pořadů z EPG podle žánrů, jako například Zábava či Filmy, a je tu také nastavení oblíbených položek a samotného tlačítka Guide na dálkovém ovladači. Na výběr je ze dvou funkcí: Guide, tedy vyvolání běžného EPG, a vyvolání přehledu programové nabídky podle žánrů. Ta se pak objeví hned po zmáčknutí tlačítka Guide.

Nejlepší ale na EPG v podání Sony je to, že je pekelně rychlé. Zvuk se při vstupu (a odchodu) nepřerušuje, což u chytrých TV neumí prakticky nikdo, obraz běží na pozadí, a tak není v náhledovém okénku. Tohle je zcela pochopitelné, protože EPG u Sony zároveň slouží jako přehled (seznam) naladěných kanálů, a když se nad tím zamyslíte, svou logiku to rozhodně má. Navíc dnes drtivá většina výrobců nezobrazuje prostý seznam naladěných stanic, který býval i velice rychlý, ale seznam s informacemi z EPG a někdy i obrazovým náhledem. Tohle ale v drtivé většině případů k nejrychlejším funkcím nepatří.

Ne tak u Sony a i to svědčí o tom, že informace jsou někde uchovávány.

Menu na tlačítku Home má svá pro a proti, jsou tu i občasné potíže s firmwarem

Abyste si mohli pro Android TV stáhnout aplikace, musíte se, stejně jako u mobilu či tabletu, nejprve přihlásit do obchodu Googlu. Možná si přitom povšimnete už delší dobu trvající schizofrenie, která ale u tohoto televizoru Googlu naběhla v plné své kráse. Na dálkovém ovladači je totiž tlačítko Google Play. Pokud ho zmáčknete, ocitnete se v obchodě s prodejem filmů a nejsou tu žádné aplikace, žádné knihy a ani muzika. Narazil jsem tu ale na možnost českých titulků, pustit si zdarma ovšem můžete pouze upoutávky a bez peněz není ani první film.

Pokud zmáčknete tlačítko Home, dostanete se na další obchod se šalamounským jménem Google Play Store a zde jsou konečně aplikace, včetně těch doporučených opět nikoli pro Česko či Slovensko, nýbrž pro ruský trh. K vidění tu jsou i ikony Google Play Movies (název se asi na tlačítko nevešel), Google Play Music a Google Play Games. Nevím, kdo má rozdělení na svědomí, zda Sony, či Google, ale je to opravdu schizofrenie nejvyššího stupně. Korunu všemu, podle mého, nasazuje právě jméno „Google Play Store“, který jsem ale viděl používat i jinde, a tohle už bude věcí Googlu.

V menu Home mě čekalo ještě jedno překvapení. Vedle obvyklého hlasového zadávání (ikona mikrofonu), které na mě u Androidu příliš nereaguje, se někdy objevovala i volba pro klávesnici. To, co jsem musel dříve složitě vyvolávat, bylo konečně k dispozici na první pohled. Bohužel ne vždy a na systém jsem nepřišel. Zřejmě nějaké firmwarové zákoutí…

Mezi aplikacemi, které na horizontálních lištách vidíte už předinstalované, najdete Netflix, YouTube i prohlížeč Opera. Byl tu také FilmBox Live, který se pro změnu hlásil ve slovenštině, ale nakonec jsem se, asi napopáté, k mému účtu přihlásil. Aplikace je zjevně zcela nová, má vynikající klávesnici, ale jak vidno přihlašování ještě zlobí. Co je důležitější, konečně byla upravena sekce seriály, která nabídla normální lidsky pochopitelné řazení. Tedy nejprve seznam seriálů a po odkliknutí jednotlivé řady a díly.

FilmBox Live byl nakonec jedinou českou aplikací pro IPTV/VoD, na kterou jsem narazil. Voyo ani HBO GO k instalaci nebylo stejně, jako například Banaxi. Nakonec jsem našel ještě obvyklý přehrávač MX Player.

Nabídky na tlačítku Home jsou uspořádány obdobně jako u značky Philips (TP Vision), což není divu, protože je to věc Googlu, a bohužel ani zde v nich nejde kolovat, což by ušetřilo spoustu času a nervů.

HbbTV jsem zkoušel především na kanálech České televize, skupiny Nova a FTV Prima. Ta už někdy nastoluje tvrdý reklamní režim, takže než jsem se propracoval k Primě Play, dvakrát mi zmáčknutí červeného teletextového tlačítka vyvolalo reklamní stránky. Často až na třetí pokus pak nabídlo tradiční službu, přičemž v nabídkách na liště byl vstup do reklam ještě pro jistotu zopakován. Nicméně HbbTV jak u ČT, kde pochopitelně nic takového nenajdete, tak u CET 21 a FTV Prima pracovalo bez škobrtnutí.

Zcela naspodu menu Home, v části Nastavení, můžete také vyhledat a připojit zařízení přes Bluetooth, což se ale nejspíše týká jen klávesnice a myši, resp. nějakého kombinovaného zařízení. Dvojici bezproblémových externích testovacích reprosoustav, Chronos Miniboom NFC a Lamax Beat SE-1, se připojit nepodařilo, resp. je televizor ani nedokázal vyhledat.

Vyzkoušel jsem i zrcadlení obrazovky, které najdete jak v jedné části menu na tlačítku Home (Screen Mirroring), tak na tlačítku vstupů a výstupů na dálkovém ovladači. Je ale zajímavé, že v části vstupy a výstupy v menu Home už chybělo. Přes mobil LG Flex 2 a funkci Wi-Fi Miracast jsem se však připojil snadno a také svižně.

Funkce Discover nabídne rychlý přehled o tom, co se děje na dalších kanálech. A jak vidíte na snímku, projde například i do HbbTV…
Autor: Bohumil Herwig

Funkce Discover nabídne rychlý přehled o tom, co se děje na dalších kanálech. A jak vidíte na snímku, projde například i do HbbTV.

Přiměřená nastavení

V běžných obrazových volbách ovlivníte jas, barevnou sytost a zapnutí či vypnutí senzoru hlídajícího hladinu okolního světla. Plus výběr z přednastavených obrazových režimů, kterých je osm, včetně dvou pro kino, jednoho sportovního a jednoho speciálního pro animace.

V pokročilém nastavení navíc upravíte například gama korekci, teplotu barev, poměr zelená červená a je tu také detailní úprava podle modelu RGB. Na výběr jsou navíc dva režimy pro rozsah reprodukce barev.

U zvuku najdete čtyři přednastavené režimy a ovlivnit jde například sedmipásmový ekvalizér (běžné basy a výšky nikoli) či hlasitost digitálního audio výstupu. Jeho přepnutí šikovně obstarává i tzv. Action menu.

Hodně zajímavou a zdá se, že i brzy dosti potřebnou, funkcí je „Nastavení soukromí HbbTV“, v němž jdou i blokovat cookie jiných společností.

Výtečnou záležitost najdete také na tlačítku Discover a pamatuji si ji i ze svého CRT televizoru Sony, který ovšem měl dva tunery a plně digitální zpracování. Dokázal totiž na zmáčknutí jednoho tlačítka zachytit to, co dávají na dalších tuším deseti kanálech. Tady to funguje stejně, navíc se připojují informace z EPG a televizor to dělal pro všechny naladěné stanice a také pro stanice rozhlasové (DVB-T).

Multimédia zatím trochu rozpačitá

Po zasunutí USB média se objevovalo hlášení o jeho připojení a nabídnuty byly volby pro přehrání videa, hudby a fotografií („Album“). Všechno naráz přehrát nejde, za to se v této části nabízí i odpojení USB média, což stále není vidět příliš často.

Souborový manager je, alespoň pro mě, méně přehledný, a to především kvůli tomu, že je v každé části jiný. Někdy navíc vidíte značně zvětšené obrazové náhledy (video) a bylo také vidět, že se nepracuje s klasickou adresářovou strukturou, ale vypisuje se přehled adresářů, v němž televizor našel například přehratelné fotografie. Bohužel v případě části „Album“ sem zařazoval i video, a přitom je tu pro něj samostatná volba.

Fotografie jsou přehrávány velice rychle, podrobnější popisek ale nevyvoláte ani OK, ani „i“ a musíte vstoupit do tzv. Action menu, což v tomto případě zbytečně zdržuje. Přehrány byly snímky pouze v JPG.

U hudby to už bylo výrazně lepší a vedle WAV či MP3 se přehrál i FLAC, a to dokonce i s šestikanálovým DTS.

Úroveň kompatibility videa byla v případě zabudovaného přehrávače průměrná (mj. AVCHD, čistý MPEG-4, H.264 i H.265), kvalita přehrávání však byla na vysoké úrovni. Drobné zaváhání bylo znát typicky v úvodu některých testovacích 4K souborů (H.265/HEVC).

Přehrávač si pamatuje pozici ve videu, a to i po odskoku do TV tuneru, zvládá i externí titulky, ale bez možnosti jejich úprav. Obsah s HDR se přehrál bez potíží, televizor to ale nijak neoznámil.

Standardní podpora multimédií je u tohoto přístroje, resp. v této verzi OS a verzi firmwaru, tak nějak rozháraná. Pokud jste například na volbě „Album“, nepřepnete se z ní operativně třeba na video a musíte vždy jít přes tlačítko Home, najít patřičnou ikonu (pohybuje se podle její užívání) a spustit ji, což znamená spoustu „cvakání“. Přepnutí mezi jednotlivými druhy multimédií bohužel na tlačítku Action menu chybí a tady by opravdu být mělo.

Ideální stav nepanuje ani u práce s jednotlivými soubory a typicky chybí jednotný souborový manager, který by vše zastřešoval. Můžete ale zkusit dohrát nějakou aplikaci, což já standardně dělám u videa. MX Player se choval tradičně dobře, i když u objemnějších médií jsou známé problémy s nalezením příslušného souboru (nepracuje se s adresářovou strukturou). Titulky však byly bohatě ovlivnitelné, včetně velikosti, což se u takto rozměrné obrazovky vždycky hodí, pozice ve videu byla spolehlivě zachovávána.

Podstatně stabilnější systém, výtečné EPG

Sony si řadu věcí řeší samo a ukazuje se, že je to jen dobře. A také to vypadá, že je vše na dobré cestě, i když jedna vlaštovka rozhodně jaro nedělá. V každém případě sladěnost hardwaru a softwaru, o které jsem mluvil v úvodu, se v mém případě netýkala nastavení televizoru, které najdete pouze na tlačítku Home. Tady bylo naopak místy vidět nedotažení některých funkcí a zejména nestabilní chování. Jednou se mi tak například stalo, že jsem chtěl upravit naladěné kanály, ale televizor po odmáčknutí příslušné položky skončil v TV tuneru a volbu vůbec nenabídl. Jindy jsem se chystal přemapovat tlačítko „TV“, a ještě než jsem se k tomu v příslušné části menu dostal, televizor se samovolně vypnul a znova zapnul, což se mi během testu stalo ještě jednou. I přes dosti intenzivní zkoušení však tohle televizor dělal pouze v části Nastavení a například práce s HbbTV byla bezproblémová, funkčnost EPG vynikající a takovou programovou nabídku jako zde jinde hned tak neuvidíte.

Obraz minimálně odpovídal ceně, spíše byl lehce nadprůměrný, více pak u schopnosti resamplovat nižší kvalitu (rozlišení i datový objem). Překvapil ale zvuk, který bych v takto výrazné a dosti plné podobě u použité koncepce opravdu nečekal (více basů by se ovšem hodilo) a zajímalo by mě, jak by si televizor vedl po dokoupení bezdrátového subwooferu.

Pro pořádek je třeba říci, že s televizory Sony v poslední době nemám tolik zkušeností, kolik bych si přál, a tohle je vlastně za poslední tři, čtyři roky tuším třetí přístroj. Zatímco první byl pomalu katastrofa sama (Sony KD-55X8505C, doufejme, že se už díky aktualizacím uklidnil), druhý KDL-49WD757 bez Androidu už byl solidní.

Dnes testovaný Sony KD-55XD8005 je už minimálně na úrovni výrobků značky Philips (TP Vision) a především v EPG je výrazně předčí. Za aktuální cenu jde podle mého o výbornou a doporučeníhodnou koupi. Doufejme, že verze 6.0 operačního systému Android TV a práce Sony budou mít kladný vliv na toto prostředí i v budoucnu.

Hodnocení

pro: vzhledem ke koncepci výborný zvuk, parádní EPG bez zvukové prodlevy, výborné ovládání (až na tradiční prohřešky Googlu), včetně operativního vypnutí obrazovky a výtečné „dálky“ s excelentním rozložením, výborná funkce Discover, setřídění naladěných kanálů už v rámci instalace, možnost přemapovat tlačítko „TV“, sladění hardwaru se softwarem a celková stabilita, až na…

BRAND24

proti: …občasné problémy v některých funkcích v části „Nastavení“, povětšinou slabá standardní multimédia (zavedené aplikace)

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač s mikrofonem
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • nenatáčitelný podstavec
  • externí napáječ
  • uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě stručná
  • záruka: 24 měsíců

Televizor Sony s Android TV ano, nebo ne?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).