Hlavní navigace

Seriál Lajna: hokejový Vyšehrad, nebo nesourodý mix několika žánrů?

9. 7. 2017
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Obbod
Internetová televize OBBOD si seriály ze sportovního prostředí zalíbila. Nebo se možná jen nechali nalákat úspěchem megapopulárního Vyšehradu.

Seriál Lajna se sice na první pohled tak tváří, ale dvacetiminutová stopáž jeho dílů dává daleko větší prostor jak k rozvinutí dějových zápletek, tak k profilaci jednotlivých postav.

Otec a syn: Krasobruslař, nebo ruský hokejista?

V dějové lince přiznávají autoři inspiraci reálnými podmínkami. Trenér Hrouzek (Jiří Langmajer), který je volným filmovým zobrazením Vladimíra Růžičky, je vyhozen ze Slavie a přijíždí trénovat do Havířova. Od začátku má problémy se svou manželkou, se kterou se zrovna rozvádí a která chce do péče jejich společného syna Patrika (Zdeněk Piškula). 

Hrouzek ho „unese“ s sebou do Havířova a projektuje do něj své sny. Dva chlapi žijou spolu, otec chce ze syna mít hvězdu NHL („Tvoje jméno azbukou na dresu nikdy nebude“), nutí ho dělat stovky dřepů s vestou naplněnou železem jako suicide bomber a krmí ho kolínkama s bílkovinou, které mladej blije do záchodu. A vůbec se mu do splnění tátova snu nechce – to raději zkouší krasobruslit s Klárou (Pavla Dostálová), dcerou místního rolbaře, alkoholika Zbyni (Norbert Lichý). 

Hrouzek? Výhra v loterii…

Manažera Havířova hraje Marek Taclík, který se mírně podnapilým hokejistům snaží osvětlit, že získat Hrouzka do týmu je vlastně výhra v loterii. Ale moc mu to nejde. Zaprvé při tom vypadá nepřesvědčivě, zadruhé hráči se na ně koukají asi tak, jako se dívají hráči Slavoje Vyšehrad na Laviho – prostě namyšlený frajírek, který je sice o několik světelných let výkonnostně před nimi, ale v podstatě vůbec nezapadne. 

Langmajerova postava trenéra Hrouzka sice používá spoustu vulgarismů, které ale působí asi tak přirozeně jako Marta Semelová na kongresu ODS. Na jedné straně působí velice tvrdě, na straně druhé chodí večer popíjet do místního bordelu – což vynikne zvlášť v kontrastu s tím, když zakazuje pít pivo místnímu rolbaři.

Spíše nesourodý mix

Vulgární fórky, patřící spíše do Vyšehradu, pokus o seriózní dějovou linku, naprosto z rytmu vypadávající změny nálady (scéna s krasobruslením pod spoře osvícenou ledovou plochou je tak romantická, až z ní kape sladkej sirup) ve spolupráci s extrémně rozdílnými hereckými výkony (Langmajer vynikající, jeho žena fantastická, Taclík průměrný, Hrouzek neuvěřitelně nudný) dělají z prvního dílu Lajny nesourodou bramboračku. 

Když v jednu chvíli vidíte, jak otec přesvědčuje syna o nutnosti tréningu, a v prostřihu druhé scény píchá manažer Kyselý svou asistentku, nutí ji přitom nosit helmu a probíhají dialogy typu „Připadám si jako kurva“ „Vždyť seš kurva“, připadáte si jako na houpačce. 

To, co fungovalo ve Vyšehradu, prostě nebude automaticky fungovat na ploše 20 minut, kdy to prostě časově natáhnete a budete dělat, že to už vlastně nejsou mikrokomedie, ale vážně míněný seriál.

UX DAy - tip 2

Prostě něco mezi Okresním přeborem a Vyšehradem. Ale první díl zatím nedosahuje kvalit ani jednoho. Šance tam ale je – a už jen sledovat vzteklého Langmajera stojí za to. A taky jsem zvědavý, ve kterém díle ojede mladý Hrouzek rolbařovu dceru Kláru. Tipnu si tak ve třetím.

Seru ti na ty tvoje béčka – Denisa má éčka!
Chci vidět, jak chčijete krev. Chci vidět blití!
Slováka z něj krasobruslení neudělá – buznu možná jo.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Komentátor, fejetonista, milovník dobrého piva, reklamy a world music.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).