se pohybuji přes 40 let. Na začátku to bylo radarovo/raketové vojenské učiliště v Liptovském Mikuláši, potom přes rok na radiotechnické hlásce a v civilu na radarech v pásmech 3, 5, 10 a 17cm. Je pravdou, že již před 40 lety se objevovalo na TV v bezprostřední blízkosti radaru (desítky metrů) ono typické, v článku uváděné, rušení. Tehdy ale nebyly provozovány 3D radary, ale jejich dvojice - přehledový a výškoměr. Zejména výškoměr dokázal "rozeznít" i okapy na vedlejší budově v rytmu opakovací frekvence (kolem 1kHz), nebo rozsvítit zářivkovou trubici na věži vidové hlásky. Výškoměr se totiž pravidelně neotáčí, ale hlavně vertikálně kýve v azimutu zaměření výšky konkrétního letadla.
Civilní radary v pozdějších letech (až dodnes), které jsem pomáhal udržovat v provozu a které byly vzdálené od obytných prostor jen několik set metrů, se na obrazovkách a v reproduktorech TV už neprojevovaly.
Proto také považuji poslední stížnosti na radarové rušení za účelové a vlastnosti přebuzených nekvalitních anténních zesilovačů jsou mnohým známé i z jiných příčin. Tedy nic nového pod sluncem. O odbornosti místních obyvatel svědčí i ona poznámka, že se rušení neprojevuje na parabolách, ale jen na anténách?
Nzelobte se, ale ted jste to uplne zamlzil. Signal v ciste binarni forme od urcitych rychlosti prenaset de facto nelze a je treba pouzit nejaky zpusob "analogove" modulace. Vyjimkou neni ani COFDM, coz je modulace, ktera z binarnich dat udela analogovy VF signal a ten se pak vysila do eteru. Na prijimaci strane (jako vstupni dil set-top-boxu ci iDTV) je zase analogovy prijimac COFDM, ktery z tohoto (analogoveho) signalu teprve udela ty jednicky a nuly. A nenechte se mylit ani u Wi-Fi ci ADSL nebo napr. ukladani dat na pevny disk to bez analogove modulace neni jinak. Fyzikalni veliciny a vlastnosti materialu se totiz z principu digitalne (diskretne) chovat "neumeji". Abych se ale vratil k puvodnimu tematu. DVB-T signal se v VHF i UHF pasmu zasade siri stejne jako signal analogovy a lze pro jeho upravu pouzit prakticky uplne stejne komponenty. Neni duvod pri srovnatelnych vykonovych a frekvencnich parametru delat v moznostech jejich zpracovani nejaky rozdil (pouzivat jine prostredky).
Na to je velmi snadná odpověď! Frekvenční filtry se v analogové technice tvoří za pomocí frekvenčně závislých prvků. Je tak možné vytvořit různé filtry s různými parametry za použití různých prvků. V případě digitální frekvenčních filtrů je takovýto filtr tvořen matematicky. Signál se u digitálního frekvenčního filtru matematicky zpracovává jako soubor rovnic Fourierovy transformace (FT). Na základě těchto rovnic a jejich výsledků je možné z vstupního signálu odstranit některé dílčí frekvence nebo naopak je zesílit. Digitální filtry je možné tvořit až na úroveň několikátého řádu, což umožňuje velmi ostré ohraničení frekvenčních přechodů. Jedná se tedy o filtry s velmi vysokým Q. Další obrovskou výhodou těchto filtrů je konstantní skupinové zpoždění. Digitální frekvenční filtry jsou tedy velmi výkonné matematické procesory!!! Jejich výhodou je přesnost a variabilita. Příkladem jsou třeba digitální hřebenové filty v BTVP.
Mně nejvíc v reportáži pobavil názor, že když to škodí naší televizi (rušení), tak to přeci musí škodit i lidem. V tom případě by asi majitelé špatně odrušených auto/moto vehiklů museli být permanentně stíhání za obecné ohrožení.
A tahle věta se snad dokonce objevila ve zprávách na ČT, už si to přesně nepamatuji.
Tato úvaha ztrácí smysl v okamžiku kdy si člověk uvědomí, že přenos signálu DVB-T je analogový! VF složka DVB-T signálu je analogová. (Pokud se to takto dá vůbec říct.) Není tedy nejmenší důvod uvažovat o digitální dolní propusti. Z principu samotného pomůže (analogová) dolní propust i signálu DVB-T. Takováto propust ovšem vnáší do anténního systému určitý dodatečný útlum, který na velké vzdálenosti může být překážkou příjmu. Stejně tak i nesprávně navržená dolní (horní/pásmová) propust může způsobit značnou deformaci přenosové charakteristiky, která může způsobit velké potíže při dekódování signálu. To vyjádření ČTÚ považuji za celkem korektní, ikdyž ne zcela srozumitelné. Osobně bych to asi vyjádřil trochu jinak. Nic to ale nemění na faktu, že se špatně udělanou anténou budou mít lidé potíže s příjmem vždycky. Někdy budou ty potíže jen občasné, jindy budou trvalé. Všechno chce své, a když někdo něčemu nerozumí, tak ať se do toho nemontuje. To platí i pro TV NOVA. Udělali reportáž ze které bylo hned na začátku jasné, že se jedná o plácání do vody!
Není zač. Ono je opravdu dost těžké si představit, že je možné matematicky filtrovat signál, jenže ono to opravdu jde. Podstatou všeho je to, že jakýkoliv signálový průběh je možné vyjádřit matematicky. Stejně tak je možné matematicky signály generovat. Když je tohle všechno možné, je možné jakýkoliv signál i matematicky upravit. Jedná se jen o to, že je k tomu potřeba napsat správnou sadu rovnic, a potřebnou rychlostí je spracovat. O nic jiného se nejedná. Pro tyto účely se používají velmi sofistikované matematické fígle, které celou věc melmi zjednodušují. Popisovat ovšem takovýto proces je záležitost na velmi obsáhlou knížku, nikoliv na diskusní příspěvek!
Děkuji Vám p.Donáte i p.Enikovi za dobré doplnění.
Když jsem včera večer nad tím přemýšlel a prostudovával určité věci,tak mi stále vycházelo,že je jedno jaký signál přijímám,jestli analogový nebo digitální.
Stejně tam musím dát mezi anténu a anténní zesilovač dolní propust.
Ale mám na Vás jeden dotaz.
Za jakým účelem se vyvinuly a vyrábějí se digitální spodní propustě.
Mnohokrát jsem na ně narazil v článcích,tak mě to stále pletlo,protože mi to mezi anténu a anténní zesilovač z principu nepasovalo.
Muzete prosim uvest v jakem kontextu jste se s pojmem "digitalni spodni propust" setkal? Podle meho nazoru jde jen o klasickou propust, ktera je vsak nastavitelna digitalne (nekdy i dynamicky, v zavislosti na aktualnich parametrech prijmu). Podobne matouci je napr. pojem "digitalni tuner" ve smyslu "digitalne ladeny tuner" (frekv. synteza), s cimz se lze setkat take pomerne bezne.
Abych řekl pravdu,tak včera jsem na to narazil.Tušil jsem,že to bude k této věci.
Ignoroval jsem to,protože jen k tomu čtení jsem měl odpor.
Ale jak jste to popsal,tak je možné,že k tomu vrátím,ale bude to těžké.
To je ještě horší než chemické rovnice,jak anorganické,tak hlavně organické.
Tady Vám děkuji za příspěvek.
Ve Wikipedii je tento filtr uveden jako číslicový(digitální).
Začalo to radarem a končilo to dolní propustí,kde mě každý příspěvek vědomostně obohatil.
Děkuji.
Tak jsem si přečetl zajímavý článek.
Vyhledal jsem si parametry radiolokátoru RAT-31 DL.
Položil jsem si otázku. Proč na Chlumecku(Nepolisech)dochází k rušení televizního signálu?
Málo informací ze strany MO,což je pochopitelné,a též málo informací ze strany příjemců televizního signálu.
Jediná informace je,že lidé používají širokopásmové antény se širokopásmovým zesilovačem.
Z toho důvodu jsem vyloučil příjem z vysílačů:Pardubice-Krásné(kanály R6,22,34,57),
Trutnov-Černá hora (kanály R11,23,40)a Liberec-Ještěd(kanály R8,31,43,60).
Zůstává Praha-Žižkov(kanály 24,37,41,51),příjem DVB-T z Prahy(kanály 25 a 46)a z Bukové hory (kanál 58).
Jak to vypadá,tak je to všechno příjem televizního signálu ze západu(popř.severozápadu),přímo přes radiolokátor.
Zde souhlasím s názorem p.profesora Bezoušky a ČTÚ.
Když jsem zjistil,že střední vyzářený výkon radiolokátoru je 2,5 kW,tak mi bylo vše jasné.
Dolní propust pomůže u analogového příjmu.U příjmu DVB-T bude snížení zisku u zesilovače o 7 dB znamenat prozatím konec příjmu z Prahy a z Bukové hory.
Jednoduchá, ale v praxi již používaná dolní propust s docela dobrými vlastnostmi se typicky skládá z jednoho kondenzátoru a dvou cívek. (viz třeba obr. 4: http://ok1cjb.nagano.cz/www/?v%FDpo%E8ty:doln%ED_propust).
Je úplně jedno, zda do ní pouštíte signál analogový či "digitální" - je-li tento v propustném pásmu, projde; je-li v nepropustném, neprojde (resp. bude příslušně zeslaben).
Zásadní výhoda (kromě ceny asi 2 Kč) spočívá v tom, že taková propust bude pracovat s libovolně silným signálem, co součástky vydrží (nejprve by asi odešel kondenzátor - ale až při přímém připojení nějakého vysílače :-) ).
Přiznám se, že jsem snad nikdy neslyšel pojem "digitální dolní propust", i když toto spojení jakýsi smysl dává - obvykle se spíše hovoří o číslicových filtrech. Jedná se, jak bylo uvedeno, o složitý obvod, osazený obvykle specializovaným procesorem. Jeho poslání ale bývá podstatně náročnější (třeba vytáhnout signál ze šumu). Samozřejmě signál na jeho vstupu nesmí utéci z vymezeného rozmezí.
Digitalni filtr je, zjednodusene receno, algoritmus vypoctu (nikoli elektronicky obvod).
Datovy soubor (stream) se "prozene pocitacem" a ziska se novy soubor (stream), ktery vypada, jako kdyby puvodni analogovy signal prosel podobnym analogovym filtrem a teprve potom byl preveden do (digitalniho) datoveho souboru (streamu).
Zatimco analogovy filtr se sklada z elektronickych soucastek, digitalni filtr je pocitacovy program.
Dobrá otázka.
Dle článku bylo uvedeno ČTÚ,že dolní propust pomůže u analogového příjmu.
Proč nevěřit ČTÚ,jako důvěryhodnému úřadu.
Nedalo mi to a podíval jsem se na to trochu blíže.
Analogová dolní propust v elektronice označuje frekvenční filtr,který nepropouští signál vyšších frekvencí.Nejjednodušší je zapojení s paralelním kondenzátorem a sériovým rezistorem.
Pojem digitální označuje informace,vyjádřené v číselné formě(v lineární soustavě pomocí jedniček a nul),nebo technologii založené na obdobném principu.Digitálně pracuje v současnosti většina PC.
Rozdíl mezi digitálními a analogovými systémy je v metodách vstupu,zpracování dat.Digitální technologie používají diskrétní stavy,kdy daná hodnota může nabývat několika definovaných stavů,zatímco hodnoty v analogových technologiích mohou nabývat stavů v rámci mezi zařízením.Analogové signály lze převést na digitální > digitalizace.
V článku je uvedeno,že zařízení dolní propustě se dává mezi anténu a anténní zesilovač.
Což by podle mého názoru u digitálního příjmu nešlo(u digitální technologie nabývá daná hodnota několika definovatelných stavů).
Nejsem elektrotechnik,možná že se mýlím,dávám prostor jiným názorům.
Takže ti v blízkosti Brdského radaru se také mají věru na co těšit a mohou být potom zarušeni také tímto krámem. Jsem rád, že také zmínili rušení od UFONa (také mě to hned napadlo) a ještě zapomněli na O2 se svým CDMA - podobný problém.
Ano, pulsní přehledové radiolokátory této generace ještě problém nebyly... Taková P-18 ale již byla, o přehradných rušičích leteckých navigačních a střeleckých lokátorů nemluvě... Použité permaktrony a klystrony spolu s mnohdy ne zcela impedančně přizpůsobenými anténními soustavami a nebo vlnovodnými vedeními, dokázaly svým výkonem na parazitních intermodulačních produktech napáchat pěknou paseku i na zcela odlišných frekvenčních pásmech...