Hlavní navigace

Profily uchazečů o vedení ČT: Martin Konrád chce návrat k veřejné službě

3. 4. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Někdejší ředitel komerční televize Prima Martin Konrád považuje za prioritu svého kandidátského projektu odklon od komerčního programování veřejnoprávní televize.

V minulém týdnu oznámila Rada Česká televize jména dvanácti uchazečů, kteří postoupili do výběrového řízení na pozici generálního ředitele veřejnoprávní televize. První kolo volby by se mělo uskutečnit ve středu 12. dubna a jméno nového šéfa České televize by měli radní oznámit o čtrnáct dní později. Server DigiZone oslovil všechny kandidáty s prosbou o zodpovězení několika otázek, jejichž prostřednictvím jednotlivé uchazeče a uchazečky postupně představíme.

PODROBNOSTI: Na pozici generálního ředitele České televize se hlásí dvanáct kandidátů

Veřejnoprávnost jako synonymum nezávislosti

Někdejší šéf deníku Metro nebo obchodní ředitel rozhlasového mediazastupitelství Regie Radio Music Martin Konrád považuje Českou televizi za nejprestižnější mediální institucí v zemi a být jejím generálním ředitelem by tak logicky chápal jako vrchol své profesní kariéry. Česká televize jako médium veřejné služby bude podle Konráda v příštích letech čelit dvěma hlavním výzvám. Bude se muset rozhodnout, zda bude pokračovat v komerčním trendu svého vysílání nebo se vydá zpět ke své veřejnoprávní roli a také zda zvládne udržet postavení nezávislého veřejnoprávního média vůči potencionálním legislativním změnám, vyjmenovává Konrád. 

Martin Konrád je znám například ze svého působení v čele televize Prima, kde ho nahradil Marek Singer.

Konrádovou ambicí tak je vrátit ČT službě veřejnosti, a to odklonem od komerčního modelu programování, posilováním regionálního vysílání, oživením sportovního kanálu směrem k českému sportu a řešením vnitřní ekonomiky televize i v souvislosti se stavem jejího areálu. V neposlední řadě chci zachovat její nezávislost, dodává Konrád.

Konec retrotelevizi!

Česká televize by podle Konráda měla přestat být „retrotelevizí“ pro diváky kategorie 55+ a zacílit na mladší cílové skupiny. Toho lze docílit výběrem nových témat, zkrácením stopáže i rozšířením žánrů. Nejen krimi, ale také komedie, historické seriály, minisérie z každodenního života i moderní formáty směřované na internet, myslí si Konrád. Česká televize by podle něj měla vsadit na kvalitu pořadů a v daleko větší míře podporovat českou kulturu. Chtěl bych posílit oddělení vývoje programu a posunout ho směrem k uvedeným cílům, plánuje Konrád.

Silnou stránkou veřejnoprávní televize je podle Konráda její zpravodajství.

Podle Konráda má Česká televize obsahově nejlepší zpravodajství ze všech televizí na českém trhu. Na druhé straně pokulhává role regionů v jejím vlastním vysílání. Právě regionálním obsahem by měla být ČT jedinečná. Kromě standardního zpravodajství či kratších formátů pro ČT24 bych nabídl model volby vlastního zpravodajství, nabízí možnosti Konrád.

Po svém zvolení chce Konrád hledat možnosti jak ušetřit a přitom realizovat další program. Proto chci jednat s Českým rozhlasem jak o společném výběru poplatků, tak i o synergiích v regionech počínaje společným řešením prostor v regionech nebo sdílení zdrojů, navrhuje Konrád. 

Je sledovanost veřejnoprávním faktorem?

Úloha České televize by podle Konráda měla být také výchovná, kterou dnes postrádá. Česká televize by měla mimo jiné odkrývat lidem dějiny vlastní země a jejich souvislosti, posilovat národní hrdost, edukovat a přitom nebýt nudná . Má obrovský archiv jehož využití si dovedu představit jako učební pomůcku pro výuku moderní historie na školách, chci vytvářet dokumenty typu hrané historie jako dělá BBC, vysvětluje Konrád.


Autor: Česká televize

Svět pod hlavou byl čtrnáct dní po odvysílání stažen z iVysílání.

U současného vedení vidí Konrád celou řadu pozitivních kroků, zejména v oblasti sledovanosti, PR a image. Ale image není vše a je otázkou jestli je sledovanost opravdu cílem pro veřejnoprávní médium. Navíc ji lze budovat i jinak než komercí. Pokud se skladba programů veřejnoprávní a komerční televize neliší, jaké pak má veřejnoprávní médium smysl?, ptá se Konrád a cituje jiný rozhovor, ve kterém uváděl příklad seriálu Svět pod hlavou. 

BRAND24

Mattoni by vůbec neměl vzniknout

Další seriály typu Mattoni by podle vůbec neměly vzniknout a přejít přes vnitřní kontrolní mechanismy. Navíc natáčet komerci pro komerci, která již dva týdny po odvysílání není zdarma na webu České televize, jako Svět pod hlavou, ale jen za peníze v Alza Media. Nevím, jestli je to cesta… Za co pak diváci platí koncesionářské poplatky?, myslí si Konrád. 

Je seriál Mattoni ještě veřejnoprávním projektem?

Za prioritu svého kandidátského projektu tak považuje odklon od komerce. V programu chci upřednostnit silná společenská témata s „českým puncem“ oproti „přeprogramovaným“ žanrům ze zahraničí tak, aby se Česká televize stala národní televizí v tom nejlepší slova smyslu, uzavírá Konrád.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).