Více

Přechod na DVB-T2 aneb nečekejme zázraky, žádné nebudou

Přechod pozemního televizního vysílání na novou úspornější normu kódování DVB-T2/HEVC je zatím ve stádiu první etapy.

Po spuštění přechodové sítě Českých Radiokomunikací (ČRa) i z moravských vysílačů Praděd a Brno-Kojál, které startuje na přelomu listopadu a prosince, bude signál DVB-T2 dostupný už pro 94,3 procenta tuzemských domácností, takže pro zájemce o koupi nové přijímací techniky – ať už v podobě nového televizoru, či jen externího tuneru (set-top boxu) pro starší modely – nebude problémem si vše snadno a rychle vyzkoušet i v domácích podmínkách (stanice vysílané v normě DVT-T2 poznáme snadno, v názvu zobrazovaném v seznamu stanic či v elektronickém programovém průvodci (EPG) je za názvem i údaj T2). 

Naostro by se vše mělo „překlápět“ do nové normy až koncem roku 2020, do té doby poběží i vysílání v dosavadním standardu, na technické přezbrojení je tedy dostatek času. Až potud je vše poměrně bezproblémové… 

Jaké budou lepší zítřky?

O poznání horší už to ale je, podíváme-li se na technickou podobu stávající i zamýšlené programové nabídky. Přechod na DVB-T2 nám některá média (především ta netechnická) někdy líčí jako další technologický posun k „lepším zítřkům“ televizního vysílání. Vždyť úspornější kompresní algoritmus umožňuje vysílat více pořadů ve vysokém rozlišení (HD) a dokonce i v Ultra HD (čili 4K). To je sice teoreticky pravda, ale s důrazem na slůvko „teoreticky“… 

Faktem je, že přechod na normu T2 s kódováním HEVC (též H.265) je u nás i ve většině evropských zemí spíše z nouze ctností, krokem, který nemotivuje snaha o zlepšení současné kvality, ale především potřeba zachování současné programové nabídky v situaci, kdy televizní vysílání přijde o značnou část svých současných frekvencí (700 MHz), které úředníci Evropské unie s bohorovností sobě vlastní věnovali mobilním operátorům.

Jednoduše řečeno, neřeší se, jak dosáhnout vyšší kvality, ale jak „nacpat“ všechny současné stanice (a snad i pár navíc, o které by současné televizní společnosti chtěly svou nabídku rozšířit) na omezenou vysílací kapacitu. Proto je řešením účinnější kódovací algoritmus HEVC, který dokáže objem dat signálu natolik zmenšit, aby se vystačilo i se zbytkem vysílací kapacity, která zůstane pro televizní využití (údajně s garancí do roku 2030).

Obrazová kvalita? Stěží SD

Už příklad první tzv. přechodové sítě DVB-T2 vysílání, označované jako síť 12, provozované klíčovým operátorem, Českými Radiokomunikacemi, dává tušit, kam se další vývoj bude ubírat. Většinu z nás asi nepříjemně překvapilo, že náplní přechodové sítě ČRa se stalo původně 11 programů (později se toto číslo rozšířilo na 14 stanic ze dvou stávajících multiplexů ČRa, konkrétně Prima, Prima Cool, Prima Max, Prima Love, Prima Zoom, Barrandov TV, Kino Barrandov, Barrandov Plus, Barrandov Family, Óčko, Óčko Gold, Óčko Expres, Šlágr TV a Noe), pouze ve standardním rozlišení (přesněji v tzv. qHD rozlišení, které při zobrazení 960 × 540 bodů tvoří jen čtvrtina dat plného HD).

A výsledek tomu odpovídá, obrazová kvalita stěží dosahuje klasického SD vysílání. ČRa na svých internetových stránkách píšou: „Díky DVB-T2 si diváci vychutnají své oblíbené pořady ve vysokém rozlišení (HD) a v dokonalé kvalitě s ostrým obrazem a sytými barvami.“ To je ale docela v rozporu s faktem, že na své vlastní síti ani do budoucna s žádným programem ve vysokém rozlišení nepočítají.

Na zmíněné síti 12 je totiž ještě rezervována kapacita pro Novu a pro připravovaný „druhý kanál“ stanice Šlágr TV – vše opět jen v qHD rozlišení (celková kapacita této sítě je 18 SD programů). V případě Novy a Primy je navíc známo, že obě společnosti nechtějí HD verze svých stanic do zdarma šířeného pozemního vysílání vůbec poskytovat, protože je satelitním a kabelovým operátorům prodávají. Logicky by se pak stávající systém stal neudržitelným. 

A podobně asi na věc nahlížejí i ostatní komerční stanice, byť se v tomto směru zatím vesměs nevyjadřovaly tak přímočaře jako obě přední komerční televize. Jediným technickým přínosem tak snad bude větší využívání hybridních služeb HbbTV (včetně šíření doplňkových „substanic“ touto cestou), které i ČRa ve své strategii výrazně podporují.

Česká televize jako jediná v HD

Zdá se tedy, že jediným, kdo bude své programy šířit ve vysokém rozlišení, bude veřejnoprávní Česká televize. Ta to ostatně už několikrát oznámila, včetně úmyslu verze ve standardním rozlišení v rámci přechodu na novou normu zcela zrušit. Programy ČT1 HD, ČT2 HD a ČT Sport HD už ale ve stávajícím pozemním vysílání dostupné jsou, takže přibude de facto jen ČT24 HD a ČT art/D HD (dosud ve vysokém rozlišení dostupné jen na kabelových a satelitních sítích). Což s ohledem na sliby a očekávání spojená s přechodem na nový standard není mnoho.

Komerčními stanicemi navrhovaný systém placeného pozemního vysílání s HD obsahem je málo pravděpodobný, protože zatím všechny průzkumy potvrdily, že mezi českou populací by o tento typ služby byl jen pramalý zájem. A v daném kontextu snad ani není třeba dodávat, že pozemní šíření stanic ve 4K (technicky samozřejmě v T2 možné) je ryzí science-fiction. Vše tedy nasvědčuje tomu, že pozemní vysílání bude i nadále sice nejdostupnější platformou, ale uspokojující spíše technicky nenáročné diváky. Ti ostatní za větší porci HD stanic, stejně jako dosud, budou muset sáhnout po placených kabelových nebo satelitních službách.

85 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 11. 2017 15:53

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+