Hlavní navigace

Plán B: zapínat se bude, vypínat nikoli

1. 2. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Zajímá vás, čím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání naplní digitální multiplexy, když soudy stále ještě nerozhodly o platnosti licencí šesti nových digitálních programů? Odpověď zná legislativní skupina Národní koordinační skupiny pro zavádění zemského digitálního vysílání. Stručně řečeno, prostor v multiplexech dostanou nynější kanály České televize, Novy, Primy a také programy převzaté z kabelu a satelitu. Digitální vysílání se rozšíří do dalších regionů, analogové kmitočty se ale vypínat nebudou.

Z kabelu na pozemní vysílače

Pro nové digitální stanice to není dobrá zpráva. Alespoň pro ty, co nevysílají v kabelech a na satelitu, a jejich jedinou licenci pro DVB-T zrušil Městský soud v Praze. Ministerstvo kultury připravilo takzvanou „supermininovelu“ zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která řeší otázku, čím zaplnit digitální multiplexy, když původně plánované programy nemají a ještě přinejmenším rok nebudou mít jisté oprávnění pro zemské digitální vysílání. Plán je jednoduchý: když neexistuje původní licencovaný obsah, pustíme do digitálních sítí převzaté programy. Těm dosud zákon pozemní vysílání zakazoval, „supermininovela“ ale toto omezení zruší. I když ne zcela.

Změnou paragrafu 17 odstavce 4 umožníme subjektům, které budou provozovateli digitálních sítí, provozovat v těchto sítích převzaté vysílání, prohlásila na středečním semináři občanského sdružení Hermes v Praze náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková. O obsazení multiplexu tak bude v prvé řadě rozhodovat jeho provozovatel. Poté, co se dohodne se čtyřmi nebo pěti televizními stanicemi na obsazení jednotlivých pozic ve své digitální síti, podá k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) žádost o registraci převzatého vysílání. Ta ji bude moci schválit, ale také odmítnout. Na rozdíl od registrace pro převzaté vysílání v kabelových rozvodech nebo na satelitu totiž novela radním striktně nenařizuje, aby při splnění všech náležitostí museli takové žádosti vyhovět.

Obcházení licenčního řízení?

Určitou daní za takové řešení je podle Petry Smolíkové riziko, že se na čas vytratí pluralita v zemském digitálním vysílání. Pokud by se totiž například televize Nova rozhodla založit čtyři tematické programy pro kabelové vysílání, mohla by se potom domluvit s provozovatelem multiplexu a na základě udělené registrace obsadit celou jednu digitální síť. To se nelíbí místopředsedovi RRTV Jiřímu Šenkýřovi. Institut registrace pro převzaté vysílání je obcházením licenčního řízení a zbavuje RRTV možnosti zajistit v pozemních digitálních sítích pluralitu vysílání, varuje. Předseda vysílací rady Václav Žák ale namítá, že pokud zákon hovoří o „možnosti“ udělit registraci, radní mají i možnost takovou registraci nevydat z důvodu narušení plurality vysílání.

Teoreticky by si Nova o takovou registraci mohla požádat. V konečné fázi bychom to ale byli my, kdo by rozhodl, zda ji dostane, řekl Žák serveru DigiZone.cz. Superminimovela navíc omezuje platnost registrace na pouhých dvanáct měsíců s tím, že provozovatel multiplexu by mohl před uplynutím této lhůty žádat o nové povolení. V praxi tak zákon legalizuje vysílání přechodného digitálního multiplexu B v Praze a středních Čechách, který funguje také na principu převzatého vysílání. Kromě televize Prima, již licence opravňuje k analogovému i digitálnímu zemskému vysílání, a nabídkové stanice Top TV, která v Praze vysílá rovněž na jednom analogovém kmitočtu, jsou všechny ostatní televizní programy multiplexu B převzaté z kabelových rozvodů a satelitu.

Šance pro DVB-H a multiplex C

Motorola DVB-H

Supermininovela také otevírá cestu k dlouhodobějšímu vysílání digitálního multiplexu C, jemuž rada v minulosti udělovala pouze krátkodobé licence na šedesát dní pro jeden kalendářní rok. Legalizací převzatého vysílání v pozemních digitálních sítích zákon také potěší zájemce o provozování digitální televize pro mobilní telefony ve formátu DVB-H. Na ty mysleli tvůrci novely i v dalším bodu, kterým navrhují zrušit zákaz křížení vlastnictví mezi provozovateli vysílacích sítí (včetně GSM) a provozovateli programů, a to i přebíraných. Tato změna je důležitá nejen pro mobilní operátory T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone, ale také pro televizi Prima, protože se bude moci opět přihlásit k provozovateli multiplexu B, společnosti Czech Digital Group (CDG).

A nejen to. Prima by se mohla s CDG domluvit na postupném obsazení celého multiplexu, o čemž v minulosti několikrát hovořil její bývalý generální ředitel Martin Dvořák. Oproti tomu Nova nemá mezi provozovateli digitálních sítí tak silného spojence, aby mohla počítat s vlastním multiplexem, a její šance na sérii tematických kanálů jsou proto spíše teoretické. Směrem k novým digitálním programům řeší supermininovela pouze nešťastnou formulaci zákona, podle níž musí RRTV při udělení licence podrobně odůvodnit nejen fakt, co ji zaujalo na vítězném projektu, ale to, co vedlo k neudělení licence neúspěšným žadatelům. Právě na nedostatečném zdůvodnění pohořela šestice držitelů digitálních licencí, když se televizím Nova a Galaxie sport podařilo tento dokument napadnout žalobou u Městského soudu v Praze.

Vypínání analogu novela neřeší

Kromě tří zásadních změn připravovaná novela vůbec neřeší otázku vypínání kmitočtů pro analogové televizní vysílání ani vymahatelnost Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP). Podle předsedy Národní koordinační skupiny pro zavádění DVB-T Zdeňka Duspivy zůstává plnění TPP i vypínání analogu na dobrovolném rozhodnutí stávajících provozovatelů televizního vysílání. To ale znamená, že současný TPP nemá šanci na úspěch a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) čeká jeho totální revize. Už i zástupci České televize, na jejichž analogových kmitočtech závisí, kolik digitálních multiplexů bude možné sestavit, neoficiálně připouští, že aktuální verze TPP je pro ně nepřijatelná. ČTÚ zatím počítal pouze s možností, že vypínání analogu odmítnou komerční stanice.

Daly by se sestavit plnohodnotné celostátní digitální sítě bez současných analogových kmitočtů ČT (hlavně jejího druhého programu)? Těžko. S vypínáním analogu obecně souvisí i otázka kompenzačních licencí pro komerční televize. Tu supermininovela vysílacího zákona neřeší. Podle Petry Smolíkové proto, že jde vysloveně o politické rozhodnutí, ke kterému se zatím nikdo nemá. Generální ředitel televize Nova Petr Dvořák se minulý týden na konferenci Milníky digitální televize ptal, zda existuje nějaká kompetentní osoba, s níž by televize mohly vést jednání. Taková osoba tady ale zatím není, připustila náměstkyně. I to je důvod, proč se aktuálně nepočítá s vypínáním analogového vysílání, a spíše se půjde cestou rozšiřování digitálních multiplexů a souběžného provozu obou druhů vysílání.

Šenkýř: Vypněme ČT, ostatní se přidají

Místopředseda RRTV Jiří Šenkýř nabízí jiné řešení, aniž by stát komerčním televizím garantoval kompenzační licence. Pokud by zákon o České televizi obsahoval povinnost veřejnoprávních médií přejít na zemské digitální vysílání a opustit analogové kmitočty, komerčním vysílatelům by nezbylo nic jiného, než se k nim přidat i bez kompenzačních licence, míní. S tím ale nesouhlasí šéf projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš: Pokud si někdo myslí, že překlopením ČT do digitálního multiplexu a vypnutím jejích analogových kmitočtů uvolní prostor komerční konkurenci a donutí diváky ke kupování set-top-boxů, zásadně se mýlí. Postup při zavádění DVB-T by podle Hanuše neměl být diskriminační, a pokud tedy dojde k vypínání analogových kmitočtů, má se týkat všech televizí.

Náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková však říká, že vypínání analogového vysílání a případnou vymahatelnost TPP bude řešit až další „mininovela“ zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která přijde na řadu po„superminino­vele“. Pokud bychom v supermininovele řešili otázku kompenzačních licencí za vrácení analogových kmitočtů, příprava by se neúměrně protáhla, varuje. Aktuálně připravovaný návrh změny zákona by podle Smolíkové mohl doputovat nejpozději do dvou měsíců na vládu. Po projednání v parlamentu by začalo běžet přechodné období, které by neznamenalo nic jiného, než pokračování digitálních experimentů. Jenom s tím rozdílem, že multiplexy budou moci expandovat do dalších regionů, přesně podle TPP (který ale dozná značných změn).

Fleischmann: Kdo to zaplatí?

Michel Fleischmann

Bouřlivou diskusi na středečním semináři Hermes rozpoutala otázka prezidenta české pobočky francouzského mediálního domu Lagardére Michela Fleischmanna, kde bere ministerstvo kultury jistotu, že se televizní programy dočasně zařazené do pozemních digitálních multiplexů uživí. Provozovatele multiplexů chápu, těm může být jedno, co budou v síti šířit, dostanou poplatky za distribuci signálu. Ale jak na takovém vysílání vydělají televizní programy, když půjde o krátkodobou registraci a nikdo jim nezaručí, že po roce takové vysílání neskončí? zeptal se Fleischmann. Česká televize podle něj nový trh digitálních televizí nevytvoří, protože to není jejím posláním. Registrované digitální programy zase nebudou mít jistotu, že jim RRTV časem udělí skutečnou licenci pro vysílání originálního programu v DVB-T.

Podle Jiřího Šenkýře je dokonce možné, že přechodné období s pokračujícími digitálními experimenty může trvat dalších osm let. Až do roku 2015 totiž mezinárodní telekomunikační unie garantuje ochranu kmitočtů pro analogové televizní vysílání. Kde by potom vysílaly nové digitální programy, jejichž licence by podle předsedy RRTV Václava Žáka mohl soud obnovit v příštím roce? Existuje představa další digitální sítě, která by využila kompresní standard MPEG-4, prohlásil národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Jenže kolik diváků by mohlo takové vysílání v MPEG-4 sledovat? Kromě zákazníků služby O2TV zřejmě nikdo. Drtivá většina set-top-boxů na českém trhu dokáže rozluštit pouze MPEG-2. Nemluvě o tom, kolik takových přijímačů se už v České republice prodalo. Zařazení nových programů do sítě s MPEG-4 by se rovnalo sabotáži.

BRAND24

Digitální licence? Za rok…

Členové Asociace digitálních televizí se ale nemusí vzrušovat, protože jejich licence přijdou podle šéfa RRTV Václava Žáka znovu na přetřes nejdříve v příštím roce: Nejsem pesimista, ale že by se tato záležitost dala vyřídit do několika měsíců, je velmi nepravděpodobné. Optimističtější zprávou je větší šance na úspěch kasačních stížností proti zrušení digitálních licencí. Rozhodnutí Městského soudu v Praze by podle Žáka nemělo u Nejvyššího správního soudu uspět kvůli formálnímu pochybení. Městský soud pak bude muset žaloby neúspěšných žadatelů o digitální licence projednávat znovu, u každého z obou multiplexů pohromadě, vysvětlil Žák. Reálně by ale nové programy mohly začít vysílat až na podzim 2008. Do té doby ale multiplexy obsadí jiné programy.

Chápu-li to správně, tak pokud budeme chtít jako provozovatelé multiplexů vysílat už letos, záleží jejich obsazení na dohodě České televize, Novy a Primy? zeptal se na středečním semináři Hermes předseda představenstva CDG Leoš Pohl. V podstatě jste si odpověděl, reagoval Václav Žák. A nové digitální televize? Supermininovela musí obsahovat znění, že až budou uděleny licence pro digitální (původní) vysílání, musí být zajištěno místo pro umístění těchto nových digitálních provozovatelů, upozorňuje generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Digitální programy v připomínkách k TPP také navrhovaly zakázat provozovatelům současných televizí dlouhodobé souběžné vysílání na analogových i digitálních kmitočtech. O tomto zákazu se ale na středečním semináři Hermes nikdo nezmínil.

Kdy se poslancům podaří schválit supermininovelu vysílacího zákona?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).