Hlavní navigace

Pavel Hanuš: ČT spustí HD kanál na satelitu, pozemní vysílání s otazníkem

12. 5. 2009
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Česká televize připravuje na září start jednoho plnohodnotného programu ve vysokém rozlišení. Na satelitu se nejprve objeví program ČT 1 v HD verzi, od února 2010 přibudou další dva programy ve vysokém rozlišení, ale na jedné kanálové pozici. Výsledkem bude jeden společný program, ve kterém se budou střídat nativní HD pořady ze všech čtyř kanálů České televize. Ředitel projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš v rozhovoru pro DigiZone.cz říká, že veřejnoprávní televize chce jít cestou kvality, ne kvantity.

I proto zatím nepřipravuje spuštění víc než jednoho kanálu ve vysokém rozlišení (HDTV). Hanuš se zároveň zmínil o tom, že ČT bude mít zájem i na umístění svého HD kanálu do zemského vysílání, a bude se snažit o určitou garanci doby vysílání, pokud se její kanál v terestrickém vysílání objeví. Závisí to však na zájmu operátora. Kromě těchto otázek jsme se v rozhovoru věnovali i nedávnému vypnutí analogového vysílání z pražského Žižkova, i postupnému dokrývání zemského digitálního vysílání ČT v problémových oblastech.

Vypnutí Žižkova nebylo složité, komplikace nenastaly

Pavel Hanuš rozhovor

Začněme vypnutím analogu ze Žižkova. Vypnuli jste analog téměř v celé Praze, nicméně některé zdroje analogového signálu ještě zůstaly. Jaké jste zaznamenali ohlasy? Nastaly některé vážnější problémy s přechodem na digitál, nebo to bylo podle očekávání?

Předně si myslím, že to byl významný krok hlavně pro komerční vysílatele. Z hlediska České televize to bylo jen pokračování toho, co začalo loni na podzim, kdy bylo vypnuto analogové vysílání programu ČT 2. Analogové šero bez Dvojky trvá poměrně značnou dobu a mělo velký význam z hlediska připravenosti Prahy na finální vypnutí letošního 30. dubna. Vstupovali jsme do této fáze s tím, že zhruba 94 procent Pražanů má nějakým způsobem zajištěn příjem programu ČT 2, který byl dostupný na území Prahy pouze prostřednictvím zemského digitálního vysílání. Takže jsme to svým samostatným postupem hodně zjednodušili. Velká část, naprostá většina diváků, měla již zajištěn digitální příjem před tímto vypnutím a finální fáze přechodu se týkala zhruba 10 procent obyvatel Prahy a části Středočeského kraje. Takže to bylo podstatně jednodušší, než kdyby vypínání proběhlo najednou u všech analogových programů. V podstatě vše proběhlo podle očekávání. Nakonec průzkum ukázal nepřipravenost pouze 2,7 procenta diváků a z nich 70 procent hodlalo situaci řešit bezprostředně po vypnutí analogového vysílání ze Žižkova.

Takže podzimní vypnutí programu ČT 2 značně prospělo před tím celkovým vypnutím analogového vysílání ze Žižkova?

Ano, rozhodně. Asi největší kampaní k digitalizaci bylo právě vypnutí ČT 2, protože to všichni nějakým způsobem zaregistrovali. Průzkumy jasně ukazují, že pravidelně se na ČT 2 dívá 82 procent diváků a dalších 12 procent se na ni dívá příležitostně. Většina z nich si příjem ČT 2 zajistila i po vypnutí vysílačů Praha-město a Praha-Cukrák v loňském roce. Já jsem se netajil tím, a říkal jsem to i na různých konferencích, že nepředpokládám v Praze zásadní problémy s vypnutím žižkovského vysílače a už vůbec ne technického rázu, protože tady nedocházelo k žádným technickým změnám. Daleko horší situace byla v říjnu loňského roku a dnes šlo jen o to, obrazně řečeno, jedním tlačítkem vypnout vysílač, což není vůbec žádný technický problém. Takže technické problémy se neočekávaly, a vůbec žádné taky nenastaly. Ale samozřejmě úplná analogová tma to ještě není, je to spíš jen symbolická a precedentní záležitost, protože zůstávají v provozu některé převaděče a hlavně vysílač na Cukráku. To, že zůstávají v provozu převaděče, v případě České televize odpovídá zvolené koncepci přechodu. My to vlastně ani jinak dělat nemůžeme, protože vypínáme ČT 2 střihem v docela komplikovaných situacích, kdy hrozí úplné výpadky vysílání. Z tohoto pohledu je naprosto nevyhnutelné převaděče zachovat, což platí i pro vysílání programu ČT 1. Analogovou dokrývací síť je rozumné zachovat až do doby, dokud není územní oblast absolutně vykryta hlavní sítí digitálních vysílačů, abychom mohli přesně změřit stav pokrytí a zjistit, kde je správné místo pro instalaci převaděče či gapfilleru, tj. opakovače.

Digitální opakovače jsou ale ve srovnání s analogovými dokrývači podstatně dražší…

Ano, nemá smysl tajit skutečnost, že opakovače jsou více jak třikrát dražší, než byly analogové převaděče. Ostatně dražší jsou i digitální převaděče. Digitální dokrytí je tak skutečně dražší než analogové. Na druhou stranu je dostupnost digitálního signálu lepší než u analogu. Ze zahraničních zkušeností je známo, že jedna třetina nebo i polovina dokrývačů je v digitálním vysílání zbytečná. Nicméně i tak je patrný nárůst nákladů na dokrytí. Proto s tím musíme nakládat velmi obezřetně, abychom přespříliš nezatížili rozpočet České televize. Zvolili jsme takový postup, abychom pak mohli vysílací síť skutečně optimalizovat. Existuje samozřejmě i jiný způsob, a to úplné vypnutí celé oblasti. V takovém případě by hrozilo v některých regionech úplné přerušení vysílání. Pak by se musely naslepo instalovat gapfillery nebo i digitální převaděče předem, s nějakou vírou, že je to takhle správně. Navíc by se v mnoha případech jednalo jen o dočasné řešení. To rozhodně není optimální a určitě by to vyvolalo řadu odvozených problémů. Proto jsme zvolili první variantu. Proto převaděče zůstaly v provozu i v Praze a bude to tak i nadále, dokud nebude Praha dokonale přeměřená v momentě, kdy poběží jen digitální sítě bez analogového vysílání, to znamená někdy po vypnutí Cukráku.

Znamená to, že pražské analogové převaděče nemusí nutně být v provozu až do roku 2011 jak bylo původně avizováno?

Určitě, to je výhoda i nevýhoda zemského digitálního vysílání, že to nelze dělat najednou. Takže i v případě převaděčů to nejde udělat najednou, a tak až se v roce 2011 budou vypínat převaděče někde na Moravě, tak tou dobou bude naprostá většina převaděčů v Čechách už vypnutá. Je to vždy o tom, abychom měli stoprocentní přehled o oblasti, kterou vykrýváme, aby v ní bylo pokud možno zlikvidováno hlavní analogové vysílání. Abychom měli digitální vysílací síť v cílovém stavu a abychom mohli přesně říci – ano, tuto oblast je potřeba vykrýt.

Zlepšila se nějak dostupnost digitálního vysílání v Praze? Slyšel jsem názory, že analog vysloveně neruší digitál, ale může jeho pokrytí mírně omezit.

Tak samozřejmě. Každý, kdo někdy instaloval anténní systém, ví, že hodně silný analogový signál vedle slabého digitálního představuje určitý problém pro anténní systém a celý řetězec zpracování signálu, byť se nejedná o vysílání na stejném kanále. Určitě bude lepší, když se vedle digitálního vysílání už nebude vysílat analogově a obrazně řečeno se vyčistí éter. Nemáme však informace o konkrétních oblastech, kde se díky tomu dostupnost digitálu zlepšila. Na některých internetových fórech jsem zaznamenal, že někteří diváci tvrdili, že po vypnutí analogu se jim digitální vysílání zlepšilo, ale relevantní potvrzení tohoto faktu z terénu nemáme.

A jsou nějaké jiné poznatky z pražského vypínání oproti Domažlicím, kde se analog vypínal jako v první oblasti už přede dvěma lety?

Rozdíl je v tom, že v Praze se vypínal vysílač velkého výkonu, kdežto v Domažlicích to byl lokální vysílač. Takže rozdíl je v počtu obyvatel, kteří byli tímto vypínáním zasaženi. Jenže Praha nebyla až tak složitá, budou i složitější vypínání, určitě vypínání plzeňského Krašova je komplikovanější z hlediska vykrývací sítě než vypínání Žižkova. A to vše je nesrovnatelné třeba s jihomoravským Kojálem, kde, když vypneme ČT 1 a ČT 2, je na něm závislých více jak sto převaděčů. To je nesrovnatelně komplikovanější záležitost, než byla ta s vysílačem Praha – město.

A pokud jde o ohlasy diváků, zaznamenali jste i výrazně negativní, že by někomu fakt ráno po vzbuzení nešla televize? Byl nějaký výrazný nárůst telefonátů na infolinku, kterou provozujete?

Že takoví diváci existují, o tom není pochyb. To, že takoví diváci volali, o tom taky není pochyb. Bylo tomu tak všude ve světě, ve Finsku, v Anglii i v Německu, i když tam je terestriální vysílání skoro bezvýznamné. Česko není a nebude výjimkou. Když ale srovnáme situaci v říjnu 2008 při takzvaném velkém třesku a situaci, která nastala po tomto vypnutí, tak je to nesrovnatelné. Říjnový přechod digitál – digitál byl daleko komplikovanější a vlastně potvrdil naši teorii, že se máme maximálně vyhnout přechodným opatřením, přechodným kmitočtům, dočasným řešením, protože diváci se na ně adaptují a my jim je potom změníme. To je daleko horší věc, než jít rovnou na cílový stav při realizaci přechodu analog – digitál. Samozřejmě jsme zaznamenali mírně zvýšenou frekvenci dotazů na zákaznické lince, ale bylo to v zásadně menším rozsahu, než tomu bylo loni v říjnu.

Tehdy to ale bylo způsobeno i změnou polarizace u digitálního vysílání v Praze…

To ano, ale ten problém nebyl v polarizaci jako takové, ale ve stavu přijímacích systémů v některých oblastech. Ale je třeba vycházet z toho, že když si děláme průzkumy, tak tohle není dominantní záležitost. Ve většině případů se zapojí set-top-box nebo digitální televize, naladí se, a funguje. Vyloženě jen dvě až tři procenta diváků deklarují opravdu výrazné problémy s příjmem, takže si to nepředstavujme tak, že vertikální polarizace totálně devastuje vysílání. Určitě ne.

Pavel Hanuš

Vertikální polarizace bude dominantní u dokrývačů

A z jakého důvodu jste zvolili vertikální polarizaci jen v Praze a Brně? Pokud je vertikální polarizace vhodná pro velké aglomerace, proč nebyla zvolena i v jiných městech?

Praha a Brno mají svá specifika, jako největší města s nejsložitější zástavbou byla pro vertikál vybrána jako nejvhodnější, u těch ostatních měst, kde nebyly žádné vážné problémy s analogovým příjmem v minulosti, tam jsme k tomu zatím nepřistoupili. To ale neznamená, že nebude vertikál významně zastoupen na celém území státu, protože stojí za to si připomenout, že právě gapfillery budou vertikální. Dokrývací síť bude z 99 procent využívat vertikální polarizaci.

Nebude pak problém s tím, že lidé budou muset mít dvě antény pro různé multiplexy?

To je otázka optimalizace vykrývací sítě. Bylo by ideální, aby vykrývání bylo u všech multiplexů stejné, aby z daného vykrývače vysílaly všechny provozované multiplexy. Protože všichni nakonec musejí mít obdobný problém. Tady je jenom potíž v tom, jaké míry pokrytí budou jednotlivý vysílatelé chtít dosáhnout. Víme, že pro komerční televize stačí 70 procent pokrytí pro celoplošný program, u veřejnoprávní televize je to jinak (ze zákona musí ČT dosáhnout pokrytí 95 procent území, pozn. red.).

Koordinujete to dokrývání i s ostatními operátory multiplexů? Protože na trhu jsou aktivní vlastně jen České Radiokomunikace, které zajišťují technické vybavení pro multiplexy 1 až 3, a pak je tu už jen Telefónica O2. Takže by neměl být problém se dohodnout a vzájemně koordinovat to, jakým způsobem bude fungovat ta dokrývací síť…

Když jde o peníze, je vždycky problém se dohodnout. A tady půjde o značné peníze. To rozhodně nebude jednoduchá záležitost. My tím, že v zemské digitalizaci postupujeme samostatně a v předstihu, vlastně mapujeme terén a dáváme komerčním vysílatelům k dispozici velmi dobré výsledky o tom, jak situace vypadá, aby se mohli rozhodovat. V optimálním případě to bude tak, že pokud budou všichni chtít dokrýt určitou oblast, budou vysílat z jedné pozice. Pevně v takovou dohodu věřím. Budou ale zřejmě i situace, kdy z některého dokrývače bude vysílat jen Česká televize.

A pokud jde o ekonomickou stránku věci, tak je ekonomické pokrýt zemským vysíláním 99 procent populace? Když odhlédneme od toho, že Česká televize musí vyhovět požadavkům zákona?

Když to řeknu mimo dres ČT, musím konstatovat, že ekonomické to evidentně není. O tom nemůže být sporu. Já jsem si dělal orientační propočet na některá místa v západních Čechách, kde teď řešíme dokrývání. Existují malé lokality, kousek sídliště nebo část obce, kde je se signálem potenciální problém. Když nasadíme gapfiller, náklady na vykrytí jedné rodiny za měsíc vysoce převýší koncesionářský poplatek. Tam jsou náklady v extrémním případě u jedné obce i 370 až 380 korun na jednu rodinu za měsíc a průměr pro takové lokality je okolo 200 až 250 korun na rodinu a měsíc. Takže je zásadní otázkou, jak se k tomuto problému postavit. Samozřejmě do nějaké hladiny se to dokrývání provede, od nějaké úrovně je to sporné a řešení těch sporných míst bude ještě otázkou diskuze. Česká televize určitě splní 98 až 99 procent pokrytí. Je to součást veřejné služby. Jestli tomu tak bude i u ostatních vysílatelů, je otázka.

ČT HD: Chceme jít cestou kvality, ne kvantity

Česká televize od 1. září spustí satelitní vysílání ve vysokém rozlišení. Na některých konferencích jste avizoval, že půjde o kombinované vysílání všech čtyř programů v HD. Co si pod tím představujete?

Spuštění toho, čemu říkáme pracovně „The best of“ nepřipadá v úvahu od 1. září 2009. Od tohoto termínu spustíme satelitní vysílání ČT 1 v HD, a až do února příštího roku, do začátku Olympiády ve Vancouveru, budeme vysílat v HD jen program ČT 1. Jde o to, abychom správně nastavili všechny distribuční trasy, odbavení vysílání, a správně optimalizovali parametry, aby to bylo v pořádku. Pak přijde velký HD projekt – Olympiáda – a teprve potom začneme vysílat v HD nejen ČT 1, ale i ČT 2 a ČT 4. O ČT 24 zatím neuvažujeme. To je přece jen o něčem jiném, ne o HD. Dokonce ani zpravodajství agentur většinou není k dispozici v HD verzi. Ve zpravodajství jde dominantě o informace. Mnohdy se snímá i jednodušší technikou, komerční kamerou nebo mobilem. Takové materiály v nějaké vysoké kvalitě většinou k dispozici nejsou. Jinak je tomu samozřejmě v případě programů ČT 1, ČT 2 a ČT 4, tam se samozřejmě bude HD obsah objevovat stále častěji. Realizací koncepce „The best of“ vytvoříme takový specifický distribuční prostor pro HD. Budou tam kumulovány HD pořady České televize. To znamená, že když poběží na ČT 1 pořad v HD, tak i HD kanál bude simultánně přebírat pořad z ČT 1. Bude to jakýsi bonus ke standardnímu vysílání v tom čase, a podobně to bude i s Dvojkou a Čtyřkou. Bude to vlastně kombinovaný kanál, ve kterém se budou střídat HD pořady jednotlivých programů ČT.

Jak vyřešíte překryv pořadů? Protože například teď v době právě skončeného Mistrovství světa v hokeji byly všechny přenosy produkovány i v HD verzi. A podobná situace je i s jinými sportovními akciemi. V tom momentě se může stát, že i ČT 1 a ČT 2 může vysílat něco jiného v HD. Jak to nabídnete divákovi, když budete mít jen jeden kanál?

Nedělejme si iluze, že na trhu je dnes záplava pořadů v HD verzi, tak to určitě není. V této situaci není tak velký problém zabezpečit, aby nedocházelo ke kumulaci mnoha HD pořadů v jednom čase. Pořady, které máme, či budeme mít v HD, nebudeme například v době sportovních přenosů plánovat pro vysílání na ČT 1 a ČT 2. Nevylučuji, že se to stane v případě pravidelných seriálů nebo něčeho podobného, že se dva HD pořady „časově trefí“. V takovém případě si osobně myslím, že živé přenosy budou mít přednost. Je to ale jen můj názor. O programové strategii mluvit nechci, protože to není moje záležitost.

A pokud jde o vlastní tvorbu, talkshow, magazíny, ty budete už produkovat v HD?

To záleží na okamžité situaci. Víte, že dnes máme k dispozici velmi moderní HD přenosový vůz, takže věci, které budou naživo, budou většinou dělané v HD. Jen je třeba si uvědomit, že pro dobrý vjem diváka nestačí jenom dobré HD snímání, ale že musí všechny věci okolo souhlasit s HD včetně vybavení studia, včetně kulis, rekvizit, líčení vystupujících. Takže příprava i vysílání pořadu v HD je dražší. Samozřejmě je v zájmu televize vytvářet si knihovnu HD pořadů. Bezpochyby se tedy zintenzivní výroba pořadů v HD, ale abych teď tvrdil, že naprostá většina pořadů pojede jen v HD, to určitě nebude pravda. Dobrým příkladem je naše současné satelitní vysílání. To dokládá, jak hodně záleží na tom, v jakém stavu je celý vysílací a distribuční řetězec. My máme velmi komfortní datové toky u standardně rozlišeného (SD) vysílání, a když je třeba HD programový zdroj, divák to na výsledku pozná i přesto, že se jedná o SD vysílání. Kvalita je viditelně vyšší díky nadprůměrnému datovému toku. My tomu říkáme SD plus, protože je to přece jen něco víc než obyčejné SD vysílání. Pro HD budeme mít pronajatou satelitní kapacitu zhruba 12 megabitů pro vysílání v MPEG-4, takže předpokládám, že vysílání České televize v HD bude opravdu ve vysoké kvalitě.

HD kanál bezplatně zpřístupníme všem operátorům, kteří projeví zájem

A zatím plánujete jen jeden HD kanál, nebo v horizontu nejbližších let jich bude více?

V horizontu, na který já v této chvíli vidím, je „best of“ kanál cílovým řešením. Určitě někdy v budoucnu přejdeme i na simultánní vysílání dvou nebo více programů ČT v HD, ale pro tuto chvíli to v horizontu až do roku 2013 nepředpo­kládám. Je to otázka nabídky. Jestli to opravdu má být bonus, přidaná obrazová kvalita, tak musíme mít veliký objem nativních HD pořadů. Je pravda, že i upscaling může být kvalitní, pokud je provedený na těch nejmodernějších typech zařízení a ta budeme mít k dispozici. Rozhodně nabídneme opravdu zajímavou kvalitu. Nicméně našim cílem je mít maximum nativního HD obsahu, a toho teď není tak moc, aby to naplnilo vysílání více než jednoho kanálu.

A pokud se podíváte na vysílání Novy a Televizních novin v HD, splňuje to vaše představy o tom, jak by zpravodajství mohlo být řešeno? Protože vlastní štáby a příspěvky není problém vyrábět v nativním HD, a materiály ze zahraničních agentur mohou být přepočítané. Bylo by to příliš komplikované?

Nechci hodnotit HD strategii jiných televizí. Už na začátku jsem ale řekl, že v případě zpravodajství není možné vytvořit nativní HD relaci, která by byla od samého začátku do konce plně v nativním HD. To prostě není možné a proto i my zpravodajství v tomto kontextu nevidíme jako prioritu pro HD vysílání. Ale komplikované to samozřejmě není.

Pavel Hanuš portrét

A jakým způsobem bude váš HD kanál fungovat? Bude to formálně nový kanál, řekněme pátý program ČT, a nebo to budete řešit v rámci dnešních možností čtyř kanálů?

Už jsme si na to dělali právní rozbory, a situace je naprosto jasná. Půjde jen o jiný distribuční prostor pro stávající kanály ČT. Právě proto, že nikdy nedojde k tomu, že by obsah HD kanálu byl jiný, než je vysílání na některém ze čtyř kanálů České televize.

Jak budete řešit přístup satelitních diváků k vašemu kanálu? Budete mít vlastní dekódovací karty, a nebo se dohodnete se současnými provozovateli platforem na pozici 23,5 stupně východně, aby vás zařadili na jejich karty?

Předpokládám dohodu se stávajícími provozovateli. Nebudeme HD program zpoplatňovat. To je součást veřejné služby, takže to dělat nebudeme. Kryptování bude kvůli právům dominantně v Cryptoworksu. Záleží to však na požadavcích provozovatele.

A bude kódované celé vysílání nebo část vysílání bude volná?

Svým způsobem vysíláme veškerý program volně, protože si jen jednorázově koupíte satelitní kartu a pak už neplatíte žádné další poplatky. Pouze pro programy ČT může být k dispozici za režijní náklady v ceně mezi 500 až 600 korun. A do takového režimu půjde i HD vysílání. Satelitní kapacita patří České televizi, my neseme veškeré náklady a není důvod, aby si programy ČT některý z operátorů zpoplatňoval. Rozdíl mezi volným a kódovaným vysíláním je pouze v prvotní investici do karty. Tento režim funguje již dnes a můžeme ho garantovat i pro HD vysílání. Divák si ale samozřejmě pořídí kartu i pro další programy komerčních vysílatelů a proto je prvotní investice vyšší, než by byla pouze pro karty ČT.

Takže neuvažovali jste o kombinaci kódovaného a nekódovaného vysílání tak, jak kdysi fungovala ČT 1?

Myslím, že je to docela zbytečná kombinace. Máme dnes úplně volné vysílání ČT 24, které je dostupné nekódovaně i pro diváky v zahraničí a další takový kanál zatím neplánujeme.

Pozemní HD test musí mít určitou garanci pro diváka

Dnes ČT 1 vysílá v HD jako test v multiplexu 4 operátora Telefónica O2. Plánujete umístit váš HD kanál i do tohoto zemského multiplexu, případně budete se snažit domluvit na standardním vysílání ve čtyřce, a nejen na časově omezeném testu?

Myslím, že dříve nebo později se v zemském vysílání musí objevit i HD jako služba. Je to vysílací standard, který je nejlacinější pro diváka, takže nějaká nabídka v HD by se tam měla objevit. Je to však otázka rozvoje nových vysílacích technologií, dalších sítí, je to věc, která souvisí s řešením digitální dividendy, s tím, co bude poté, až ukončíme zcela analogové vysílání. Já bych v této chvíli nechtěl říkat prognózy. Určitě se budeme snažit dostat i do zemského vysílání, ale v tuto chvíli to není jednoduché, protože není tak úplně kde stabilně vysílat. Přiznám se, že nejsem zastáncem blíže nespecifikovaných experimentů v zemském vysílání. To, že budeme nad jedním městem vysílat v HD, nic neřeší. Vysílání musí být na větší ploše a s určitou garancí, doby a parametrů vysílání. Léta jsme testovali zemské vysílání a diváci nevěděli, že je to bez garance a nakonec se ani tak moc netestovalo. Pak když došlo k přechodu na finální sítě, tak to pro mnohé diváky znamenalo neočekávaný zásah do jejich příjmových podmínek. Takže nechceme jít do dočasných experimentů, musí to být definováno jako dlouhodobější, byť prozatímní, vysílání na nějaké větší ploše, aby měl divák důvod koupit si vůbec zařízení pro příjem vysílání v HD. Protože si ho nikdo nekoupí kvůli experimentu, který bude trvat měsíc nebo dva.

Ale počítáte s tím, že budete ten váš HD signál dodávat i do multiplexu 4, kde jste momentálně vysíláni v přepočítaném HD?

Pokud bude zájem, tak samozřejmě ano. Není tam však splněna ona garance doby vysílání. Naší strategií je poskytovat programy České televize na všech platformách, které existují. Je to takové oboustranné must-carry. Nebráníme se spolupráci s nikým, kdo má zájem program České televize šířit. Pokud je to technicky únosné, tak je poskytujeme. Určitým problémem bylo to, že se objevovalo stále více a více poskytovatelů. Takže jediné, na co tlačíme, je, aby existoval nějaký jednotný předávací bod, do kterého programy přivedeme a z něho ať si je jednotliví účastnící odeberou. Abychom nebyli nuceni zřizovat X přístupových bodů pro X poskytovatelů, to by bylo technicky nesmyslné. Obecně nevidíme důvod, proč neposkytnout program České televize jakémukoliv operátorovi.

BRAND24

Autor je šéfredaktorem státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Jak budete přijímat HD vysílání České televize?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl šéfredaktorem severu Digitálně.tv, oficiálního státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání. V minulosti vedl internetové deníky RadioTV.cz a RadioTV.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).