Hlavní navigace

Oktagon 2 aneb háelpéčka z klece

19. 11. 2017
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: O2 TV
Tak nám skončila druhá série reality show Oktagon, která ale MMA sportu činí spíše medvědí službu.

Udělat z bojů MMA reality show byl naprosto logický krok. V dobách, kdy televizním dramaturgům docházejí originální nápady a zápasy v klecích naopak prožívají konjunkturu, bylo jen otázkou času, kdo kdy s něčím podobným přijde. 

A technicky je show samozřejmě zvládnuta dobře – čeští tvůrci nic nového nevynalézali a americký koncept prostě naplnili do poslední tečky. Systém je jednoduchý: osm chlapů, kteří dělají MMA, se připravují na finálový zápas o hromadu peněz. 

Jednotlivé díly sledují přípravu zápasníků, jejich život, tréning, kvalifikaci, a také spousta moudrých promluv ve stylu „chceme ukázat, jak si ti kluci za svým snem jdou, jak je to pro ně těžké, jak je to nejtěžší sport na světě“ nebo „musíte se krýt, a to nejen před životem, ale taky před soupeřem, který bojuje o ten stejný sen“. 

Boj je až na druhém místě…

Bijci z klece jsou zde samozřejmě představováni jako moudří skoro géniové, jejich smyslem je překonávat sebe sama a aspoň něco v životě dokázat. S jistou nadsázkou by se dalo říct, že samotný boj je až sekundární záležitost, nejdůležitější jsou samozřejmě oblíbené hluboké lidské příběhy. 

Navíc boj samotný je samozřejmě atraktivní, plus na vysportované chlapy se ženy dívají s rozechvěním a chlapům to dodává motivaci. Zápasníci museli dostat super školení, protože se chovají neuvěřitelně přirozeně, a tvůrčí tým zasluhuje téměř absolutorium – tak hodinářsky přesnou práci s timingem a vyvoláváním emocí už jsem dlouho neviděl.

Farmář hledá ring

Problém je ale už v samotné koncepci soutěže. Oktagon totiž odvážné chlapy až moc idealizuje, dělá z nich hrdiny bez bázně a hany – jakoby snad ani neměli žádné nedostatky, jen stoprocentní klaďasové. Ono totiž jsou i MMA fighteři obyčejní lidé, a přestože někteří z nich mají vysokou školu a umí dát dohromady více souvislých vět, nejsou takoví rozhodně všichni. 

Příběhy jsou nakašírované a přirozené asi tak jako seznamování v seriálu Farmář hledá ženu. V každém díle se neustále do omrzení omílá, jak je samotná show skvělá, dokonalá a perfektní – a víte jak je to s tou samochválou, že. 

UX DAy - tip 2

Cílem Oktagonu není přitáhnout do klecí a tělocvičen více diváků – cílem je zvýšit sledovanost, což jde na seriálu samotném opravdu hodně znát. Ano, MMA sporty se vezou na vlně popularity a pořád je to lepší se dívat na fight než na tupé seriály, hrající na ty nejnižší pudy – proto si Oktagon pustím raději než Prostřeno. Ale do tělocvičen nových borců asi moc nepřitáhne, a pokud ano, budou chlapci trošku překvapeni, jak těžké to opravdu je.

Ještě jedné skupině se bude Oktagon určitě líbit: chlapům, co si každý rok dávají předsevzetí, že shodí aspoň deset kilo, ale stejně se nikdy k ničemu nedokopou. Těm to dá alespoň naději, že když se chce, tak to jde. A my ostatní se můžeme těšit, až se vlna popularity zas přežene a z MMA bude opravdový tvrdý sport, a ne estráda pro masy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Komentátor, fejetonista, milovník dobrého piva, reklamy a world music.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).