Hlavní navigace

Nový ředitel Českého rozhlasu pozdrží digitalizaci

1. 10. 2009
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Více než 300 milionů korun chce v následujících šesti letech ušetřit nový generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek na tom, že podrží start celoplošného digitálního vysílání stanic ČRo v zemském standardu T-DAB. „Místo celostátního vysílání bychom se soustředili jen na největší města,“ řekl Medek ve středu Radě Českého rozhlasu ve svém kandidátském projevu. Radní poté Medka zvolili šesti hlasy řádným generálním ředitelem na dalších šest let. UVNITŘ ROZHOVOR S RICHARDEM MEDKEM + FOTOGALERIE Z VOLBY ŘEDITELE

Digitalizace by byla předčasná, míní Medek

Pozdržení rozhlasové digitalizace jmenoval Medek mezi třemi nejvýraznějšími možnostmi, jak by mohl Český rozhlas ušetřit na nákladech a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu na horší léta. Pokud by totiž rozhlas hospodařil stejným způsobem jako dnes i po dalších šest let, v roce 2015 by bylo jeho hospodaření jednu miliardu korun v mínusu. Vedle oddálení digitalizace by se na úsporách třetinou podílelo propouštění zaměstnanců (do roku 2012 chce Medek propustil asi 10 procent zaměstnanců celého rozhlasu, což odpovídá 150 lidem) a třetinou snížení nákladů na provoz jednotlivých divizí rozhlasu.

Digitalizace je v případě rozhlasového vysílání v jiné pozici než u televizí. Není to vynucený proces, prohlásil před radními Medek. Veřejnoprávní rozhlas podle něj počítal s tím, že od roku 2012 bude muset vynaložit 100 milionů korun ročně na celoplošné zemské digitální vysílání ve standardu T-DAB. Zjistil jsem si, že takové vysílání pro jedno velké město přijde na pět milionů korun ročně. Kdybychom tedy místo celoplošného vysílání spustili dlouhodobé experimenty v Praze, Brně a Ostravě, ušetřili bychom na tom v následujících šesti letech 340 milionů korun, vypočetl Medek.

Jiří Mejstřík, Peter Duhan, Richard Medek

Richard Medek (zcela vpravo) se právě dozvěděl, že v druhém kole volby generálního ředitele Českého rozhlasu získal šest hlasů – nejmenší možný počet pro zvolení šéfem ČRo. Zleva mu tleskají protikandidáti Jiří Mejstřík a Peter Duhan, z něhož chce Medek udělat svého statutárního zástupce a řádného ředitele programu. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Rozhlas zůstane spíše v DVB-T

Podle Medka se rozhlasu spíše vyplatí vysílat v televizní digitální síti DVB-T, což jej nyní stojí 26 milionů korun ročně. V Británii takto rozhlas přes televizi poslouchá okolo 60 procent starších posluchačů. Lépe se jim to na televizi hledá, vysvětlil Medek. Sedm stanic Českého rozhlasu lze už nyní naladit ve veřejnoprávním multiplexu České televize. Pokud bychom museli při šetření sáhnout na dlouhé vlny, což bych nerad, pokusili bychom se dostat jednu ze stanic Českého rozhlasu do veřejnoprávního multiplexu Slovenské televize, protože vysílání ČRo na dlouhých vlnách poslouchají nejvíc právě posluchači na Slovensku, řekl také Medek. Stanicí, která by se v takovém případě objevila ve slovenském veřejnoprávním multiplexu, by byl podle Medka zřejmě Radiožurnál.

Nový ředitel Českého rozhlasu také zopakoval, že by rád v nejbližší době spustil novou stanici zaměřenou na mluvené slovo. Na jejím obsahu by se podílel ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 6, Radio Česko a zřejmě i stanice Leonardo. Takovou stanici by si Medek dokázal představit v FM pásmu spíše než Radio Wave pro mladé, kvůli kterému úřadující předseda Strany zelených Ondřej Liška navrhuje změnit zákon o Českém rozhlase. Z Medkova včerejšího vyjádření ale vyplývá, že pokud parlament novelu schválí, využil by ji právě pro vznik nové stanice mluveného slova než pro Rádio Wave. Jeho budoucnost vidím spíš v digitálním vysílání, řekl.

Volba ředitele Českého rozhlasu 30.9.2009

Volba ředitele Českého rozhlasu nejprve skončila patem. V prvním kole dostali Richard Medek i Peter Duhan shodně čtyři hlasy, Jiří Mejstřík žádný. Pro zvolení ředitele bylo ale třeba šesti hlasů. Na snímku hlasují zleva předseda Rady Českého rozhlasu Jiří Florian, místopředseda Ladislav Jíša a radní Pavel Hazuka. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Radio Wave může na analog zapomenout

Právě s Radiem Wave nemá Medek nejlepší zkušenosti. Když Rada Českého rozhlasu loni na podzim na výjezdním zasedání v Ostravě neoprávněně nařkla tuto stanici z podpory fašismu, prohlásil o posluchačích Radia Wave, že nejsou budoucností tohoto národa. Proti Medkovi se okamžitě vzedmula vlna odporu mezi posluchači a příznivci Radia Wave. Nynější generální ředitel ČRo se nakonec za svůj výrok, který řekl ještě jako programový ředitel rozhlasu, nakonec omluvil. Pro Wave však měla kauza spíše negativní dopad. O stanici, která se musela loni v létě stáhnout z jediného analogového vysílače v Praze, se přestalo mluvit.

Wavu by zřejmě nepomohlo ani schválení Liškovy novely zákona o Českém rozhlasu, kterou poslanci ve středu pustili do druhého čtení. Liška prosazuje, aby Český rozhlas mohl ze zákona provozovat v FM pásmu kromě tří celoplošných okruhů a regionálních studií také jednu stanici navíc, která by svým signálem pokrývala maximálně 40 procent populace. Jenže v novele není výslovně řečeno, že by takovou stanicí mělo být Radio Wave. Spíše bych se klonil k té zpravodajsko-publicistické stanici mluveného slova, přiznal po volbě generálního ředitele nový šéf ČRo Medek.

Josef Havel, Richard Medek

Ještě před volbou generálního ředitele Českého rozhlasu navrhl Richard Medek z pozice prozatímního ředitele jmenovat Josefa Havla (v pozadí) ředitelem pražského studia Českého rozhlasu Regina. Proti Havlovu jmenování protestovala radní Mária Ptáčková, podle níž by měl o obsazení této pozice rozhodnout až nový generální ředitel Českého rozhlasu. Tím se ale nakonec stejně stal Medek. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Bude mít rozhlas poradce přes politiku?

Ze středečního veřejného slyšení tří finalistů konkurzu na generálního ředitele Českého rozhlasu také vyplynulo, že Medek počítá s vytvořením speciální funkce poradce přes politiku, který by redaktory rozhlasu uváděl hlouběji do problematiky vnitropolitických událostí a dohlížel na nestrannost vysílání. Koho by Medek takovou funkcí pověřil, ale nový generální ředitel ČRo neřekl. Naopak již dopředu deklaroval, že pokud bude zvolen do funkce, programovým ředitelem rozhlasu a svým statutárním zástupcem jmenuje svého protikandidáta Petra Duhana. Toho Medek už přede dvěma měsíci, kdy jej rozhlasová rada zvolila prozatímním ředitelem rozhlasu, dočasně pověřil výkonem funkce šéfa programu.

Stejně se na veřejném slyšení kandidátů na generálního ředitele ČRo zachoval i Duhan. Pokud budu zvolen generálním ředitelem rozhlasu, za programového ředitele a svého statutárního zástupce jmenuji Richarda Medka, řekl radním. Třetí finalista konkurzu, někdejší poslední šéf federálního Československého rozhlasu Jiří Mejstřík, o němž se během výběrového řízení provalily informace o společném podnikání s místopředsedou Rady ČRo Ladislavem Jíšou, prakticky neměl proti tandemu Medek – Duhan šanci. Ve volbě také nedostal ani jediný hlas, zatímco pro Medka a Duhana v prvním kole hlasovali shodně čtyři radní.

Volba ředitele Českého rozhlasu 30.9.2009

Volbu generálního ředitele Českého rozhlasu sledovalo přímo na veřejném zasedání rozhlasové rady asi dvacet novinářů, zaměstnanců rozhlasu a veřejnosti (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Budou se slučovat pozice ředitelů a šéfredaktorů stanic?

Ve druhém kole volby nakonec zvítězil Medek a nejnižším možným počtem šesti hlasů byl zvolen řádným generálním ředitelem ČRo. Pro Duhana hlasovali dva radní. I přesto, že oba nejvážnější kandidáti na generálního ředitele zůstávají spojenci v nejužším vedení rozhlasu, mají na některé věci v rozhlase rozdílné názory. Duhan by například začlenil funkci ředitele zpravodajství pod šéfa programu a nepočítal by s ním do prvního stupně řízení, zatímco Medek by ji ponechal na stejné úrovni jako funkci programového ředitele. Zásadně odlišné názory mají oba manažeři také na zachování dvojích vedoucích funkcí v jednotlivých stanicích ČRo.

Richard Medek po zvolení ředitelem ČRo

Novopečený generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek v obležení novinářů (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Duhan by se zasazoval o to, aby se sloučily funkce ředitelů a šéfredaktorů stanic, a to nejen regionálních, ale také celoplošných. Smysl má pouze jednotná funkce šéfredaktora, míní. Oproti tomu Medek před radními namítal, že se zřízení postu ředitelů stanic osvědčilo, a že u řady z nich, zejména v regionech, funkci ředitele i šéfredaktora vykonává tentýž člověk. Úsporám v regionech se ale Medek nebrání a navrhuje, aby blízká regionální studia přebírala navzájem více zpráv. Duhan by šel ještě dál a přehodnotil otázku existence některých krajských studií: Nemusela by to být přímo samostatná studia, ale třeba jen krajské redakce. Žádný konkrétní případ ale nejmenoval.

Richard Medek 200

Fotoreportáž z volby ředitele Českého rozhlasu

Šestice radních Českého rozhlasu zvolila ve středu 30. září generálním ředitelem této instituce Richarda Medka, který byl pověřen řízením ČRo od červencového odvolání Václava Kasíka. Volba byla dvoukolová, v prvním kole dostal Medek a jeho protikandidát Peter Duhan po čtyřech hlasech, třetí finalista konkurzu Jiří Mejstřík ani jeden. Jak volba ředitele veřejnoprávního rozhlasu probíhala, zachycuje původní fotogalerie serveru DigiZone.cz od Ivany Dvorské.

Medek chce zvýšit rozhlasový poplatek

Nový generální ředitel Českého rozhlasu se netají tím, že by chtěl během svého funkčního období docílit zvýšení rozhlasového poplatku. Kdyby se podařilo navýšit poplatek o jedinou korunu, znamenalo by to pro rozhlas 44 milionů korun ročně navíc. Mou snahou bude, aby se ke konci mého funkčního období za šest let zvýšil poplatek o tři koruny, což bude příjem 120 milionů korun ročně, a stím už se dá v dalším období něco udělat, vysvětlil Medek. Poslance však podle svých slov nehodlá o navyšování poplatku přesvědčovat nyní, v době finanční krize, ale opravdu až ke konci svého funkčního období, tedy před rokem 2015.

Propouštění, o kterém se Medek zmiňoval před i po volbě generálního ředitele, by se podle něj nemělo dotknout redaktorů, ale spíše manažerů a zaměstnanců obslužných divizí. Rezervy například vidí v odděleních marketingu a internetu. Rozhlas by se měl více zabývat tím, co je jeho hlavní náplní činnosti: rozhlasovým vysíláním, řekl také Medek. Do budoucna chce například omezit některé multimediální projekty, mezi něž patřila i populární gorilí reality show Odhalení. Zrevidovat chce Medek také dosavadní digitální stanice Českého rozhlasu – kromě Radia Wave i Leonardo, D-dur a Radio Česko.

BRAND24

Medek na středečním zasedání Rady Českého rozhlasu opakovaně prohlásil, že bude s radními konkzultovat veškeré své kroky i nad rámec zákona. Důležité jsou pro mě dobré profesní vztahy s radou, proto neučiním žádný důležitý krok, aniž bych ho neprojednal s radou, slíbil.

Richard Medek: Českému rozhlasu končí zlaté období „socialismu“

Richard Medek 300 - volba GŘ ČRo

Bezprostředně po svém zvolení poskytl novopečený generální ředitel Českého rozhlasu krátký rozhovor novinářům. Přinášíme vám jeho doslovný přepis i audioverzi [WAV, 9,4MB].

Jaké jsou vaše priority pro následující léta v křesle generálního ředitele Českého rozhlasu?

Tyto priority mohu vyjmenovat v takové obecnější podobě. Za prvé je to udržení vyrovnaného rozpočtu. Ekonomové mi vypočítali, že kdybychom pokračovali v nynějším hospodaření Českého rozhlasu, během následujících šesti let bychom se dostali do mínusu jedné miliardy korun. To znamená, že je potřeba velice zvažovat, do čeho bude Český rozhlas investovat peníze a kde se dá ušetřit. Základem toho všeho je, že se bude muset soustředit na základ svého poslání, tedy na rozhlasové veřejnoprávní vysílání.

Jaké změny chystáte v programovém schématu? Před Radou Českého rozhlasu jste mluvil o nové čtyřiadvaceti­hodinové stanici mluveného slova.

Čtyřiadvaceti­hodinová zpravodajsko-publicistická stanice mluveného slova je moje už letitá priorita, kterou jsem prosazoval už jako programový ředitel Českého rozhlasu. Myslím si, že Český rozhlas se, nehledě na finanční situaci, bez ní prostě budoucna neobejde. Je to jedna z programových priorit. Samozřejmě také bude muset nastat racionalizace programu, nejenom v ostatních divizích, a bude muset nastat téměř ihned. Rovněž větší spolupráce regionálních stanic. Pokud se nám podaří, jakože podaří, musí se nám podařit, vytvořit stanici mluveného slova, v návaznosti na ni budeme uvažovat o zaměření dalších stanic, protože to samozřejmě ovlivní celé spektrum okruhů Českého rozhlasu. Budeme muset zvážit, jak velké prostředky a v jakém čase věnovat do digitalizace, protože rozhlasová digitalizace je samozřejmě něco jiného než ta televizní. Rozhlasová digitalizace, zdá se mi v tuto chvíli, je někde lehce v nedohlednu. Takže to jsou všechno věci, kterým se budeme muset věnovat, a na které se budeme hned soustředit.

Řekl jste, že hodláte šetřit i propouštěním manažerů. Máte představu, kolika manažerů by se to mohlo dotknout?

Českému rozhlasu končí takové to zlaté období. Teď je přesně ten bod, kdy se to láme z toho zlatého období extenzivního rozvoje do úsporného období. Český rozhlas má příliš mnoho divizí a příliš mnoho ředitelů. To je většinou znak každé rozvíjející se organizace. Úspory se samozřejmě dotknou některých ředitelů, samozřejmě, že se dotknou některých divizí. Dokonce si myslím, že se rozpočtové snížení bude muset dotknout všech divizí, a budeme si muset přestat hrát na takový ten „socialismus“. Peníze jsou prostě poměrně exaktní záležitost a můžeme jich použít jenom tolik, kolik jich získáme.

Budete se snažit vrátit Radio Wave do FM vysílání?

To je otázka, na kterou teď nemohu odpovědět. Za prvé teď nemáme tu možnost, ani zákonnou.

Myslel jsem tu otázku tak, jestli se o ni budete snažit.

Když to vezmete takhle v porovnání, tak na jedné straně je zpravodajsko-publicistická stanice, kam zřejmě míříte, na druhé straně je Radio Wave. Já osobně bych se spíše přikláněl k tomu, že bych dal přednost zpravodajsko-publicistické stanici a Radio Wave bych nechal a podporoval dál jako digitální multimediální projekt, protože to jsou mladí lidé, té digitalizace se úplně zříci nemůžeme a ani nechceme. To je podle mého názoru přesně ta platforma, do které bychom měli a budeme investovat, a co se pro tu digitalizaci plně nabízí.

Proč jste na to omezení „socialismu“ netlačil už v minulých letech, když jste byl druhým mužem rozhlasu a měl jste tedy jisté kompetence?

Ale… (Richard Medek krčí rameny a odchází z dosahu novinářů do útrob budovy rozhlasu)

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Je dobře, že Český rozhlas kvůli úsporám odloží digitalizaci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).