Na první pohled by se mohlo zdát, že Prima vysílá cyklus, který patří zcela jednoznačně na ČT 2. Ukazuje totiž bez příkras práci sice plnou napětí a krve, ale především vynikající práce skvělých lékařů. Není to žádná nahlouplá soutěž, jakých už jsme na komerčních televizích viděli miliony. Není to o tom, že by doktoři mezi sebou soutěžili a vítěz, ten, kdo by pacienta zachránil, dostal třeba cihličku zlata.
K dokumentu je ale třeba mnohem více. Dozvědět se něco o lékařích, o jejich životě v soukromí, o jejich duších a srdcích. Také o pacientech. Jít za nimi domů. Dozvídat se, jak jim nemoc komplikuje život. Sledovat je při doléčování. Seznámit se s nimi. Tak by mohl vzniknout opravdu nádherný, dojímavý seriál plný emocí a lásky k bližnímu. Pak by ale v jednom díle mohl být pouze jeden případ, aby se zabránilo povrchnosti.
Na druhý pohled by se mohlo zdát, že je to pořad, který patří na nějakou internetovou televizi. Protože je to poměrně akční, divácky zajímavé a při tom mimořádně levné. Vždyť v pořadu vystupují pouze živí, skuteční lidé – lékaři, zdravotnický personál a pacienti. Je to jejich propagace, takže s největší pravděpodobností „hrají“ zadarmo. Štáb je minimální. V omezených nemocničních prostorách by se ani větší štáb nemohl motat, aby se doktorům nepletl pod nohy a nekomplikoval situaci, neohrožoval zdraví, případně i životy ošetřovaných.
V tom případě, skrze atraktivitu, by se ale musel pořad zkrátit na 5 až 6 minut, více internetový divák dle průzkumů nevydrží, než přepne jinam. Čili, asi by se tam vešel jen jeden případ. Při převodu tohoto internetového formátu do televizního by naopak bylo třeba dělat to mnohem povrchněji, vybírat jen ty nejefektnější záběry a do stávající délky pořadu „vecpat“ případů minimálně pět.
Na třetí pohled by se mohlo zdát, že jde o natočení pracovního postupu lékařů tak, aby se to dalo vysílat ve smyčce na velkoplošné televizi někde ve vstupní hale motolské nemocnice, aby přicházející pacienti viděli, jak se o ně místní personál kvalitně postará a získali k němu důvěru.
Na čtvrtý pohled by se mohlo zdát, že jde o propagační film pro motolskou nemocnici, na který se bude management odvolávat při žádostech o finanční podpory, granty a dotace. Je to přece nejlepší nemocnice v ČR. Jinak by o ní Prima nikdy nenatočila cyklus a neumístila by ho do hlavního vysílacího času.
V prvním díle pan doktor vysvětluje rodičům šestiletého chlapce s epilepsií podrobně vše o jeho nemoci a o zákroku, který na něm v nemocnici provedou, aby již neměl záchvaty. Je to zákrok obtížný a nebezpečný. Sledujeme přípravu k němu, jeho provedení a úspěšné uzdravení. S tím se prolíná případ ženy, kterou do nemocnice dopraví vrtulník po těžké autohavárii. Lékaři provedou složitou operaci roztříštěného kolene.
A zase všechno dobře dopadne. Paní se uzdravuje a bude převezena do nemocnice blíže svého domova. Při jakékoliv komplikaci má hned volat. Motolský tým je připraven jí kdykoliv pomoci. Prostě, nemocnice v Motole je ideální místo k přežití. Tam zachrání každého, kdo má nějaký závažný problém. Jedno, zda s mozkem nebo s kolenem.
Takže, co to je, co si o tom myslet? Hlavní tvůrce této oslavy lékařů Jan Vávra byl prý, svého času, těžce nemocen. A uzdravil se, což mu jistě všichni přejí. Lékaři mu pomohli, zachránili ho. Takže tento cyklus vyrobil zřejmě jako hold, poděkování svým „andělům strážným“. Vůbec to nemyslím ironicky. Každý z nás může onemocnět a potom bude lékařům vděčný za to, když ho vrátí mezi živé. To je naprosto lidsky pochopitelné.
Je dokonce dost dobře možné, že cyklus bude mít, alespoň zpočátku, slušnou sledovanost. Vždyť jde o zachraňování lidských životů, o atraktivní prostředí, které slaví u českých diváků vždy úspěch. Takže nic proti tomu. Navíc má celé vedení Primy pravděpodobně zajištěnou vděčnost motolských, čili kdyby měl někdo nějaký úraz, onemocněl závažnou nemocí, v propagované nemocnici se mu dostane té nejlepší péče.
Věřím, že podobně přistoupí Prima i k dalším profesím, které jsou užitečné, a začne propagovat práci hodinářů, pasířů, řezbářů, architektů, stavitelů, vědců… prostě všech, kteří to své dělají kvalitně. Dlouhodobě by to mohlo zapříčinit pokles sledovanosti televize, ale proč by se Prima nemohla stát televizí edukativní? Při snížené sledovanosti by zároveň snížila neuvěřitelně náklady na výrobu, protože by vlastně dělala jen to, co kdysi Dziga Vertov – zachycovala by realitu takovou, jaká je.
