Několik postřehů z konference Digimedia 2006

Dotace pro zdravotně handicapované

Nejde o úplně novou informaci, s finančními příspěvky na nákup set-top-boxů koketuje už Koncepce zavádění zemského digitálního televizního vysílání. Vláda se ale dosud k této otázce nevyjádřila. Náměstek ministryně informatiky Pavel Kolář na konferenci Digimedia 2006 řekl, že kabinet by měl návrh projednat do konce letošního léta. Příspěvky by se rozhodně netýkaly všech, jednalo by se o skupinu obyvatel s nějakým typem zdravotního postižení, řekl Kolář. V sousedním Rakousku vláda poskytuje dotaci všem divákům, kteří si chtějí pořídit set-top-box se zpětným kanálem pro doplňkové interaktivní služby.

Aktuální informace o připravovaném Technickém plánu přechodu z analogového na digitální terestrické vysílání přinesla členka Rady Českého telekomunikačního úřadu Marcela Gürlichová. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák se konference nezúčastnil, protože od pondělí zastupuje Českou republiku na mezinárodní telekomunikační konferenci ITU v Ženevě, na které se dolaďují kmitočtové příděly pro zemské digitální vysílání v jednotlivých evropských zemích. Gürlichová upozornila, že kmitočtový plán, který schválí účastníci konference ITU, vstoupí v platnost rok po podepsání dohody. Tím pádem také dojde k revizi dohody ze Stockholmu z roku 1961, dodala radní.

Česko nedostane nové kmitočty

Česká republika nedostane žádné nové kmitočty, čeká ji přerozdělení současných analogových frekvencí. Základní standardní sítě pro zemské digitální vysílání, které vzejdou z Technického plánu přechodu, budou platné minimálně do roku 2010. Stát je využije přednostně pro zemské digitální vysílání ve formátech DVB-T (televize) a T-DAB (rozhlas). Během této první etapy zavádění digitálního vysílání proběhnou analýzy využití kmitočtového spektra zaměřené na televizi s vysokým rozlišením obrazu (HDTV) a televizi v mobilním telefonu (DVB-H a DMB). Pilotní testy těchto forem digitálního vysílání budou moci probíhat dříve, ale pouze za předpokladu, že nenaruší řádné pozemní digitální vysílání DVB-T a T-DAB. Jeden takový experiment DVB-H letos chystají Radiokomunikace společně s T-Mobilem.

Rozhodnutí o využití kmitočtového spektra pro další formy zemského digitálního vysílání by mělo padnout v letech 2007 až 2008. Zavádění zemské digitální televize ve formátu DVB-T by se mělo řídit Technickým plánem přechodu, který letos v únoru sestavil ČTÚ. V červnu úřad předloží tento návrh k veřejnému připomínkovému řízení, které by podle Gürlichové mělo probíhat do konce července. V srpnu ČTÚ tyto připomínky vyhodnotí a v září předloží plán na vládu. Radní Gürlichová předpokládá, že kabinet by měl tento dokument schválit do konce listopadu. Náměstek ministryně informatiky Pavel Kolář oproti tomu hovoří o termínu do konce letošního roku. Každopádně v červnu 2007, rok po ženevské konferenci ITU, se začne tento plán uplatňovat.

Začne se v severních Čechách

Zatím to také vypadá tak, že s vypínáním analogového televizního vysílání se začne v severních Čechách, kde je největší problém s přeshraničním rušením analogového vysílání televize Nova a německého digitálního rozhlasu (obě média vysílají na 12. kanálu, přičemž digitální rozhlas má na základě mezinárodních dohod přednost před analogovou televizí). Vypínání analogu by pak mělo pokračovat postupně proti směru hodinových ručiček po deseti oblastech, které přibližně odpovídají bývalým krajům (za federace). Před zahájením procesu vypínání analogového vysílání dojde k transformaci nynějších přechodných multiplexů A, B a C v definitivní digitální sítě 1, 2 a 3. K nim přibude ještě multiplex 4. Podle Gürlichové bude důležité určit, v jaké síti bude vysílat Česká televize.

Takzvaný veřejnoprávní multiplex, který má podle zákona o elektronických komunikacích obsahovat programy ČT a Českého rozhlasu, totiž musí pokrýt minimálně 95 procent území České republiky. U ostatních multiplexů se za celoplošnost považuje pokrytí alespoň 70 procent území ČR. Podle Pavla Hanuše, šéfa digitálního týmu ČT, je ale rozšiřování zemské digitální televize na téměř 100 procent území státu neefektivní. Vyplatí se spíše pokrýt zhruba 80 procent území a zbytek řešit jiným druhem příjmu televizního vysílání, především přes satelit. Po přesunu ČT do multiplexu veřejné služby bude moci Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsat licenční řízení na obsazení uvolněných pozic v bývalém multiplexu A (definitivní síti 1), případně v definitivním multiplexu 2 (podle toho, kde bude ČT nakonec vysílat).

MPEG-2 versus MPEG-4

Zajímavé je, že „zbytkové“ analogové kmitočty, které nebudou třeba pro spuštění digitálního vysílání, ČTÚ v první fázi nevypne. Vypínání se nejdříve dotkne kmitočtů rušených sousedními státy a těch, z nichž ČTÚ sestavil první čtyři definitivní multiplexy. Tyto kmitočty úřad sebere především programu ČT 2 a částečně Primě. K vypínání zbylých analogových kmitočtů dojde v letech 2010 až 2012 (zatímco digitální signál ve formě DVB-T by měl pokrýt celé Česko do roku 2009 nebo 2010). V této době bude v České republice pozemně vysílat šestnáct až dvacet televizních programů. Toto vysílání by mělo zpočátku probíhat ve standardu MPEG-2. Otázku zavedení modernějšího a úspornějšího standardu MPEG-4 bude ČTÚ podle Gürlichové řešit až po ženevské konferenci ITU.

Náměstek ministryně informatiky Pavel Kolář sice uvedl, že vládní koncepce zavádění zemského digitálního vysílání doporučuje využít v první fázi přechodu na DVB-T standard MPEG-2, toto doporučení podle něj ale není závazné a vymahatelné. Pavel Hanuš uvedl, že otázka zavádění MPEG-4 není aktuální a v současné době by se měla o dva roky posunout. Tento standard se podle šéfa digitální komise ČT hodí pro vysílání přes internetový protokol (IPTV) a šíření HDTV, s tím však koncepce v prvních letech vůbec nepočítá. Naopak IPTV ve standardu MPEG-4 začne vysílat už v letošním druhém pololetí – tuto službu nabídne Český Telecom, který divákům dodá speciální set-top-boxy kompatibilní jak s MPEG-4, tak s MPEG-2.

Zlevní set-top-boxy? Možná ne.

Pavel Hanuš si také není jistý, zda cena set-top-boxů pro příjem zemské digitální televize časem klesne. Jde o vynucenou záležitost, lidé si je budou muset kupovat, takže proč by obchodníci snižovali ceny, aby vydělali méně? zeptal se Hanuš. Naopak ministryně informatiky Dana Bérová předpokládá, že by cena základního nejjednoduššího typu set-top-boxu měla oproti dnešku klesnout zhruba na polovinu: z dvou tisíc korun na tisícikorunu. Hanuš vypočítal, že v Česku se při zavádění DVB-T prodá šest až dvanáct milionů digitálních přijímačů. Tato informace sama o sobě vyvolává otázku, zda by se u set-top-boxů neměla změnit výše DPH, uvedl Hanuš. Zatímco v první fázi digitalizace si lidé s pozemním příjmem televize budou pořizovat set-top-boxy ke svým analogovým televizorům, v další fázi, po spuštění HDTV, tyto přijímače nahradí integrovanou digitální televizí.

Velkou míru optimismu na konferenci Digimedia 2006 projevil generální ředitel hudebního kanálu Óčko, Jiří Balvín, který prohlásil, že v roce 2008 získají nové digitální televize společně s programy ČT dohromady 60 procent televizního trhu, zatímco o zbylých 40 procent se budou dělit Nova s Primou. Nyní je situace taková, že Nova s Primou ukrajují z koláče podílu na trhu právě 60 procent. Balvín také řekl, že spuštění řádného digitálního vysílání Óčka zatím brání byrokratické problémy, protože majitel Óčka, mediální skupina Mafra, a Český Telecom, v jehož multiplexu C má Óčko vysílat, zatím analyzují vydanou licenci. Rozhodně bychom letos chtěli začít vysílat v Praze a v Brně, uvedl Balvín.

Rozšíření do dalších regionů podle Balvína záleží na tom, kdy v nich Telecom zprovozní své vysílače. Podle Pavla Hanuše ale další rozšiřování multiplexů závisí na tom, kdy za ně budou digitální programy ochotny provozovatelům multiplexů zaplatit.