Hlavní navigace

Milan Fridrich: Moc politiky na ČT 24? To je jenom zdání

4. 8. 2009
Doba čtení: 26 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Zpravodajský kanál ČT 24 se připravuje na několik podzimních změn. Vedle mimořádných vysílání z návštěvy papeže Benedikta XVI., předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a ke dvacátému výročí 17. listopadu 1989 obmění částečně grafiku a nabídne i nové ekonomické pořady. Od října ČT obnoví samostatnou redakci kulturního zpravodajství a nabídne také nové víkendové zpravodajství regionů či ekonomické reportáže "ze života". O tom všem, a především o politickém zpravodajství na ČT 24, je následující rozhovor DigiZone.cz s ředitelem zpravodajství ČT Milanem Fridrichem.

Jeden z neúspěšných kandidátů na generálního ředitele České televize, Radomír Pekárek, v komentáři pro Lidové noviny napsal, že zatímco Český rozhlas je pod vlivem ODS, Českou televizi kontroluje ČSSD. Co na to říkáte?

Pokládám ho za úplný nesmysl. Nevím, jak na to přišel. Je to přesně ten typ zlé sliny, zlých slov, která se štěkají mediálním prostorem a veřejnoprávním médiím škodí. Nechci se dotknout pana Pekárka, ale myslím si, že každý kandidát na generálního ředitele ČT by měl velmi zvažovat, kdy a jak mluvit o politicích a politickém manipulování. Nelze mluvit do prázdna ve stylu „jedna paní povídala“, debata o ČT a veřejné službě vůbec se musí vést odpovědně a každý by měl umět svá slova doložit. Politici se samozřejmě o veřejnou službu zajímají, ale stejně tak se o ni zajímají i umělci a různé zájmové organizace. Nijak to nezasahuje do naší nezávislosti. S podzimními volbami bude zpravodajství opět pod drobnohledem a já garantuji, že budeme dělat nestrannou a nezávislou novinařinu.

Milan Fridrich - 1

A není té politiky ve vysílání ČT 24 už moc?

Není jí moc, to je pouze zdání. Politika je, stejně jako třeba povodně nebo filmové festivaly, sezónní věcí. Jsou období, kdy se na vládní, parlamentní i stranické úrovni děje hodně věcí, o kterých si myslíme, že by je veřejná služba měla divákům zprostředkovat. V prvním půlroce 2009 to bylo třeba české předsednictví v Evropské unii, pád vlády, eurovolby… ČT 24 se vždycky snaží jít po těch největších událostech, které budou plnit stránky novin, nabízet divákovi autentický zážitek, že kongresy, jednání parlamentu, prohlášení a reakce na aktuální dění dostane okamžitě a v přímé přenosu s následným komentářem, analýzou. Politice se každé médium veřejné služby věnuje masivně. Ale neděláme to pro politiky. Reagujeme na přání diváků i odborné veřejnosti, protože mohou sledovat nezkreslené přímé přenosy. Zveme do studia nejrenomovanější politology a české i zahraniční komentátory, nabízíme široké spektrum názorů. Tohle je správná cesta pro ČT 24 a diváci to oceňují. Sledovanost roste. Denně sleduje ČT 24 od května víc než tři čtvrtě milionu lidí! A není to kvůli politice, té si všímají hlavně novináři. Je to kvůli profesionálnímu akčnímu zpravodajství.

Dobře, ale záleží na tom, jaký prostor dáváte konkrétním politickým stranám. Proč ČT 24 vysílala přenosy z volebních kongresů všech parlamentních stran vyjma komunistů? Budete přenášet i jejich?

Ano, samozřejmě. Sjezd KSČM budeme vysílat ve stejném formátu, v jakém jsme vysílali sjezdy jiných parlamentních stran. Je to parlamentní strana a my jejich akce už nyní vysíláme. Praxi velkých přenosů jsme začali až s kongresem ODS loni v prosinci. V mezidobí žádný sjezd KSČM nebyl.

Vysílali byste i kongresy neparlamentních stran, jejichž preference by naznačovaly, že se mohou dostat do Poslanecké sněmovny?

Ne všichni o to mají zájem a ne všechny tyto strany pořádají takové kongresy. Ale rozhodně se tomu nebráníme. Celodenní speciály držíme u stran, které reálně ovlivňují život občanů, protože mají svoje zástupce v parlamentu, ve většině krajských zastupitelstev, sestavují vládu nebo mají poslance v Evropském parlamentu. To je relevantní přístup, kterým se řídí všechny televize veřejné služby v Evropě. A jak si každý mohl všimnout, každé takové vysílání je doprovázeno kritickými komentáři politologů a novinářů, kteří akci hodnotí a analyzují.

Když se tedy Strana zelených nedostane na podzim do Poslanecké sněmovny a později svolá svůj volební kongres, bude ho ČT 24 živě přenášet tak, jako ho přenášela v době, kdy zelení seděli ve vládě?

Jde o partaj, jejíž politika a stranické aktivity včetně různých rozkolů ovlivňovaly poslední tři roky život země: prezidentskou volbu, vládu, evropskou politiku, atd. Všechny věci mají svoji mediální logiku. Řeknu to takhle: Pokud by Martin Bursík kandidoval na předsedu nebo jiný politik angažovaný ve vrcholných státních funkcích v minulosti, vyvolá to mediální zájem, který televize typu ČT 24 zaznamenává. Může se zdát někomu nespravedlivé, že mediálně známí lidé, kdysi v politice úspěšní, poutají větší zájem a víc se o nich vysílá a píše, ale je to zcela normální všude na světě. V Německu, Francii nebo Itálii je dokonce běžné, že bývalí politici jsou dobře placenými komentátory politického dění v televizích nebo novinách. Jsou žádaní, protože jsou známí a mají zkušenosti. Proto když oznámí comeback do politiky, média zavětří a vytvoří se společenská poptávka sledovat jejich návrat. To se týká nyní i strany TOP 09 a dalších.

Je u strany TOP 09 ten společenský požadavek, abyste se jí tolik věnovali?

Myslím si, že ve chvíli, kdy do nějaké nově vzniklé strany vstoupí pár bývalých ministrů, bývalý předseda parlamentní strany, někdo jako Karel Schwarzenberg, média se jí budou věnovat. To je zcela přirozené. Kdyby do týmu Bohemians nastoupil David Beckham nebo Cristiano Ronaldo, taky by se o něm psalo denně odshora dolů. To není ani úplně o preferencích. Ve chvíli, kdy by v Německu bývalý kancléř Helmuth Kohl založil stranu, byl by v mediální pozornosti, totéž bývalý francouzský prezident Jacques Chirac nebo Tony Blair. To je logické. Těžké váhy poutají mediální pozornost. Také proto o ně strany před volbami usilují.

Dobře, ale třeba právě TOP 09 měla v prvních průzkumech preferencí nějaká dvě procenta, kdežto strana Suverenita Jany Bobošíkové získala v eurovolbách víc než dvojnásobek, 4,5 procenta reálných voličů. TOP 09 je ale na ČT 24 vidět mnohem více než Suverenita.

Suverenita dostala ve zpravodajství ČT před volbami do Evropského parlamentu stejný prostor jako jiné strany. Měřilo se stejným metrem všem. ČT 24 pozvala zástupce všech kandidujících subjektů, pořad Události, komentáře na ČT 2 a ČT 24 rovněž. Nemíchejme hrušky s jablky. Vysílání po evropských volbách bylo o denní agendě a tu každá politická strana má jinou. Jak Suverenita, tak TOP 09 a jiní. My ji neurčujeme.

Ale Suverenita měla víc než jen dvě procenta preferencí a reálně už usilovala o voliče.

Nejde o čirou matematiku. TOP 09 je nový subjekt a my ho nijak nepreferujeme. Když se ale v nějaké straně objeví bývalý ministr financí nebo exministr zahraničí Schwarzenberg, tak to je podobné jako s Václavem Havlem: taky vysíláme o akcích, které zaštiťuje bývalý prezident. Podobné je to s expremiérem Milošem Zemanem. Jestliže jde o bývalého vysokého ústavního činitele nebo aktivního politika, mediálně je vždycky braný vážněji než někdo neznámý s pouhou politickou ambicí, aniž by někdy reálně vládl nebo měl moc.

Jde mi jenom o to, že TOP 09 a Suverenita jsou dvě politické strany, které nikdo nezvolil do parlamentu. Jedna z nich vznikla tak, že do ní přešli poslanci a senátoři jiných stran a jsou v ní bývalí ministři, a tím pádem si zajistila mediální pozornost. A je tady druhá strana, která měla dvojnásobně vyšší výsledek v eurovolbách, než byly první preference TOP 09, a nikoho nezajímá, jaké mají tyto dvě strany program a s čím přicházejí za voliči, ale jenom ty známé tváře. Jedna je má, druhá ne. Program je vedlejší.

Není pravda, že by nikoho nezajímala. Když se sešla Jana BobošíkováJiřím Paroubkem, byla na první stránce novin. Nemyslím si navíc, že se neřeší programy stran. Na ČT 24 se řeší. My ve vysílání před volbami věnujeme hodně velký prostor programům všech kandidujících stran. Nikoho neopomíjíme. Opět mícháme jablka a hrušky: Jana Bobošíková byla před volbami do Evropského parlamentu v mnoha pořadech ČT, protože už byla europoslankyní. A objevovala se i diskusích kolem Lisabonské smlouvy a podobně. Byla i v těch pořadech, které byly striktně pro zástupce stran s preferencemi nad pět procent, jako jeden z hostů, jejichž strana se této hranici blíží. A navíc: nemíchejme eurovolby, volby do Poslanecké sněmovny, krajských zastupitelstev a běžné období. U všech ale platí, že předvolební vysílání ČT 24 nabízí základní rovný přístup všem stranám. V období mezi volbami se vysílá o aktivitách vlády a opozice, ne o volebních programech stran.

Milan Fridrich - 2

Jde právě o to, že na obrazovku se dostanou jen strany, které se přiblíží pětiprocentní hranici volitelnosti do parlamentu. Ale jak se jí mají přiblížit, když se právě kvůli nízkým preferencím nedostanou na obrazovku?

To už mluvíte jako představitelé některých malých stran, kteří si myslí, že ČT je tady k tomu, aby skrze obrazovku mohli vstoupit do povědomí, přesvědčit voliče a dostali se do parlamentu. Žádná veřejná služba není k tomuhle určená. Na to si člověk musí založit svoji televizi. Založit politickou stranu, dělat politiku chce v moderní společnosti hodně peněz a lidí a je to osobní volba. Člověk musí uspět stejně, jakoby si založil firmu. Nemá smysl hledat viníka. Jednou mi jeden takový představitel malé strany napsal, že svým vysíláním udržujeme současný establishment u moci. To je úplně šílené. My nic neudržujeme, ČT je instituce, která se relevantně věnuje relevantním zpravodajským tématům. Je logické, že bude jinak vysílat o stranách, které měly nebo mají vládní odpovědnost a jinak o těch, které jsou debatním klubem nebo osobní iniciativou pár jedinců a dávají o sobě vědět jen několik týdnů před volbami. ČT není bezplatná reklamní agentura. Její věrohodnost je právě v tom, že nabízí názory politiků, kteří ovlivňují život země, jsou reálnou politickou silou. ČT není od toho, aby generovala nové politické proudy nebo hledala alternativu k současným politikům. Ale má pořady, kde takový hyde park vysílá.

To není o PR, ale o možnosti dostat vůbec slovo.

Máme pořad, do něhož pravidelně zveme neparlamentní strany. Jmenuje se Politické spektrum, vysíláme ho i s reprízami několikrát týdně. Zástupce těchto menších stran, které se pohybují mezi třemi a pěti procenty preferencí, zveme často jako účastníky politických debat na ČT 24. ČT není reklamní agentura, která má pomoci stranám, které nemají dost peněz na kampaň. Ale v určený čas dává prostor všem, v tom plní svoji úlohu veřejné služby.

Jana Bobošíková nedávno v rozhovoru pro MF Dnes prohlásila, že by ČT měla před volbami do diskusních pořadů zvát zástupce naprosto všech kandidujících stran. Že by se to dalo zvládnout. Bylo by něco takového reálné?

My to děláme ve vysílání ČT 24. Není ale reálné mít pořad s 35 představiteli politických stran, aby se mu dala udělat smysluplná dramaturgie. Je divné, aby svoji politiku spolu obhajovali lidé, kteří reprezentují 30 procent preferencí a třebas 0,2 procenta. Víte, politik může říkat kdeco, a Jana Bobošíková je především politička. Kdyby se na to podívala jako bývalá špičková moderátorka diskusního pořadu, věděla by, že takový pořad by neuspěl a službu by nevykonal. Navíc: jak zdůvodnit těm velkým stranám, že mají mít úplně stejný prostor jako strany, které mají 0,2 procenta preferencí? Veřejná služba musí kombinovat rovnost a proporcionalitu. Politický úspěch má svoji cenu. A během posledních dvaceti let jsme viděli už několikrát, jak vznikly nové strany a dostaly se do parlamentu a pak třeba zase zanikly navzdory známým tvářím a mediální masáži. Nic není tak jednoduché a černobílé.

Zástupci těch malých stran by mohli v diskusních pořadech na ČT rotovat a ti velcí by tam byli zastoupeni pokaždé.

My to ale děláme. Neparlamentní strany zveme před volbami do pořadů typu Události, komentáře, kde mají možnost vyjádřit se ke stejným věcem jako zástupci parlamentních stran. Zveme je na ČT 24. Jediný pořad, který svou dramaturgií je výběrový, jsou předvolební Otázky Václava Moravce. Do něj by všichni chtěli a kvůli němu si stěžují. ČT má ale právo na profesionální dramaturgii a musí dělat různé formáty, aby zaujala diváka a vysílání mělo smysl. Nemá smysl dělat ČT 24 pro tisíc diváků. Politik není dobrý dramaturg, sleduje jen své zájmy. My si ale uvědomujeme, že je potřeba rozšiřovat vysílání o menších stranách, menších hnutích. Nemůžeme to ale dělat v mainstreamové relaci, která je svým určením zaměřená na těžké politické váhy. Na to máme jiné pořady.

Komunikace mezi ČT a politiky byla jedním z témat před volbou generálního ředitele ČT. Jiří Janeček nedávno v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že jste se dohodli na tom, že jako ředitel zpravodajství nebudete mimo pracovní čas komunikovat s politiky.

Nerozděluji svůj čas mezi pracovní a nepracovní, takové dělení Jiřímu Janečkovi podsunuli sami novináři, když se ho na to ptali. Asi vycházejí z mylné představy, že když opustí redakci, už nepracují. Já si takový luxus nemohu dovolit, musím být na telefonu pořád. Ne kvůli politikům, ale obecně kvůli vysílání. Občas si i s generálním ředitelem voláme o půlnoci.

Na čem jste se tedy s Jiřím Janečkem dohodli?

Mluvili jsme s generálním ředitelem o tom, že pro komunikaci s politickou elitou je tady primárně on. A že klíčové projekty ČT s nimi bude dojednávat on. Což bylo i v minulosti. Po určitou dobu byly teď na jaře některé povinnosti delegovány na mě, například dojednávání všech záležitostí okolo prezentace českého předsednictví v EU v ČT, především na ČT 24. Znamenalo to komunikaci s úřadem premiéra, vicepremiéra pro evropské záležitosti, ministerstvem zahraničí, vnitra…Všechny tyto informace šly do ČT přese mne a já jsem se svým týmem dojednával, jak co budeme vysílat. ČT musí vedle klasické novinářské práce, informovat o důležitých legislativních změnách, akcích, zahraničních návštěvách, atd.

Kvůli tomu ty telefony a esemesky s politiky, o kterých psala MF Dnes?

Blížily se také volby do Evropské parlamentu a předčasné parlamentní volby. To jsou vždycky chvíle, kdy ředitel zpravodajství komunikuje s politiky hodně. Pak jsou měsíce, kdy nekomunikuje vůbec. Během července bych spočítal na prstech jedné ruky, kdy jsem s kým mluvil. Stejně tak třeba v únoru. Komunikace s politiky ale není nic jiného, než že se domlouvají praktické záležitosti k vysílání. Jsem rád, že se teď tato komunikace ve větší míře přesune na Jiřího Janečka. Podivnost z mého kontaktu s politiky neudělal Jiří Janeček, ale média. Úplně se rozklepala, kolikrát jsem si s někým napsal sms. Denně posílám 80 až 120 sms, takže mít s někým za událostmi nabitý měsíc 80 sms u mě není nic zvláštního.

To musíte mít dobře procvičené prsty.

To si pište, že ano. Ctím zásadu, že lepší je věc napsat, než někoho uhánět po telefonu.A mám trénink, když jsem byl zpravodajem v Bruselu.

Jaké novinky chystáte ve vysílání ČT 24 na podzim?

Od září chceme naplno rozjet specializované ekonomické vysílání. Každý den zařadíme desetiminutovou původní reportáž, takový minipořad, který za den odvysíláme třikrát, a bude věnovaný divácky srozumitelnější ekonomice. Tomu jsme uzpůsobili i názvy těchto minipořadů pro jednotlivé dny v pracovním týdnu: v pondělí půjde o Kariéru a tento díl bude zaměřený na to, jak se uplatnit v moderním světě, v úterý jde o Malý byznys o malých podnikatelích a živnostnících, na středu máme přichystanou Manažerskou štafetu, kdy budou vybraní manažeři a úspěšní lidé zpovídat své kolegy, ve čtvrtek bude Sonda o trendech a zajímavých ekonomických fenoménech, o nových technologiích a podobně, a v pátek odvysíláme Století žen, což je díl o úspěšných českých podnikatelkách, manažerkách, ekonomkách, prostě všech těch, které se úspěšně usadily v ekonomice.

Milan Fridrich - 3

Trošku zní, jakoby ČT 24 reagovala na konkurenční zpravodajskou televizi Z1, která se zaměřuje na ekonomické zpravodajství a chce ho na podzim taky posilovat.

Nepřebírejte reklamní slogany. ČT 24 měla vždycky silnou ekonomiku, máme vlastní Studio burza a podobně. Jde o organický vývoj. Loni jsme začali přetvářet a nově definovat ekonomické vysílání jak ve zpravodajství ČT, tak na samotné ČT 24. V souvislosti s tím jsme zavedli jedno velké večerní ekonomické vysílání na ČT 24. Od jara má 50 minut, začíná ve 21:10 a od doby, kdy jsme jej nasadili, nám sledovanost v daném čase vzrostla na dvojnásobek. Jenže pořád jde o čisté zpravodajství, a proto chceme zavést ony denní reportáže, minipořady, které poběží vždycky v 9:50 ráno, v 17:20 odpoledne a ve 21:50 na konci večerního ekonomického bloku.

Od 1. října obnovíte po roce samostatnou kulturní redakci ve zpravodajství. Bylo vůbec nutné ji na tak krátkou dobu rušit a začleňovat do domácí redakce?

Přikročil jsem tehdy k opatření, které se nijak neprojevilo ani na práci redaktorů kultury, ani na kulturním vysílání. Neměl jsem v tu chvíli po ruce člověka, který by důsledně, tvrdě a vizionářsky dokázal dovést kulturu na tu úroveň, jakou má dnes v ČT politické, zahraniční nebo sportovní zpravodajství, a na jakou úroveň teď budujeme ekonomické zpravodajství. Kulturní vysílání zůstalo svojí formou a zaměřením v minulosti, ačkoliv ten tým byl dobrý a ČT dělá profesionálně spoustu kulturních akcí. Mrzelo mě to, protože kultura by se měla prolínat vysíláním ČT 24 po celý den a sama ČT je partnerem desítek kulturních akcí ročně. Teď se začalo tvořit jádro nové kulturní rubriky, které se sloučí s redaktory, kteří se dosud kultuře u nás věnovali a pracují v domácí redakci. Tito redaktoři jsou zkušení a kvalitní. Věřím, že s novou vizí dostanou ze sebe ještě víc.

Takže to krátkodobé zrušení samostatné kulturní redakce bylo jenom o tom, že její poslední šéf Otakar Svoboda nebyl tím typem člověka, který by jako vedoucí redakce měl tu vizi, a proto v té funkci skončil a vy za něj hledáte náhradu?

Dá se to tak říci.

Šéfem obnovené kulturní redakce bude Petr Vizina, který přichází do ČT z Hospodářských novin? Nebo to ještě není jasné?

To jsem nikdy neřekl. Není to jediný člověk, který by měl přijít do kulturní rubriky ČT. Ale jsem nadšený, že Petr Vizina přichází, protože se jedná o jednoho z nejschopnějších novinářů v oblasti kultury a jeho role v novém kulturním vysílání bude významná.

Kdo ji tedy povede?

Včas to řeknu.

Bude to někdo zvenku?

Ano, zvenku.

Taky z tištěných médií?

Řekněme, že to je člověk, který má zkušenosti jak z audiovizuálních, tak z tištěných médií. Zná veřejnou službu v České republice i v zahraničí a má dostatečné odborné zázemí, odhodlání a vizi.

Slyšel jsem uvnitř redakce zpravodajství ČT názor, že na Kavčí hory přichází příliš mnoho lidí z mimotelevizní branže, především z rozhlasu, a že především u moderátorů to je problém, protože se na moderování v televizi moc nehodí. Co si o tom myslíte?

Tohle je úplná pitomost. Kdo jsou ti lidé? Neznám někoho, kdo by se v televizi narodil. Každý odněkud někdy do televize přijde a tam se řemeslo naučí. Nemám rád takovéhle ty chytré řeči „starých mazáků“. Je to falešné. Stejně tak byste mohl namítat, že teď do ČT přicházejí hodně lidé z tištěných médií. Od září k nám přijde z Hospodářských novin taky Petr Vašek, už dříve to byl Jindřich Šídlo. Nyní Petr Vizina. Máme ještě rozjednané dvě posily z deníků. Jsem rád, že ČT láká profesionály z jiných médií a že jsou televizi ku prospěchu. Přinášejí zkušenosti zvenku a naředili tu mírně stavovsky pyšnou atmosféru starotelevizáků. Je to dobře pro všechny. Televizní řemeslo se naučíte rychle, ale novinářem se člověk stává postupně. Z dobrého novináře, myslím, umíme rychle udělat televizáka.

To je to tak jednoduché?

Je to velmi jednoduché. Pokud je ten člověk dobrý novinář, tak to není těžké. Pokud ale předtím nebyl dobrým novinářem, nebude ani dobrým televizním redaktorem. Jsou lidé, kteří v sobě kombinují schopnosti píšícího i televizního novináře od začátku. Mít dobrého novináře, který má dostatečné intelektuální zázemí, vědomosti, jistou profesní čest a kontakty, a má instinkty, pak už není těžké, aby ho někdo naučil mluvit na kameru a točit reportáže. Asi bude překvapený, s jakou tvrdostí a přísností se dělají reportáže v ČT. Na rozdíl od novin totiž musíme mít ke všemu vyjádření na kameru. Pokud ho nemáme, nemůžeme věc jen tak odvysílat, kdežto v novinách by z takového tématu napsaná na základě „dobře informovaných zdrojů, které si nepřejí jmenovat“mohla být klidně třístrana. U nás lze bez vyjádření na kameru mít leda krátkou čtenou zprávu, a pak naše zpravodajství někdo označuje za bezzubé. Bez znalosti věci, bez respektu k zásadám veřejné služby.

Milan Fridrich - 4

Není pro ty novináře, kteří přicházejí z médií, problém zhutnit informaci do jedné minuty třicet, což je průměrná délka jedné televizní zprávy?

V Událostech máme zprávy většinou delší a u důležitých věcí není neobvyklé věnovat se jim deset nebo i dvacet minut. Krátké zprávy mají svou funkci, ale nejsou pilířem ČT, natož ČT 24. Myslím si, že to souvisí i s ČT 24, protože se noví redaktoři nekoncentrují pouze na jednu večerní relaci. Televizní práce je velmi zajímavá právě v tom, že si člověk na ten příběh reálně sáhne. Nestačí jen telefon, protože zvlášť pro Události je telefonát s někým výraz naprostého zoufalství a krajních možností.

Pojďme zpátky k podzimním novinkám na ČT 24. Co dalšího chystáte?

Od 1. září bychom měli mít Události v regionech i přes víkend. Budou patnáctiminutové, budeme je vysílat od šesti hodin a budou vysílané celostátně. Nejde o nějakou zákonnou kvótu, děláme to v logice postupné regionalizaci zpravodajství ČT. Víkendové Události v regionech budeme vysílat pouze na ČT 24 a podle potřeby mohou mít až dvacet minut. Neobjeví se na ČT 1 a ČT 2, což považuji za lhostejné, protože už za tři měsíce budeme mít pokrytí digitálním signálem takové, že si ČT 24 po zemi bude moci naladit přes 93 procent populace, pokud tedy divák bude mít set-top-box.

Proč to regionální zpravodajství bude celostátní a nebudete ho odpojovat zvlášť z Prahy, Brna a Ostravy, jak to je běžné u Večerníků?

Musíme být realisté. O víkendu není tolik zpráv, aby se dalo udělat 45 až 60 minut velmi kvalitního regionálního vysílání. Brání tomu taky technické záležitosti, ČT 24 se regionálně rozpojovat nemůže. Alespoň mi to tak bylo řečeno. Odpojování může zatím fungovat pouze u programu ČT 1. Časem, společně s rozvojem našeho webu a chystaným rozdělením Čech na tři superregiony pro odpojované vysílání ČT ale na něj taky nějak přejdeme. Bude to ale opravdu postupné a ze začátku jenom na webu. To nejlepší se objeví v jedné celostátní televizní relaci. Člověk musí při dramaturgii a snech o tom, jak bude dělat vysílání superregionálně, respektovat technologii a technické limity, které každá televize má.

V září přijede do České republiky poprvé papež Benedikt XVI. ČT 24 chystá k této návštěvě speciální vysílání. Jak bude vypadat?

Papež je pro nás velká věc. Budeme ho vysílat živě na ČT 1, a to jak mše, které u nás bude sloužit, tak všechny jeho návštěvy – ve Staré Boleslavi, v Praze i Brně. Máme k tomu slíbené prakticky všechny přenosové vozy a techniku, a ty budou v pohotovosti od papežova příletu po jeho odlet. Bude to stejné jako při návštěvě Baracka Obamy v Praze. Na ČT 24 pojede nonstop speciální vysílání celé tři dny, co papež bude v České republice.

Budete znovu vysílat záznamy z kamer dopravního podniku, jak se bude papežská kolona přesouvat Prahou?

Stoprocentně. Osvědčilo se nám to, je to velmi vtipná věc. Chceme, aby se speciální vysílání zaměřilo obecně na církev. Mělo by z něj být cítit, že papež není jenom církevní představitel, teolog, ale také vlivná politická figura. Zároveň bychom rádi do širšího povědomí dostali stát Vatikán. Ukážeme, jak vypadá papežská kurie, jaké jsou vztahy České republiky a jejích představitelů vůči papeži, a to jak k současnému, tak k minulému. Chtěli bychom z těch čtyř dnů, kdy bude Benedikt XVI. na návštěvě v České republice, udělat na ČT 24 velmi komplexní pohled na to, co znamená být papežem, co znamená papežský stát v moderní společnosti západní civilizace. Co to znamená pro Českou republiku, jaká je role církve u nás, a které různé církve tady vůbec máme. Chceme představit významné české církevní představitele. Necháme si vypracovat průzkumy veřejného mínění, jak jsme tolerantní vůči různým církvím a náboženství. Chceme to udělat opravdu ve velkém, aby ty čtyři dny byly pro diváka obrovským zážitkem, se spoustou a spoustou doplňujících informací. Tento „papežský“ speciál by měl moderovat Václav Moravec.

Nabídnete i diskuse k tématům církevních restitucí nebo smlouvy České republiky s Vatikánem?

Budeme dělat diskusní bloky, do kterých pozveme církevní představitele a politiky, ale samozřejmě s ohledem na to, že bude před volbami, si budeme muset ohlídat, aby některé strany ve vysílání nejely jenom svoji předvolební kampaň a byla to skutečně věcná diskuse o vztahu České republiky s papežským státem. Ono bude v té době deset, dvanáct dní do voleb.

Pokusí se Česká televize o rozhovor s papežem?

Papež rozhovory nedává, ale pokud by ho dal, budeme samozřejmě rádi. Myslím si, že bude velmi dobré, když se nám podaří papeže ukázat co nejvíc zblízka. Budeme rádi, když budeme mít exkluzivní možnost zprostředkovat co nejvíc autentických zážitků.

Zmínil jste předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Už máte strategii, jak je zpravodajsky pokryjete?

Samozřejmě. Chystáme desítky hodin programu na ČT 24, kde představíme všechny kandidující strany, speciály Událostí, komentářů, opět speciály Otázek Václava Moravce, tentokrát ze sedmi nejlidnatějších regionů plus závěrečný nejspíš duel dvou potenciálních kandidátů na premiéra.

Proč zrovna sedm regionů?

Česká republika má čtrnáct krajů, vybrali jsme z nich polovinu nejlidnatějších. Bohužel se jedná o předčasné volby v hodně televizně nešťastný termín. Začínáme bohužel až v září, protože v létě máme s diskusemi přestávku, je méně diváků. Život státu a politiky je mírně pohaslý, a my jsme chtěli udělat maximum. V praxi to ale znamená, že nebudeme mít k dispozici čtrnáct týdnů před volbami, nýbrž jen šest a poslední dva týdny budeme dávat diskuse dvakrát týdně: v úterý, respektive pondělí a ve čtvrtek. Myslím si, že je to dostatečně reprezentativní. Tentokrát chceme speciály Otázek Václava Moravce dělat trošku jinak. Chceme oslovit elity jednotlivých regionů, aby měly možnost zapojit se na konci pořadu do diskuse. Závěrečný duel pokládáme za třešničku na dortu, ale zároveň bychom ho chtěli udělat zase stylem podobným některým americkým diskusím, což znamená, že moderátor bude plnit skutečně roli moderátora a nebude tím, kdo celou dobu vede diskusi. Chci, aby ta diskuse byla spolumoderovaná nebo spoludotazovaná několika desítkami osobností, které by seděly přímo ve studiu a měly by možnost se obou kandidátů na premiéra na něco zeptat. Společně s Václavem Moravcem by vytvořily atmosféru tohoto duelu. Pro diváky to bude velice atraktivní. Chceme tuto diskusi vysílat z největšího studia ČT na Kavčích horách, ne ze zpravodajství ani z virtuálním studia. Mělo by to mít dimenzi velké diskuse.

Milan Fridrich - 5

Na podzim chystáte ještě jedno speciální vysílání ČT 24 ke dvacátému výročí 17. listopadu 1989. Jak bude vypadat to?

S tím jsme už začali. Plynule jsme navázali na projekt V čele Evropy, teď vysíláme Dvacet let svobody. Budu mluvit o projektu na ČT 24, ale tzv. projekt „Rok svobody“ se týká kompletně všech programů ČT už do ledna. Na ČT 24 jdeme zpravodajsky a vzpomínkově po milnících roku 1989, např. jsme už dělali pořad k výročí akce Několik vět, k „slavnému“ Jakešovu projevu na Červeném hrádku, teď bychom rádi mapovali události 21. srpna před dvaceti lety, pak bychom rádi ukázali, jak fungovala StB, co dělala, koho sledovala, koho pronásledovala, na co se chystala. Chceme udělat jeden den, kdy ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připravujeme unikátní záběry StB, aby lidé viděli, co se kolem nich za komunismu dělo. Nezaměříme se jen na Českou republiku nebo Slovensko, ale také na Polsko, Maďarsko nebo někdejší NDR. Takové věci by se měly ve vysílání objevovat tak čtyřikrát měsíčně.

A přímo v listopadu?

Od 17. listopadu až do konce roku se budeme zaměřovat na to, co se ty dny před dvaceti lety dělo a budeme to ukazovat ve speciálně sestříhaném denním pořadu Dvacet let bez propagandy KSČ, ale také ve starých Televizních novinách, které denně dáváme před Událostmi na ČT 24. V listopadu chceme udělat každý den takový minipořad, který bychom vysílali v Událostech. Půjde o normální redaktorský příspěvek, a tyto minipořady v Událostech by končily v den dvacátého výročí zvolení Václava Havla prezidentem Československa, tedy 29. prosince. Tento projekt plynule naváže na věc, kterou plánuji na rok 2010, a již si zatím pracovně nazývám Rok změny nebo taky Budování kapitalismu v Česku.

Chystáte na ČT 24 taky nějaké změny v grafice?

Chystáme zcela novou burzovní grafiku, která by se měla rozběhnout v září. Je to asi jedna z nejnáročnějších vizuálních věcí, které tady teď připravujeme, protože to je několik paralelních procesů vedle sebe. Budeme mít novou grafiku pro ekonomické zpravodajství, zároveň se připravuje úplně nová grafika a vizuál pro Události, které ale zavedeme do života buď na podzim, a nebo až od 1. ledna 2010. Rozhodneme se podle toho, jak budeme cítit, že to bude kompaktní v celém tvaru vysílání. Musíme vyrobit a určitě předělat grafiku Událostí, komentářů, protože je budeme mít od příštího roku od 22 hodin pouze na ČT 24 a budou trvat hodinu. Zcela určitě je musíme dovybavit. Možná se zjistí, že bude potřeba je trošku obměnit. Každopádně máme docela dost práce, protože prime time chceme mít od Nového roku úplně nový, a já bych byl rád, kdyby některé jeho prvky začaly fungovat už o několik měsíců dříve. Do toho budeme mít volby.

Stačíte ještě k tomu sledovat i vaši konkurenci, zpravodajskou televizi Z1? Zvlášť poté, co ji od července vede Zdeněk Šámal, váš předchůdce ve funkci ředitele zpravodajství ČT?

Občas se dívám na Interview B.T., občas na některé jiné pořady. Odjakživa ale říkám, že nechci hodnotit konkurenci, protože si myslím, že mají svoji vlastní strategii. My máme určité zadání a společenskou roli, a samozřejmě se snažíme dělat atraktivní médium, které přitáhne diváka. Máme určitě stabilnější postavení v tom, že ačkoli jsem musel škrtnout několik málo peněz, tak to pořád bylo méně, než některá média, která se potýkala s finanční krizí.

ČT 24 se krize bát nemusí, protože budete mít pořád peníze z koncesionářských poplatků.

Peněz máme méně, než jsme potřebovali. Ale, samozřejmě. Za to taky cítím odpovědnost. ČT 24 podle toho musí vypadat, musí nabízet nové věci, obměňovat se, aby bylo vidět, že za vybrané peníze vzniká neustále něco nového, atraktivního, že plníme veřejnou službu a ještě nabízíme skutečně inovativní program. Že to není stacionární program, který vysílá jenom zprávy a mění se jen jejich obsahem. To by byla chyba a prohra, špatně odvedená práce. ČT 24 je zaměřená na analytickou, rychlou, zážitkovou zpravodajskou interaktivní televizi a bude v tomto ohledu posilovat.

Ptám se na Z1 proto, že Zdeněk Šámal zakládal ČT 24 a zná postupy i možnosti České televize. Teď vede konkurenční zpravodajský kanál a mohl by toho využít. Je otázka, zda se ČT 24 a Z1 nedomluví a nerozparcelují si trh, aniž by si navzájem lezly do zelí.

Myslím si, že trh je už rozparcelovaný. Nebojujeme mezi sebou, bojujeme o život pod sluncem. ČT 24 je služba. Když dojde k atentátu někde ve světě, když jsou povodně, když se něco dramatického děje na politické scéně, když je velká sportovní nebo kulturní akce a občan chce informace v televizi, většinou je hledá ve zpravodajství ČT, nyní čím dál častěji na ČT 24. Jsme na to hrdí. Pro dvě zpravodajské televize to v České republice bude vždycky těžké, český trh je docela malý. Existují ale byznys modely, při kterých by obě mohly existovat, pokud ta druhá nebude nabízet tak všeobecné živé zpravodajství a přímé přenosy jako ČT 24, ale určitý exkluzivní produkt. Takový, jaký nemůžeme nabízet my, protože musíme cílit na masy diváků a poskytovat ty nejobšírnější informace, veřejnou službu pro každého.

Jak by měl takový exkluzivní produkt vypadat?

Představuji si ho jako magazín Proč ne? v Hospodářských novinách. Čili informace a zprávy, které potřebuje deset tisíc lidí v této zemi, ale svou podstatou baví i hromadu dalších.

Bavili jste se se Zdeňkem Šámalem poté, co se stal ředitelem Z1?

BRAND24

Ano, asi dvakrát jsme si volali a plánujeme spolu zajít na pivo. Zatím jsme ale nebyli schopní sladit svoje programy, protože je léto. Jsme v normálních přátelských vztazích. Oba dva víme, že na pozicích, na kterých sedíme, máme nějaké zadání. Je to byznys v dobrém slova smyslu. Vždycky jsme vůči sobě měli profesní respekt. Rád jsem pro něj pracoval a teď ho rozhodně nevnímám jako nějakého svého rivala.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Věnuje se podle vás zpravodajství České televize dostatečně malým politickým stranám?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).