Hlavní navigace

Radiokomunikace 2017: ČRa a plány s vysílači pro DVB-T2, kdy spustí DVB-T2 Česká televize

18. 10. 2017
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Unit
UVNITŘ FOTOGALERIE – Včera byl v Pardubicích zahájen 27. ročník tradiční konference. Přinášíme důkladnou zprávu z odpoledního bloku a ze zajímavé panelové diskuse.

Konferenci pořádá agentura Unit, záštitu nad ní převzal předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák. Stejně jako loni i letos je rozdělena na půldenní tématické bloky:

  • Kmitočty a regulace,
  • Broadcasting,
  • Digitální rozhlas a televize,
  • Mobilní radiokomunikace a aplikace,
  • Satelity,
  • Internet věcí.

V odpoledním bloku konference se mimo jiné hovořilo o stavu DAB a varovném systému, přechodovém multiplexu 13 pro DVB-T2, termínech spouštění dalších vysílačů ČRa pro tento standard (Kojál a Praděd v listopadu), o vstupu Skupiny Nova na DVB-T2 či rušení příjmu signálů DVB-T2 provozem sítí 4G/LTE.

DALŠÍ ČLÁNKY Z KONFERENCE: Dnes byla zahájena tradiční konference Radiokomunikace 2017

Konference Radiokomunikace 2017: vypnutí DVB-T v polovině roku 2020?

Televizní kanály v USA.
Autor: Václav Udatný

Televizní kanály v USA.

DVB-T2 vs. americké ATSC 3.0

S napětím očekávaný odpolední blok prvního dne konference věnovaný broadcastingu a digitálnímu rozhlasu a televizi zahájil Dušan Líška tématem o aktualitách a novinkách v TV vysílání – porovnání evropského DVB-T2 a amerického ATSC 3.0.

V úvodu se zmínil o článku Davida Wooda z EBU, jedné ze světových kapacit televizní techniky, pod názvem Máme věřit „prorokům“?, ve kterém se vrací do poloviny 90. let a reaguje na vystoupení jednoho řečníka z MIT z amerického Cambridge (MA). Ten v roce 1995 „prorokoval“, že televize, jak ji známe, má být nahrazena všeobjímajícím internetem. Za posledních 100 let medií obdobní „proroci“ celkem pravidelně předpovídali konec některého média a jeho nahrazení novým, ať se jednalo o noviny, film, rozhlas nebo televize. Nikdy k tomu nedošlo. Vždy došlo ke koexistenci nové technologie, která přinášela nové vjemy, s tou starou, která si vždy zachovala své oprávnění. Tito a jiní „proroci“ nikdy neuznají, že se mýlili, nebo alespoň, že rychlost změny obrovsky nadhodnotili. Neuvědomili si také, a někteří jejich pokračovatelé dodnes, že uvolňování televizního spektra ve prospěch mobilnímu broadbandu nebere v úvahu i další vývoj v mobilní komunikaci se systémem 5. generace – následníkem dnešního LTE.

Situace v USA je z pohledu opuštění kmitočtů (pásmo 600 MHz) výrazně horší než v Evropě. Tomu by měl napomoci i nový standard ATSC 3.0. Ten je v současné době ve stádiu dokončování a postupného schvalování dílčích standardů, které se má uzavřít do konce roku 2017, přesto, ve verzi UHD, však byl poprvé uveden do provozu již 31. května 2017 v metropolitní oblasti jihokorejského Soulu. Je to součást přípravy na zimní olympijské hry.

Standard ATSC 3.0 je určen pro hybridní aplikace DTT (Broadcast) i pro širokopásmové sítě (Broadband). Transportní tok TS MPEG-2 používaný ve všech dřívějších systémech DTT je nahrazen přenosem digitálních signálů přes protokol IP, který se plně využívá i v širokopásmových sítích.

ATSC 3.0 nelze považovat za čistě americký, protože k jeho vývoji podstatně přispěli specialisté z celého světa. Z hlediska fyzické vrstvy podrobně popsané zejména ve standardu A322 „Physical Layer Protocol“ nejvíce převzal ze standardu DVB-T2 (např. OFDM, SFN, NGH, MIMO, FEC, HDR, HFR, WCG apod.), samozřejmě s rozšířením možností a variability podle současného stavu techniky. Hlavní a podstatný rozdíl mezi systémy ATSC 3.0 a DVB-T2 spočívá zatím v tom, že systémy DVB (s výjimkou DVB-IPTV) využívají nadále k distribuci transportní tok MPEG-2 TS (Transport Stream), zatímco ATSC 3.0 pro distribuci důsledně využívá IP.

NAPSALI JSME: René Zavoral: DAB ofenzívu spustíme už letos na podzim

Řádné vysílání Českého rozhlasu v DAB+ už odstartovalo

Roman Kropáček z RTI cz.
Autor: Václav Udatný

Roman Kropáček z RTI cz.

Digitální rozhlas: budování i varovný systém

Vývoj budování digitálního rádia představil Karel Zýka z Českého rozhlasu (ČRo). Uvedl, že DAB v dnešní době není sexy, ale lednička také ne. Chladničku ale budeme potřebovat vždy. A tak musíme budovat i robustní digitální platformu DAB.

Český rozhlas po experimentech nastartoval řádné vysílání DAB+ v červnu 2017. Dnes pokrývá Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň a v tomto roce dokončí i Beroun a tak dojde k pokrytí dálnice D5. Data jsou zvýšena tak, že to prakticky znamená zvýšení výkonu až dvojnásobně a tím i oblast pokrytí.

ČRo vyšlapává cestu DAB, ale bez státní koncepce. Ta je však nutná už i z toho důvodu, že v roce 2025 končí všechny FM licence. Z toho vznikne požadavek na to, aby bylo celé III. pásmo vyhrazeno pro digitální rádio.

Z celoevropského hlediska se na rozvoji DAB podílejí veřejnoprávní stanice i soukromá rádia. Jedinou výjimkou je Rakousko, kde v DAB vysílají jen soukromí provozovatelé.

NAPSALI JSME: Teleko připravuje varovný systém pro DAB

Navazujícím tématem byl systém nouzového varování v digitálním rádiu DAB, představený Romanem Kropáčkem zastupujícím operátora digitálního rozhlasu RTI cz.

Rozhlasové vysílání je stále považováno za nejrychlejší informační medium v době národních nouzových situací a standard DAB je nástroj umožňující velmi účinný systém přenosu tísňových zpráv občanům v případě velkých přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. Funguje to tak, že na krizovém dispečinku se označí elektronickou tužkou v mapě ČR území, pro které se má speciální hlášení odvysílat. Po zmáčknutí krizového tlačítka se v označené oblasti odepnou všechny vysílače od běžného programu a oznámí se zpráva hlasem nebo připraveným audiosouborem. Jeden z existujících systémů TWS (Terrestrial Warning systém) připravuje firma Teleko společně s norskou společností Paneda.

Novinky z oblasti DAB přinesla letošní výstava IFA v Berlíně, o kterých se pan Kropáček také zmínil. Zajímavostí byl třeba kombinovaný přijímač Technisatu DigiPal DAB+ mající v sobě jak DVB-T2, tak DAB+.

NAPSALI JSME: Společnost Digital Broadcasting zahájila provoz DVB-T2

Radim Pařízek: DVB-T2 z Ládví a v Ostravě spustíme během několika týdnů

Radiokomunikace 2017 - Radim Pařízek.
Autor: Václav Udatný

Radiokomunikace 2017 – Radim Pařízek.

Digital Broadcasting a Přechodová síť 13

Prvním vystupujícím z trojice našich provozovatelů multiplexů byl Radim Pařízek ze společnosti Digital Broadcasting s přednáškou Přechodová síť 13 v DVB-T2. Ta zahájila vysílání v srpnu 2017, z technických důvodů jen z jednoho pražského vysílače. Celý přechodový multiplex 13 by ale chtěla firma dostavět do příštího roku.

Radim Pařízek zmínil i regionální televize jak v přechodové síti 13, tak i ve finálním multiplexu 24, kde je naplánováno 14 regionálních odpojování. Další část své přednášky věnoval Rádiu dálnice, kde jsou v provozu desítky vysílačů a další se připravují. Doprava je pro toto rádio základním programovým prvkem, který je službou řidičské veřejnosti. Tuto ideu se podařilo naplnit po dlouhé době devíti let.

NAPSALI JSME: DVB-T2 se už šíří i z Černé hory a Lysé hory (včetně map pokrytí)

Marcel Procházka.
Autor: Václav Udatný

Marcel Procházka.

ČRa a plány na spuštění dalších vysílačů pro DVB-T2

V tématu vysílání DVB-T2 pokračoval Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací pod názvem Nové horizonty digitálního vysílání DVB-T2 a DAB+.

Se zaváděním DVB-T2 se v české populaci objevily některé mýty, které nemají reálné opodstatnění. Přechod je připraven tak, že v roce 2020 bude mít naprostá většina diváků již doma přijímač, který bude schopen zpracovat signál nového standardu a menšina diváků si dokoupí levný set-top box.

V dnešní přechodové síti 12 již vysílá čtrnáct vysílačů, resp. to platilo do včerejšího dne. Zhruba patnáct minut před vystoupením pana Procházky bylo zahájeno vysílání z dalších dvou horských vysílačů – z Lysé hory a Černé hory na 28 kanále. Tím dosáhlo pokrytí obyvatelstva 83 %. Ke konci roku by toto číslo mělo být navýšeno na 95,4 % populace po spuštění:

  • Kojálu a Pradědu na 28. kanálu v listopadu,
  • dále Jedláku (31. kanál) a Tlusté hory (22. kanál) v prosinci.

Další část patřila rozvoji DAB, kde bude ČRa budovat robustní vysílače s výkony 5–20 kW na vysílacích kanálech 12C a 12D. Jedná se o vysílače Praha v SFN s dokrývačem Benešov, Ostrava, Brno a Plzeň.

Pohled České televize na migraci k DVB-T2.
Autor: Václav Udatný

Pohled České televize na migraci k DVB-T2.

Česká televize a DVB-T2

Aktuální pohled provozovatele vysílání DVB-T2 přednesl Pavel Hanuš z České televize, provozovatele veřejnoprávního multiplexu.

Jako provozovatel multiplexu ČT chápala nutnost přechodu na DVB-T2, jako vysílatel programu to znamená neustálou změnu a jednu velkou komplikaci. Česká televize je jediná, která je svázána s distribuční platformou na rozdíl od komerčních televizí, které mají volnost výběru. Navíc, ČT může dělat jenom to, co zákon dovolí, komerční subjekt to, co mu zákon nezakáže.

Hlavními problémy harmonogramu je zpoždění legislativního procesu a smluvní řešení migrace a provozy DVB-T2. Konkrétní termíny zahájení nejsou známy. V současné době vyjednává ČT smlouvy a není zde platný technický plán přechodu (TPP). Základní koncepce přechodu znamená vlastní přechod na DVB-T2, přechod na HD standard 1080p50, regionalizaci a rozvoj nových medií.

Struktura MPX 1 bude na jedné síťové vrstvě bez regionálního odpojování. Standardní vysílání bude mít pět okruhů programů (ČT1, ČT2, ČT24, ČT art a ČT D) v HD. Po roce 2020 se předpokládá rozšíření multiplexu veřejné služby při využití druhé síťové vrstvy – pro pět vysílacích okruhů. ČT může garantovat, že všechny programy budou v HD a nebudou kódovány.

Rozdělení pásma 700 MHz podle Zprávy CEPT 53.
Autor: Václav Udatný

Rozdělení pásma 700 MHz podle Zprávy CEPT 53.

DVB-T2 vs. LTE

Prezentace Rušení příjmu signálů DVB-T2 provozem sítí LTE od Tomáše Vika z ČTÚ uvedla očekávané problémy po opuštění pásma 700 MHz.

Vzhledem k tomu, že kmitočtová vzdálenost mezi koncem nejvyššího kanálu DVB-T2 (694 MHz) a začátkem nejnižšího bloku pro downlink LTE (758 MHz) je 64 MHz na rozdíl od 1 MHz v pásmu 800 MHz u DVB-T, nedají se předpokládat tak značná rušení, jako je tomu v současnosti na kanále 60. Rušení terminály LTE (mobilní telefony) nejsou prakticky indikována, a proto lze předpokládat, že ani v budoucnu se tak v rámci digitální dividendy nestane.

V závěru přednášky zazněly reakce výrobců na Digitální dividendu II. Existují přijímací antény, které mají potlačené kmitočty nad kanálem 50, zesilovače s filtry nad 700 MHz, případně i programovatelné zesilovače.

NAPSALI JSME: DVB-T2 ověřeno: dva levné set-top boxy Gogen pro české DVB-T2

DVB-T2 ověřeno od ČRa

Posledním přednášejícím tohoto bloku byl Michal Bureš z ČRa s tématem Metodika testování a certifikace přijímačů pro DVB-T2.

Certifikace vychází ze stávajících aktualizací D-booku, který stanoví podmínky na přijímací zařízení, včetně podmínky pro DVB-T2 společně s HEVC, nebo H.265. To je základní podmínka, kterou zařízení, pokud se chtějí uplatnit na našem trhu, musí splňovat. V sousedních zemích – Rakousko, Slovensko – je sice používán vysílací standard DVB-T2, ale s kodeky H.264 neboli MPEG-4, tato zařízení, jak se již u některých našich diváků objevilo, na našem trhu nefungují a certifikace má tak zamezit jejich prodeji neseriózními prodejci.

Kromě toho, žadatel o certifikaci – výrobce nebo dovozce – ve své žádosti deklaruje soulad zařízení s naším D-bookem a funkčnost s poskytovanými testovacími streamy. Oproti D-booku je po splnění všech podmínek certifikace známka „DVB-T2 ověřeno“ udělována s těmito výjimkami: STB nemusí být vybaven CI+ slotem pro podmíněný přístup, u HbbTV stačí verze 1.5 a podpora progresivních formátů HEVC je dostačující.

V laboratoři Českých radiokomunikací zjistili, že největší problémy mají přijímače právě se zpracováním prokládaného řádkování v souvislosti s HEVC. Navíc zaznamenali obecný trend posunu směrem k progresivnímu řádkování.

Výchozí nastavení systému DVB-T2 pro testování je následující:

Výchozí nastavení DVB-T2 systému pro testování.
Autor: Václav Udatný

Výchozí nastavení DVB-T2 systému pro testování.

Testuje se HW vybavení, demodulace DVB-T2, podpora kmitočtových pásem i ve III. pásmu, podpora češtiny jak v menu, tak i v teletextu i EPG, testy PLP a podpora HbbTV.

V HEVC se zkoušejí různé obrazové formáty HD od 1080p přes 720p až po takzvaný qHD 540p o rozlišení 960 × 540, ve kterém vysílá dnešní přechodová síť 12. Kontrola podpory různých zvukových formátů zahrnuje i AAC v2, Dolby Digital i Dolby Digital Plus.

Nejčastějšími závadami jsou blikající obraz, teletext bez českých znaků, nepodporovaný mixed mód u audiodeskripce, teletextové a DVB titulky, chybějící rozhraní S/PDIF a nepodporování HbbTV i přesto, že přijímač nabízí jiné interaktivní služby. Docela zajímavý údaj v této souvislosti uvedl Pavel Dvořák z ČTÚ o znalosti diváků o certifikaci přijímačů z posledního celostátního výzkumu. Téměř polovina obyvatelstva neví o tom, že existuje vybavenost certifikátem ověřeno DVB-T2/HEVC.

Panelová diskuze.
Autor: Václav Udatný

Panelová diskuze.

Panelová diskuze: DAB i DVB-T2, Nova i Česká televize

Ještě před zahájením tohoto posledního bodu prvního dne provedla pořádající agentura Unit losování pro účastníky, kteří vydrželi až do konce. Odměnou byly vstupenky na konferenci v příštím roce.

Dotazy do panelové diskuze bylo možno letos pokládat elektronicky přes web pořádající společnosti Unit. Na speciální stránce bylo možno pokládat dotazy přednášejícím. Administrátor vybíral dotazy pro aktuální panelovou diskuzi, která byla vždy po skončení jednotlivých přednáškových bloků. Moderátor diskuze, Pavel Ellinger z ČTÚ, potom vybrané dotazy přečetl přednášejícím, včetně klasicky podaných „papírových“.

Panelové diskuze se zúčastnili pánové Líška, Kropáček (RTI cz), Pařízek (Digital Broadcasting), Procházka (České Radiokomunikace), Hanuš (ČT), Vik (ČTÚ) a Bureš (České Radiokomunikace) a moderoval ji pan Roztočil. Sešlo se množství dotazů, jak z pléna, tak elektronicky. Vyjímáme některé dotazy a odpovědi:

Jaké máte zkušenosti s příjmem DAB v autorádiích v rámci České republiky?

Kropáček: Nedá se srovnávat se zahraničím. V nepokryté oblasti dochází na přelaďování na FM a zase zpět, někdy to trvá až 20–40 s. V písničkách to tak nevadí, ale v případě reportáží je to velmi rušivé. V době, kdy dojde ke zlepšení pokrytí, snad tento problém odpadne.

V přednášce padl letopočet 2025 jako konec vysílání FM rozhlasu. Můžete prosím upřesnit, z jakého jste čerpal zdroje a jaké země se to týká?

Kropáček: Každé rádio u nás dostává licenci na osm let. Ta poslední je transformační. Na základě této transformační licence by se tak mělo přejít na digitální vysílání. V zákoně není nic o prodlužování FM licencí.

Zaujal mě dotaz jednoho studenta: Co se tedy stane s vysílači DAB, když někdo vypne nebo hackne GPS?

Kropáček: Existuje další řešení jako Galileo. Není na světě jen GPS, a tak by to řešili…

Kdy bude dokončena výstavba Rádia dálnice?

Pařízek: V Průhonicích bude spuštěn vysílač RD, i směrem na Hradec a Rozvadov, problematické jsou okrajové části dálnic.

Na mapě pokrytí DAB je vidět poměrně velký přesah pokrytí do Polska. Poláci s tím souhlasili? Nebyly s tím problémy?

Odpověď moderátora: Asi ne.

Na obrázku ve vaší prezentaci bylo znázorněno srovnání počtu rádií digitálního a analogového rozhlasu. V přehledu však chyběl počet rádií internetových. Máte k dispozici pro srovnání i tato data?

Vzhledem k tomu, že autor prezentace musel odjet, odpověděl pan Procházka: ČRa si nechalo udělat obdobnou rešerši, ze které vyplynulo, že internetových rádií je na českém trhu 100–120.

Pan Procházka doplňuje další dotaz na téma DAB v Evropě: DAB ve Švédsku byl skutečně pozastaven, v Rakousku se ale rozvíjí a jsou země, kde FM vysílání chtějí vypnout, například ve Velké Británii, při dosažení dostatečné penetrace DAB přijímačů. Rozdíl v rozhlasové a televizní digitalizaci je ten, že DVB-T2 je vynucený proces, kde kmitočty jsou odebrány, zatímco DAB je komerční proces. Rozvoj DAB je na vzestupu, protože se digitální technologie lépe integrují do dalších dnešních systémů.

Na rozdíl od Strategie se na konferenci mluvilo o termínu vypnutí DVB-T k 30. 6. 2020. Existuje na tom dohoda?

Odpověď všech tří operátorů: Ano.

Jak to bude s regionálním odpojováním v Přechodové síti 13?

Pařízek: Síť lze rozdělit na šest regionů, lépe to nejde a nějak se s tímto problémem popasujeme.

Jak ČRa naplňuje PS 12 programy?

Procházka: Programy do sítě 12 jsou na základě požadavků zákazníků.

Kdy vstoupí TV Nova do přechodové sítě 12?

Procházka: S TV Nova intenzivně jednáme, což je pozitivní.

Jak bude ČT řešit výpadky regionálního vysílání?

Hanuš: Existuje několik řešení, ale není nic definitivního. Řešení by měla být zvolena do konce listopadu. Nejraději bych na nic nesahal, dokud síť DVB-T2 nebude mít pokrytí 95 %.

Pařízek: DB je v jednání s ČTÚ, aby Česká televize mohla použít MPX1/RS7.

Na jakých kanálech bude vysílat ČT?

Hanuš: Generálně vzato je síť postavena na kanále 26, přechodová síť 11 je převážně postavena na finálních kmitočtech. K řešení je otázka Budějovic. Co se týká originálního zvuku, bude se podle zákona objevovat až v konečných sítích, v přechodové síti to bude jen test. Je nutno si uvědomit, že ne u všech programů je originální stopa k dispozici.

Jaký je problém s koordinací kmitočtů v jižních Čechách?

Problémem je kruhový digram, vysoká výška stožáru a velký výkon pro všechny sítě.

Z odpovědí na ostatní dotazy stojí za zmínku, že se ČTÚ dohodlo s operátory, že kmitočty budou zveřejňovat operátoři, říká Roztočil.

Bureš: Testování přijímačů na tzv. pre-echo není. Vychází to ze zkušenosti, neboť z hlediska citlivosti a parametrů přijímače jsme nezaznamenali podstatné problémy. A dále připomíná, že přijímače ukládají programy různě, například podle abecedy nebo podle pořadí naladění. Existuje tzv. LCN (Logical Channel Number), kdy někdo musí určit, jaký program má své číslo. To ale u nás zavedeno není a bylo by velmi obtížné to z konkurenčních důvodů zavádět.

BRAND24

ČRa nabídne zákazníkům různá rozlišení tak jako dnes v DVB-T. Hanuš doplňuje, že problém je vyrobit např. 4K, což je problém prohnání velkých datových toků v rámci vnitřních studiových spojů. Tato výroba velmi zdražuje produkci, ale není to jen o datových tocích. Je nutno si uvědomit, že je to ve studiu například i o kvalitních kostýmech.

Pan Líška odpovídá na dotaz, zda je vývoj TV hodně odlišný od toho, jak si jej dříve představoval: Je to v podstatě tak, 8K není pro běžné obyvatelstvo. UHD bych viděl v českých podmínkách v roce 2025.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Je dlouhodobě činný v oblasti elektronických medií, působil dlouhá léta na zajišťování mezinárodních přenosů a šíření televizních programů telekomunikačními sítěmi.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).