Hlavní navigace

Test DVB-T2 nemusí přejít v komerční vysílání, upozorňuje předseda Rady ČTÚ

7. 12. 2010
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Praha od konce listopadu testuje digitální televizní vysílání nové generace ve standardu DVB-T2. Pro Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ho zajišťuje Český metrologický institut ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi. Díky tomu se budou moci k výsledkům experimentu dostat všichni operátoři digitálních sítí bez rozdílu, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Automaticky to ale neznamená, že na roční zkušební vysílání naváže komerční provoz DVB-T2.

České Radiokomunikace půl roku usilovaly o testovací kmitočet pro digitální vysílání ve standardu DVB-T2, nakonec jste jej ale udělili Českému metrologickému institutu. Proč zrovna jemu?

Už na květnové konferenci Českých Radiokomunikací o DVB-T2 jsem přemýšlel o tom, jak připravit dlouhodobý test a připadlo mi rozumnější, kdyby se ho chopil stát. Jedině on by byl schopen neutrálně zkonektovat případné parametry. Z diskuse s týmem, který podporuje ČTÚ v oblasti digitálního vysílání, jsme došli k názoru, že nositelem oprávnění pro takový test může být Český metrologický institut, který uzavře smlouvu s Českými Radiokomunikacemi. Mohl by samozřejmě spolupracovat i s někým jiným, ale České Radiokomunikace se nabízejí jako první možnost, protože vlastní hlavní vysílače i vysílací místa. Test tedy probíhá z jejich vysílače v Praze na Žižkově.

Druhým důvodem pro toto řešení byl fakt, že při spolupráci s Českým metrologickým institutem budou všechny výsledky tohoto testu transparentně k dispozici všem zájemcům, nikoli pouze jeho provozovateli. Vyrobí se jasná mapa toho, co je potřeba k zahájení vysílání v systému DVB-T2, zaplatí se to z peněz, které máme od státu na digitálním účtu. Takový postup je podle mne správný a zároveň podporuje konkurenci na trhu, protože nezvýhodňuje některého z hráčů na trhu, který by mohl říkat, že výsledky jeho testu jsou obchodním tajemstvím.

Pavel Dvořák - 4

Na kolik peněz takový test přijde?

Na přesný rozpočet ještě čekáme, ale půjde o řády milionů korun. Na digitalizačním účtu je dostatek prostředků. Myslím si, že to je efektivní využití.

K výsledkům testu se podle vás tedy dostanou jak České Radiokomunikace, které ho technicky zajišťují, tak třeba jejich konkurent, Telefónica O2?

Uvidí je všichni. Navíc všichni operátoři digitálních sítí jsou členy technické skupiny při Národní koordinační skupině pro digitální vysílání a budou tedy moci nahlížet do formulací i výsledků všech testů. Podle mne to tak je naprosto ideální. Nemluvě o tom, že pro ČTÚ je důležitým výstupem ověření plánovacích parametrů pro budoucí sítě DVB-T2. Očekávám, že za rok to bude znít mnohem hlasitěji a naléhavěji, zvláště pod očekávaným tlakem na rozšíření digitální dividendy.

Existují snahy o vytvoření jakési druhé digitální dividendy, tedy další snížení počtu kmitočtů pro televizní vysílání. Při této příležitosti si budeme moci ověřit, zda-li jsou technické podmínky takové, že bychom mohli nadbytečné kmitočty věnovat na něco jiného. Samozřejmě tím neříkám, že jsme schopni vyřešit podnikatelské souvislosti vysílání v DVB-T2. Ty se musí vyřešit mimo nás. Jsme ochotni k nim nějakým způsobem přispět, ale zbytek bude hodně záležet na podnikatelských modelech provozovatelů vysílání a operátorů sítí.

Čili tu bude test, který ověří, zda a za jakých podmínek se v České republice dá vysílat v systému DVB-T2, ale zda se tak bude opravdu vysílat, záleží na obchodních modelech a dohodách jednotlivých televizí s operátory sítí?

Přesně tak. Uvidíme, až si to spočítáme, zda vyjde naše hypotéza, že na celoplošné pokrytí republiky jednou sítí DVB-T2 potřebujeme dva až tři vytipované kmitočty. Zda tedy budeme schopni v koordinačních jednáních s našimi sousedy říci, že to máme ověřeno, ale potřebujeme ten či onen kanál, abychom si vytvořili velkou jednofrekvenční síť pro DVB-T2. Musíme na to mít dostatek technických argumentů.

Český metrologický institut je státní organizace?

Ano. Skupina, která pro nás tento test zpracovává, je částí bývalého Testcomu (společnost, kterou v minulosti založilo dnes již neexistující ministerstvo informatiky, pozn. red.), s nímž ČTÚ dlouhodobě spolupracoval. Tento tým je autorem metodiky měření pokrytí, pomáhá s přípravou vyhodnocení jeho monitoringu, atd.

Test probíhá na 25. kanále ze žižkovského vysílače v Praze, ČTÚ ale vyzval veřejnost, ať toto vysílání nepovažuje za definitivní, že může být kdykoli přerušováno a mohou se měnit jeho parametry. Rozumím tomu správně, že bude kolísat výkon vysílače a měnit se třeba polarizace?

Bude se měnit výkon vysílače, modulační schémata, poměry, prostě všechny technické systémové parametry tak, aby se z toho dalo odvodit, který parametr bychom měli v našich podmínkách využít. Pro porovnání: ve Velké Británii, kde se už v DVB-T2 vysílá, nyní dosahují podobných parametrů datového toku jako naše sítě DVB-T. Je to jen o malinko více než u nás. Chceme najít takové parametry, abychom byli schopni zajistit vysílání jednou nebo dvěma sítěmi pro všechny potenciální zájemce o pozemní vysílání HDTV.

V plánech na příští rok píšete, že byste chtěli vyzkoušet jednofrekvenční síť DVB-T2 s vysílačem na Českobudějovicku. Půjde o Kleť?

Uvidíme.

Už se ví, na jakém kanále toto vysílání půjde?

Bude to stále stejný kanál 25. Popravdě řečeno je to kanál, který je blízko budoucímu alokovanému reálnému kanálu pro síť DVB-T2.

A ten bude jaký? Kanál 24?

Ne, půjdeme výš. Budou to kanály 26 a 27.

Pavel Dvořák - 1

České Radiokomunikace uvažovaly o tom, že by vyzkoušely jednofrekvenční síť mezi Prahou a Brnem, konkrétně vysílačem Kojál. Šlo by něco takového vyzkoušet i s Českým metrologickým institutem?

Šlo by to udělat, samozřejmě. Záleží na tom, jak se bude test DVB-T2 vyvíjet a zda budeme mít dost času. Když se na začátku ověří vstupní parametry a prodiskutují se, pak se vyzkouší České Budějovice, dají se vymyslet další varianty. S Českými Budějovicemi je to trošku jednodušší, i když Brno by mělo tu výhodu, že bychom si vzhledem k otevřenosti vůči Rakousku mohli ověřit další parametry. V žádném případě se tomu tedy neuzavíráme. Relativně jasné je, že po ověření základních schémat systémových parametrů chceme nechat chvíli běžet jednofrekvenční síť Prahy s jižními Čechami pro ověření kvality příjmu signálu. Uvidíme také, kolik budeme mít k dispozici příjmových zařízení.

Moc asi ne, na českém trhu nejsou žádné přijímače s DVB-T2 tunery…

Ano, nevím o nich.

Dá se říct, kolik základních vysílačů velkého výkonu bude tvořit celoplošná síť DVB-T2? U nynějších sítí DVB-T to je podle Technického plánu přechodu 13 vysílačů, multiplexy 1 a 2 mají ale 26 základních vysílačů. Bude to u DVB-T2 méně?

Přiznám se, že tuto informaci mám pouze zprostředkovanou, protože jsme se nikdy na toto téma s naším týmem nebavili. Ale odhaduji, že by těch vysílačů mohlo být zhruba stejně jako u základního pokrytí DVB-T. Tedy okolo 10 až 15. Závisí to opět na tom, zda-li bude pokrytí sítí DVB-T2 dosahovat tak vysokého procenta jako to je v případě dnešních sítí 1 a 2 u DVB-T.

Jak budete postupovat po ukončení dlouhodobého testu DVB-T2, který plánujete do prosince příštího roku? Automaticky vypíšete výběrová řízení na operátory sítí DVB-T2 pro komerční provoz? A budou stejná jako řízení na operátory nynějších sítí DVB-T, přístupná všem zájemcům?

Budou veřejně přístupná komukoliv.

Budete tyto sítě dražit?

To je docela správná otázka. Můj názor je, že by se dražit mělo, protože absolvovat kalvárii typu „beauty contest“, výběrové řízení s nejrůznějšími nařčeními od těch či oněch uchazečů by bylo dost nepříjemné. Daleko transparentnější a pro úřad mnohem jednodušší a čistší by byly aukce. Zadala by se kvalifikační kritéria, a pokud budou mít zájemci peníze, budou moci „jít do hospody“.

Kolik celoplošných sítí DVB-T2 by mohlo být v České republice?

Myslím, že jich nebude více jak dvě.

Počítáte s nějakými dalšími regionálními, nebo městskými, dejme tomu v Praze, Brně nebo Ostravě?

Uvidíme, jaký bude zájem ze strany trhu. Osobně bych přivítal, kdybychom opravdu efektivně využili kmitočty a podařilo se vrátit k ideu regionální sítě, která by třeba neměla stoprocentní pokrytí, zasahovala by ale krajská města a pro ně byla regionálně odpojovatelná. Už v tomto ohledu iniciuji určité kroky s Asociací krajů, zjišťuji její postoj k této záležitosti. Myslím, že to patří do proudu digitalizace a konec konců by to byla i podpora T-Governmentu, pokud by se podařilo najít aplikace, které by se takto daly řešit. I když tam je jedno velké mínus, které se událo, totiž že se opustily dosavadní aplikační platformy T-Governmentu a jde se úplně jinou cestou, než se v minulosti předpokládalo. Určitě bychom to ale přivítali a bylo by to efektivnější využití kmitočtů než dosud. Samozřejmě musíme počítat s tím, že vznikne tlak na uvolnění dalších kmitočtů pod kanály 60. S těmi budeme hodně šetřit a při optimalizaci sítí na to brát ohled.

ČTÚ v Technickém plánu přechodu z analogového na digitální televizní vysílání doporučoval operátorům sítí DVB-T, aby vysílali v kompresním standardu MPEG-2. U sítí DVB-T2 se počítá spíše se standardem MPEG-4. Budete vydávat nové doporučení pro operátory a diváky?

Nebudeme vydávat žádná doporučení. My jsme konec konců neřekli ani to, že by se v DVB-T mělo vysílat v MPEG-2. Ponechali jsme rozhodnutí na trhu. Myslím, že s výjimkou základních standardů, jako je DVB-T a DVB-T2, by se regulátor ani žádný jiný státní orgán do toho neměl příliš plést. Budeme vždycky pozadu za technickým vývojem, ale osobně si myslím, že rozhodnutí o vysílání v DVB-T s kompresí MPEG-2 bylo správné. Kdybychom čekali na MPEG-4, včetně přijímacích zařízení, byli bychom v situaci, v jaké je dnes Polsko. Zdaleka bychom neměli digitalizaci prakticky za sebou. Byli bychom teprve někde na začátku. Mezitím by si lidé nakoupili nové televizory a nevěděli by, co s nimi. Zůstaly by nevyužité.

Pavel Dvořák - 2

Teď ale může nastat situace, že se začne vysílat v sítích DVB-T2 s kompresí MPEG-4, ale spousta lidí bude mít doma přijímače, které umí pouze MPEG-2 a navíc mají tunery DVB-T. Nebudete vydávat nějaké doporučení, aby lidé od určité chvíle nenakupovali přijímače DVB-T/MPEG-2, protože by se u nich neobešli bez dalších set-top-boxů?

Asi ano. Uvidíme, kdy bude jasno, jaké budou podnikatelské modely, jaký bude reálný stav sítí DVB-T2, a pak by bylo nepochybně rozumné něco takového vydat. Ale nedomnívám se, že by vstup DVB-T2 a jeho zavádění mělo být organizováno podobně jako přechod z analogového na digitální televizní vysílání. Navíc si myslím, že přechod od DVB-T k DVB-T2 bude dlouhodobý.

Čili DVB-T2 bude cosi jako nadstandard, a časem se z něj stane základní standard?

BRAND24

Ano, v momentě, kdy se v domácnostech vymění přijímače. Vezměte si, jaký je dnes cyklus obměny přijímacích zařízení. Pokud to budou klasické čtyři roky, můžeme to do plánu přechodu na DVB-T2 nějakým způsobem zakalkulovat. To znamená, že by tento proces měl samovolně, bez řízení státem, proběhnout v horizontu nějakých šesti nebo sedmi let. Ti, co budou chtít sledovat HD programy přes zemské vysílače, je budou mít k dispozici a budou si moci koupit příslušné přijímače. Možná ale budou muset za tento příjem i platit, protože jedním z modelů tohoto vysílání je placená služba. Ale to si musí rozhodnout sami provozovatelé sítí a televizních programů. Nemůžu ale vyloučit ani to, že se ukáže, že HDTV v zemském vysílání je neuskutečnitelná, že všichni zájemci o toto vysílání už mají satelit, kabel nebo IPTV.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Bude obsah budoucích multiplexů DVB-T2 k dispozici zdarma, nebo bude zakódovaný a zpoplatněný?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).