Všechno je o penězích
Při stoprocentním pokrytí zemským digitálním signálem přijde jednu digitální stanici jenom šíření tohoto signálu na 80 milionů korun ročně. To není malá částka. Podle Pavla Hanuše, šéfa digitálního týmu České televize, vyjde satelitní vysílání, které pokryje spolehlivě právě sto procent území republiky, pětkrát levněji než zemské digitální vysílání s pokrytím 95 procent. Zemské digitální vysílání se vyplatí při pokrytí do 80 procent území, všechno, co je nad tuto hodnotu, je zbytečně drahé,
říká Hanuš. Veřejnoprávní multiplex, který bude kromě programů ČT tvořit Český rozhlas, ale musí ze zákona pokrýt 95 procent území.
U veřejnoprávní televize, která je placená z veřejných prostředků, se takový postup očekává. U soukromých subjektů by to ale bylo zbytečné plýtvání penězi,
prohlásil Hanuš na úterním kulatém stolu o digitalizaci, který pořádal server DigiZone.cz. Komerční stanice, a zvláště pak noví hráči, kteří spustí vysílání v příštím roce, s Hanušem souhlasí. Na rozdíl od ČT je nikdo k 95procentnímu pokrytí nenutí. Novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou nedávno podepsal prezident Václav Klaus, zachovává pro celoplošné vysílání limit minimálního pokrytí na hodnotě 70 procent.
TV Barrandov spoléhá na satelit
Rozhodně nepůjdeme nad těch 70 procent, zbylé území dokryjeme satelitem,
souhlasí Radomír Pekárek, ředitel společnosti Barrandov Studio, která je držitelem licence pro plnoformátovou digitální stanici TV Barrandov. Ta bude vysílat v přechodném multiplexu C společně s hudebním kanálem Óčko a plnoformátovou stanicí Febio TV. Také generální ředitel Óčka Jiří Balvín v dřívějším rozhovoru pro DigiZone.cz naznačil, že tato televize se zaměří především na větší aglomerace s vyšší hustotou obyvatel. Óčko chce zpočátku vysílat v Praze a Brně, ovšem zatím není jisté, zda Český telekomunikační úřad takový postup povolí.
Podle zárodků Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání by totiž zavádění DVB-T mělo probíhat od severních Čech „proti směru hodinových ručiček“, přičemž území pokryté současnými přechodnými multiplexy zůstane zachováno (diváci v Praze, Brně a Ostravě tedy nepřijdou o programy v multiplexu A, v Praze ani o multiplex B). Ke spouštění digitálního a vypínání analogového vysílání má docházet po jednotlivých oblastech, přičemž všichni provozovatelé multiplexů a digitálních programů by měli postupovat společně. To ale nebude možné v případě, že některé programy odmítnou platit za šíření signálu v odlehlejších oblastech. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák připouští, že jeho úřad nemá žádný nástroj k tomu, aby televize k takové platbě donutil.
Nevyužité kmitočty dostane někdo jiný
Kmitočty, které zůstanou nevyužité, znovu přerozdělíme,
slibuje Pavel Dvořák. Jenže kdo by měl o takové kmitočty zájem? Většinou budou pokrývat místa, která nejsou z hlediska televizního vysílání a především z pohledu inzerentů zajímavá, protože tam žije málo lidí, méně atraktivní cílové skupiny a nevyplatí se jim vysílat „do lesa“. Rozsah vysílání bude přesně takový, kolik budou televize ochotny platit,
upozorňuje Pavel Hanuš. Záleží pak na jednotlivých provozovatelích, aby upozornili diváky v oblastech, které nepokryje zemský digitální signál, aby využili nějakou jinou digitální platformu.
Kromě nejrozšířenějšího satelitu připadá v úvahu ještě kabelová televize a IPTV. Ale i ty nebudou všude.
K podobnému problému už dochází v severních Čechách, kde je poměrně velké území bez analogového signálu televize Nova. Oslovili jsme starosty místních obcí s nabídkou satelitní televize, která tento problém řeší,
uvedl na kulatém stolu DigiZone.cz mluvčí kabelové a satelitní společnosti UPC Česká republika František Malina. Potíž je v tom, že zatímco za příjem analogového pozemního vysílání i za DVB-T divák nemusí nic platit, za službu UPC Direct, v jejímž rámci od letošního ledna vysílá také televize Nova a kterou UPC nabízí Severočechům jako řešení, si firma účtuje poměrně vysoký poplatek. Podle Maliny je ale možné zařídit i bezplatný satelitní příjem prostřednictvím paketu Czech Link. V něm však Nova dosud není.
Šumava, Krkonoše a Beskydy bez signálu?
Největší problém budou mít obyvatelé obcí a samot v příhraničních oblastech, hlavně v horách. Na Šumavě se už dnes vyplatí satelitní parabola. Naopak v Krkonoších, i když to neplatí pro všechny oblasti, se dá zemské digitální vysílání naladit už dnes pomocí venkovní antény se zesilovačem. Jedinou podmínkou je dobrá viditelnost směrem k pražským vysílačům, respektive mezi anténou a těmito vysílači by neměly být nějaké výraznější zábrany, kopce nebo hustá zástavba. V takovém případě nepomůže ani zesilovač. Podmínky pro dálkový příjem DVB-T se ale budou kopec od kopce lišit, místy bude skutečně náhodný. Pak se opravdu spíš vyplatí satelit.
Pragmatické uvažování televizí a obracení každé koruny lze doložit jedním konkrétním příkladem. ČTÚ uvažuje o tom, že by kvůli vzájemnému rušení 12. analogového televizního kanálu a digitálního rozhlasu z Německa, který vysílá na stejném kmitočtu, zahájil předčasně zemské digitální vysílání v oblasti okolo vysílače Buková hora u Ústí nad Labem (případ televize Nova) a také na Domažlicku, kde z kóty Vraní vrch vysílá analogově na 12. kanálu program ČT 2. Právě Domažlicko je opakovaně zmiňované jako lokalita, kde by si všichni provozovatelé mohli už letos na podzim v praxi vyzkoušet, jak takový přechod z analogového na digitální zemské vysílání probíhá.
Jenže: podle Pavla Hanuše z ČT to nebude tak jednoduché, protože podle výpočtů na celém území žije pouze 300 tisíc obyvatel. Vyplatí se kvůli nim zavádět digitální vysílání? A je to zajímavé z hlediska inzerce?
ptá se Hanuš. Zdá se, že v Domažlicích by se pomalu měli shánět po satelitních parabolách.
