Hlavní navigace

Diginovela ve druhém čtení: Kompletní znění „pozměňováků“

25. 9. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Poslanecká sněmovna dnes projedná ve druhém čtení vládní návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který řeší přechod z analogového na digitální šíření televizního signálu. Ještě před schůzí sněmovny se mimořádně sejde stálá komise pro sdělovací prostředky, aby hlasovala o pozměňovacích návrzích k této novele. Jejich plné znění přinášíme v tomto textu.

Nejvíc se činil poslanec Pleva

Petr Pleva

Na řádném zasedání sněmovní mediální komise 12. září projednávali poslanci pouze jeden balík pozměňovacích návrhů od Petra Plevy (ODS). Členové komise si dokonce po mírné výměně názorů odhlasovali, že sněmovní tisk 262, který obsahuje vládní návrh diginovely, bude společně s Plevovým pozměňovacím návrhem základem pro další jednání o změnách vládní verze. Další návrhy mohli poslanci podávat do minulé středy 19. září. Celkem se jich sešlo šest, jeden dorazil po termínu uzávěrky, ale komise ho připustila. Petr Pleva, který je zároveň zpravodajem zákona ve sněmovně, nakonec podal ještě jeden pozměňovací návrh.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Petra Plevy (doc, 20 kB)

Původní Plevův návrh obsahoval sedm bodů a šlo spíš o technické záležitosti. Nejdůležitější byl návrh na další prodloužení platnosti licencí televize Nova a Prima o čtyři roky – pokud se přihlásí k plnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP), vzdají se analogových kmitočtů a získají nárok na jednu bonusovou licenci pro další celoplošně šířený digitální program. Pleva zároveň požaduje, aby obě komerční televize neztratily v žádné fázi přechodu na digitální vysílání současné pokrytí. V novém návrhu Pleva žádá, aby účastníkem řízení o vyměření ročního poplatku za využívání kmitočtů pro zemské vysílání byli kromě provozovatelů vysílačů také provozovatelé televizních a rozhlasových stanic. Poplatek za využívání analogových kmitočtů chce vláda neúměrně zvýšit, aby donutila stávající televize přejít do DVB-T.

Milan Bičík (KSČM): Primě zůstanou regiony

Milan Bičík

Komunistický poslanec Milan Bičík zjevně vyslyšel volání Regionální televizní agentury (RTA) a navrhuje v zákonu jasně zmínit povinnost televize Prima sdílet kmitočty s provozovateli regionálního vysílání i v digitální éře. Regiony si ale můžou vybrat, zda se budou připojovat do vysílání Primy nebo jiné celoplošné digitální stanice. Regiony by také mohly požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o rozšíření časového rámce vysílání až na 24 hodin denně a území pokryté signálem až na celou Českou republiku. Poslanec Bičík také žádá, aby Prima s Novou měly zajištěné pozice v některém z chystaných celoplošných multiplexů, takže by měly jistotu, že se opravdu dostanou do éteru.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Milana Bičíka (doc, 53 kB)

Podle Bičíkova návrhu by se také měla změnit formulace o zákazu křížení vlastnictví mezi provozovatelem sítě elektronických komunikací a provozovatelem vysílání, a to i převzatého. Tato část platného zákona o elektronických komunikacích (ZEK) znemožňuje mobilním operátorům zahájit komerční provoz zemského digitálního vysílání určeného pro mobilní telefony (DVB-H). Bičík zákaz křížení vlastnictví zpřesňuje tak, že licenci pro provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného digitálně prostřednictvím vysílačů nelze udělit osobě provozující síť elektronických komunikací určenou k šíření rozhlasového nebo televizního vysílání. Bičík, stejně jako Pleva, také chce zachovat pro Novu a Primu stejné pokrytí jako v analogu.

Petr Bratský (ODS): Nežádejme vysílání v systému PAL

Petr Bratský

Jeden z nekratších a vyloženě technických pozměňovacích návrhů podal poslanec Petr Bratský. Žádá, aby diginovela neurčovala, že provozovatelé sítí pro zemské digitální televizní vysílání musí šířit signál v systému PAL. Také toto omezení by zcela vyloučilo start digitálního vysílání pro mobilní telefony, protože operátoři by PAL nemohli použít. Návrh diginovely je proto podle Bratského diskriminační. Vysílání pro mobilní telefony si totiž standard PAL nevyžaduje, protože na displeji mobilního telefonu postačí nižší rozlišení obrazu. Poslanec také upozorňuje na rozhodnutí Evropské komise podporovat mobilní televizi ve formátu DVB-H, což by diginovela popřela.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Petra Bratského (doc, 31 kB)

Bratský také zpřesňuje ustanovení o povinnosti šířit u každého programu elektronického programového průvodce (EPG). Navrhuje, aby tato povinnost platila pouze v případě, že provozovatel daného programu EPG provozuje a operátorovi multiplexu ho dodává. V opačném případě by totiž musel výrobu a provoz EPG zajistit sám operátor. Navrhovaná změna je logickým doplněním navrhovaného ustanovení. Pokud provozovatel vysílání neposkytuje data o skladbě programu, pak není možné uložit šiřiteli tohoto vysílání povinnost šířit EPG k takovému programu, vysvětluje Petr Bratský.

Petr Rafaj (ČSSD): Prodloužit licence Novy a Primy o osm let

Petr Rafaj

Sociálnědemokra­tický poslanec Petr Rafaj šel ve svých pozměňovacích návrzích hodně na ruku Nově a Primě. Narozdíl od Petra Plevy chce prodloužit jejich licence o šest až osm let. Zároveň žádá, aby Český telekomunikační úřad (ČTÚ) uložil operátorovi dominantního multiplexu za povinnost šířit programy Novy a Primy, a to po dobu platnosti jejich současných, případně prodloužených licencí. Povinnost by se nevztahovala na bonusové programy obou stanic, ani na další tematické kanály, k nimž by obě televize získaly časem nové vysílací licence. Oproti Plevově návrhu nechce Rafaj stanovovat Nově s Primou žádnou lhůtu, ve které mají požádat o další prodloužení stávajících licencí.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Petra Rafaje (doc, 45 kB)

Rafaj také ve svém pozměňovacím návrhu uvádí, za jakých podmínek by Nova s Primou mohly přijít o prodloužené licence: Právní účinky rozhodnutí Rady o prodloužení doby platnosti licence zanikají, pokud držitel licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání nevrátil v souladu s Technickým plánem přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání soubor technických parametrů vysílání stanovený v licenci, ačkoliv to uvedl v písemném prohlášení doručeném Radě.

Karel Sehoř (ODS): Ať ČT vysílá v širokoúhlém formátu

Karel Sehoř

Občanský demokrat Karel Sehoř žádá, aby diginovela řešila měření území pokrytého signálem zemské digitální televize podle speciální vyhlášky a odkazovala na ni. Návrh této vyhlášky už poslancům předal ČTÚ. Sehoř chce také přesněji definovat veřejnou službu České televize v digitálním vysílání a navrhuje doplnit ji o „zaměření na rozvoj služby televize širokého formátu“ (16:9). Podle poslance se tak doplňuje požadovaná kvantifikace objemu veřejné služby, kterou ČT podle zákona zajišťuje občanům ČR a na kterou tito občané finančně přispívají.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Karla Sehoře (doc, 38 kB)

Poslanec Sehoř stejně jako někteří jeho kolegové požaduje, aby vláda při stanovování výše poplatků za využívání kmitočtů pro zemské televizní vysílání, a zejména pak pro analogové šíření televize, nerozhodovala v závislosti na průběhu přechodu na DVB-T s ohledem na dobu souběhu zemského analogového a zemského digitálního televizního vysílání podle Technického plánu přechodu (TPP). Sehoř argumentuje tím, že nelze předem znát průběh procesu přechodu na DVB-T. Zároveň však vládě bere argument, který by mohla v případě průtahů nynějších komerčních televizí s vlastním přechodem na digitální vysílání a opuštěním analogových kmitočtů použít pro zdražení poplatků za využívání analogových kmitočtů.

Vítězslav Jandák (ČSSD): Vypněme analog 31. prosince 2012

Vítězslav Jandák

Hlavním bodem pozměňovacího návrhu předsedy sněmovní mediální komise Vítězslava Jandáka je posunutí termínu ukončení zemského analogového vysílání v České republice na 31. prosince 2012. Doporučený termín 10.10.2010 je z hlediska výstavby kompletních digitálních sítí při požadované úrovni shodného pozemského pokrytí se současným analogovým pozemským vysíláním nereálný (ve smyslu pokrytí nad 95 procent, nad 70 procent dosáhnout lze). Datum roku 2012 jako konečného vypnutí ovšem již reálné je, vysvětluje Jandák. Chce také zjemnit původní ustanovení vysílacího zákona, podle něhož nelze od 22:00 do 06:00 vysílat v televizi vulgarismy.

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslance Vítězslava Jandáka (doc, 41 kB)

Jandák chce také rozdělit výnosy z prodeje reklamních časů na České televizi do více fondů. Původně se počítalo s tím, že část peněz půjde na digitální fond spravovaný ČTÚ, z něhož budou čerpat operátoři multiplexů a současných televizí a pokrývat vícenáklady spojené s přechodem na DVB-T, další část na budování veřejnoprávní multiplexu a poslední do Státního fondu na podporu kinematografie. Jandák chce, aby další peníze, konkrétně 4,25 milionu korun měsíčně, plynulo do Státního fondu kultury České republiky. Do ostatních fondů by tedy plynuly menší částky, než se původně předpokládalo.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL): Očistěme Primu od regionů

Michaela Šojdrová

Jako poslední, po uzávěrce, dodala svůj pozměňovací návrh lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Také ona překvapila: narozdíl od komunisty Bičíka žádá, aby dnem ukončení analogového vysílání v České republice přestala Primě platit podmínka sdílení kmitočtů s regionálními televizemi. Navrhuje dvě alternativní ustanovení. Podle prvního by Prima musela zajistit regionální odpojování i v rámci digitálního vysílání do doby, než skončí souběh analogového a digitálního vysílání a zemsky se bude vysílat už jen digitálně. Druhá verze hovoří o tom, že v digitální podobě, ať se zároveň vysílá i analogově nebo ne, by Prima už vysílala bez regionů.

BRAND24

DOKUMENT: Pozměňovací návrh poslankyně Michaely Šojdrové (doc, 24 kB)

Další pozměňovací návrhy můžou poslanci podat ještě během druhého čtení diginovely přímo na dnešní schůzi sněmovny. Dá se očekávat, že několik takových návrhů přijde. Zajímavé je, že na webových stránkách Poslanecké sněmovny u programu dnešní schůze není diginovela zařazena mezi zákony, u kterých by mělo proběhnout druhé čtení, ale hned na začátku jako první bod, u kterého stojí, že poslanci mají hlasovat o „návrhu na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 262 ve výborech Poslanecké sněmovny“. Ústně se totiž vedení jednotlivých poslaneckých klubů dohodlo na zkráceném řízení ve výborech, prakticky o něm ale nehlasovali. Může se tak stát, že některý z výborů projednávání novely zdrží.

Kdo nejvíce vydělá na pozměňovacích návrzích poslanců?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).