Teoreticky ano, prakticky ne, protoze
1) pomer teplot "zeme-slunce" je mensi nez pomer teplot "vesmir-slunce"
2) sirka svazku pozemni anteny je podstatne vetsi nez sirka svazku satelitni anteny (zisk pozemni anteny je podstatne mensi nez zisk satelitni anteny)
Ad 1. Cesky se rika "radiovy sum".
Ad 2. Logicky zalezi delka vypadku na smerovosti prijimaci anteny (a tedy prumeru paraboly); cim je parabola vetsi (= smerovejsi), tim je vypadek kratsi a projevuje se v mensim poctu dnu.
Zejmena ma-li parabola leskly povrch, soustredi slunecni paprsky do ohniska, kde je LNB; tim se ohreje a obcas i propali plastova krytka na ozarovaci. (Pak do LNB naprsi a dilo zkazy je dokonano.)
Však nic proti. Já jen, že jste fakt reagoval na to, na co jsem se já neptal :-)
A pan Polák si čas našel, doplnil reakci od SES Astra, kde se mimochodem pan Český vtipně vyjádřil k spekulaci v článku o uplinkových stanicích :-) To se zas asi něco cucalo z prstu... no ale na vysvětlení nebo upřesnění toho, co se řeší v diskusi, si nikdo čas nenašel. Tradičně.
Tohoto jevu lze vyuzit jako pomucku k umisteni paraboly. Parabola musi byt umistena na takovem miste, aby ve vypocitane dobe vypadku byla cela jeji plocha ozarena sluncem. (Slunce se v tyto dny pohybuje zdanlive po geostacionarni draze a behem dne probehne za vsemi druzicemi).
Samozrejme Vas osobne nepodezrivam, ze Vam to neni jasne, ale od pulnoci p. Polak nereagoval, tak jsem citil potrebu pripojit reakci pro ostatni ctenare.
je z meho pohledu naprosto presny a vycerpavajici. Dole je odkaz na .xls soubor "planovanych" vypadku pro ruzna mista prijmu (pro satelit 39E), zde je pekne videt, jaka je v ruzne dny nejmensi uhlova vzdalenost mezi satelitem a Sluncem.
(A taky to, ze Slunce je kazdym dnem o cca 0.4 stupne vys nad obzorem, tak preji vsem antenarum brzke jaro, aby byla radost vylezt na strechu. Uz aby byly Velikonoce.)
Druhá věc:
"U uživatele záleží četnost výpadků na počtu satelitních operací, velikosti antény a polohy země."
Co se myslí pod pojmem "počet satelitních operací" a jak to ovlivňuje četnost výpadků?
"země" je myšlena ta pod nohama nebo planeta? Dle malého písmena předpokládám tu pod nohama, ale to asi nedává smysl.
Slunce se nepohybuje po geostacionární dráze, ale po ekliptice, to je trošku jiná křivka :-) každopádně, v tyto dny je ekliptika v průsedčíku s geostacionární dráhou družice :-)
ad 1) to bylo tak trošku rýpnutí, protože ten pojem neznamená nic, "radiofrekvenční zvuk" je blbost, česky je radiový šum prostě radiový šum, a anglický ekvivalent je snad "noise" nebo "radio noise".
Zvuk je zvuk, mechanické vlnění, a s radiovým šumem nemá nic společné.
Tak jsem čekal, že autor třeba zjistí podrobnosti smyslu toho výrazu tam, odkud čerpal a poopraví to nebo dovysvětlí. Bohužel nestalo se.
ad 2) odpověděl jste na ty 2 věci ze tří tam uvedených, na které jsem se neptal :-) (a to samozřejmě vím, nebojte, takové věci jsou základ, když se tomu někdo dlouhodoběji a vážněji věnuje).
Ptal jsem se snad evidentně na tu první z nich a to "počet satelitních operací", které v tom kontextu vůbec nechápu jak si vyložit (podle mne překladač něco přeložil, beze smyslu).
Joo, moje dávná láska, astronomie ;-) provázela mne od předpubertálních let, ale bohužel jsem se jí nemohl věnovat dále odborně, jako profesní dráha zvítězila technika.
Snad se k ní na důchod vrátím ;-)
Včera mi tchyně potvrdila, že výpadek proběhl i na jejím přijímacím zařízení - koukala na SK programy z Thoru 1W, trvalo to několik minut - kostičky, úplné výpadky signálu atd. Tento týden asi nebude sama.