Vynálezci svěřili elektromagnetickým vlnám i úkol nejobtížnější. Chtějí umožnit lidem, aby se nejen slyšeli, nýbrž také viděli na vzdálenost několika set, ba i tisíc kilometrů.
Historie radia nekončí
Jestliže radiotelegrafie a radiotelefonie mají dnes větší část své vývojové cesty už za sebou, nelze totéž říct o televizi, vidění na dálku, které je teprve patnáct let. Je zase vybudována na čistě vědeckém pokuse. Jeho autor, Hallwachs, profesor fyziky v Drážďanech, jistě netušil, že jednou umožní pohled na dálku do uzavřené místnosti.
Roku 1888 objevil profesor Hallwachs, že světlo dovede vylučovati z některých látek elektrony, částice elektřiny. Jeho krajani, Elster a Geitel, profesoři gymnasia ve Wofenbüttlu, sestrojili už roku 1905 první fotoelektrický článek. Tak byl nalezen přístroj, který nahradil oko – Dokonce je i předčil, poněvadž si dovede uvědomit světelný zjev tisíckrát rychleji než lidské oko.
Nipkovův otáčivý kotouč
Počáteční vývoj v televisi umožnil otáčivý kotouč, který roku 1884 zhotovil inženýr Nipkov. Tímto kotoučem se podařilo ve vysílací stanici rozložit obrázek na tisíce malých světelných plošek. Fotoelektrický článek proměnil plošky v elektřinu a elektromagnetické vlny je donesly až k přijímací stanici.
To byly ovšem jen počátky televise. Na dalším zdokonalení pracuje řada lidí v celém světě. Dnes už je množství přístrojů, které umožňují stále dokonalejší vidění na dálku. Neonová lampa, na jejíž světelné plošce rýsoval Nipkovův kotouč obrázek nepatrných rozměrů, je nahrazena mnohem dokonalejší Braunovou obrazovou trubicí.
Nipkovův kotouč sám dostal konkurenta v bubnu se zrcátky. Původcem tohoto nového zařízení byl v devadesátých letech Weiller. Z jeho přístrojů se vyvinuly jiné, podobné, užívající čoček a hranolů.
Hračka zámožných vrstev
V podstatě jsou otázky televise už dnes vyřešeny. Praktickému obecnému použití televise se stavějí v cestu ještě určité potíže. Zatím je to vynález, přístupný jen zámožným vrstvám, ač se usilovně pracuje o lidových televisních přijímačích. Snad nebude trvat dlouho a televisní přijímač se stane nezbytnou součástí každého radiového přístroje.
Z laboratorních pokusů průkopníků Feddersena, Hertze, Popova a Marconiho vznikly vynálezy nesmírného kulturního významu. Ve všech zemích pracují teď inženýři a vynálezci na zdokonalení televisní mechaniky. A kdo ví, jakou ještě službu prokáží lidstvu elektromagnetické vlny.