Hlavní navigace

Bouřky jako letní nebezpečí nejen pro digitální televizi

16. 7. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Letošní léto se nese v duchu prudkých změn počasí, doprovázených silnými dešti a bouřkami. Právě blesky mohou kromě požáru způsobit i nemalé škody na různých elektrozařízeních, včetně televizních přijímačů, set-top-boxů a antén. Letní bouřka přijde většinou rychle a stejně tak rychle odejde. Ale jsme na ni připraveni? Máme dostatečně ochráněna naše obydlí a přístroje? A co dělají bouřkové výboje s digitálním televizním signálem?

Proč mít na střeše bleskosvod

Některým lidem se investice do ochrany proti bleskům může zdát zbytečná. Vždyť bouřka přijde jednou za čas a investice do bleskosvodu se pohybují u standardního rodinného domu v desítkách tisíc korun. Přitom pravděpodobnost, že uhodí právě do vašeho objektu, záleží na hodně okolnostech. Především lidé v údolích a zastavěných aglomeracích mají dojem, že tam uhodit nemůže. Jenže jak se říká, náhoda je blbec a když potom uhodí právě do našeho domova nebo do jeho těsné blízkosti, nestačíme se divit. Poškozené zařízení domu a zničená elektronická zařízení většinou stojí více peněz než instalace bleskosvodu.

Co je to tedy ten bleskosvod (lidově hromosvod)? Jednoduše řečeno zařízení sloužící ke svodu bleskového výboje do země. A to cestou, jakou mu stanovíme my, ne skrz náš dům, ale po jeho obvodu – bleskosvodem. V naprosté většině se skládá z jedné nebo více jímacích tyčí (podle velikosti objektu), svodů a uzemnění. Zhotoven může být z několika materiálů. Nejběžnějším a také nejlevnějším je pozinkovaná ocel, ta však už v současném znečištěném ovzduší tolik nevydrží. Dražšími materiály jsou nerezová ocel a měď. Jejich pořizovací cena je sice výrazně vyšší než pozinkované oceli, mají však oproti ní několikanásobnou životnost.

Anténa nesmí čnít výš než hromosvod

Jaké jsou tedy zásady a normy při instalaci? Tuto problematiku ošetřuje norma ČSN EN 62305–3 „Ochrana před bleskem“. Její detaily nebudu rozebírat, zmíním se o nejdůležitějších aspektech, které by měly být pro nás zajímavé z hlediska příjmu televize. Bleskosvod musí být samozřejmě navržen odbornou firmou na míru konkrétnímu objektu. Při tom musí být také zohledněno, zda a potažmo kde budou instalovány antény nebo stožáry, či jiná telekomunikační zařízení. Jakýkoli stožár na střeše nesmí převyšovat vrcholy jímacích tyčí a měl by mít také na svém vrcholu bleskosvodné zakončení. Takový stožár (případně výložník na vikýři) musí být pomocí normované svorky připojen k vodiči bleskosvodu nejkratší možnou cestou pomocí dostatečně dimenzovaného vodiče.

Hromosvod ilustrační

Takto ne: hromosvod (na komínu) by neměl být postavený níže než televizní anténa. Jinak blesk udeří do ní. (Foto: www.bleskosvody.com)

Samotné antény na stožáru nebo výložníku s ním musí být vodivě spojeny, stejně jako všechny jejich vodivé prvky. To je u prakticky všech komerčně dodávaných antén splněno. Veškeré vysokofrekvenční i jiné sdělovací kabely by se neměly křižovat s hlavním svodem bleskosvodu. Pokud s ním vedou rovnoběžně, měly by být vzdáleny alespoň dva metry od něho. Minimalizuje se tak možnost naindukování výboje procházejícího bleskosvodem do těchto kabelů a následného poškození elektronických zařízení. Na co se však zapomíná, jsou bleskojistky, o nichž se zmíním dále.

Při bouřce vypojte televizor z proudu

Když už do vašeho domu nebo jeho blízkosti uhodí blesk, může se výboj naindukovat do kabelů. A i přes správně nainstalovaný bleskosvod a uzemnění zničit vaše elektrozařízení, nebo minimálně jeho vstupní díl. K ochraně proti tomuto poškození slouží bleskojistky, což jsou prvky zařazené mezi chráněné zařízení a kabel, avšak až v blízkosti tohoto zařízení. Pokud bychom ji umístili např. pod střechu, výboj naindukovaný do kabelu za bleskojistkou a dále na vedení se nesvede do země a poputuje do televizního přijímače přijímače. Samotná bleskojistka je v našem případě koaxiální prvek, jehož plášť je spojen s uzemněním přímo a středový vodič dvěma možnými způsoby. První je připojení středového vodiče k uzemnění přes zkratované čtvrtvlnné vedení, které tvoří zkrat pro bleskový výboj. Tento způsob je v současné době nejpoužívanější. Druhou možností jsou bleskojistky plněné inertním plynem, který se při výskytu výboje díky vysokému napětí stane vodivým a svede výboj do uzemnění. Tohoto typu se však spíše využívá u přepěťových ochran zařazených na napájecím vedení u vstupu do objektu.

Tak se od prevence v podobě instalace bleskosvodu a ochranných zařízení dostáváme pomalu k hlavnímu tématu tohoto článku: jak se bouřky projevují na kvalitě televizního příjmu? Když kolem nás začnou létat blesky, měli bychom především všechna zařízení, jejichž život je nám milý, odpojit od anténních svodů a pokud možno i od napájení. Když nám to odvaha dovolí a rozhodneme se i přes hrozbu poškození přijímače pokračovat ve sledování vysílání, můžeme sledovat různé projevy bouřky.

Výpadky, rozpad obrazu, kostičkování…

Bouřka ilustrační

V pozemním analogovém televizním vysílání to může být s každým zablesknutím výpadek obrazu, synchronizace, barev, atd., různé čáry přes obrazovku, typické rachotivé zvuky z reproduktorů až po úplný výpadek vysílání. To v případě, že do vysílače, ze kterého sledujeme vysílání, nebo jeho blízkosti uhodil blesk. Zařízení na vysílačích jsou většinou chráněna, a tak dojde jen ke krátkodobým výpadkům. V digitálním pozemním vysílání (DVB-T) se vyskytují při bouřce efekty rozpadu obrazu, jeho kostičkování, zamrznutí nebo úplného zmizení obrazu. To když přijímač ztratí kontinuitu přijímaného signálu a chvíli mu trvá, než opět zvládne synchronizovat datový tok a opravit všechny chyby, které se objevily díky rušivým projevům zvenčí.

Jiná situace nastává u vysílání satelitního. Samotná bouřka, zatažené nebe či déšť u pozemního vysílání většinou nic neznamená, maximálně jistý přidaný útlum při velmi hustém dešti. Při satelitním příjmu však už jen zatažené nebe, tzv. „ocelové“, způsobuje výpadky příjmu. Pokud se k tomu přidá hustý déšť nebo v zimě sněžení, dochází i k dlouhodobým výpadkům. Uživatelé s parabolami velikostí odpovídajícími příjmu za standardních podmínek většinou nemají dostatečnou rezervu. V takovém případě nám dostatečně velikostně naddimenzovaná parabola doplněná konvertorem s nízkým šumovým číslem přijde vhod. Ani to však nemusí při extrémních situacích stačit.

Problémy mívají i kabelové společnosti

kabeloví operátoři se svými velkými profesionálními parabolami a přijímači o několik tříd kvalitnějšími než komerční produkty, trpí takovými výpadky. O satelitním uplinku ani nemluvě: co platí pro cestu od družice na Zem, funguje i obráceně. Nedávno vypadl kvůli bouřce celý uplink satelitní služby CS Link a ohrozil tak začátek vysílání nové zpravodajské stanice Z1. Nefunkční bylo i vysílání televize Óčko, která má vlastní satelitní uplink nezávislý na CS Linku. Při takovém výpadku jsou postiženi nejen satelitní diváci, ale i ti, co jsou zákazníky kabelových operátorů. Naprostá většina kabelových společností totiž přebírá televizní signál ze satelitu. K újmě mohou přijít i vysílače malých výkonů napájené satelitní cestou, např. televize Prima jich má větší množství.

BRAND24

ČERVNOVÉ VÝPADKY TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ, SPOJENÉ S BOUŘEMI:

Hlavní zásada při bouřce je tedy vypnout všechna zařízení a vytáhnout z nich veškeré kabely i síťové napáječe. Někdo se však chce přesvědčit, co dělají blesky s televizním přenosem a absolvuje tento adrenalinový sport. V takovém případě je nutností alespoň kvalitní bleskosvod a především štěstí. On se totiž blesk neptá a někdy uhodí na nejméně pravděpodobné místo. Nelze než popřát, ať to není váš dům plný televizí a počítačů…

Vypojujete televizor během bouřky z elektrické sítě?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).