Více

Závody v dobývání vesmíru

[Tisková zpráva] Britská dokumentární rekonstrukce přiblíží více jak dvacetileté sovětsko-americké soupeření o dobytí vesmíru. Ve čtyřech epizodách chronologicky odhaluje jednotlivé kroky znepřátelených velmocí, které vedly k úspěchům v raketovém průmyslu, přičemž se hlavní důraz klade na dva geniální konstruktéry, kteří v pozadí úspěchů, každý na opačné straně, stáli.

V říjnu letošního roku uplyne 50 let od vynesení první umělé družice do vesmíru. Vypuštění Sputniku fakticky odstartovalo závody v dobývání kosmu mezi dvěma znepřátelenými supervelmocemi – Sověty a Američany. Kdo za vypuštěním družice stál, co jí předcházelo a co následovalo, o tom pojednává britská čtyřdílná série dokumentárních rekonstrukcí Závody v dobývání vesmíru, kterou od 31. 7. uvádí Česká televize.

Britský hraný dokument chronologicky sleduje téměř dvacetileté soupeření supervelmocí v raketovém programu. Tvůrci se soustředí na dva hlavní aktéry stojící na opačných stranách, konstruktéry Sergeje Pavloviče Koroljova a doktora Wernera von Brauna. Oba muži vynikali svými znalostmi a schopnostmi v oboru, oba pojil celoživotní sen. Dobýt vesmír. Němce Von Brauna tento sen nezastavil ani před spoluprací s nacisty, která mu k jeho naplnění pomalu otevírala cestu. Za druhé světové války se stal hlavním konstruktérem rakety V-2. O tuto zbraň měli spojenci, kteří jí nedisponovali, veliký zájem, a to jak ze strany Sovětského Svazu tak Spojených států. Von Braun se na konci války dobrovolně vzdal Američanům s vidinou šance pokračovat ve svém životním poslání a nabídl jim své služby. I přes nacistickou minulost jej angažovali. Sověti, jejichž cílem bylo dosáhnout vojenské převahy nad Spojenými státy, najali Sergeje Koroljova, kterého stalinistický režim původně poslal za protistátní činnost do gulagu. Jeho úkolem bylo vytvořit kopii slavné von Barunovy V-2. Koroljov, vědom si zastaralosti rakety, přišel se svým vlastním modelem. Jeho R-2 zaznamenala úspěch. Přestože oba muži pracovali na raketách předně zamýšlených jako zbraně, měly sloužit jako nositelky jaderných hlavic, oba se snažili poukázat na možnost jejich dalšího užití, na možnost dobýt s nimi vesmír. První se nechal přesvědčit Sovětský svaz a v říjnu 1957 využili R-2 k vynesení první umělé družice do vesmíru. Tento úspěch východního bloku zahájil několikaleté soupeření. Američané, kteří von Braunovi dosud neposkytovali takové podpory, jaké se dostávalo jeho sovětskému rivalovi, se octli pod tlakem na vyrovnání takzvané raketové propasti. Německý konstruktér tedy dostal příležitost a finanční podporu. Přesto Sověti slavili další úspěchy. O měsíc později vypouštějí další družici, tentokrát s pasažérem. Psem Lajkou. A opět jsou o krok před Američany.

Koroljov stojí i za prvním letem člověka do vesmíru a jistě by dosáhl i svého největšího přání. Přistání na měsíci. Díky ekonomickým problémům ale nemůže tak rychle realizovat svou lunární raketu Sojuz. A tak Sověti svůj náskok nakonec ztratili, když na Měsíci jako první přistála americká posádka v rámci programu Apollo. Této porážky se ale už sovětský konstruktér, který celou svou kariéru v rámci bezpečnosti vystupoval v utajení a svět jej znal pouze jako „hlavního konstruktéra“, nedožil. Zemřel o celé tři roky dříve. Kariéra jeho celoživotního rivala von Brauna končí roku 1972, kdy odchází od NASA. O pět let později umírá. Příběhy obou mužů, které pojil totožný sen a rozděloval politický souboj jejich „zaměstnavatelů“, uvádí ČT1 ve čtyřech epizodách, a to od 31. 7. každé úterý ve 20,00.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+