Více

UNIKÁTNÍ ZÁZNAMY ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ Z ROKU 1968 POPRVÉ V ÉTERU

[Tisková zpráva] Český rozhlas Rádio Česko společně s občanským sdružením Post Bellum připravili na srpen sérii unikátních dokumentů věnovaných srpnovým událostem roku 1968. V rámci cyklu „Příběhy 20. století“ zařadí Rádio Česko už od neděle 3. srpna nejen příběhy očitých svědků událostí, ale také dobové záznamy vysílání tehdejšího Československého rozhlasu, které doposud nikdy ve vysílání nezazněly.

Premiérově budou dokumenty odvysílány každou neděli v 10:05 na stanici Rádio Česko, v repríze pak každé pondělí od 20:05 na stanici ČRo 1 Radiožurnál.

Archivní pásky s rozhlasovým zpravodajstvím těsně před a po srpnovém týdnu roku 1968 zabavila někdy v roce 1969 Státní bezpečnost. „Donedávna se rozhlasoví archiváři domnívali, že pásky jsou nenávratně zničeny. Omyl. Desítky rozhlasových kotoučů byly nalezeny v regálech depozitáře Archivu bezpečnostních složek. Objevily se tak kromě jiného zcela unikátní reportáže, rozhovory a prohlášení ze srpnových dní 1968,“ dodává Hana Hikelová, šéfredaktorka Rádia Česko. Tento dokument zařadí Rádio Česko 24. srpna.

Jako první si mohou posluchači naladit v neděli 3. srpna dokument Adama Drdy Krvavá vlajka od rozhlasu, příběh skauta Petra „Kima“ Majšajdra.

Petr Majšajdr se narodil roku 1940 a nikdy nebyl sympatizant ani člen Komunistické strany Československa. Žil v Praze a jako tisíce dalších lidí sledoval v celku se sympatiemi uvolňování režimu v druhé polovině 60. let – těšil se, že bude cestovat a užívat si svobody.

V té době se v Československu mimo jiné obnovilo skautské hnutí (zakazované nacisty i komunisty) a Majšajdr říká: „Vždycky jsem byl jsem obrovský ctitel přírody, celá léta jsem snil o tom, že bych chtěl být skautem. V květnu 1968 se mi najednou přání vyplnilo, protože jsem se seznámil s lidmi ze střediska Maják, které vedl vzácný člověk, bratr Zdeněk „Káďa“ Zelený. Byl to pro mě vstup do jiného světa. Do té doby jsem neznal žádného mukla, žádného skautského činovníka a najednou jsem rovnýma nohama vpadl do kolektivu lidí, kteří většinou byli za skauting vězněni.“

Petr Majšajdr se stal skautským vedoucím a svoje povinnosti bral smrtelně vážně. V skautském slibu se zavázal: „Slibuji na svou čest jak dovedu nejlépe milovati republiku Československou a sloužiti věrně v každé době. Plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské. Duší i tělem být hotov pomáhati bližnímu.“

Sovětská okupace Československa 21. srpna 1968 Petra Majšajdra hluboce zasáhla: „Měli jsme první tábor, ovšem tento tábor byl velice symbolický, poněvadž jsme se z něj vrátili v neděli a ve středu bylo jednadvacátého srpna. Jak všichni vědí, byli jsme obsazeni armádami pěti států varšavské smlouvy, pochopitelně hlavně sovětskou a bylo jasné, že ten zásvit svobody, který tu nastal, nebude dlouho trvat. Já jsem v těch srpnových dnech chodil po ulicích a mimo jiné jsem byl u Československého rozhlasu, kde umírali lidé, kteří se holýma rukama postavili okupačním vojákům. Tehdy jsem vzal československou státní vlajku a namočil ji do krve čtyř lidí, kteří u rozhlasu padli a leželi v průjezdu domu v Balbínově ulici. Od té doby všichni skauti z našeho oddílu na tuto vlajku přísahali.“

Jak Petr „Kim“ Majšajdr správně předpokládal, svoboda brzy skončila a na počátku 70. let byl skauting znovu zakázán. Okupace změnila celý jeho život: sloužil skautským ideálům i vlasti „věrně v každé době“, svůj oddíl tedy dokázal tajně udržet při životě po celé období normalizace. Navíc v roce 1977 podepsal Chartu. Po roce 1989 pracoval na Úřadu po dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a zabýval se persekucí skautů a skautingu. Dnes je Petr Majšajdr v důchodu.

Přehled dalších dílů z cyklu „Příběhy 20. století“ na Rádiu Česko:

  • 10. srpna, 10.05 hod. – Příběh Josefa Hasince aneb „Prosím, zastavte válku, zabíjel bych své vlastní bratry…“
  • 17. srpna, 10:05 hod. – Srpen 1968 – Pražské ulice – Příběh fotografky Dagmar Hochové
  • 24. srpna, 10:05 hod. – „Ztracené vysílání“
  • 31. srpna, 10:05 hod. – Souhrnný dokument z příběhů Sergeje Magida, někdejšího sovětského vojáka invazních jednotek (voják základní služby), Václava Peřicha, v té době vojáka základní služby čs. armády a Jiřiny Tvrdíkové, veteránky z 2. sv. války, která se během srpnových událostí střetla s několika sovětskými vojáky plus příběh Věňka Šilhána, muže, ze kterého se stal během „odsuzujícího“ 14. sjezdu KSČ, šéf KSČ místo zatčeného Dubčeka.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+