Více

Události, které změnily svět

[Tisková zpráva] V rámci pondělních historických dokumentů uvede Česká televize devět epizod seriálu Události, které změnily svět.

Největší milníky naší historie, které dramaticky ovlivnily vývoj dalších událostí, živě zachytil cyklus dokumentárních snímků z produkce kanadské televize.

Jednotlivé epizody se minutu po minutě vracejí k událostem odehrávajícím se v moderní historii, přičemž celou událost vkládají do širších souvislostí, co jí předcházelo a především jaký byl její dopad vzhledem k dnešním dnům. Zaměřují se na takové momenty, které byly pro historii světa rozhodující, kdy budoucnost ležela v rukou mocných mužů a žen a jejich jednání a postoj ovlivnil vývoj dalších dnů.

Z celkového počtu 6 sérií (39 dílů) vybrala Česká televize pouze ty snímky (v celkovém počtu devět epizod), jejichž téma je České republice a jejím divákům bližší. Na obrazovce se tak připomenou například maďarské nepokoje v roce 1956, Suezská krize, Berlínská zeď, teroristické činy skupiny Baaden-Meinhofová nebo svržení atomové bomby za druhé světové války.

Série má na kontě několik ocenění v oblasti dokumentární televizní tvorby. Česká televize již v minulosti některé epizody z kanadské série odvysílala, a to pod názvem Velké milníky historie. Od 14. 5. nabídnou pondělní večery druhého programu ČT nové dosud neuvedené díly.

Zrada v Budapešti 14. 5. 20,00 ČT2
Podzim roku 1956 byl v Maďarsku časem nadějí. Když se ke studentské demonstraci, inspirované politickými změnami v Polsku, přidali obyvatelé Budapešti, pokusili se radikální studenti zveřejnit seznam požadavků nespokojené veřejnosti v rozhlase. V tom se jim snažila zabránit tajná policie a srážky vyvrcholily střelbou do demonstrantů. Tak začalo povstání, které na několik dní naplnilo Maďary nadějí na obnovu svobody a demokracie, na odchod sovětských vojsk a konec komunistického režimu. Po sedmi dnech svobody byly všechny naděje krvavě rozdrceny sovětskými tanky. Kanadský dokument z cyklu Události, které změnily svět, přináší vzpomínky a svědectví statečných lidí, kteří v oněch dnech za svobodu Maďarska bojovali se zbraní v ruce.

Od zoufalství ke vzdoru 21. 5. 20,00 ČT2
15. listopadu 1940 nacisté dokončili stavbu zdi kolem jedné z varšavských čtvrtí, jež se měla stát ghettem pro Židy z Polska i jiných zemí. Na několika čtverečních kilometrech tu živořilo 450 tisíc lidí. V červenci 1942 však začaly odjíždět první transporty do vyhlazovacích táborů. O jejich existenci se v ghettu dozvěděli díky kontaktům s polským odbojem.

Členové podzemních mládežnických hnutí pak zformovali Židovskou bojovou organizaci a začali se připravovat na ozbrojený boj. Po několika incidentech vydal Himmler rozkaz, požadující úplné zničení ghetta. O Velikonocích 1943 Němci zaútočili. Na odpor se jim postavilo asi 700 chatrně ozbrojených bojovníků. V dokumentu hovoří několik účastníků povstání, kteří přežili beznadějný boj, do něhož tehdy šli v naději na důstojnou smrt.

Zrazený Írán 28. 5. 20,00 ČT2
V roce 1978 vzplála v íránském svatém městě Komm revoluce. Veřejný útok režimu na ajatolláha Chomejního v exilu vedl k pouličním demonstracím. Chomejní se stal symbolem svobody pro miliony Íránců, utlačovaných během vlády šáha Rezy Pahlavího. Po pádu šáhova režimu chtěli studentští disidenti v Íránu vybudovat islámskou demokracii.Jejich model čerpal z osvíceného učení ajatolláha Taleghaniho, jednoho z nejváženějších íránských duchovních. Ale Chomejní měl jiné plány. Nová ústava zakotvila vládu náboženské autority a dala mu svrchovanou moc. Postupně odstranil všechny, kteří nesdíleli jeho názory – a tak v zemi nezbyl nikdo, kdo by mohl říci: toto není islám. Toto Prorok neměl na mysli. Toto je špatně. Bylo už pozdě: Írán se stal netolerantní, středověkou náboženskou teokracií.

Suezská krize 1956 4.6. 20,00 ČT2
29. října 1956 zahájila izraelská armáda bleskový útok do hloubky sinajské pouště v Egyptě. Britské a francouzské letouny zatím ničily vojenské cíle. Vše bylo součástí tajné dohody na svržení egyptského prezidenta Násira, který znárodnil Suezský průplav. Británie a Francie sledovaly i svoje širší imperiální zájmy a hrozilo, že krize kolem Suezu přeroste do větších rozměrů. Kremelský vládce Chruščov potřeboval v té chvíli odvést pozornost světa od sovětské intervence proti maďarskému povstání a hrozil jadernými útoky na Paříž a Londýn. Svět se ocitl na pokraji konfliktu. Maximální podíl na vyřešení této krize měl kanadský ministr zahraničí Lester Pearson, v té době předseda Valného shromáždění OSN. Tento podíl na odvrácení nebezpečné situace patřil k nejsvětlejším momentům OSN.

Skupina Baader-Meinhofová 11. 6. 20,00 ČT2
Když komando Frakce Rudé armády RAF uneslo prezidenta svazu průmyslníků NSR Hanse Martina Schleyera, strhlo na sebe pozornost celého světa. Andreas Baader, Ulrike Meinhofová, Gudrun Ennslinová a jejich kumpáni byli už v té době v Německu veřejným nepřítelem číslo jedna. Zorganizovali řadu atentátů, vražd a loupeží ve jménu revolučního boje proti kapitalistickému státu. Po dopadení Baadera a Ennslinové se RAF rozhodla dostat je z vězení pomocí únosu Schleyera a ve spolupráci s palestinským komandem i únosem letadla Lufthansy. Film přináší autentické záznamy akce policejního komanda a také rozhovor s bývalým členem RAF P.J.Boockem, z jehož názorů ještě dnes mrazí.

Masakr v Pekingu 25. 6. 20,00 ČT2
V polovině 80. let minulého století se komunistická Čína otevírala ekonomickým reformám a obchodu se Západem. Politicky však zůstávala přísně totalitní… podezřívavá k cizím hodnotám a ideálům. Vlivem pronikajících informací se však mládež začala radikalizovat. Pochopila, že jejich obraz o světě byl úplně falešný a že jejich země je zaostalá. V prosinci 1986 začaly první demonstrace, které se brzy šířily celou zemí. V následujících letech protestů přibývalo a vedení země začalo chápat, že se jejich systém ocitá v nebezpečí. V dubnu 1989 vypukly v Pekingu největší studentské demonstrace a protesty v dějinách Číny. Jejich akce vzbudily u většiny lidí velkou naději. Ale staří muži, kteří měli moc, zničili jejich sny tím nejbrutálnějším způsobem.

Bomba 2. 7. 20,00 ČT2
Už více než půl století se vedou diskuse o tom, zda bylo použití atomových bomb proti Japonsku v srpnu 1945 nutné či nikoli. Jisté je, že Japonci, ač neměli naději na vítězství, byli by bojovali dál. Výzvy ke kapitulaci s opovržením odmítali. Po zkušenostech z ostrovů Iwo-jima a Okinawa bylo jasné, že invaze na Japonsko by přinesla obrovské ztráty na životech. Američané by museli počítat až s milionem padlých. Potřeba rychlého ukončení války však byla diktována nejen snahou o záchranu amerických životů ale i Trumanou obavou z postupu Sovětů v Mandžusku. A tak hrůzy Hirošimy a Nagasaki vyvolaly nakonec sympatie k jejich obětem a Japonsko se mohlo prohlašovat za oběť války, přestože během ní zmasakrovalo miliony a zpustošilo každou zemi, kterou dobylo.

Zeď 9. 7. 20,00 ČT2
O půlnoci 13. srpna 1961 vjely sovětské tanky do ulic východního Berlína. Mobilizováno bylo 40 tisíc východoněmeckých vojáků pro tajnou bleskovou operaci. Cílem byla izolace Západního Berlína. Měli se postavit Američanům v nebezpečné hře na pokraji jaderného konfliktu. Betonové bariéry rozdělily obyčejné vozovky. Ostnaté dráty protnuly ulice města. Berlíňané přihlíželi v naprostém šoku. Před jejich očima se město měnilo v gigantický internační tábor. Když však proti sobě stály sovětské a americké tanky, Berlíňané přestali žádat, aby byla zeď stržena. Náhle čelili něčemu mnohem zlověstnějšímu: pochopili, že nemá cenu zahájit válku kvůli zdi. Pak přišly ke slovu nejdobrodružnější a často tragické útěky za svobodou. Touto zdí a střelbou do vlastních lidí však režim přiznal porážku.

Mimořádná událost bitva o Iwo-jima 16. 7. 20,00 ČT2
Slavný snímek válečného fotografa Joe Rosenthala, zachycující vztyčování americké vlajky na dobytém vrcholu hory Suribači, je nezapomenutelnou připomínkou jedné z nejstrašnějších bitev války v Tichomoří – na ostrově Iwo-jima v únoru 1945. Tento ostrůvek, který stál v cestě útokům bombardérů B-29 na Japonsko, museli Američané dobýt, pokud nechtěli riskovat obrovské ztráty. A Japonci jej museli uhájit, protože to byla poslední linie obrany. Generál Kuribajaši změnil ostrov v jeden obří bunkr, ježící se zbraněmi. Příslušníci námořní pěchoty umírali po tisících. Když byl ostrov dobyt, ukázalo se, že ze šesti vojáků na slavném snímku s vlajkou, tři zahynuli a jeden byl těžce raněn… .

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+