Více

Tančící skály

[Tisková zpráva] Pátrat po původu člověka a světa se vypraví nový cyklus České televize pro teenagery Tančící skály. Pořad z dílny Centra náboženské tvorby brněnského studia České televize vysílá od 5. září 2010 každou neděli program ČT2 v 11:10 hod. Režie Jan Hanák.

Cyklus Tančící skály je pořadem otázek po pochopení vzniku a charakteru našeho fyzického světa. Odpovědi se lámou na předělu věd exaktních a humanitních, na hranici vědy a víry, na štěrbině mezi syrovou realitou a jejím uměleckým odrazem. A jako světlo za optickým hranolem vytváří duhu, tak i spektrum odpovědí kreslí pestrý obraz rozmanitosti lidského chápání. Celá duha je ale pouhým souborem složek jasného bílého světla. Náš pořad ukáže, že i pestrost pohledů je jen věcí jejich částečnosti, protože skutečnost je pouze jedna. Pořad chce pomoci vyvracet vzájemné mýty mezi vědou a vírou a zprostředkovat jejich smysluplný rozhovor.

Vznik života na Zemi by nás neměl nechat v klidu. Ten okamžik, kdy hmota učinila první nesmělý taneční krok nebo kdy onen dávný tvor poprvé zaklonil hlavu a podíval se na hvězdy s nevyslovenou otázkou: „Jsme jen kusy hmoty vzniklé evolucí, jsme tančící skály?“

Cyklus představí šestnáct konkrétně zobrazitelných témat, obrazem a příběhem uchopitelných příběhů. Hlavním komunikačním nástrojem je obraz. První vrstvou je téma, např. duše, druhou vrstvou literární obraz, např. krajina, třetí vrstvou filmový obraz oněch různých krajin, které žijí, pohybují se.

Metodou je kladení otázek, resp. úhlů pohledu, nikoliv hledání jasné jednoduché odpovědi, která by v závěru měla zaznít. Pokud divák bude chtít přemýšlet dál, pak pořad naplnil svůj záměr.

Významné místo v pořadu má vedle exaktních a humanitních věd také divadlo, hudba, literatura, jako jeden z jazyků filozofie.

Názvy dílů:
1. Tančící skály
2. Velký třesk
3. Zázrak jménem COHN
4. A přece se točí
5. Choreografie evoluce
6. Život v ismech
7. Člověk bytostí světla
8. Homo sapiens
9. Pohled za oponu
10. Člověk pracující a slavící
11. Člověk svobodný
12. Adam znamená člověk
13. Člověk společenský
14. Svět viditelný a neviditelný
15. Člověk náboženský
16. Dialog

Dramaturg: Martina Burešová
Námět a scénář: Marek Orko Vácha, Jan Hanák
Hledač: Igor Dostálek
Režie: Jan Hanák
Kamera: Jiří Strnad
Střih: Pavel Stříbrný

SLOVO AUTORA A REŽISÉRA JANA HANÁKA
Vznik života na Zemi by nás neměl nechat v klidu. Ten okamžik, kdy hmota učinila první nesmělý taneční krok nebo kdy onen dávný tvor poprvé zaklonil hlavu a podíval se na hvězdy s nevyslovenou otázkou: „Jsme jen kusy hmoty vzniklé evolucí, jsme tančící skály?“ (Marek Orko Vácha)

Proč si lidé různých oborů nerozumějí? Proč si nerozumějí lidé vědy a filozofie, umění a vědy, filozofie a víry, víry a vědy? Proč mají dokonce vzájemně pocit, že ti druzí snad ani neumí správně pojmenovat svět, že se nezabývají tím podstatným? Že by problém jazyka? Mohlo by být. Třeba fyzika mluví jazykem matematiky, řečí čísel. Přitom abstraktní matematika je zároveň niterně filozofickou disciplínou. Možná kdyby filozofové mluvili matematikou? Nebo jinak. Že by to byl problém vzájemného respektu? Vždyť i člověk vědy žije filozofická témata štěstí a lásky, člověk umění využívá zcela exaktní barvy, hlínu, nebo biochemické procesy v mozku. Všichni lidé se denně vyjadřují v metaforách, aniž by si toho byli mnohdy vědomi, a rovněž všichni lidé pátrají po smyslu bytí, aniž by si toho byli mnohdy vědomi.

Každý ze šestnácti dílů seriálu Tančící skály představuje jedno téma z dějin světa a lidí. Existenci lidí svět podmiňuje, ale zároveň lidé jakoby světu dávali smysl, neboť ho neustále pojmenovávají. Igora (hledače) během jeho šestnáctidílného putování dejme tomu zaujme zalesněná krajina, kopcovitý horizont, vysílač vyrůstající zpoza smrků, nebe, s nímž kontrastuje, školáci na výletě. Co vidí? A proč to všechno? A co vidí biolog, kněz, socioložka, filozof, biblista, performer? Jejich pohledy by o sebe v přímém dialogu asi zakopávaly, ale vedle sebe mohou vytvořit mozaiku pravd, které mají šanci přiblížit se Pravdě, je-li.

Poznámka vzešlá z natáčení osmého dílu: Náš předek před dvěma miliony let vymyslel pěstní klín a další milion let nic nového. Byl primitivnější? Z technologického hlediska bezesporu ano. Ale z filozofického? Nevěnoval tu spoustu volného času přemýšlení o smyslu bytí? Jistě, spekulace, neboť tento náš předek nevymyslel ani písmo, aby své myšlenky mohl zapsat a aby se mohly případně i dochovat. Ale celkem zajímavá spekulace, co říkáte? A ještě zajímavější, pokud vedle sebe položíte technologie stáří dvacet tisíc let, jeden tisíc let, sto let a porovnáte je se současností. Rozdíly jsou propastné. Ale pokud vedle sebe položíte výtvarné nebo sochařské umění staré dvacet tisíc let, filozofii starou tisíc let, umění a filozofii minulého století nebo obojí zcela současné, zjistíte, že se zabývají stále tímtéž a staré myšlenky oprášené od prachu umí oslovovat velmi současně.

Metodu seriálu postavil, aniž by si toho byl vědom, ve třináctém století Mistr Eckhart. Jsou tři způsoby pravdy, napsal, a to věda, mystika a umění. Tato myšlenka se stala přímou inspirací tvůrců. Včetně toho, že se Eckhart nebál myslet, i když věděl, že myšlení vede k pravdě stejně jako k omylům. Ale bez tohoto rizika se nedoví nikdy a nikdo nic.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+