Více

S Italem v kuchyni: České suroviny v klasicky italském podání

[Tisková zpráva] Když podzimní vítr prolistuje i peněženky a vyvstane otázka co dobrého uvařit, aby to moc nestálo, přispěchá Emanuele s pokrmy z levného masa. Pro zedníka Jardu, který zvelebuje jeho chalupu, připravil dršťky po florentinsku. Také diváky naučí římskou specialitu z oháňky, pokrm pro rekonvalescenty a těžce pracující, jehož intenzivní skvělá chuť je tou nejlepší odměnou za čas strávený v kuchyni. Toto jídlo zaručeně zahřeje, postaví na nohy a připraví na náročný den. Naopak rychlý oběd pod lechtivým názvem „penne z bordelu“ využije to, co máme v lednici, a strávníky neodrovná. Patrně jde o variantu rčení „co dům dal“. Delikátní italská žemlovka, která se jmenuje po nejvyšší evropské hoře, je chutný moučník za hubičku.

Dnes dojde k opravdovému prolnutí českých surovin a italských receptů, protože dršťková polévka symbolizuje klasický český grunt. Dršťky bývají oblíbenou částí italské i francouzské kuchyně, dokonce se jako delikatesa podávají ve špičkových restauracích. Emanuele proto zajde do řeznictví, kde si tuto surovinu, vypadající jako mořská houba, nechá nakrájet na větší kusy. Protože připravuje dršťky po florentinsku, nemohou chybět rajčata. Naučí diváky spařit a oloupat rajská jablíčka, která se přidají k základu z kořenové zeleniny a cibule. Dáme-li restování drštěk trochu času a pozornosti, výsledek nás mile překvapí. Pro říz můžeme přidat feferonku. V době, kdy končí sezona čerstvých rajčat, si vypomůžeme kvalitním protlakem a před podáváním rozhodně nešetříme parmazánem.

Kdyby se prý našel papež, kterému specialita z oháňky nechutná, měl by to hodně špatné. Že by to byl recept na dlouhověkost, jíž se papežové těší? Gastronomický symbol Říma chce svůj čas. Maso se musí nejprve namočit, protože ve vodě zůstane ta nejlepší šťáva. V nálevu pak naporcovanou oháňku rovnou hodinu a půl vaříme s mrkví a svazečkem bylin. Stejně jako u všech vývarů je důležité odstraňovat pěnu ze sražené bílkoviny. Maso vyndáme a připravíme si nový základ na olivovém oleji, slanině nebo sádle, cibuli a česneku. Přidáme předvařené porce oháňky a bílé víno. Až se víno vyvaří, přijdou na řadu loupaná rajčata a další vývar. Vaříme znovu hodinu a půl, nakonec dochutíme celerem a po deseti minutách podáváme. A teď něco lehčího pro dívky a ženy nebo Emanuela, když spěchá. Pasta s raději téměř nepřeložitelným názvem není náročná na suroviny ani čas. Penne jsou vhodné pro děti a do aromatických omáček, protože zachytí hodně tekutiny a snadno se jedí.

A závěr bude patřit jablkům. Před pečením sezonního dezertu si Emanuele zašel na Havelský trh, kde nakoupil kyselejší jablka na jablečný dort hodně podobný naší žemlovce, který pochází ze severu a nese jméno Mont Blanc. Čistit jablka Ital Čechy učit nemusí, v tom se spíš procvičil u nás. Život není jenom práce a Emanuele se připravuje na ranní rybaření. Po takovém základu na druhý den určitě něco chytí. Jeho dědeček prý říkával: „Lepší špatný den na rybách než dobrý den v práci.“ A přitom byl profesí právě rybář… Není nad to, když je práce koníčkem. Sledujte další díl cooking show S Italem v kuchyni již tuto neděli 25. 10. 2009 v 18.00 hodin.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+