Více

Premiérové dokumenty BBC v České televizi

[Tisková zpráva] Dokumenty BBC, které budou uvedeny v České televizi v prvním čtvrtletí tohoto roku:

Poslední den Pompejí

Last Day of Pompei (BBC, 2003)
vysílání: 6.1. 2006 ve 20.00 na ČT2
stopáž: 50 min.
Drama skutečnosti – rekonstrukce apokalypsy, která postihla antické městečko pod Vesuvem.

Před dvěma tisíci lety se Říše římská, největší impérium starověku, otřásla v samých základech v důsledku jedné z nejhorších přírodních katastrof, která kdy postihla antický svět. 24. srpna roku 79 po Kristu, ani ne během čtyřiadvaceti hodin byla města Pompeje a Herculaneum smetena z povrchu zemského. Zemřelo kolem sedmi tisíc lidí. Pompeje a Herculaneum ležely na úpatí hory Vesuv. Sopka byla v nečinnosti přes 1500 let. Lidé ani nevěděli, že jde o sopku.

Okolnosti této přírodní katastrofy, byly dlouhou dobu tajemstvím. Dnes nalezneme trosky antických Pompejí odkryté a mezi rozpadajícími se zdmi a blednoucími malbami lze spatřit bolestně výmluvné stopy – odlitky obětí pohřbených v popelu jako momentky posledních okamžiků života obyvatel Pompejí.

Konec Pompejí byl pečlivě zaznamenán díky zápiskům Gaia Plínia, mladíka, který byl svědkem katastrofy. Všechny tyto doklady a analýzy historiků umožnily scénáristům BBC zrekonstruovat a zdramatizovat různě propletené životy obyvatel Pompejí a vyprávět děsivý příběh posledního dne jejich života. Budeme sledovat osud bohatého patricie Polybia a jeho rodiny, gladiátora Celaduse, barvíře a valcháře Stephanuse a jeho černé milenky a několika dalších.

Kolem jedné hodiny odpoledne, 24. srpna roku 79 našeho letopočtu se Vesuv bouřlivě přihlásil k životu. Roztavená hornina, která byla více než 1500 let uvězněná ve velkém přetopeném tlakovém kotli, se nezměnila pouze v lávu ale i v pěnu. Ta vymrštěna výbuchem obrovskou rychlostí vytvořila vířivý sloup, který rychle stoupal vzhůru. Obyvatelé Pompejí nikdy nic podobného neviděli. V latině dokonce neexistuje slovo pro pojmenování sopky. Protože lidé nechápali, co se děje, i ti, kteří by bývali mohli utéci, zůstali. Jen pár minut po výbuchu sopky vystoupil sloupec roztavené horniny a plynu až do výše patnácti kilometrů. Byl dobře viditelný i z Misena, kde žil jeden z mála mužů, který tehdy mohl tušit, co se děje, Plinius Starší. Gaius Plinius Secundus, velitel římského loďstva. Právě jeho synovec Gaius, by tím, kdo zanechal potomkům zásadní informace, které umožnily pochopit celou tragickou událost.

Žhavá hornina vyvržená vysoko do atmosféry ve výšce chladným vzduchem ztuhla a začala padat k zemi. Z magmatu prosyceného vzduchem vznikly malé úlomky porézní pemzy. Trvalo půl hodiny, než se tento lávový déšť snesl na Pompeje. Mezi drobnými úlomky pemzy bylo však i něco daleko nebezpečnějšího. Vulkán vyvrhoval ze svých útrob také velké balvany. Ty se řítily k zemi rychlostí dvou set kilometrů v hodině a rozsévaly smrt. Pliniův popis mohutných pyroklastických vln, bombardování kameny a těžkých mraků, které se valily z Vesuvu, se ve své době natolik vymykal všemu známému, že jim dlouho nikdo nechtěl uvěřit. Teprve nedávno se historikovi věda omluvila. Nyní již víme, že k těmto nesmírně dramatickým a rozsáhlým vulkanickým procesům může periodicky docházet. Nazýváme je Pliniovskými erupcemi.

Během pouhých 18 hodin vychrlil Vesuv více než 10 biliónů tun pemzy, kamene a popela. Řím se pokusil o záchranu Pompejí, ale všechno bylo marné. Katastrofa byla příliš rozsáhlá. Více než 1500 let leželo město pohřbeno a zapomenuto. Teprve roku 1594 bylo zasypané město znovu náhodně objeveno při stavbě akvaduktu.

Pyramida

Pyramid (BBC, 2004)
vysílání: 3.2. 2006 ve 20.00 na ČT2
stopáž: 52 min.
Stavba pyramidy. Drama z dílny BBC o životě ve starém Egyptě.

Píše se rok 2480 před Kristem a v této části Sahary nespatříte nic,než přesýpající se písek. Ale to vše se má brzy změnit. Až sem na lodích připlují tisíce mužů ze všech provincií starověkého Egypta, až nalámou miliony tun kamene a dovlečou ho na pouštní pláň, aby dokázali zázrak a postavili podle tajného plánu hrobku svému králi Chufewovi (dříve užívaný přepis jména: Cheopsovi). Více než 4000 let považovali lidé tento nejstarší a současně jediný dochovaný ze Sedmi divů světa za jedno z největších mystérií naší planety. Nyní před vámi sejmeme roušku tohoto tajemství.

Výsledky nejnovějšího historického výzkumu a nejmodernější vizuální technologie umožní vrátit se zpět v čase a podívat se na Velkou pyramidu v Gíze očima mužů, kteří ji vybudovali.

Vybrali jsme si proto jednoho z nich. Není to skutečná historická postava, nicméně události v tomto příběhu Velké pyramidy vycházejí z dochovaných záznamů. Počínaje jeho cestou na místo stavby, přes oblečení, které nosil, až po nezměrné množství práce, která mu byla uložena. Jmenuje se Nakht a toto je příběh jeho života a Velké pyramidy…

Koloseum – římská aréna smrti

Colosseum (BBC, 2004)
vysílání: 10.2. 2006 ve 20.00 na ČT2
stopáž: 52 min.
Příběh slavného římského gladiátora a výstavby Kolosea, ve kterém dobyl největších vítězství.

Řím v roce osmdesátém po Kristu a nově vybudovaný amfiteátr, známý později jako Koloseum. Jedním z mužů, kteří se zde objevili na zahajovacích hrách, byl gladiátor jménem Verus. Bojoval tak urputně, že mu ve svých verších složil hold nejeden z římských básníků. Dokumentární film BBC vychází z nejnovějších historických důkazů a poznatků o životě gladiátorů. Přináší Verův příběh. Mnoho gladiátorů pocházelo až z pohraničních oblastí Říše římské, např. ze zemí na neklidné římské hranici na Balkáně. Verus vzpomíná, že když jednoho jarního dne Římané napadli jejich osadu, ženy a děti uprchly a muži bojovali. Neměli ale nejmenší šanci. Také Verus byl zajat a stal se otrokem.

Po 50 dnech ho dovezl jeho majitel do Říma. Verus byl silný, a proto byl prodán do blízkého kamenolomu. Pracoval denně od svítání do soumraku, ale nezlomilo ho to. Otroci dobývali kámen na obrovskou novou stavbu uprostřed Říma. Vše financovala císařská pokladnice z kořisti uloupené v Jeruzalémě během Judských válek před sedmi lety.

Nově rozluštěné nápisy prokázaly, k čemu byl poklad použit – ke stavbě nového, obrovského amfiteátru pro více než 50 tisíc lidí. Takový dosud neměl obdoby. Byla to stavba na zakázku pro nového císaře Vespasiána a jeho syna Tita. Amfiteátr neměl sloužit pouze jako centrum zábavy. Pro císaře měla římská aréna větší význam. Využíval ji jako politický nástroj. Byla místem, kde se setkával s římským lidem hlavně proto, aby ho mohl ovládat.

Jednoho dne přijela do kamenolomu návštěva. Byl to lanista, majitel jedné gladiátorské školy. Hledal nové rekruty do arény. Verus si uvědomil, že by to pro něho mohla být cesta, jak změnit svůj život….

Vesmírná odysea: výprava k planetám

Walking with Spacemen
vysílání od 14.1. 2005 v 11.20 na ČT1
stopáž: 26 min.
Populárně vědecký cyklus o putování sluneční soustavou s dokonalým využitím elektronické animace.

1. díl (14.1.)
V minulém století udělalo lidstvo při prozkoumávání vesmíru první kroky, když astronauti vstoupili na Měsíc. Dnes už si můžeme představit den, kdy uděláme další obrovský skok. V BBC vznikl čtyřdílný dokument, který se pokusil ukázat jak by vypadalo putování kosmické lodi a lidskou posádkou k nejbližším planetám. Tato cesta sluneční soustavou je založena na vědeckých faktech, nikoli na fikci. Po čtyřiceti letech dobývání vesmíru pomocí automatických sond i pilotovaných kosmických lodí máme dnes jasnou představu jak bude vypadat dobrodružství, které na lidstvo čeká. Pětice astronautů nejprve zamíří na Venuši, našeho nejbližšího souseda – a dva z členů posádky se pokusí přistát na jejím rozžhaveném povrchu.

2. díl (21.1.)
Druhá část fiktivní výpravy k nejbližším planetám, která vznikla ve studiích BBC, přivádí kosmickou loď s lidskou posádkou na Mars. Sem bylo vysláno víc sond než na kteroukoli jinou planetu – jenomže Mars nosí smůlu. Více než polovina z nich se porouchala. Tři astronauti navedou přistávací modul Éris na přistání, což vzhledem k minimální hustotě atmosféry přináší řadu problémů. Astronauti se pak utáboří poblíž Vales Marineris, obrovského kaňonu, který skrývá tajemství života na Marsu.Tam by měli hledat cíl své mise.

3. díl (28.1.)
Další část fiktivního putování sluneční soustavou zaneslo kosmickou loď Pegas a jeho posádku z Venuše a Marsu k plynnému obru Jupiterovi, kde na ně čekal nejnebezpečnější manévr celé výpravy. Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Všechno se tu vymyká běžným měřítkům. Mraky jsou velké jako kontinenty, blesky by spálily na popel celé město a hurikány tu zuří stovky let. Být Jupiter o něco větší, mohlo by se z něho stát druhé slunce. V Jupiterově soustavě najdeme i dosud největší známé velkanické těleso, měsíc Ió. Kosmická loď Pegas vyšle jednoho člena posádky na jeho značně nestabilní povrch.

4. díl (4.2.)
Deset měsíců cesty od Jupitera se nachází klenot sluneční soustavy – plynný obr Saturn. Jeho hmotnost je 95 krát větší než Země a vzdálen je 1,611 miliardy kilometrů. Proletět jeho prstencem je jako ocitnout se ve zpomalené kamenné vichřici. Po dramatickém průzkumu Saturnu kosmická loď Pegas zamíří k nejvzdálenější planetě sluneční soustavy. Je to cesta do neznáma : planetu Pluto dosud žádná sonda nenavštívila. Známe ho jen z teleskopu. Tady se naplňuje cíl této fiktivní expedice : objevovat nové světy a nový život.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+