Více

Poslední předvolební diskuse se konala v Ostravě

[Tisková zpráva] Regionální Televizní Agentura (RTA) ve spolupráci s regionálními Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP) odvysílala poslední 22. díl z cyklu veřejných debat, které televize RTA vysílá živě hned na několika internetových kanálech. Tentokrát se politici s veřejností sešli v Ostravě v Moravskoslezském kraji. Diskusní večer moderovala dvojice Kateřina Geryková a Gabriela Lefenda (RTA).

Hosty předvolební diskuse v Ostravě byli Josef Babka (KSČM), Liana Janáčková (Osobnosti kraje), Vladislav Koval (SZ), Pavol Lukša (KDU-ČSL), Miroslav Novák (ČSSD) a Evžen Tošenovský (ODS).

Poslední volby do krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje vyhrála v roce 2004 ODS. V pětašedesáti­členném zastupitelstvu tehdy získala 29 křesel, což odpovídá 44,6 procentnímu podílu. Druzí komunisté (KSČM) získali 17 mandátů (26,2%). Třetí v pořadí skončila ČSSD s 11 zastupiteli a 16,9%. 8 členy doplňovala moravskoslezské krajské zastupitelstvo KDU-ČSL (12,3%).

Kvalita ovzduší, zdravotnictví a věda a výzkum
K tématu kvality ovzduší Liana Janáčková (Osobnosti kraje) řekla, že zdraví dětí je velmi důležité, ale není nutné ani vhodné zavírat továrny. To by prý mělo negativní následky pro průmyslově zaměřený kraj. Východiskem je prý dostatečný tlak vedení kraje na průmyslové firmy v kraji.

Liana Janáčková souhlasila s Pavolem Lukšou (KDU-ČSL), který uvedl, že je nejdůležitější, jakým způsobem bude rozprostřena zdravotní péče v kraji. Zdravotní standard by měl být, podle Janáčkové, nastaven všude stejně bez ohledu na tom, zda se jedná o veřejné či soukromé zařízení. K pozici vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji Janáčková uvedla, že bude třeba „bušit“ na dveře Ministerstva školství, aby se podařilo získat finanční prostředky na podporu vzdělanosti, vědy a výzkumu.

Pavol Lukša (KDU-ČSL) uvedl, že není pravda, že by průmysl nesl největší podíl na znečištění ovzduší. Ten prý přispívá jednou třetinou, zbytek zůstává na další oblasti. Kraj má však, podle Lukši, dostatečné nástroje pro regulaci. Pavol Lukša k otázce malých znečišťovatelů řekl, že by se měl přičinit stát, který by se měl vzdát části svých výnosů v energetické oblasti proto, aby se předešlo zdražování energií. Lidé by tak měli být motivováni k využití například ekologičtějších forem topení.

„Faktultní nemocnice není zařízením, které by měl v majetku Moravskoslezský kraj,“ řekl Pavol Lukša a dodal, že existuje mnoho případů, že žádná právní forma není ideální. Podle něj je největším úkolem, jakým způsobem bude rozprostřena zdravotní péče v kraji. Lukša vysvětlil, že není pravda, že by soukromé nemocnice „vyzobávaly“ pacienty podle toho, co je pro ně výhodnější, tedy zdravé a mladé kvůli zisku. Lukša odmítl, že by kraj do budoucna chtěl nemocnice privatizovat. Věda, výzkum a školství je v recesi, řekl dále Pavol Lukša. Podle něj je nutné, by se podařilo aktuálně dostat do této oblasti potřebné finanční prostředky.

Evžen Tošenovský (ODS) je přesvědčen, že v legislativním ohledu kraj dělá maximum pro regulaci znečištění ovzduší. Moravskoslezský hejtman dále řekl, že oproti 90. letům se situace zlepšila. Proces byl přitom byl vemi složitý. Během tří až čtyř let by se čistota ovzduší měla zlepšit ještě o 40%. Výrazné zlepšení by mělo být znatelné již v příštím roce. Tošenovský nevidí jako správné zavírání dalších továren, cesta je prý v modernizaci a dostatečném politickém tlaku. Drsná opatření by přinesla nezaměstanost a odliv podnikatelských aktivit do zahraničí, do nedalekého Polska. K problému znečištění ze strany firmy Arcelor Mittal Tošenovský uvedl, že se bohužel díky nedostatečnému tlaku bývalého vedení nepodařilo úplně do smluv uvést podmínky pro ekologický provoz. Problémem podobného rázu však nebyl jen Arcelor Mittal, ale například i lakovny Hyundai. „Tlačíme na společnosti, aby používaly nejmodernější technologie,“ řekl Tošenovský. K otázce průmyslové zóny v Nošovicích (Hyundai) hejtman Evžen Tošenovský uvedl, že se další rozšíření plánují na tzv. brownfieldech, nikoliv již výstavby na zelené louce.

Zdravotnictví v Moravskoslezském kraji je koncipováno z velké části jako soukromé. Vedení kraje však nemá ambice privatizovat krajské zdravotnictví. Podle Tošenovského je zejména nutné, aby prosperovala fakultní nemocnice napojená na vědecké centrum. Podpora státu a špičkové specializované výkony je prý nutné takto centralizovat do fakultní nemocnice. Ostatní úkony mohou poskytovat krajské nemocnice. Podle Tošenovského nezáleží na právní formě fungování nemocnic. Otázka prý je, jakým způsobem stabilizovat pozici zdravotnických profesí, tedy například, jak je dostatečně ohodnotit. V rozpočtových organizacích existují tarifní platy, avšak napříč celostátním zdravotnictvím bez dalších rozlišení. Pokud se prý ukáže, že nejvýhodnější formou pro fungování nemocnic bude akciová společnost, vedení kraje se nebude této formě bránit, rozhodně to však není jediná varianta.

K pozici vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji Evžen Tošenovský uvedl, že historický vývoj zapříčinil, že do těchto oblastí v rámci regionů jde méně peněz. Pokud se prý stane, že se nepodaří vytvořit společné programy kraje, firem a vysokých škol pro čerpání prostředků na vědu, budou vysoké školy v kraji pouze druhořadými. „Je to zásadní otázka proto, abychom se překulili k jinému ekonomickému fungování v kraji,“ poznamenal Tošenovský.

V otázce životního prostředí je podle Josefa Babky (KSČM) třeba tlačit na to, aby velcí znečišťovatelé své zisky věnovali zpět do kraje pro ozdravení životního prostředí. Jako další důvod způsobující horší kvalitu ovzduší vidí v tom, že občané se bohužel vracejí k tuhým palivům. Zlevnění paliv podle něj kraj přímo ovlivnit nemůže, občanům však může pomoci například finančně. V oblasti transformací nemocnic na akciové společnosti by bylo podle Babky chybou, kdyby se zastupitelé o fakultní nemocnice nezajímali. „Neměli bychom připustit, aby se z fakultních a krajských nemocnic staly akciové společnosti,“ řekl Babka. „Kraj musí každopádně zajistit dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ dodal k tématu.

Záporem je podle Vladislava Kovala (Strana zelených) kvalita ovzduší, která se prý začala opět zhoršovat. Je prý třeba zavést taková opatření, která omezí automobilovou dopravu, a také provádět osvětu, aby občané k vytápění nepoužívali nevhodná paliva. „Chceme kvalitní a bezplatnou péči, proto nemůžeme nemocnice převádět na akciové společnosti,“ řekl k problematice zdravotnictví Vladislav Koval. Soukromé nemocnice si podle něj takzvaně vyzobávají pacienty. Vybírají si prý pouze zdravé pacienty a starší občany nebo děti podle něj nechávají stranou.

Vladislav Koval k tématu Elektrotechnické fakulty Vysoké školy báňské, které jeho kolegové v debatě diskutovali, řekl: „Jsem pro podporu vědy a výzkumu. Podpoříme elektrofakultu Báňské univerzity.“ Největším problémem v oblasti životního prostředí jsou podle Miroslava Nováka (ČSSD) částice polétavého prachu. Řešení spatřuje v urychlené výstavbě obchvatů, například v lokalitách jako jsou Frýdek – Místek nebo Ostrava – Poruba. Kraj by prý měl využít zákonodárné iniciativy a připravit návrh zákona, který by nás přiblížil evropskému standardu.

„Krajské nemocnice dnes nejsou schopny zajišťovat tak kvalitní péči jako fakultní nemocnice,“ řekl k problematice zdravotnictví Miroslav Novák a dodal, že tyto by se proto na akciové společnosti rozhodně transformovat neměly, ale měly by být pilíři bezplatné zdravotnické péče. Kraj má za povinnost zajistit základní zdravotní péči a ta podle něj nespočívá v akciových společnostech. Peněz pro vědu a výzkum je podle Nováka málo. Důvodem je prý to, že finance jsou přerozdělovány Akademií věd, která je provázána s přažskými univerzitami.

Videozáznam dnešní diskuse najdete na serveru Volební.NET (www.volebni.net). Na stejném místě najdete také kompletní online zpravodajství, pořízené redaktory Českých médií. Předvolební přenos z Ostravy byl posledním ze série 22 veřejných debat, které pořádala Regionální Televizní Agentura (RTA) ve spolupráci s Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press. Primární přenos videa včetně zvuku zprostředkoval speciální volební server Volební.NET (www.volebni.net), dalšími servery byla zpravodajsko-publicistická Česká média (www.ceskamedi­a.cz), web televize RTA (www.rta.cz), jednotlivé mutace regionálního Deníku (www.denik.cz) a síť internetových novin Regiony24.cz (www.regiony24.cz).

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+