Více

Poslední dny sopky Krakatoa

[Tisková zpráva] Česká televize uvede dvoudílnou hranou dokumentární rekonstrukci BBC Poslední dny sopky Krakatoa, která se věnuje jedné z největších zaznamenaných přírodních katastrof. Hraný snímek bude následně doplněn dokumentem Pravda o výbuchu sopky Krakatoa, uvedeným v rámci cyklu Zázračná planeta.

Malý vulkanický ostrov Krakatoa ležící mezi Sumatrou a Jávou se stal synonymem pro jednu z největších zaznamenaných přírodních katastrof v historii lidstva. V srpnu roku 1883 zde došlo k výbuchu sopky. Za necelých 48 hodin bylo smeteno s povrchu země několik set měst a vesnic a zahynulo víc než 36 000 lidí. Po těch, kteří přežili, zůstaly deníky, záznamy očitých svědectví a výpovědí. Ty sesbíral holandský vědec Rogier Verbeek, který v oblasti pobýval. Byl tehdy jedním z mála odborníků neštěstí přítomen. Díky jeho práci, která se stala základem moderní vulkanologie, si vědci dnes mohou udělat poměrně jasnou představu o tom, co se tehdy přihodilo.

Deníky, záznamy, svědectví a Verbeekovy práce se staly tvůrcům BBC podkladem pro dvoudílnou dokumentární rekonstrukci, která přibližuje poslední momenty před katastrofou. Snímek začíná událostmi z poloviny května roku 1883, které se udály v oblasti okolí ostrova Krakatoa. V té době o sobě sopka dává poprvé vědět. Dlouho nečinný vulkán, v jehož okolí žili lidé po celá staletí, se 20. května probudil k životu. Do výšky několika desítek metrů se vznesl oblak kouře a dýmu a výbuchy byly slyšet na několik desítek kilometrů daleko. Koncem května se Krakatoa uklidnila.

Většinu obyvatel první signál předznamenávající hrozící katastrofu nevyděsil. Byli přesvědčeni, že je od ostrova dělí padesát kilometrů moře a tudíž, že jim nehrozí bezprostřední nebezpečí. Většímu zneklidnění nepřispěly ani malé otřesy, které se nesly ostrovem v následujících měsících a které den ode dne sílily. Rozžhavené magma ukrývající se v hloubi vulkánu se po celou dobu snažilo dostat na povrch. 26. srpna 1883 sopka tlaku neodolala a čtyřmi explozemi lávu vyvrhla. Po dvanácti hodinách nepřetržitých erupcí se magmatický krb pod sopkou Krakatoa skoro vyprázdnil. Bez opory se vulkán začal hroutit. Následoval poslední výbuch. Sopka i část ostrova se roztrhla a propadla. Prakticky zmizela v moři. Výsledný výbuch byl tak silný, že byl slyšet na stovky kilometrů daleko. Šlo o nejsilnější zvuk zaznamenaný v historii lidstva. Desítky kubických kilometrů popela, pemzy a horniny se řítily do oceánu, kde vytvořily tsunami vyšší než čtyřicet metrů, která zpustošila celé pobřeží. Sopečná erupce zničila 165 pobřežních vesnic a zanechala po sobě více než 36000 tisíc obětí. Podle některých zpráv ještě rok po neštěstí vyvrhlo moře na březích Afriky pemzu a dokonce mrtvá těla. Výbuch sopky Krakatoa měl dalekosáhlé důsledky. Do atmosféry bylo vyvrženo obrovské množství síry, došlo k celosvětovému snížení teploty, jež bylo patrné ještě na začátku dvacátého století. Ze samotného vulkánu nezbylo téměř nic. Více než třicet kilometrů čtverečních pevné horniny prostě zmizelo. Během 48 hodin se Krakatoa doslova rozpadla. V roce 1927 se však v Sundském průlivu v hloubce 300 metrů objevily náznaky nových podmořských erupcí. Na místě rozpadlé Krakatoy se objevila nová sopka, která dnes roste rychlostí pěti metrů za rok. Indonésané ji nazvali Anak Krakatoa – Syn Krakatoy. V jejím dosahu dnes žijí miliony lidí. A Anak Krakatoa stále je stále větší a větší.

První část snímku Poslední dny sopky Krakatoa vysílá Česká televize na svém prvním programu v úterý 30.10. od 20,00. O týden později následují druhý závěrečný díl. Hraný dokument bude navíc 23. listopadu ve 20,00 na ČT 2 doplněn dokumentem Pravda o výbuchu sopky Krakatoa, z cyklu Zázračná planeta, kde se odborníci pokusí objasnit příčiny výbuchu.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+