Více

FEBIO SLAVÍ 15 LET SVÉ EXISTENCE

[Tisková zpráva] Filmová a televizní společnost s r.o. FEBIO (FEničův BIOgraf) vznikla v prosinci 1991 a svou činnost zahájila v březnu 1992. Jak vyplývá z názvu, zakladatelem, majitelem a ředitelem tohoto soukromého studia je filmový a televizní režisér Fero Fenič. Na obrazovkách tehdejšího třetího kanálu OK 3 České televize se poprvé představila 4. 4. 1992 dokumentárním pořadem "Odsud – potiaľ“ režiséra Fera Feniče (první díl z cyklu „OKO“ - v rámci magazínu společnosti K.F. a.s. "Kanafas"). Tento čtrnáctideník se pak stal jedním z nejsledovanějších dokumentárních pořadů České televize.

Od té doby uplynulo 15 let a Febio vyprodukovalo přes 1 200 původních autorských snímků, množství humanitárních spotů, několik videoklipů, 1 celovečerní a 1 středometrážní film. Podílelo se na nich přes 150 českých, slovenských, srbských, chorvatských, norských a kazašských režisérů a desítky nejlepších českých, slovenských, srbských, chorvatských a bulharských kameramanů a střihačů. Febio se stalo fenoménem, který v posttotalitní Evropě vlastně nemá v této podobě (původní autorské tvorby) a tomto rozsahu obdoby. Zásadní etapy jeho existence představovaly výrazné originální dokumentární cykly, kterých po „Oku“ následovalo ještě patnáct (!):

Od 1. ledna 1993 začal lámat rekordy v divácké sledovanosti další dokumentární cyklus: " GEN " (Galerie Elity Národa), který v krátkých portrétech představoval „Sto Čechů dneška“. Brzy se stal společenským fenoménem a nejsledovanějším dokumentárním cyklem celých devadesátých let! (První díly shlédlo více než 60% české populace a několik miliónů diváků mu zůstalo věrných až do samotného konce). Mnohé z natočených portrétů se na obrazovku průběžně vracejí (např. při různých jubileích, ale také často jako nekrology) a cyklus tak patří k nejreprízova­nějším dokumentárním pořadům České televize vůbec.

Od ledna 1995 na něj navázal další dvouletý cyklus " GENUS „, přibližující "99 českých životů“. Úspěch GENu a zjištění, že limit sta osobností není dostačující pro zachycení reálného stavu současné potence českého národa, vedl k volnému pokračování tohoto záměru s dalšími portréty současníků, kteří svými mimořádnými schopnostmi a úspěchy přesáhli české teritorium.

Cyklem „V.I.P. – Vlivní lidé“ (32 dílů) proniklo FEBIO poprvé do programu jiné než „domovské“ České televize. Jeho odvysílání v TV Premiéra (předchůdce TV Prima) od dubna 1996 po dobu jednoho roku symbolicky doplnilo a uzavřelo řadu portrétů, neboť zachytil skupinu lidí, jimž se cykly GEN a GENUS více či méně vyhýbaly: podnikatele, manažery, politiky a další představitele veřejného a hospodářského života.

Mimořádně populárním se stal i satirický pořad " ČESKÁ SODA „, který se uváděl v programu České televize od června 1993 do konce roku 1997 jako občasník (celkem 17 pořadů, z toho 2× "silvestrovský“ sestřih a celovečerní film). Brzy se stal kultovním dílem, které se později objevilo jako střihový film i na plátnech kin – do historie se tak zapsal jako první český celovečerní film překopírovaný z obyčejného videa na 35 mm filmový pás a jako nejnavštěvovanější český film roku 1999. Pořad dosud zůstává v tomto žánru výjimečným (i když jeho koncepci a model začaly napodobovat i jiné pořady tohoto typu), svým humorem nezařaditelným a nerespektováním žádného tabu pro širší veřejnost i nepřijatelným.

Zatímco portrétní cykly se zaměřily na úspěšné a slavné jednotlivce, nový cyklus Febia „JAK SE ŽIJE“ zachycoval obyčejný život. Od ledna 1997 ho do konce roku 2000 uváděla Česká televize na programu ČT 1 každý týden (169 dílů). Skupiny hrdinů pro jednotlivá pokračování vybíral vždy jasně formulovaný profesní, časový, místní, zájmový, sociální či jiný klíč, čímž se bezpochyby stal ucelenou zprávou o této zemi na konci století a tisíciletí.

Dnes už to možná vyzní zvláštně, ale ještě před devíti lety bylo téma česko-německých vztahů citlivé a ne příliš vděčné. Vzájemné oficiální otázky viny a omluv jako by zapomínaly na fakt, že obyčejní lidé již žádné předsudky necítí. Svědectví o tom přinášel další cyklus Febia „OKNO K SOUSEDŮM“. Měsíčník o českoněmeckých vztazích se na ČT1 objevoval v průběhu roku 1998 (13 dílů). Na něj v roce 1999 navázal občasník s česko-slovenskými tématy: „SLOVENSKÉ OKNO“ (6 dílů).

V lednu 1999 se objevil v České televizi další projekt – cestopisný magazín „CESTOMÁNIE“, který byl po 26 dílech přerušen a od podzimu 2000 se znovu vrátil do hlavního vysílacího času ČT 1. Tam tento týdeník patřil k nejsledovanějším pořadům ČT (každý týden se ocital v top ten nejsledovanějších pořadů ČT a v anketě televizních diváků TÝTÝ o nejoblíbenější televizní pořady se jako jediný dokumentární pořad dokonce umístil na 5. místě, zbylých 9 pořadů v první desítce byly pouze zábavné show…). Na ČT bylo odvysíláno 182 dílů. Cyklus, který bořil rekordy ve sledovanosti byl nejobsáhlejším a jediným tuzemským cyklem, který se soustavně zabýval cestováním a poznáváním cizích zemí a kultur. V roce 2004 získala Cestománie od České filmové a televizní akademie televizní cenu Elsa a od září téhož roku do června 2006 ji pod názvem „NOVÁ CESTOMÁNIE“ uváděla televize NOVA (celkem 85 dílů).

Od září 1999 do začátku léta 2000 se na obrazovkách České televize objevil další původní dokumentární týdeník Febia s příběhy napsanými životem, nad kterými se často tajil dech: „ZPOVĚĎ“ (39 dílů). Od září do prosince 2003 se pak tento cyklus vrátil na obrazovku v inovované podobě – devatenáct dílů s komentářem citlivě čteným Lucií Bílou.

Třetí část oblíbeného a často reprízovaného portrétního cyklu „GEN – Galerie Elity Národa“, přinášejícího „národní výběr“, uváděla Česká televize každý týden od ledna 2001 do prosince 2002. Tak celkový počet portrétů významných Čechů dosáhl 281.

Portréty lidí, kteří dokázali úspěšně realizovat svůj podnikatelský nápad „12 ODVÁŽNÝCH“, se poprvé objevily ve vysílání TV Prima v lednu 2004 a na jejich realizaci se podíleli opět přední čeští dokumentaristé (Věra Chytilová, Dušan Trančík, Olga Sommerová, Roman Vávra a další). Druhá a třetí série dvanácti portrétů pak následovaly v letech 2005, 2006, čtvrtá se právě vysílá každou sobotu odpoledne na Primě.

Pro Hlavní město Praha vzniká desetiletý (každý rok cca 1 – 3 dokumenty) cyklus významných tvůrců o Praze „21 POHLEDŮ NA PRAHU 21. STOLETÍ“ (zatím 6 dílů). Osobnosti české umělecké tvorby (filmaři, hudebníci, divadelníci apod.) v něm přinášejí budoucím generacím působivá svědectví o našem hlavním městě na prahu třetího tisíciletí.

Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí vznikl devítidílný cyklus TÁTA JAKO MÁMA, který s úspěchem uvedla Česká televize na přelomu jara a léta 2006. Cyklus otevřel dosud opomíjenou kapitolu života současné společnosti – na pozadí příběhů otců v rolích matek z různých profesních, věkových a názorových skupin se zabýval důležitými znaky a jevy týkající se otcovské role a fungování současné rodiny vůbec.

V současné době vysílá Česká televize v neděli večer na ČT1 zatím čtyřdílný cyklus VELCÍ A MALÍ o dětech, které potřebují naši pomoc. Vyprávění jejich pravdivých dramatických osudů se zhostily známé osobnosti (Barbora Hrzánová, Ivan Hlas, Ondřej Vetchý, Richard Krajčo).

Mezinárodní filmovou a televizní přehlídku Febiofest doprovází od roku 2003 festivalový deník, desetiminutový magazín „ECHO FEBIOFESTU“ (každý rok 10 dílů).

Kromě těchto periodických pořadů vznikly ve studiu i další samostatné krátkometrážní snímky.

Mnohé tituly z tvorby Febia byly, nebo jsou, uváděny i ve vysílání zahraničních TV stanic a oceněny na mnoha filmových a televizních festivalech v Čechách i jiných zemích Evropy.

V prosinci roku 1993 vznikla v Praze zásluhou Febia mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa " F E B I O F E S T ", která se v následujících ročnících postupně rozšířila do všech větších měst České a Slovenské republiky a dnes svým formátem nemá v Evropě obdoby. Každoročně se na ní představí kolem 450 snímků z více než 50 zemí všech kontinentů – tím se tento festival stal nejmasovější a nejnavštěvovanější filmovou akcí v České i Slovenské republice (kde se vždy uvádějí jeho ozvěny). Febiofest začíná každý rok v Praze a končí po cca 6–7 týdnech na Slovensku.

Je naděje, že pokud stát vyřeší problémy kolem blokované digitalizace televizního vysílání, bude se možné s původní a originální tvorbou Febia setkávat znovu i nadále – tentokrát již na obrazovkách FEBIO TV. K tomu však Fero Fenič podotýká: „Šance, že začneme vysílat, se přesně po roce, kdy jsme dostali licenci, nepřibližuje, ale vzdaluje. Vše uvázlo na mrtvém bodě – od té doby, co soud vyhověl žádosti Novy, se nic nepohnulo. V zájmu politiků by přitom mělo být, aby vytvořili co největší pluralitu televizního trhu. Nejen pro sebe, ale i zbylé občany, kteří je do jejich funkcí delegovali. V rámci Evropy je Česká republika s televizní nabídkou absolutně na chvostě. Digitalizace je nevyhnutelná a její zpomalování je možné číst jen tak, že si současné televize chtějí udržet co nejdéle vysoké zisky. A to mi na celé záležitosti přijde neuvěřitelné – naši volení zástupci by měli rozhodovat v zájmu občanů, a ne v zájmu několika málo firem. Čas ale pracuje proti nám – velkým televizím se zatím daří postupně z trhu odstraňovat subjekty, které digitální licenci získaly. Těžko může existovat televize, která nebude vyvíjet žádnou činnost…“

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+