Více

ČT2 zve na 45. narozeniny populárního Studia Ypsilon

[Tisková zpráva] 45 let Ypsilonky – velká narozeninová oslava legendární pražské scény. Umělecký šéf a zakladatel J. Schmid a většina členů současných i někdejších, mj. M. Eben, J. Lábus, M. Dejdar, J. Kretschmerová, vzpomínají na nejhezčí chvíle svého divadla a zpívají osobité ypsilonkovské písničky. Ve středu 11. 5. ve 20:00 na Dvojce.

Svérázně slavnostní setkání, které proběhlo 9. listopadu loňského roku v pražském Studiu Ypsilon, bylo trochu opožděnou oslavou jeho pětačtyřicátin. Ačkoliv bylo určeno uzavřenému okruhu oslavenců, jejich spolupracovníků a přátel, Dvojka byla u toho. Zhruba tříhodinový sestřih televizního záznamu je takovým malým dárkem „Ypsilonky Ypsilonce“. V průběhu večera prošli jevištěm nejen nynější členové uměleckého souboru, ale i téměř všichni ti, kdo se v minulosti na vývoji Ypsilonky podíleli – herci, režiséři, scénografové, dramaturgové. A samozřejmě přátelé a příznivci, kterých má divadlo spoustu.

Struktura pořadu odpovídala Takzvaným večerům na přidanou, které mají ve Studiu Ypsilon letitou tradici. Promítali se i obrazové ukázky a na jevišti zářili především Jan Schmid, Marek Eben, Martin Dejdar, Jana Synková, Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Schmitzer, Václav Helšus, Luděk Sobota a další. Dějinami divadla diváky s přehledem provedl Zdeněk Hořínek a za piánem byl skladatel Miroslav Kořínek, protože se ten večer nejen hodně vzpomínalo, ale především hodně zpívalo. Divadelní režie J. Schmid, kamera D. Marek, televizní režie A. Kisil.

Studio Ypsilon je od počátku autorským divadlem a od počátku je určováno autorským, režijním, ale i výtvarným rukopisem Jana Schmida. Vzniklo v sezoně 1963/64 jako amatérská experimentální skupina Severočeského loutkového divadla, pozdějšího Naivního divadla Liberec. Od roku 1969 se pak stalo druhým profesionálním souborem Naivního divadla, v roce 1978 se přestěhovalo do Prahy. Ypsilonka proslula nezaměnitelným stylem, její poetika hned od počátku fascinovala svou schopností objevovat věci a jevy, nacházet nové neotřelé pohledy na stará fakta a pojmy, hrát si, improvizovat. A přitahovala také humorem a hudebností. Proto v ní našli uplatnění jen všestranné osobnosti. Nezřídka zde výrazně rozvinuly svůj talent a staly se z nich mediální hvězdy. „Nejdřív to bylo ‚divadlo-svět‘, jak jsme si to pojmenovali. A bylo to vždycky o člověku na chvostu dějin, který je limitován a nic nemůže ovlivnit. V druhém období to bylo o tom, že člověk může ovlivnit. Nemysleli jsme ani tak na velikány jako Michelangela a další osobnosti, které dějinami hnuly, ale že každý z nás může svým způsobem něco ovlivnit… Později, když jsme přecházeli do Prahy, bylo ‚divadlo souvislostí‘. A vždycky při téhle změně a při tom pojmenovávání tam nastala nějaká hluboká krize, která vypadala, že je to úplný konec," charakterizuje Ypsilonku Jan Schmid.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+