Více

ČT2: Šumné stopy s žasnoucím architektem Davidem Vávrou – od 23. 4.

[Tisková zpráva] Otisky českého stavitelského a architektonického umu ve dvou geograficky tak naprosto odlehlých zemích, jakými jsou Japonsko a Bosna a Hercegovina. Nový desetidílný cyklus Šumné stopy, volné pokračování cyklu Šumná města, autorské dvojice Radovan Lipus – David Vávra. Od 23. 4. každou sobotu na Dvojce ve 20:00.

Po 66 dílech mapujících moderní architekturu měst a městeček Čech, Moravy a Slezska se pozornost autorské dvojice Lipus – Vávra obrátila k neprávem opomíjenému odkazu českých architektů ve světě. Český stavitelský, technický i architektonický um zanechal své nesmazatelné a respektované otisky na všech kontinentech. Je proto dobré si uvědomit, že Českou republiku dnes ve světě „nereprezentuje" jen semtex, pervitin či korupční aféry, ale ve sféře umění jsou to vedle literatury, filmu a vážné hudby také stavby českých architektů.

Pro úvodní desetidílnou sérii byly záměrně zvoleny dvě kontrastní, geograficky odlehlé země: Japonsko a Bosna a Hercegovina. Přes všechny odlišnosti je spojuje nepřehlédnutelné dědictví českých architektů, kteří jsou navíc v obou zemích považováni za spoluzakladatele domácí moderní architektury.

V Bosně jde především o dílo Karla Paříka, rodáka z Veliše u Jičína, který zasvětil celý svůj osobní i profesní život zejména Sarajevu. Je autorem či spolutvůrcem téměř 150 staveb na území Bosny a Hercegoviny. V jeho budovách sídlí tak klíčové instituce, jako je např. Zemské (Národní) muzeum, Národní galerie, Národní divadlo, Ministerstvo obrany nebo Akademie výtvarných umění. Autoři cyklu však věnovali pozornost i dílu jeho souputníků a pokračovatelů. Neuniklo jim ani sídlo banky Slavie, což je jediná sarajevská realizace zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry.

Také vzdálené Japonsko ctí řadu českých architektů. Nejznámější je patrně Jan Letzel, jemuž je také věnován hned první díl nového cyklu. Světově proslulou realizací tohoto muže je Průmyslové muzeum v Hirošimě, které se stalo mementem atomové zkázy. Ale v Japonsku před druhou světovou válkou působili také Jan Josef Švagr či architekt a scénograf Bedřich Feuerstein. Oba po jistý čas působili v tokijském ateliéru kladenského rodáka Antonína Reimanna, ve světě známého jako Antonín Reymond. Právě tento česko-americko-japonský architekt po sobě zanechal v Japonsku nejen rozsáhlé architektonické dílo (kostel sv. Pavla v Karuizavě, rozsáhlý areál Nanzan University a další stavby), ale také dodnes fungující ateliér nesoucí jeho jméno.

Repríza 1. dílu Jan Letzel 26. 4. na ČT2 ve 13:10: www.ceskatele­vize.cz/program

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+