Hlavní navigace

Martin Mrnka: Z 1 má vlastní zpravodaje v USA a Bruselu

  • Nová zpravodajská televize Z 1 nebude u zahraničního zpravodajství zcela závislá na agenturním servisu. Podle generálního ředitele Martina Mrnky získala dva stálé zahraniční zpravodaje: někdejšího dopisovatele časopisu Týden Dušana Neumanna ve Spojených státech a zpravodajku MF Dnes v Bruselu Johanu Grohovou. „Domácí zpravodajství z regionů budeme nakupovat, ale nevylučuji, že časem někde založíme vlastní regionální studio,“ říká Mrnka v druhé části rozhovoru pro server DigiZone.cz.

Sdílet

PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU O TOM, KDY A KDE DIVÁCI NALADÍ TELEVIZI Z 1 OD JEJÍHO STARTU V NEDĚLI 1. ČERVNA 2008

Martin Mrnka

Když se v září budete rozhodovat o definitivním multiplexu pro Z 1, jak velkou roli bude hrát například to, že na Ostravsku nyní budete v síti Czech Digital Group (CDG) vysílat na provizorním kmitočtu, který podle Technického plánu přechodu (TPP) patří veřejnoprávnímu multiplexu? Česká televize by ho měla využívat od dubna 2011, ale může se stát, že ho použije dříve. Pak byste se museli na Ostravsku odmlčet, pokud by tedy CDG nezískala náhradní kmitočet, který tam ale v současné době není.

Martin Mrnka: To bude záviset na postupu ČT. Těžko můžu něco predikovat, když nevím, jak se ČT rozhodne. Ostrava je pro nás významná.

Vít Novotný: TPP sice obsahuje harmonogram, podle kterého by se mělo zavádět digitální vysílání od západu na východ proti směru hodinových ručiček, ale to je jenom návrh nejzazších možných termínů. V okamžiku, kdy bychom přestoupili do multiplexu Telefóniky O2, který má všechny frekvence volné, protože využívá kanály nad 60 a nemusí tedy čekat na vypínání analogových kmitočtů současných televizí, byla by tato společnost teoreticky schopná vystavět svoji síť podle přání zákazníka. Pokud bychom preferovali nějakou oblast a nekřížilo by se to s někým jiným, mohli bychom v ní začít vysílat v jiném termínu, než je napsané v TPP. Stejný postup by byl možný i u dalších operátorů. Že je v TPP dohodnutý nějaký směr, není nic definitivního. Je to teoretický model a praxe může být odlišná, protože i velké televize budou mít zájem, aby měly digitálně pokrytá hlavně velká teritoria.

Martin Mrnka: Opravdu si myslím, že je před námi ještě spousta neznámých. Nevíme, jestli Nova a Prima přistoupí na TPP.

Pak by vám zbyla jediná možnost, multiplex 4 od Telefóniky O2.

Martin Mrnka: Ale my sami multiplex 4 neutáhneme. Museli by do toho jít i další televize.

Můžete počítat minimálně s televizí Barrandov, která už má také kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání.

Martin Mrnka: Televize Barrandov podle mých informací zvažuje, že začne vysílat až začátkem příštího roku. To by znamenalo, že by se multiplex 4 začal budovat až od příštího roku. Tato síť je konstruovaná pro čtyři televizní programy. Když bychom v ní byli s Barrandovem nebo Óčkem dva, nezaplatíme ji.

U multiplexu 4 se často zmiňuje problém využívání kanálů nad 60, které jsou prý dražší na provoz.

Vít Novotný: Ne, žádný takový problém tam není. Jde spíš o problém dislokace vysílačů, protože České Radiokomunikace obsadily všechny vysoké kopce a mohou tam dát vysílače s relativně vyšším výkonem a větším pokrytím. Telefónica má zase nejlépe vybudovanou infrastrukturu optické páteřní sítě. V každém bývalém okresním městě mají svoje ústředny a prostory, kterých se nezbavili, takže jsou schopni pokrýt území jiným způsobem. Mohou vybudovat menší vysílače jako v případě mobilních operátorů. Použijí jich více a pokrytí bude takové, že diváci ani nebudou muset hýbat s anténami.

Ale víc vysílačů znamená vyšší náklady.

Vít Novotný: Částečně, protože do nich nebudou promítat obrovské ceny za vybudování velkého vysílače. Svého času jsem se ještě jako ředitel techniky České televize přel s Radiokomunikacemi kvůli cenám, protože vysílač od nich přišel řádově na miliony korun, stavěli k němu komunikaci a oplocovali ho, zatímco malí operátoři ho byli schopni postavit za desetinu ceny a pokrytí měli skoro stejné. Je to tedy otázka ceny. Když máte prostor pro vysílač, který vám patří a nemusíte do něj nic investovat a kupovat, vyjde vás levněji. Kdyby to bylo tak drahé, určitě by mobilní operátoři vymýšleli také jiný způsob pokrytí, vylezli by na vysoké kopce a vysílali šílenými výkony až do hladiny, kterou by jim povolili hygienici.

Martin Mrnka: Naším prioritním zájmem je použít jakoukoli cestu, abychom se dostali k divákovi. Za pět let příprav jsme zvyklí opravdu na cokoli, takže jsme dostatečně flexibilní na to, abychom se přizpůsobili dané situaci. TPP se za poslední léta měnil už několikrát, může se stát cokoli. TPP může být jenom nějaká vizí, ale ve skutečně se třeba digitalizace odehraje jinak. Co když se další tři subjekty, které mají nárok na kompenzační licenci, rozhodnou, že nezačnou vysílat? Podle mě by bylo na místě, aby se trh otevřel dalším zájemcům o zemské digitální vysílání dříve než v roce 2012.

Překvapuje mě, že vám CDG mohla dát lepší podmínky než ostatní operátoři digitálních sítí, když si pronajímá vysílače i anténní systémy od Českých Radiokomunikací.

Martin Mrnka: Podle mne je to proto, že jde o malou firmu. Nemusí platit režii, další manažery a v některých případech konzultanty z dalekých zemí. Druhým důvodem může být i to, že CDG ušetří na Praze, u které byla nabídka ostatních operátorů nejdražší. Oni tu sumu potom přelijí do dalších regionů.

Znamená to, že CDG si v Praze nechce pronajímat pro definitivní multiplex 3 vysílače Radiokomunikací na Žižkově a Cukráku, a zůstane na vysílačích, odkud dnes šíří přechodný multiplex B?

Vít Novotný: CDG má svoje vysílače na Ládví, Zeleném Pruhu a Strahově, a bude je používat dál. Nestojí je to tolik jako velké vysílače na Žižkově a Cukráku.

Ale zase jsou víc poruchové, multiplex B má v Praze poměrně časté výpadky.

Vít Novotný: To je otázka, v jakém stadiu je zrovna sledujete. To samé bych mohl tvrdit i o konkurenci. Nemyslím si, že by to v případě CDG bylo tak kritické.

Bavili jste se s CDG o rozvoji multiplexu 3, zda budou spíše využívat vysílače Radiokomunikací jako v Brně, Ostravě a Plzni, nebo svoje vlastní?

Martin Mrnka: Myslím si, že jejich strategií bude spíš kooperace s některým z větších operátorů. Ale je tam mnoho neznámých, kvůli kterým zatím nevíme. Hodně to souvisí s rozhodnutím Radiokomunikací a Telefóniky, které ovlivní celý trh.

Vít Novotný: A nejvíc ho asi ovlivní výsledek tendru ČT na technického operátora veřejnoprávního multiplexu.

Martin Mrnka: Tendr ČT a rozhodnutí Novy, zda přistoupí k TPP.

Vít Novotný: Z mého čistě technického pohledu bude ale důležitější výsledek tendru ČT, protože v okamžiku, kdy by ho nevyhrály Radiokomunikace, měla by ČT výrazné problémy. V případě, že by došlo k nějakému spojení několika vítězů, aby se zrychlilo zavádění veřejnoprávního multiplexu, by CDG asi neměla důvod jakýmkoli způsobem ustupovat od toho, že momentálně využívá stejné anténní systémy s Radiokomuni­kacemi. Z jejich pohledu by to byla hloupost. Nikde není stanoveno, že by jednotlivé multiplexy měly pokrývat úplně přesně územně-správní celky, čehož by byla nejlépe schopna asi Telefónica O2 díky velkému počtu malých vysílačů. Z nich by mohla sestavit síť, která by byla výrazně regionální. Taková síť by měla smysl třeba pro Regionální televizní agenturu (RTA), protože ta potřebuje regionální odpojování, ale zároveň by se tato síť výrazně prodražila právě kvůli tomu odpojování. Ale přepokládejme, že by to bylo komplikované pro toho, kdo by se chtěl odpojovat, a že by tím netrpěl celý multiplex.

Máte představu, kde všude by měla Z 1 ještě letos zahájit zemské digitální vysílání kromě Prahy, Brna, Ostravy a Plzně? Ve hře je asi Ústecko.

Martin Mrnka: Ano, bavíme se o Ústecku, možná o rozvoji samotného Plzeňska, protože tam budeme od počátku dostupní jenom ve městě a nejbližším okolí. Určitě bychom mohli jít na Domažlicko, pokud by tam chtěla i Prima. Ale nejpřirozenější je oblast Ústecka.

Jižní Čechy pro letošek neplánujete?

Martin Mrnka: Nejsem si jistý, ale je pravda, že rozvojové plány na pokrytí jednotlivých multiplexů do konce roku mám zatím pouze od jednoho operátora, a tím jsou České Radiokomunikace. Od CDG ani Telefóniky takové plány nemáme, protože čekají na další vývoj situace okolo TPP.

Jak to bude vypadat s vysíláním Z 1 na Internetu? Nabídnete živý stream jako ČT 24 a bezplatný videoarchiv pořadů?

Martin Mrnka: Jako skoro každá zpravodajská televize budeme po Internetu určitě vysílat živě. Pro nás je Internet další cestou k divákovi, takže budeme streamovat a budeme fungovat jako zpravodajský videoportál.

Počítáte tedy i s videoarchivem pořadů?

Martin Mrnka: Nevím přesně, jak to bude s archivem pořadů od samého začátku vysílání, ale určitě od počátku nabídneme stream a na webu budou k dispozici zpravodajská videa a zpravodajské texty.

Videoarchiv bude přístupný zdarma?

Martin Mrnka: Ano, zatím předpokládáme, že všechno, co děláme, včetně televize, bude přístupné zdarma.

Říkáte „zatím“. Počítáte s tím, že časem něco zpoplatníte?

Martin Mrnka: Nemohu to předjímat. Když se ukáže, že bude extrémní zájem o služby videoarchivu, je možné, že zavedeme nějaké zpoplatnění, ale zatím o tom neuvažujeme.

Internetové vysílání ČT 24 není moc kvalitní, co se týká rozlišení obrazu. Jak na tom bude Z 1?

Martin Mrnka: To na mě jdete s příliš technicky zaměřenou otázkou. Internetové vysílání ale nebude primárně určené pro to, abyste ho sledoval jako televizi přes celou obrazovku. Spíš byste ho měl mít někde v rohu monitoru a vedle toho si pracovat.

Česká televize plánuje, že rozlišení u internetového vysílání zlepší na televizní kvalitu, proto se ptám, jestli půjdete stejnou cestou.

Martin Mrnka: Pokud to je možné a stojí to nějaké rozumné peníze, určitě budeme chtít zlepšovat kvalitu. Ale zatím neumím říct, jak na tom budeme.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vám umožnila vysílat s omezeným programovým schématem do doby, než pozemně pokryjete 70 procent obyvatel České republiky. Jak velké bude ono omezení oproti plnohodnotnému vysílání?

Martin Mrnka: Když jsme v roce 2004 žádali o licenci, počítali s některými formáty, které v tu dobu diváci z českých televizí vůbec neznali. Šlo o některé typy reality show, například s fotbalovým družstvem, a docusoapy. Tím, že mezitím všechny typy reality show, které za něco stály, už na českých obrazovkách proběhly, a docusoapy dnes dělá Nova i Prima, tyto věci už nechceme dělat. Místo toho naopak plánujeme větší podíl dokumentů, než jsme původně chtěli. Naše licence je ale spjatá s původním programovým schématem z roku 2004. Tudíž si necháváme manévrovací prostor, abychom se časem buď vrátili k původním prvkům programového schématu, jako jsou reality show a docusoap, anebo přesvědčili RRTV, že nabízíme něco kvalitnějšího v něčem jiném a vymínili si změnu programového schématu. Formulace „omezené schéma“ neznamená, že bychom nedodržovali další části programového schématu. Zprávy skutečně poběží v každou celou hodinu a v půl, budeme mít vysoký podíl publicistiky, a to nemluvím o věcech, které bezprostředně nesouvisí s programovým schématem, jako jsou titulky pro neslyšící, množství evropské tvorby, atd.

Souvisí ono omezení také s časovým rozsahem vysílání Z 1?

Martin Mrnka: Ani to ne, protože náš časový rozsah vysílání je 24 hodin. Doufáme, že od začátku budeme technicky schopni pokrýt opravdu celých 24 hodin. V naší licenci je tato věc řešena tak, že od půl jedné v noci do sedmi hodin ráno budeme vysílat reprízy, nepůjdeme živě.

Co budete reprízovat v noci z 1. na 2. června, když začínáte vysílat 1. června v sedm hodin večer?

Martin Mrnka: Máme některé věci předtočeny, takže uvidíme. Je také možné, že první den nic reprízovat nebudeme, protože si předtočené pořady schováme do zálohy. Zřejmě se vrátíme k reklamní smyčce.

Původně jste slibovali, že část vysílání budete přebírat od slovenské zpravodajské televize TA 3. Zpočátku to měl být větší podíl, později se měl snížit. Jak to tedy bude?

Martin Mrnka: Zvažovali jsme tuto variantu, dokonce jsme chtěli v noci nebo v dopoledních časech přebírat kompletní vysílání TA 3. Zjistili jsme však, že bychom měli problémy s vysílacími právy, takže jsme od této vize ustoupili a budeme s TA 3 spolupracovat pouze formou výměn zpravodajských a možná i nezpravodajských formátů. Ale nebudou mezi nimi pořady, které TA 3 přebírá odjinud (TA 3 nakupuje i některé pořady České televize, které běží i na konkurenčním kanálu ČT 24, pozn. red.). Před časem jsme uvažovali, že bychom natáhli vysílání TA 3 do některých časových úseků Z 1. Protože se ale ukázalo, že by to z hlediska vysílacích práv nebylo možné, požádali jsme RRTV o změnu licenčních podmínek, které oproti původní představě nepočítají s nějakým masivnějším vstupem vysílání TA 3 do našeho programu.

Kdy byste chtěli dosáhnout onoho pokrytí 70 procent obyvatel, od kterého byste měli vysílat „plnohodnotně“?

Martin Mrnka: Myslím si, že to nastane někdy v polovině příštího roku.

Od 1. června pokryjete zemským digitálním signálem třetinu populace?

Martin Mrnka: Na začátku budeme mít pokrytí 32 procent obyvatel, od podzimu máme nabídky být na 53 procentech a do konce roku na 60 procentech. Čili na těch 70 procent bychom se skutečně mohli dostat někdy v polovině příštího roku.

Máte představu, kolik populace od neděle pokryjete všemi způsoby vysílání, tedy i přes satelit, kabel a IPTV?

Martin Mrnka: To je přesně to, co vám nikdo není schopen říct. Jak jsem říkal na začátku, existují domácnosti, které mají jak kabel, tak satelit, ale i přijímač se set-top-boxem pro příjem zemského digitálního vysílání a spadají pod území pokryté zemským digitálním signálem Z 1, ale zároveň nás mohou sledovat i po satelitu a kabelu. Nikdo není schopen naprosto přesně říci, kolik lidí reálně zasáhneme. My si myslíme, že bychom měli být od začátku dostupní pro něco přes padesát procent populace. Je to ale číslo, které si budeme teprve ověřovat výzkumy během léta.

Takže chystáte přesný výzkum, abyste věděli, kolik procent populace vás reálně může sledovat?

Martin Mrnka: Ano, to musíme – jak kvůli inzerentům, tak kvůli sobě.

Co všechno si bude Z 1 natáčet a vyrábět sama a co bude nakupovat od externích dodavatelů?

Martin Mrnka: Pokud jde o zpravodajství, máme agenturní servis Reuters a APTN, dvou hlavních televizních agentur. Zahraniční zpravodajství tedy budeme mít pokryto stejně jako všichni ostatní primárně těmito agenturami. Pokud jde o dokumenty, skoro 98 procent z nich nakupujeme. Sem tam si nějaký vyrobíme nebo nakoupíme doma. Z těch zahraničních půjde především o evropské a aktuální záležitosti. Jsou to snímky vyrobené letos nebo v loňském roce, z Francie, Německa, Velké Británie, ale jednáme i s dodavateli z Ruska a Polska.

Co to je za dodavatele?

Martin Mrnka: Od BBC přes TV France International k mnoha relativně malým produkčním společnostem, které vyrobí třeba jen deset dokumentů ročně, ale jsou extrémně zajímavé. Část produkce odebíráme také od Deutsche Welle, a pokud jde o mimoevropské producenty, máme nabídku také od National Geographic.

Máte od těchto producentů povolení vysílat jejich dokumenty na Internetu?

Martin Mrnka: S Internetem jsou trochu problémy, zatím to řešíme v závislosti na tom, jaké máme s tou kterou společností dohody.

Na satelitu bude Z 1 vysílat volně, nakupujete tedy práva pro dokumenty pro celou Evropu?

Martin Mrnka: Satelitní práva máme nakoupena kompletně. Všechny dokumenty budeme vysílat dabované do češtiny. Nechceme jít cestou titulkování, byť si myslíme, že pro část populace je titulkování zajímavější než dabování.

Co kdybyste nabízeli obojí možnost, tedy vícekanálový zvuk?

Martin Mrnka: Zvažujeme to, ale narážíme na problém s vysílacími právy. Obecně je větší vstřícnost k tomu, abychom si dokumenty dabovali, než abychom je titulkovali a vysílali třeba v angličtině. Pokud bychom dělali obojí, stoupaly by nám náklady.

Co dalšího nabídnete kromě zpravodajství a dokumentů?

Martin Mrnka: Chystáme pět denních talk show, všechna si budeme vyrábět sami. Potom půjde o magazíny, z nichž si velkou část děláme také sami, dva ekonomické magazíny outsorcujeme, a jeden pro nás dělá společnost Ultimatule Jana Jetmara.

Zmínil jste zahraniční zpravodajství. Původně jste chtěli spolupracovat se stálými zahraničními zpravodaji Českého rozhlasu, ale ti teď mají zákaz pracovat pro komerční televize.

Martin Mrnka: Nejsem si úplně jistý, jestli jsem někdy řekl, že bych chtěl spolupracovat se zpravodaji ČRo. Obecně jsem řekl, že chceme spolupracovat se všemi českými novináři, kteří pracují v zahraničí. Tím, že pak někdo uvedl, že chceme prioritně spolupracovat se zahraničními zpravodaji ČRo, jim to v rozhlase zakázali, což mě nesmírně pobavilo. V tuto chvíli máme dva zahraniční zpravodaje, Dušana Neumanna ve Spojených státech a jednáme s Johanou Grohovou v Bruselu. Kromě toho máme v Bruselu další tři lidi, kteří buď pracují ve strukturách Evropské unie nebo jsou poradci a s nimiž jsme uzavřeli dohodu o spolupráci. A máme také několik desítek lidí po celém světě, s nimiž je také dohodnutá spolupráce. Většinou jde o Čechy, kteří žijí dlouhodobě v určitých zemích a v případě, že se tam něco stane, jsou připraveni nám o tom něco říci. Pro nás je samozřejmě zajímavější, když dorazí další tsunami do Thajska, aby nám o tom referoval někdo, kdo tam žije dlouhodobě, a ne abychom tam vyslali zpravodaje, který přijede na pobřeží, dostane e-mailem zprávu ČTK, přečte ji do kamery a jediné, co nabídne navíc, je ono pobřeží za ním.

Neumann a Grohová budou do vašeho vysílání telefonovat, nebo vstupovat na obraz?

Martin Mrnka: Určitě půjdou s obrazem, i když pochopitelně telefonáty jsou také na místě. Něco se dá poslat, a potom také existuje Skype.

Budou to stálí zaměstnanci Z 1 nebo externí spolupracovníci?

Martin Mrnka: Dušan Neumann je stálý spolupracovník, s Johanou Grohovou jednáme o míře její angažovanosti.

Jak budete řešit domácí zpravodajství z regionů? Budete mít vlastní regionální zpravodaje?

Martin Mrnka: Regionální zpravodajství budeme nakupovat. V každém regionu máme dohody minimálně s jedním televizním studiem. Máme také dohodu s RTA jako největším poskytovatelem regionálního zpravodajství v České republice. Když se bude dít něco, co by nás přimělo vyslat náš vlastní štáb, uděláme to. A možná časem dojdeme k tomu, že v některých regionech vybudujeme vlastní studio. Ale zatím se nám to nejeví být ekonomické, protože zkušenosti televize Nova i ČT jsou takové, že externí dodavatel je přeci jenom víc motivován pracovat než interní zaměstnanec.

Takže si sami nebudete zpravodajsky pokrývat ani Brno nebo Ostravu?

Martin Mrnka: Zatím ne. V Ostravě je dohoda s RTA, u Brna si nejsem úplně jistý. Myslíme si, že je lepší využívat lidi, kteří tam působí dlouhodobě, než zaučovat vlastní zpravodaje.

Jak se vlastně divák dozví o vašem programu na aktuální den? Pominu-li internetové stránky Z 1 a elektronického programového průvodce (EPG), objevíte se v programových přehledech novin a časopisů?

Martin Mrnka: Všem programovým týdeníkům a novinám jsme poslali naše programové schéma na příští týden. Záleží na nich, jak nás zařadí a co si z něj vyberou. Uvidíme. Je to taky věc konkrétních jednání. Samozřejmě se můžete podívat na EPG, i když si nejsem jistý, jak na tom s ním budeme hned od začátku vysílání. Asi nám chvíli potrvá, než ho spustíme. Internet je asi nejjednodušší cesta, a pak se samozřejmě o všech pořadech dozvíte v rámci upoutávek přímo ve vysílání. Přes pracovní týden používáme velmi jednoduché horizontální schéma, takže kdykoli v týdnu uvidíte v danou hodinu to, co kterýkoli jiný den. Jiné to je o víkendu, kdy se diváci chovají jinak. Toto schéma je naopak vertikální, takže u něj je větší prostor pro práci s různými pomůckami, jak se dozvědět o našem programu. Ale nejdůležitější je, že vždy v celou hodinu nabídneme zprávy, o půl přehled toho nejdůležitějšího a po deváté hodině večer několik zajímavých talk show prokládaných zprávami.

Jednou z moderátorských posil Z 1 je také Barbora Tachecí, která by měla moderovat denní diskusní pořad Horké křeslo. Je to náhoda, že tento pořad má podobnou stopáž jako Press klub na rádiu Frekvence 1 a Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls, přičemž obě tyto rozhlasové diskuse i nový pořad Barbory Tachecí poběží od pondělí do čtvrtka v podobném čase?

Martin Mrnka: Neběží v podobném čase, to je repríza. Premiéra je ve 21:30, nebo krátce poté, protože o půl budou krátké zprávy. Ve 21:10 nabídneme diskusní pořad To říkáte vy, což je další velké denní talk show. Že jsme zařadili pořad Barbory Tachecí ve stejné dny jako diskusní pořady na komerčních rádiích, je čistě náhoda. Kolegyně, která sestavuje programové schéma, se zabývala spíš televizemi než rádii. Ale okolo půl šesté budeme mít určitě reprízy talk show.

Svého času jste si požádali o registrace názvů hlavních zpravodajských relací České televize, Novy a Primy. Jak tato vaše žádost dopadla?

Martin Mrnka: To byl takový vtípek, nikdy jsme neměli v úmyslu si tyto názvy skutečně registrovat. Nezaplatili jsme poplatek šest tisíc korun za každou známku, takže naši žádost patentový úřad ani neprojednával.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).