Více

On line zpravodajství z konference DIGImedia 2008

Na Kavčích horách v Praze probíhá třetí ročník odborné konference DIGImedia 2008, zaměřený na aktuální dění okolo zavádění zemského digitálního televizního vysílání v České republice a zkušenosti s digitalizací v zahraničí. Sever DigiZone.cz jako hlavní mediální partner akce pro Internet sleduje situaci přímo na místě a nabízí vám online zpravodajství. Po ukončení konference doplníme fotogalerii a úplné znění prezentací všech hostů.

8:58 – Účastníci prvního panelu se pomalu usazují na místa, za chvíli konference oficiálně začne.

9:03 – Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur, oficiálně zahajuje konferenci a dává poslední pokyny ohledně živého přenosu na ČT 24.

9:06 – ČT 24 zahajuje první živý vstup, DIGImedia 2008 už skutečně začíná. Moderátor Martin Veselovský vítá účastníky v sále i diváky u televizorů. Od minulého ročníku došlo snad k největšímu posunu v digitalizaci za poslední léta, konstatuje.

9:08 – Technický ředitel ČT Rudolf Pop omlouvá generálního ředitele ČT Jiřího Janečka, který se z pracovních důvodů akce nezúčastní.

9:11 – Česká televize podporuje všechny typy digitálního vysílání, nikoli jen zemské digitální vysílání ve formátu DVB-T, prohlásil Pop. Zahájili jsme přípravu vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV), ale také pro přenosné přijímače, tedy DVB-H.

9:12 – Následuje televizní příspěvek, který shrnuje události okolo české digitalizace od loňského června, kdy proběhl druhý ročník konference DIGImedia 2007

1. část – Digitalizační proces v polovině roku 2008

9:17 – Začíná první blok konference, slova je ujímá předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS)

9:19 – Z pohledu zákonodárce se domnívám, že ten hlavní kus práce je hotov, prohlásil Oberfalzer. Diginovela vysílacího zákona, platná od 1. ledna 2008, podle něj umožnila odblokovat a nastartovat proces digitalizace. Existují sice drobné překážky, ale ty musí odstraňovat sami hráči na trhu společně s ČTÚ.

9:20 – Myslím si, že je ze strany státu a vlády snaha přispět k pluralitě a otevření trhu. Jsem rád, že se v diginovele objevil nový prvek, a to je liberalizace a zjednodušení vydávání vysílacích licencí, uvedl Oberfalzer. Brzy bude možné vysílat ne deset, ale desítky nových televizních programů, dodal. Povinností zákonodárců ale bude zachovat ochranu veřejných zájmů a tedy i kontrolu obsahu vysílání.

9:23 – Ačkoli držitel licence má povinnost zahájit vysílání do roka od obdržení licence, provozovatelé multiplexů takovou povinnost nemají. V tom by mohl být problém, varuje Jiří Oberfalzer.

9:24 – Je na ČTÚ, aby donutil operátory multiplexů k vysílání. Pakliže k tomu nebude mít nástroje, obrátí se na nás a budeme to řešit.

9:25 – ČTÚ má částečně nástroje na to, aby donutil operátory multiplexů k zahájení vysílání a pokud některé nemá, měly by se objevit v připravované novele Zákona o elektronických komunikacích, reagoval předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Pokud tam nejsou, můžeme je tam dodat, slíbil Jiří Oberfalzer.

9:27 – Legislativní změny rozhodně neskončily, v dalším roce a půl nás čeká další práce, konstatuje Petra Smolíková, vrchní ředitelka sekce A Ministerstva kultury. Česká republika bude muset implementovat do svých zákonů novou evropskou směrnici pro regulaci obsahu televizního vysílání, která se dotýká i vysílání na Internetu a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

9:30 – Ozývají se hlasy, že ačkoli digitalizace má přinést liberalizaci, nová směrnice EU pravidla regulace zpřísní. Není tomu tak, u klasického televizního vysílání zůstávají stejná a v některých případech se uvolňují. Pro digitální prostředí se nic nemění, spíše se uvolní pravidla pro reklamu, přiblížila Smolíková.

9:31 – Nová směrnice EU nezavádí regulaci Internetu, ale vybraných služeb, které se šíří jeho prostřednictvím doplňuje Petra Smolíková.

9:34 – Česká republika patřila mezi státy EU, které prosazovaly povolení product placementu v televizním vysílání. Nová směrnice ho sice zakazuje, ale dává jednotlivým zemím možnost ho ve svých zákonech povolit.

9:35 – Technický plán přechodu (TPP) neřeší otázku využití všech kmitočtů, tedy jak bude šířeno digitální vysílání mimo první multiplexy a jak se bude řešit digitální rozhlasové vysílání, navazuje na Petru Smolíkovou předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Rozvoj některých sítí předbíhá termíny v TPP, některé mutliplexy mají už dnes zpoždění, dodává. Dvořák vypočítává, jaké vyhlášky ČTÚ vydala v letošním roce k TPP – o identifikaci zemských digitálních sítí, o měření pokrytí signálem DVB-T, atd.

9:38 – V červnu ČTÚ dokončí propočty analogového a digitálního pokrytí a v červenci zveřejní výsledky. V průběhu června pak úřad zveřejní výsledky vlastního průzkumu penetrace set-top-boxů v českých domácnostech a podíl jednotlivých digitálních platforem na českém trhu.

9:40 – ČTÚ vyzve operátory multiplexů, aby po 15. srpnu, což je termín, do kterého se mají televize a operátoři multiplexů přihlásit k TPP, předali úřadu plány rozvoje svých sítí.

9:42 – ČTÚ také chce co nejdříve otevřít debatu o využití digitální dividendy, tedy kmitočtů, které se nepoužijí pro výstavbu digitálních sítí 1, 2, 3 a 4.

9:43 – Je pro nás trošku uspokojením, že děje, které se děly, nás nestihly překvapené. Trošku nás mrzí, že jsme některé věci nemohli více ovlivnit. ČT přispěla k sestavení TPP, které má v tuto chvíli velkou šanci na realizaci, prohlásil Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace ČT. Současné řešení je to nejlepší z nejhorších, do­dal.

9:45 – Rozčiluje mě, když si v některých médiích přečtu, že se ČT vrátila reklama. Kdyby se jí vrátila reklama, asi by tyto peníze věnovala na něco jiného než do fondu na podporu digitalizace, prohlásil Hanuš.

9:46 – Digitalizace je také rozvoj všech ostatních digitálních platforem a služeb, jako je T-Government. Hrozí jí jeden problém: zásadně je rozlišena mladá digitální generace a stará generace, kterou nezajímá práce s počítačem, ale s televizí. Budeme muset tyto dvě skupiny rozlišit a připravit služby pro obě, konstatuje Hanuš. T-Government v podobě, jak ho dnes připravujeme, je velmi prodělečná záležitost, dodal.

9:49 – Pokud si digitalizaci představujeme tak, že překlopíme stávající televizní vysílání do digitálního, velmi se mýlíme. Divákům to nebude stačit, pokračuje Hanuš. Také jsme diváky navnadili na větší programovou nabídku, o které dnes víme, že ji všichni mít nebudou. Řada programů bude pokrývat signálem jen sedmdesát procent populace a zbytku nezbude nic jiného, než si pořídit satelit.

9:52 – Česká televize připravuje doprovodné služby k digitálnímu vysílání, ale dosud se jim nemohla věnovat tolik, jak si původně představovala. Museli jsme řešit jiné věci spojené s digitalizací, což nás rozhodně netěšilo, konstatoval Hanuš. ČT brzy představí své plány, ale nastane to až ve chvíli, kdy se přiblíží termín realizace těchto služeb. Už dnes můžeme prozradit, že jde o i-Government a služby v oblasti vzdělávání, dodal Hanuš.

9:55 – V Německu neprobíhaly vzdělávací programy jenom v rámci digitalizace, veřejnoprávní televizní stanice jednotlivých spolkových zemí už delší dobu provozují projekty „Televizní škola“, říká Gerhard Schaas ze sdružení německých digitálních televizí.

9:59 – Pro mě je nepřijatelná představa, že existují typy pořadů, které se komerčním televizím nevyplatí a veřejnoprávní televize by do nich měla nalít neskutečně mnoho peněz, reaguje Pavel Hanuš.

10:00 – Do televize jsem přišel z privátu, a jakmile digitalizace skončí, zase tam odejdu. Nejde o televizní privát, prozradil Pavel Hanuš. Smlouvu s ČT uzavírám vždy na jeden rok, což mi dává svobodu říkat na různých fórech to, co si myslím.

10:02 – ČT v minulých měsících a týdnech testovala regionální připojování do multiplexu. Tyto testy probíhají i v tuto chvíli, a umožní třeba sledovat zasedání místního zastupitelstva, nebo si stahovat různá oficiální prohlášení, přiblížil Pavel Hanuš.

10:03 – Stojíme si za tím, že do roku 2010 postavíme veřejnoprávní multiplex a pokryjeme jím 95 procent obyvatel této země, končí své vystoupení v tomto bloku Pavel Hanuš.

10:04 – Moderátor Martin Veselovský se ptá pedagoga Milana Šmída, zda lze na digitalizaci televizního vysílání najít nějaká negativa. Je to fragmentace diváků, tříštění jejich zájmu, pokud to vnímáte jako negativum. Problém může být v tom, že divákovi se říká, že bude mít větší programovou nabídku zadarmo a že k němu přijde sama. On se ale bude muset starat o to, aby k ní měl přístup a bude muset také něco investovat. Některé projekty nepůjde ekonomicky utáhnout, takže se přesunou do placené nabídky, reaguje Milan Šmíd.

10:06 – Pokud technologicky zvýšíte dostupnost programů, neznamená to, že zvýšíte jejich rozmanitost. Pusťte si satelitní televizi. Projíždím si pravidelně padesát satelitních programů, a docházím k tomu, že to je unifikace. Máte k dispozici třeba třicet programů, ale stejně se nemáte na co dívat, reaguje Pavel Hanuš.

10:10 – Podle Jiřího Janouška, výkonného ředitele Asociace reklamních agentur, není pro zadavatele reklamy důležité, aby byla programová nabídka tolik rozmanitá. Žijeme v báječné éře tří televizí, které sledují všichni, dodal.

10:12 – Předseda Národní koordinační skupiny pro digitalizaci Zdeněk Duspiva referuje o základních rysech připravované státní informační kampaně k zavádění zemského digitálního a vypínání zemského analogového televizního vysílání.

10:17 – Informační kampaň pod taktovkou NKS začne letos na podzim, komplexní kampaň ale mohou diváci očekávat až začátkem příštího roku. Kampaň má pro letošní rok vládou vyčleněna 100 milionů korun s tím, že utratit by se mělo alespoň 30 milionů. Počítáme s participací státního a komerčního sektoru v poměru 1:1, prohlásil Duspiva.

10:20 – Končí první přenos konference na ČT 24, zároveň také končí první blok konference. Druhý blok bude následovat v 11:00.

2. část – Televize: ztráta ultimátního vlivu pokrytím?

11:07 – S mírným zpožděním začíná druhý blok konference, věnovaný především porovnání efektivity pozemního a satelitního digitálního televizního vysílání. Tuto část konference již nepřenáší ČT 24, ale živé vysílání by mělo být dostupné na jejím webu www.ct24.cz.

11:09 – Gerhard Schaas z německého sdružení pro digitální vysílání (obdoby české Koalice pro digitální televizi) říká, že Německo si prošlo podobnými problémy se zaváděním digitálního vysílání jako Česká republika. Mám zkušenosti s dalšími zeměmi, jako je Korea nebo Japonsko, kde se k šancím spojeným s digitalizací stavějí mnohem příznivěji, kostatuje. V našich zemích máme dvě šance: buď budeme pokračovat rychle a budeme v našich zemích technologicky na špici, anebo máme šanci jít na konci davem a necháme se v technologickém vývoji řídit jinými, vyspělejšími národy, prohlásil Schaas.

11:10 – Digitalizace v Německu začala v roce 1996 zavedením první placené satelitní televize od skupiny Kirchgruppe. Některé mediální skupiny se ještě před pozemní digitalizací snažily získat určité výhody. Všechny tyto snahy vyšly nazmar, digitalizace se zpozdila a první nekódované programy se objevily až v roce 1999. Jakékoli snahy o zavedení restrikcí před zavedením digitálního vysílání vedou k jeho oddálení, říká Gerhard Schaas.

11:15 – Zatímco v České republice přijímá většina domácností televizi pozemně, v Německu touto cestou sledovalo televizi v roce 1997, kdy začínala pozemní digitalizace, pouze 10 procent domácností. Řešili jsme tedy otázku, zda vůbec digitalizovat pozemně a nespolehnout se jen na kabel a satelit. Dospěli jsme k názoru, že digitalizovat budeme, protože tato forma přináší nové možnosti, třeba příjem televize v autě a podobně, pokračuje Schaas.

11:20 – Rozhodli jsme se pro rychlý přechod. V letech 2002 až 2003 jsme v jednotlivých regionech vypnuli analogovou a zapnuli digitální zemskou televizi. Nenastal přitom žádný problém, dodává Schaas. Politici měli obavy, ale obyvatelé se často zachovali pokrokověji, než se od něj čekalo. V Německu dnes digitálně přijímá televizi v DVB-T 41 procent domácností. Satelitně dokonce 82 procent.

11:22 – Německo chce do konce letošního roku docílit stoprocentního pokrytí signálem zemské digitální televize, prohlásil Garhard Schaas. Soukromé televize se zatím rozhodly pokrývat v DVB-T pouze velká města a nevysílají digitálně z pozemních vysílačů na venkově. Nahrazuje je ale řada tematických kanálů veřejnoprávních televizí, takže programová nabídka je velká.

11:24 – Pokud se podaří shodnout na jednom formátu vysílání, společném postupu a termínech zapínání digitálu a vypínání analogu, probíhá digitalizace velmi rychle, shrnuje Garhard Schaas.

11:27 – 54 procent německých domácností přijímá televizi prostřednictvím kabelu. Tyto domácnosti jsou rozděleny do několika skupin podle způsobu, jakým se dostává signál do kabelových rozvodů jejich operátora. Německo má tři velké kabelové operátory, a společně s operátory dalších typů vysílají prostřednictvím různých standardů. Místo toho, aby došlo ke sjednocení vysílacích standardů, došlo k jejich roztříštění, konstatuje Schaas.

11:31 – Klient musí rozpoznat výhody digitalizace, protože jenom potom ji přijme a dokáže využít toho, co mu nabízí, konstatuje na závěr svého vystoupení Gergard Schaas.

11:32 – V Německu rapidně přibývá domácností s širokoúhlými a HD ready televizory. Dosud převládají televizory s úhlopříčkou 31´´. Pro sledování HDTV je ale nutný přijímač s úhlopříčkou alespoň 46´´

11:35 – Nejrychleji v Německu proběhla digitalizace satelitu, nejpomaleji se prosazuje u kabelu, dodává ještě Bernard Schaas. Na rozdíl od České republiky se na financování tohoto procesu nepodílí stát.

11:37 – Slova je ujímá Martin Janků, šéf společnosti Media Vision, držitele obchodní značky CS Link, stejnojmenné satelitní platformy.

11:39 – Zavádění DVB-T je poněkud diskutabilní, protože není jasné, zda kapacita multiplexů bude stačit pro všechny televize, které budou chtít vysílat, říká Martin Janků. Kolik programů diváci uvidí, závisí na tom, jaké náklady na šíření signálu budou muset nové televize platit. Není tajemstvím, že prvních třicet procent území pokrytí stojí třicet procent nákladů, dalších třicet procent už více než dvakrát tolik, pokračuje Janků. Oproti tomu satelit je tu hned, nemusí se stavět sítě, a pokrytí je stoprocentní. Kvalita signálu je bez problémů a z hlediska nákladů je satelit mnohem levnější než terestrické vysílání, dodává šéf Media Vision.

11:44 – Na řadu přichází prezentace generálního ředitele televize Nova Petra Dvořáka. Možná trošku překvapím, takže moje vystoupení nebude úplně o tom, co jsem původně avizoval, říká Dvořák.

11:46 – Digitalizace přináší i kvalitativní posun, což znamená, že diváci chtějí využívat kvalitnější televizory, začíná svůj příspěvek ředitel TV Nova. Interaktivní platformy dosud nemají u televizního vysílání šanci, protože si našly k uživateli jiné cesty. Je otázka, zda se již teď vybavovat novou vysílací technologií pro HD vysílání, nebo ještě dva tři roky počkat. My za Novu jsme se rozhodli jít do risku a připravit se na HD vysílání už nyní, konstatuje Petr Dvořák.

11:49 – Konvergenci médií považuji za floskuli, žádné nové médium nezničilo to staré. Divák je schopen přijímat informace několika způsoby. Když surfuje na internetu, ve vedlejším okně sleduje streamovanou televizi nebo poslouchá rádio, pokračuje Dvořák. Nemyslím si, že vznikne jedno velké médium na Internetu, které vytlačí tisk, televizi nebo rádio, dodává. Chceme vytvořit několik těchto médií vedle sebe, která si budou spíš pomáhat než si odebírat uživatele.

11:51 – Pro inzerenty znamená tento rozvoj médií trošku problém. Některá nová média časem zaniknou, jiná se budou muset vzdát některých typů výstupů. O to více posílí pozice velkých značek, a inzerenti se budou muset snažit rozprostřít své reklamy na několik typů médií.

11:52 – Chystáme řadu nových kanálů, ale současná legislativa nám bohužel neumožňuje vysílat na jejich pozicích v multiplexech tyto nové programy. Uvidíme, co se stane, zda všichni, co k tomu mají oprávnění, využijí svého práva a požádají o kompenzační licence. Potom by se mohlo uvažovat o nějaké legislativní změně, díky které bychom tyto programy mohli dostat do éteru, dodal Dvořák.

11:53 – Zpravodajský kanál je ten poslední, o který bychom stáli a rozjížděli ho, prohlásil šéf televize Nova.

11:54 – Zkuste se mě zeptat 14. srpna, reagoval Petr Dvořák na otázku Martina Veselovského, zda televize Nova přistoupí k TPP.

11:57 – Zpravodajský portál tn.cz splnil očekávání TV Nova, byť podle Petra Dvořáka odstartoval zhruba o rok později, než měl. Denně ho navštěvuje 80 až 100 tisíc unikátních uživatelů a za květen jsme měli 1,5 milionů uživatelů, uvedl Dvořák.

11:59 – Koncem června budeme mít výsledek analýzy, podle kterého doporučíme investorům, zda máme přistoupit k TPP, prohlásil generální ředitel televize Prima Marek Singer.

12:00 – Vývoj situace s digitalizací ve Švédsku dává za pravdu těm, kteří říkají, že silné televize budou posilovat a malé televize budou mít problémy s přežitím. Televize Prima nebude stát na místě, bude se připravovat na další vývoj a spolupracovat s dalšími typy médií. Dokážu si představit nejen Internet, dokonce i tisk a rádia, dodal Singer.

12:02 – Slova se ujímá generální ředitel nové zpravodajské televize Z1 Martin Mrnka. Jeho příspěvku předcházel minutový reklamní klip Z1, v němž defilují i bývalí moderátoři České televize Veronika Sedláčková a Jan Němec.

12:06 – Přesto že se dosavadní systém televizního vysílání v České republice snažil zadusit nástup nových digitálních televizí, ty vznikají a budou vznikat, začíná svůj příspěvek Martin Mrnka. Rekapituluje, kolik zpravodajských televizí vysílá v jednotlivých evropských zemích.

12:08 – Hlavní důvod, proč se J&T rozhodla rozjet zpravodajskou televizi v České republice, je prázdné místo. Chápu, že se ji nepokusila rozjet Nova, protože nemá ten typ obsahu, který očekávají naši diváci, prohlásil Mrnka.

12:11 – Martin Mrnka představuje televizi Z1 a její programové schéma, čímž jeho prezentace končí.

12:13 – Proč je v České republice tak malá penetrace satelitní televize, ptá se Martina Kubackého, ředitele satelitní společnosti SES Astra CEE, moderátor Martin Veselovský. V Německu je Astra od začátku a existuje tam mnoho kanálů, které vysílají volně. Němečtí diváci se zajímali o širokou nabídku kvalitních programů, které by vysílaly plošně. Napomohlo tomu také nastartování komerčních kanálů jako Sat1, Pro7 a RTL, které od začátku vysílaly přes satelity Astra. Naše firma si od začátku uvědomovala, jak je německý trh důležitý. Proto jsme se na něj zaměřili podrobněji.

12:16 – Musí probíhat boj mezi pozemní a satelitní vysílací platformou? Pokračuje v otázkách moderátor Martin Veselovský. Podle Martina Kubackého je divákovi jedno, jak se k nim signál dostane, ale chtějí, aby byl kvalitní a aby to bylo levné. Viděl jsem plakát s otázkou, která z platforem se bude smát naposled. Myslím si, že smát se bude především divák. Nechceme bojovat proti DVB-T, je to na rozhodnutí diváků. Všichni zvítězí, nebude poražených, dodává Kubacki.

12:18 – Kubacki opakuje data z nedávného průzkumu společnosti Mediaresearch, podle nichž už 25 procent českých domácností přijímá televizi digitálně, a třináct procent prostřednictvím satelitu.

12:19 – Na řadu přichází prezentace Kamila Levinského, ředitele pro transformaci Českých Radiokomunikací, kterou uvádí „rýpnutím“ do Martina Janků a Martin a Kubackého, že vysvětlí, proč není satelitní vysílání pro inzerenty tak zajímavé jako pozemní. Říkáme, že satelitní vysílání je levné, kvalitnější a rozšířené, ale co to znamená pro diváka? Musí si pořídit nový přijímač a parabolu, kdežto set-top-box pro pozemní příjem televize stojí od šesti set korun. Navíc na satelitu mívají televize mnohem menší datový tok než v pozemních sítích. Na satelitu je také větší časový posun ve vysílání oproti reálu, vypočítává Levinský.

12:22 – Terestrické vysílání je nezpoplatněné, a to je jeho největší výhoda. U satelitu musí ještě platit. Pozemní příjem digitální televize je nejlevnější ze všech způsobů příjmu.

12:23 – Všechny čtyři pozemní digitální multiplexy v České republice pokryjí od sedmdesáti pro pětadevadesát procent populace, konstatuje Levinský. Multiplexy 1 a 2 budou mít pokrytí pětadevadesát procent obyvatel ČR, multiplex 3 nejméně pětaosmdesát procent populace a multiplex 4 alespoň sedmdesáti procent obyvatel.

12:25 – Multiplex 2 bude mít 26 vysílačů, a nepočítá s dalšími dokrývači, informuje Kamil Levinský. Síť bude kopírovat veřejnoprávní multiplex České televize a může využívat stejné vysílače.

12:27 – Pro analogovou celoplošnou televizní síť využívají televize třicet kmitočtů, pro digitální síť o stejném pokrytí je třeba jen jedenáct kmitočtů. To povede k úspoře kmitočtového spektra, konstatuje Kamil Levinský.

12:28 – Tvrzení o vysokých nákladech spojených s pozemním šířením digitálního televizního vysílání je mýtus, prohlásil Kamil Levinský. Diváci odcházejí od analogového příjmu televize ke kabelu a satelitu jenom kvůli nízké programové nabídce. IPTV dnes saturuje potřeby diváků, kteří čekají na DVB-T. Dá se očekávat, že po jeho spuštění část diváků odejde od placených služeb k pozemními příjmu televize. Satelitní příjem je minoritní a takový také zůstane, dodává Levinský.

12:31 – Co se týká plateb, tak s tím nesouhlasím, reaguje na tvrzení Kamila Levinského ředitel SES Astra CEE Martin Kubacki. Každý divák má šanci si vybrat, kterou satelitní službu si vybere a za co bude platit. Nejlevnější satelitní set-top-box přijde na dvacet euro. Proto si stále myslím, že satelit má jisté výhody oproti DVB-T.

12:33 – Řekněte mi, které HDTV programy u vás vysílají v pozemních digitálních sítích, obrací se Martin Kubacki na Kamila Levinského. Já jsem vždycky říkal, že v HD mají satelitní platformy určitý náskok, který ale bude smazán po přechodu na zemské digitální vysílání ve formátu DVB-T2 a MPEG-4, reaguje Levinský.

12:36 – Rozhodování televizí o tom, v jakém multiplexu budou vysílat, se bude odvíjet jenom podle toho, na co budou mít peníze a co se jim vyplatí z hlediska jejich reklamních výnosů. Pokud dodatečné pokrytí na pětadevadesát procent populace bude dražší než příjem z reklamy za to, že televize pokryje takto velkou část populace, samozřejmě se jim nevyplatí, vypočítává Kamil Levinský.

12:38 – Počítáme s tím, že České Radiokomunikace přejdou k MPEG-4 až v systému DVB-T2. Bude muset dojít k celkovému upgrade celého multiplexu a k tomu budeme potřebovat dodatečnou vysílací síť pro HD programy, přiblížil Levinský. V síti DVB-T2 bude mix SD a HD kanálů podle toho, co se které televizi vyplatí.

12:40 – Nabízí se otázka, co s digitální dividendou. V Británii se tamní regulátor Ofcom ptal veřejnosti, a zájem je o broadbandové služby, končí své vystoupení Kamil Levinský.

12:42 – Štěpán Kotrba z Britských listů: Dozvěděl jsem se tady, že všichni budou mít nějaké výhody, ale nějak mi uniklo, kdo to zaplatí. Nemyslím si, že by čeští diváci měli stejné nároky a návyky jako němečtí, co se týká třeba HDTV. Kolik si pánové ze satelitu myslí, že pokryjí z české populace?

12:43 – Mohu tady citovat pana Hanuše, pokud vám to nebude vadit, reaguje Martin Kubacki z Astry. Na jedné akci tady v České republice se pana Hanuše někdo zeptal na stejnou věc. Jestli si dobře pamatuji, odpověď zněla, že satelit může na konci přechodu k digitálnímu vysílání dosáhnout penetrace čtyřiceti procent domácností. To je podle mne velmi reálné číslo. Ale čeští diváci jsou nepředvídatelní. Velmi dobrým příkladem je platforma CS Link, která během velmi krátké doby získala půl milionu předplatitelů, aniž by měla nějakou velkou kampaň jako Telefónica O2 nebo jiné společnosti. Lidé si to mezi sebou řekli, uvedl Kubacki.

12:46 – V současné době má digitální satelit v Česku třináct podle průzkumu Mediaresearch procent domácností. Myslím si, že je toto číslo podhodnoceno. Jdeme rozhodně nahoru, doplnil Martin Kubacki.

12:48 – Pokračuje generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín. Rekapituluje, jakými všemi kanály Óčko vysílá. Vstupem na satelit Astra jsme si zpočátku říkali, že je to tak trošku služba veřejnosti, ale vyřešili jsme tak distribuci signálu tak, aby se dostal ke všem, kdo o něj stojí, uvedl Balvín. Oddalováním pozemní digitalizace se skutečně může stát, že DVB-T pokrytí sice bude, ale bude ho využívat jen čtyřicet procent populace.

12:50 – Jiří Balvín je příznivcem myšlenky národní satelitní platformy, kde by museli povinně vysílat všichni s pozemní digitální licencí, jako je tomu ve Francii.

12:51 – Do konce roku 2008 jsem přesvědčen, že nezačne vysílat nikdo nový, reagoval Jiří Balvín na otázku Martina Veselovského, zda se do konce letošního roku dočkáme startu nějaké další nové digitální televize. Před několika lety jsem na jedné konferenci řekl, že tu už není místo pro další plnoformátové televize, ale pro nové tematické kanály jako je Z1, odpověděl Balvín s narážkou na projekty digitálních televizí Barrandov a Febio.

12:53 – Televizi Óčko trvalo tři roky, než se v nákladech a výnosech dostala na nulu, prozradil Jiří Balvín. Jestliže by někdo chtěl přijít s televizí, která by měla konkurovat dnešním velkým televizím, může očekávat mnohem delší časové období. Jestliže to bude pět let, bude borec.

12:55 – Končí druhý blok konference, třetí bude následovat po polední přestávce ve 14:00.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+