Více

Konverze digitálního kanálu UHF do VHF

V hlavní stanici plně postačí nejstarší měniče pro analogový příjem, např. TESA-S nebo STEA-D a oscilátorem s krystalem. Naopak nepoužitelné jsou moderní měniče, např. ALCAD řady 905 nebo kazety Grundig HRM 815 a HRM 383 TWIN. Výrobci přijímacích systémů s pokročilou technologií dodávají kazety přímo určené pro konverzi do III. televizního pásma, například Kathrein UFO 352 nebo GSS Grundig pro STC 1200.

Při současném analogovém vysílání na kanálech 6, 8, 10 a 12 v Praze šlo podle autorů doporučit do kanálů 7, 9 a 11 překládat digitální multiplexy. Signálová úroveň digitálních kanálů se přitom nastavuje o 10 až 10 dB menší. Po vypnutí analogových vysílačů se konverze ještě usnadní, ujišťovala NKS. Překládat digitální multiplexy do speciálních kanálů zatím nelze, protože tyto kanály by žádný set-top-box dostupný na českém trhu nenaladil. U společných antén malého rozsahu je možné omezit ztráty v účastnickém rozvodu konverzí z V. na začátek IV. televizního pásma. Například v Praze takto lze převést kanál 64, na kterém vysílá přechodný digitální multiplex 4 společnosti Telefónica O2, na kanál 21. Dosažená kvalita obrazu i zvuku zůstává zachována stejně jako kompletní nabídka dalších služeb obsažených v multiplexu, udává NKS.

Pozdější přechod na přímý rozvod přijímaného digitálního multiplexu je možný bez zbytečně promarněné investice. Nejde pouze o čistě „české řešení“, potřebnou technologii podle NKS nabízí přední evropské firmy. Při kmitočtové konverzi, tedy převodu digitálního multiplexu z původního kanálu na jiný s cílem snížení ztrát v rozvodech, ovšem existují dvě základní rizika: některé přijímače přijímají pouze multiplexy, u kterých se skutečný kmitočet shoduje s kmitočtem signalizovaným v NIT. Takovéto přijímače nejsou schopny přijímat jakékoli vysílání pro konverzi kmitočtů. A za druhé, příjem v pásmu VHF s šířkou pásma 8 MHz podporují pouze některé přijímače. Tento příjem je ale základní podmínkou pro příjem signálů konvertovaných z UHF do VHF.

Co z toho vyplývá? Při použití tohoto řešení dojde k tomu, že domácnosti používající společné antény budou muset vybírat z omezeného množství přijímačů dostupných na trhu, které budou schopné funkce v prostředí daného anténního systému. Ve výběru budou omezeni v nabídce různých cenových rozpětí, výbavy a značek jednotlivých přijímačů, varuje NKS. Pořizovací náklady při úpravách STA podle druhé varianty řešení se oproti úpravám podle první metody sníží o tisíc korun na jednu domácnost. Celkově by tedy takový dům ušetřil 207 tisíc korun a celkové náklady by dosáhly výše 465 tisíc Kč. Jednotlivé byty by vyšla taková úprava na 2 246 korun.

Přímý rozvod kanálů v pásmu UHF Převod na analog (PAL) v pásmu VHF        

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+