Více

Antény pro příjem rozhlasu

Pro stolní přijímače pouze venkovní anténu

I když se často rozhlas přijímá na přenosná rádia či jiné přístroje, které nemají možnost připojení jiné antény než té vestavěné (většinou teleskopické), mnohdy potřebujeme nějak vyřešit příjem na stolní komponenty, jako jsou AV receivery, tunery nebo různé minisystémy, tedy přístroje, které žádnou teleskopickou anténu nemají. Výrobce k těmto komponentům většinou přidává jednoduchou drátovou anténu, její použití je ale nevhodné z několika důvodů. Signál v místnosti je většinou degradován odrazy a je slabší, a tak na takovouto drátovou anténu posloucháme velmi zašumělé stanice. V poslední době ještě výraznějším faktorem, který hraje proti použití náhražkových drátových antén pohozených za skříní je rušení od mnoha domácích spotřebičů. V pásmu rozhlasu je toto rušení ještě výraznější než v televizním pásmu UHF, a hlavně se projevuje výrazným šumem a tedy degradací zvuku přijímané stanice. Pokud tedy chceme kvalitní a ničím nerušený poslech, je optimální využít anténu venkovní.

Venkovní anténa VKV Schwaiger všesměrová

Všesměrové antény pro příjem rozhlasu

Antény pro příjem rozhlasu lze rozdělit na dvě skupiny: všesměrové a směrové. Zatímco dříve se používaly takřka výhradně antény směrové, módou posledních let jsou všesměrové antény. Hlavním důvodem je množství stanic v pásmu VKV, které vysílají mnohdy z různých lokalit, a samozřejmě cena těchto antén. Nejrozšířenější všesměrovou anténou je kruhový dipól. Tato anténa, která je vlastně ohnutým půlvlnným dipólem, ale není zrovna kvalitní. Její zisk je přibližně –2 dB, někteří výrobci uvádějí nesmyslně kladný zisk či zisk 0 dB, vzhledem k tomu, že takový zisk má klasický rovný půlvlnný dipól, je jasné, že pro ohnutý dipól jsou to hodnoty nadsazené. Většina kruhových dipólu se uchycuje tak, že dipól vlastně obepíná stožár, což jeho zisk ještě mírně snižuje.

Výhodnější všesměrovou anténou je pak dipól křížený, což jsou vlastně dva klasické půlvlnné dipóly kolmo na sebe. Zisk kříženého dipólu je –3 dB, ale jeho diagram v horizontální rovině je takřka ideálně všesměrový. Za kruhový dipól zaplatíme většinou okolo 200–250 Kč, za dipól křížený pak o něco více, ale tato anténa se obtížně shání.

Venkovní anténa VKV všesměrová

Je ale nutné si uvědomit, že jak kruhový dipól, tak dipól křížený jsou antény určené pouze pro horizontální polarizaci! Většina zejména soukromých stanic ale vysílá s polarizací vertikální, a tak jejich příjem na tyto antény není kvalitní. Pro jejich příjem je tak nutné použít vertikálně polarizovanou anténu. Jako všesměrová anténa pro vertikální polarizaci naprosto ideálně vyhoví klasický půlvlnný dipól na krátkém ráhnu. Taková anténa má zisk 0 dB a pro příjem místních stanic je nejlepší volbou. Opět ale platí, že horizontálně polarizované stanice na takovou anténu nezachytíme příliš kvalitně. Na trhu se také objevují esovitě prohnuté vertikální dipóly od různých výrobců. Ty lze použít jak pro vertikální, tak částečně i pro horizontální polarizaci, mají tam o něco lepší vlastnosti než vertikálně polarizovaný půlvlnný dipól. Za esovité dipóly zaplatíme do 300 Kč, půlvlnný dipól je pak o něco levnější, ale kupodivu se složitě shání. Pokud jej neseženeme, lze jej jednoduše vyrobit narovnáním kruhového dipólu.

Směrové antény pro příjem rozhlasu

Venkovní anténa VKV směrová

Pokud nám nestačí ke kvalitnímu příjmu anténa všesměrová, a máme zájem o příjem vzdálenější a slabší stanice, použijeme anténu směrovou. Pro příjem pásma VKV FM jsou na trhu nejčastěji antény třiprvkové, které dosahují zisku až 5 dB. Ty jsou vhodné pro použití v méně náročných podmínkách, kde nepotřebujeme úzký směrový diagram a potlačení příjmu zezadu. Tříprvkových antén je na trhu větší množství, mají ale podobné parametry. Zájemce by si ale měl dát pozor na anténu s označením 3KB. Tu lze poznat podle „nastaveného“ dipólu, kdy je základem dipól pro pásmo VHF prodloužený jedním prvkem. Tato anténa má díky tomuto dipólu takřka nulový zisk, nelze ji tedy příliš doporučit. Za kvalitní tříprvkové antény zaplatíme většinou do 500 Kč.

Výkonnější jsou antény pětiprvkové, ty dosahují zisku kolem 7 dB, a samozřejmě mají lepší směrovost. Na trhu je jich ale málo, a obtížně se shánějí, výrobci totiž produkci většiny výkonnějších antén pro pásmo VKV v posledních letech utlumili. Pokud se nám podaří pětiprvkovou anténu sehnat, dáme za ni okolo 700 Kč.

Pro příjem velmi slabých signálu je pak výhodné použít ještě výkonnější antény, problém je, že na trhu téměř žádné takové již nejsou. Jediným zástupcem je anténa Supersonic z produkce Kovoplastu Chlumec, která ovšem nemá zrovna ideální parametry, například nepokrývá celé pásmo VKV, ale jen 88–105 MHz. Možnou alternativou je sehnat si anténu starší, popřípadě si ji vyrobit. Výkonných antén pro příjem rozhlasu se dříve vyrábělo velké množství, a na internetu lze dohledat i mnoho návodů na jejich stavbu. Stavba antény pro pásmo VKV není tak složitá jako pro televizi, jestliže tedy máte potřebné vybavení a materiál, a chcete přijímat vzdálené signály, můžete si postavit vlastní anténu celkem snadno.

Pásmové Yagi antény Prvky anténních rozvodů        

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+