Seriál Základy digitalizace

V sobotu 30. června bylo spuštěno vysílání zemského digitálního multiplexu A z vysílače Buková Hora v Ústí nad Labem. Je to v současnosti nejvýkonnější vysílač DVB-T na území naší republiky. Efektivní vyzářený výkon anténního systému je 100 kW. V zápětí se na mnohých webech objevily nářky a dotazy, jak řešit neúspěšný příjem tohoto multiplexu na kanálu 58. Je víc než jisté, že mnohé „lovce“ signálu postihl „syndrom anténního zesilovače“.

Jak jsem uvedl v předešlém článku, už delší dobu se setkávám s názorem, že analogová zvuková technika je lepší než digitální. Že klasická gramofonová deska je lepší než CD apod. Zastánci tohoto tvrzení bývají velmi často členy „klubu“ High-End. Celkem častým argumentem pro jejich tvrzení je věta: „Je lepší.“ Lze se i setkat s tvrzeními typu, že CD má menší dynamiku, má zubatý zvuk apod. Ani jedno z nich ovšem objektivně neobstojí.

Čas od času se setkávám s dotazy na "zázračné" antény vyrobené z mědi, postříbřené, či dokonce pozlacené. Taková otázka u mě vždy vyvolá úsměv. Mnohdy je těžké laikovi vysvětlit, že jeho zájem vychází z pověr, které se o anténách šíří. Jak je to tedy s konstrukcí antén doopravdy? Odpověď najdete ve třetím dějství oblíbeného seriálu o televizním příjmu.

Seriál o anténách pro digitální příjem pokračuje na DigiZone.cz druhým dílem. Minule jsme se ujistili, že žádná nejlepší anténa pro DVB-T neexistuje. Přesto jsme se vydali po stopách vlastností, které by dobrá přijímací technika měla splňovat. Impedanci máme za sebou, naše cesta pokračuje přes vyzařovací diagram, homogenitu elektromagnetického pole až po zisk antény. Na scénu vstoupí opět zesilovač a zjistíme, že kvalitní signál se bez dobré antény neobejdete. Přečtěte si pokračování příběhu, který se může odehrávat za okny každého bytu nebo rodinného domku.

Anténařina mě dlouhá léta živí. Když jsem v internetové diskusi objevil příspěvek "Nejlepší anténa pro DVB-T", moje zvědavost mě hnala vpřed. Jaký zázrak se to objevil na trhu? Text samotný mě ale zklamal a utvrdil v názoru, že žádná kouzelná anténa neexistuje. Každopádně jsem se nechal inspirovat a sepsal pro čtenáře DigiZone.cz článek o výběru vhodné antény. Která by podle vás byla ideální? Zkusíte si malý kvíz?

Tento článek jsem se rozhodl věnovat zvláštnímu fenoménu – pixelizaci. Tento pojem se začal objevovat v souvislosti s digitálním přenosem televizního vysílání, a především ve vztahu k nízkému datovému toku. Velmi často bývá důvodem k zatracování digitalizace.V naprosté většině případů však příčina pixelizace (nebo chcete-li čtverečkování) tkví v nepochopení samotné technologie.

V diskusi k článku věnovaném dálkovému příjmu pozemní digitální televize (DVB-T) projevili čtenáři DigiZone.cz velký zájem o anténní soustavu 4xTVA 21-60. Tento fakt mě přivedl na myšlenku věnovat jeden celý článek právě anténám a anténním soustavám. Právě antény jsou totiž nyní vedle set-top-boxů nejžádanějším zbožím v obchodech s televizními přijímači. Zejména ty pro dálkový příjem DVB-T.

V minulém článku jsem se snažil přiblížit rozdíly mezi příjmem zemské analogové a digitální televize v běžných podmínkách. Dnes bych se rád zabýval dálkovým příjmem. Ani v tomto případě není všechno tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za dálkový je možné považovat příjem, který nese některou známku takového příjmu, jako např. velmi slabý nebo nestabilní signál, odrazy (duchy) apod. V takovýchto případech už totiž nebývá snadné takový signál zpracovat jednoduchými prostředky a pro solidní výsledek je nutné použít mnohé anténářské fígle.

V minulém článku jsem se snažil přiblížit rozdíly mezi analogovou (A-TV) a digitální (DVB-T) zemskou televizí z hlediska technologie přenosu. Dnes bych se rád zabýval příjmem signálu a anténami. Vzhledem k tomu, že DVB-T je šířeno stejně jako A-TV, bylo by docela logické, kdyby pro obě tyto technologie platily i stejné příjmové podmínky a používaly se stejné antény. Přesto, že to zní docela logicky, je to pravda jen částečně. Kolem příjmu DVB-T a používání antén se šíří stejně tak mnoho nesmyslů jako o DVB-T samotném.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nemalé množství různých polopravd, omylů a mýtů, které se začaly šířit naší veřejností s rozšířením DVB-T v letošním roce. V poslední době se velice často setkávám s názorem, že digitalizace televizního vysílání nám nepřinese nic dobrého, případně že pokud digitalizovat, tak jedině přes satelit, a nikoliv po zemi. Nadarmo se neříká, že na každém šprochu je pravdy trochu, a proto bych rád některé z nich uvedl na pravou míru.

Zkratku MPEG-2 zná důvěrně každý, kdo se o digitální vysílání jen trochu zajímá. Standard pro kódování videa na DVD hraje dnes hlavní roli také v české televizní digitalizaci. Co čtveřice písmen doplněná pomlčkou a číslem ale v praxi znamená? Jaká je podstata formátu MPEG-2?