ČRo 6

Český rozhlas by měl v příštím roce hospodařit se ziskem před zdaněním 67,5 milionu korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který na svém zasedání schválila Rada Českého rozhlasu. Informuje o tom agentura ČTK.

Náklady ČRo by měly být v příštím roce 2,257 miliardy korun a výnosy 2,324 miliardy Kč. Rozpočet nepočítá s růstem mezd či benefitů zaměstnanců ani s nárůstem výdajů na program, a vychází tak z rozpočtu letošního. Rozpočet počítá také s úspornými opatřeními, která by měl přijmout současný generální ředitel Richard Medek v průběhu příštího roku. Ten je nyní práceneschopný a v plné míře jej zastupuje Peter Duhan.

Současný generální ředitel s úspornými kroky počítá od svého zvolení do funkce. Hodlá například ušetřit na testování celoplošného digitálního vysílání v příštích šesti letech zhruba 340 milionů korun. Start digitálního vysílání v systému T-DAB chce pozdržet a peníze věnovat například na vybudování stanice mluveného slova. Plánuje také snížit počet zaměstnanců zhruba o desetinu a zjednodušit organizační strukturu, dodává agentura ČTK.

Nejen poštovní složenky a mobily, ale už i síť bankomatů bude možné použít k úhradě koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Informuje o tom server Našeadresa.cz. Koncese se tak navýší o přibližně tři koruny transakčního poplatku.

"Pro uživatele je to dražší, nicméně daleko pohodlnější. Nemusí jet na poštu," uvedl obchodní ředitel České televize Robert Kvapil k nové službě. Prostřednictvím platby z mobilu si navíc uživatel bude moci nastavit, zda poplatky posílat měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Umožní to aplikace Dzone, kterou bude možné začátkem příštího roku stahovat z webu ČT nebo si ji nechat poslat přímo na mobil. Tu bude nutné před prováděním plateb nutné "dobít", tedy poslat na ni peníze.

Transakční poplatek v tomto případě připadne sdružení firem DIRECT Pay, Crowsnest a Erika, které vyhrály výběrové řízení na provozování této služby. Kvapil tvrdí, že to je zároveň jediná jejich odměna za tuto spolupráci, dodává web Našeadresa.cz.

V noci na dnešek bylo ukončeno analogové vysílání programu ČT 2 na jižní Moravě. Na vysílačích Brno – Kojál, Brno – Hády, Brno – Barvičova a Mikulov – Děvín začal vysílat veřejnoprávní multiplex 1 s programy České televize a Českého rozhlasu. Dostupný je na 29. kanálu, kam se koncem minulého týdne dočasně přestěhovala právě analogová Dvojka. Program ČT 1 se analogově vysílá na 46. kanále, a bude v tom pokračovat souběžně až do úplného vypnutí analogového vysílání v Územní oblasti Brno.

DOPORUČUJEME: Brno čeká „digitální šok“: Česká televize se stěhuje na jiný vysílací kanál

Server Digizone.cz vám dnes přináší rozhovor s technickým ředitelem ČT Rudolfem Popem a vedoucím projektu digitalizace Pavlem Hanušem. Oba mluví o tom, že Česká televize bude vypínat analogové vysílání rychleji než dosud protože se snížily příjmy z reklamy, která financuje přechod České televize z analogu do digitálu a příslušnou informační kampaň. Z tohoto důvodu bude souběžné vysílání analogu s digitálem v jistých oblastech kratší a ČT vypne i některé analogové dokrývače dřív než původně plánovala.

Přibližně 150 milionů korun mohl Český rozhlas ušetřit na rekonstrukci své historické budovy na Vinohradské ulici. Vyplývá to z výsledku dvou nezávislých auditů, které si nechala vypracovat Rada Českého rozhlasu. "Nepořádek je na každé stavbě, ale s takovým jsem se dlouho nesetkala," řekla serveru iDNES.cz auditorka Lenka Výletová.

Stavbaři chtějí za práce na známém objektu na Vinohradské třídě nad Národním muzeem 700 milionů korun. Podle výsledků obou nezávislých auditů mají nárok jen na něco málo přes půl miliardy. Některé práce byly prý až trojnásobně předraženy a dodatky ke smlouvám podepisovali až poté, co byly práce hotové. "To není v souladu se správným postupem. Zhotovitel je vůbec neměl provádět," uvedla auditorka Výletová před Radou ČRo.

Bývalý ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který byl letos odvolán i kvůli medializovaným problémem s rekonstrukcí, odmítá pochybení. Suma 150 milionů korun, které nyní firma požaduje nad stanovený rozpočet, byla podle něj předmětem tvrdých jednání "Samy stavební firmy náš postoj označily za tvrdý, jaký znají z jednání se soukromými developery. Je mi líto pokud pokud se přístup rozhlasu mým odvoláním změnil," řekl bývalý ředitel ČRo.

Prostory zrekonstruované budovy, foto: Český rozhlas

Český rozhlas nedávno avizoval, že hodlá i v budoucnu podporovat příjem rozhlasového vysílání, zejména svých veřejnoprávních programů, i přes primárně televizní platformu DVB-T. Šéf digitalizace ČRo Pavel Balíček vnímá tuto platformu jako nejvhodnější možnost jak dostat digitální programy rozhlasu ke starší generaci posluchačů. Zároveň říká, že DVB-T je v současnosti jediná pozemská digitální vysílací platforma, která dnes připadá v úvahu pro provoz rozhlasového vysílání na větším území.

"Rozvoj sítě multiplexu 1 jde podle plánu, nastaveného Technickým plánem přechodu, a podle toho také narůstá počet diváků a posluchačů na této technologii. Spolupráce s Českou televizí je v zásadě bez problémů, technické potíže snad také nejsou časté," řekl Balíček serveru Digizone.cz.

Podle nynějších poznatků vedení rozhlasu se DVB-T překvapivě ukazuje jako prostředek pro příjem rozhlasu pro starší generace posluchačů, pro které je společná obsluha set-top-boxu pro rozhlas i televizi de facto zjednodušením. "V mnoha případech také touto cestou dojde k dosažení větší kvality příjmu nemluvě o komfortu ovládání a přehlednosti programů díky EPG," dodává Pavel Balíček.