ČRo 4 - Radio Wave

Společnost Teleko na svých webových stránkách upozornila, že v Příbrami obnovila na dobu jednoho měsíce vysílání digitálního rozhlasu v systémech DAB a DAB+. Šířeny jsou konkrétně stanice Rádio Proglas a Dance Radio v kvalitě 192 kbps (DAB) a v druhé normě pak okruhy Českého rozhlasu - Wave, D-dur a Leonardo - všechny s datovým tokem 64 kbps.

PŘIPOMEŇTE SI: Příjem digitálního rozhlasu z vysílače Klínovec v praxi

Teoreticky by mohl signál digitálního rozhlasu zasáhnout až okolo 620 tisíc obyvatel v okolí Příbrami. Jak na svých webových stránkách informuje ČRo, který se na vysílání také podílí, vysílače mají výkon 100 Wattů (kanál 11D) a 2 kW (kanál LI). Naposledy Teleko testovalo digitální rozhlas loni o prázdninách na vysílači Klínovec, přičemž pokrylo velkou část severozápadních Čech, připomíná web Českého rozhlasu o digitalizaci.

Současných 21 stanic Českého rozhlasu „přežije“ bez problémů do konce příštího roku, v roce 2012 by ale rozhlas na jejich provoz už neměl dostatek peněz. V rozhovoru pro server DigiZone.cz to řekla ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová, která odpovídá za vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu a zpravodajského Rádia Česko. Do dvou let by podle ní rozhlas měl počet provozovaných stanic omezit.

ROZHOVOR: Číslovky v názvech Českého rozhlasu by měly zmizet, míní ředitelka Radiožurnálu

"Zvýšení koncesionářského poplatku nepřipadá v úvahu. A když se podíváte na křivku vývoje financí Českého rozhlasu, příští rok se ještě dá provozovat s tímto počtem stanic, ale už od roku 2012 na ně nebudeme mít peníze. Čistě z provozních důvodů," vysvětlila Hikelová. Vedle celoplošných stanic ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava a ČRo 6 rozhlas provozuje ještě speciální a digitální stanice ČRo Rádio Wave, ČRo Rádio Česko, ČRo Leonardo, ČRo D-dur, ČRo 7 – Radio Praha s vysíláním do zahraničí a 12 regionálních studií.

K TÉMATU: Český rozhlas uvažuje o úplném zrušení stanice Praha, s digitalizací počká

Rozhlas dlouhodobě plánuje, že analyticko-publicistickou stanici ČRo 6 sloučí se zpravodajským Rádiem Česko a vytvoří z nich novou analytickou zpravodajsko-publicistickou stanici. "Otázka pak je, co s dalšími programy. Jestli například ČRo Leonardo má dále vysílat jako samostatný program," říká Hikelová. Další možností je sloučení některých regionálních studií tak, že by v jednom kraji vysílalo mateřské studio a v druhém fungovala krajská redakce, která by zajišťovala několikahodinové denní odpojované vysílání pro daný kraj.

ČTĚTE TAKÉ: Český rozhlas upustil od značky ČRo 5 pro regionální studia

Takovým způsobem funguje regionální vysílání ČRo ve Zlíně, Liberci a Karlových Varech. "Chceme-li najít nějaký model, jak regionální vysílání sjednotit, abychom našli efektivní cestu, jak ho udržet v mezích, které jsou možné, musíme uvažovat i o této cestě," míní Hikelová. Ne u všech studií by ale slučování připadalo v úvahu. Například u Hradce Králové a Pardubic je Hikelová nepřímo odmítá.

ROZHOVOR: Hudba je náš katastrofální problém, připouští ředitel Českého rozhlasu

"Se znalostí věci, že mezi Hradcem Králové a Pardubicemi je určitě větší míra kontroverze, než mezi Zlínem a Brnem, by to asi nebylo ideální řešení. Byť jsou tato dvě města blízko u sebe, nejsem si jistá, že by to vzbudilo pozitivní reakce, kdybychom poté, co pardubické studio vysílá samostatně, najeli s vysíláním z Hradce Králové. Chce to všechno zvážit," uvedla ředitelka zpravodajských stanic ČRo, která je jedním ze šesti kandidátů na řádného generálního ředitele ČRo.

Prozatímní generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan vidí do budoucna Rádio Wave jako silnou internetovou a digitální stanici, která bude kooperovat vedle stávajících analogových okruhů. Nevyloučil, že by se to mohlo změnit, ale rozhodně to nebude v dohledné době. "Já neříkám, že se to nemůže za čas změnit. Zatím v horizontu jednoho dvou let ale ne. To musím korektně říct," uvedl Duhan.

ČTĚTE TAKÉ: Radio Wave čekají změny, naznačil Duhan. Je příliš úzce zaměřené

Rádio Wave však hodnotí současný šéf Českého rozhlasu velmi pozitivně a líbí se mu také práce ve slovesné tvorbě. "Jsou tam publicistické pořady, které jsou, z mého pohledu, excelentní a objevné, formálně i obsahově. Čili Wave místo má a rozhodně bude mít. Ale v danou chvíli je to stejný problém jako se stanicí mluveného slova," konstatoval Peter Duhan, který zároveň přiznal, že v roce 1992 se podílel na koncepci možného spojení Rozhlasu a Televize. Tato doba už ale podle něho dávno pominula.

Ačkoli Český rozhlas odsunul plány s přechodem na zemské digitální rozhlasové vysílání na neurčito, nadále počítá s vlastním multiplexem ve standardu DAB nebo DAB+. Na semináři Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a dalším využití kmitočtového spektra to minulý týden v Praze řekl zástupce technického ředitele ČRo Pavel Balíček.

K TÉMATU: Český rozhlas chce digitálně vysílat v L-bandu, ale ne dlouhodobě

Veřejnoprávní rozhlas má podle Balíčka zájem udržet si vedoucí pozici v digitálním vysílání a chce získat vlastní digitální síť ve III. televizním pásmu. Multiplex by měl být sestaven tak, aby v něm bylo možné regionální odpojování krajských studií ČRo, uvedl server ČRo Digital. Po přechodné období by v tomto multiplexu mohla vysílat i komerční rádia, ve finále by ale měl být určen pouze pro stanice ČRo.

ČTĚTE TAKÉ: ČTÚ vypíše další výběrové řízení na sítě pro digitální rozhlas

"Významnou roli při zahájení digitálního rozhlasového vysílání bude hrát marketing a propagace i spolupráce s prodejci digitálních rozhlasových přijímačů," cituje web Pavla Balíčka. Z komerčních rádií zatím o zemské digitální rozhlasové vysílání projevilo zájem pouze křesťanské rádio Proglas, které podobně jako Český rozhlas vysílá už v digitální zemské televizní síti.

ANALÝZA: Perspektivy digitálního rozhlasu T-DAB v České republice

Startu zemského digitálního rozhlasového vysílání v České republice zatím brání nezájem samotných rádií a fakt, že ČTÚ dosud nevypsal výběrové řízení na operátory multiplexů v lukrativním III. televizním pásmu. Telekomunikační úřad se zatím snaží udat kmitočty pouze v takzvaném L-pásmu, které ale rádia považují za méně výhodné. Jedno výběrové řízení na provozovatele první celoplošní sítě v L-pásmu skončilo nezdarem, další má ČTÚ vypsat ještě letos na jaře.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) si nárokuje místo v Radě Českého rozhlasu. Podle předsedy strany Vojtěcha Filipa je legitimním právem každé politické strany, aby v pluralitním politickém systému měla právo kandidovat do jednotlivých státních orgánů. "To, že dodnes nemá KSČM žádného zástupce v radě Českého rozhlasu, považuji za úplnou chybu," řekl Filip v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny.

K TÉMATU: Dana Jaklová novou předsedkyní Rady Českého rozhlasu

Zákon o Českém rozhlase ale nominace politických stran do rady tohoto veřejnoprávního média nepřipouští. Kandidáty do rozhlasové rady mohou navrhovat pouze nepolitické organizace a sdružení. V praxi jsou to však politické strany, které rozhodují o obsazení Rady Českého rozhlasu a struktura tohoto kontrolního orgánu odpovídá rozložení sil politických stran v Poslanecké sněmovně.

ČTĚTE TAKÉ: Rada Českého rozhlasu: Žádné výběrové řízení na ředitele jsme nevypsali

Současná Rada Českého rozhlasu má pouze pět členů místo zákonem stanovených devíti. Na volbě čtyř nových radních se ale poslanci nebyli schopni od konce února, kdy třem radním vypršel mandát, dohodnout. Jedno místo radního je volné ještě déle. Většina nynějších radních se rekrutuje ze skupiny příznivců ODS, zbytek inklinuje k ČSSD. Svého zástupce do rozhlasové rady chtěla v minulých dvou letech prosadit i Strana zelených, ale marně.