ČRo 3 Vltava

Přesto, že Český rozhlas bude muset s největší pravděpodobností zredukovat počet svých okruhů vysílaných "do vzduchu", server DigiZone.cz vás o této skutečnosti informoval v úterý, veřejnoprávní médium se přece jen nové stanice dočká. Mělo by jít o program zaměřený na jazzovou hudbu. Jak referoval Mediář.cz, Eurojazz, tak se bude nový internetový okruh jmenovat, začne vysílat na podzim.

ROZHOVOR: Číslovky v názvech Českého rozhlasu by měly zmizet, míní ředitelka Radiožurnálu

Podle programového ředitele Rozhlasu Lukáše Hurníka by měla být stanice orientována především na evropskou hudbu a vysílat bude v rámci ČRo 3 - Vltava. K tomuto kroku přistoupí Český rozhlas proto, že jazz se těší na třetím okruhu poměrně velké oblibě. Mělo by jít o šestnáct až osmnáct tisíc posluchačů. Šéfka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová v úterním rozhovoru pro DigiZone.cz naznačila, že Rozhlas pracoval také s projekty Folklor-dur a Dech-dur (jako dechovka). "Tyto projekty byly pozastaveny kvůli finanční situaci," přiznala Hikelová.

Současných 21 stanic Českého rozhlasu „přežije“ bez problémů do konce příštího roku, v roce 2012 by ale rozhlas na jejich provoz už neměl dostatek peněz. V rozhovoru pro server DigiZone.cz to řekla ředitelka zpravodajských stanic ČRo Hana Hikelová, která odpovídá za vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu a zpravodajského Rádia Česko. Do dvou let by podle ní rozhlas měl počet provozovaných stanic omezit.

ROZHOVOR: Číslovky v názvech Českého rozhlasu by měly zmizet, míní ředitelka Radiožurnálu

"Zvýšení koncesionářského poplatku nepřipadá v úvahu. A když se podíváte na křivku vývoje financí Českého rozhlasu, příští rok se ještě dá provozovat s tímto počtem stanic, ale už od roku 2012 na ně nebudeme mít peníze. Čistě z provozních důvodů," vysvětlila Hikelová. Vedle celoplošných stanic ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava a ČRo 6 rozhlas provozuje ještě speciální a digitální stanice ČRo Rádio Wave, ČRo Rádio Česko, ČRo Leonardo, ČRo D-dur, ČRo 7 – Radio Praha s vysíláním do zahraničí a 12 regionálních studií.

K TÉMATU: Český rozhlas uvažuje o úplném zrušení stanice Praha, s digitalizací počká

Rozhlas dlouhodobě plánuje, že analyticko-publicistickou stanici ČRo 6 sloučí se zpravodajským Rádiem Česko a vytvoří z nich novou analytickou zpravodajsko-publicistickou stanici. "Otázka pak je, co s dalšími programy. Jestli například ČRo Leonardo má dále vysílat jako samostatný program," říká Hikelová. Další možností je sloučení některých regionálních studií tak, že by v jednom kraji vysílalo mateřské studio a v druhém fungovala krajská redakce, která by zajišťovala několikahodinové denní odpojované vysílání pro daný kraj.

ČTĚTE TAKÉ: Český rozhlas upustil od značky ČRo 5 pro regionální studia

Takovým způsobem funguje regionální vysílání ČRo ve Zlíně, Liberci a Karlových Varech. "Chceme-li najít nějaký model, jak regionální vysílání sjednotit, abychom našli efektivní cestu, jak ho udržet v mezích, které jsou možné, musíme uvažovat i o této cestě," míní Hikelová. Ne u všech studií by ale slučování připadalo v úvahu. Například u Hradce Králové a Pardubic je Hikelová nepřímo odmítá.

ROZHOVOR: Hudba je náš katastrofální problém, připouští ředitel Českého rozhlasu

"Se znalostí věci, že mezi Hradcem Králové a Pardubicemi je určitě větší míra kontroverze, než mezi Zlínem a Brnem, by to asi nebylo ideální řešení. Byť jsou tato dvě města blízko u sebe, nejsem si jistá, že by to vzbudilo pozitivní reakce, kdybychom poté, co pardubické studio vysílá samostatně, najeli s vysíláním z Hradce Králové. Chce to všechno zvážit," uvedla ředitelka zpravodajských stanic ČRo, která je jedním ze šesti kandidátů na řádného generálního ředitele ČRo.

Ačkoli Český rozhlas odsunul plány s přechodem na zemské digitální rozhlasové vysílání na neurčito, nadále počítá s vlastním multiplexem ve standardu DAB nebo DAB+. Na semináři Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a dalším využití kmitočtového spektra to minulý týden v Praze řekl zástupce technického ředitele ČRo Pavel Balíček.

K TÉMATU: Český rozhlas chce digitálně vysílat v L-bandu, ale ne dlouhodobě

Veřejnoprávní rozhlas má podle Balíčka zájem udržet si vedoucí pozici v digitálním vysílání a chce získat vlastní digitální síť ve III. televizním pásmu. Multiplex by měl být sestaven tak, aby v něm bylo možné regionální odpojování krajských studií ČRo, uvedl server ČRo Digital. Po přechodné období by v tomto multiplexu mohla vysílat i komerční rádia, ve finále by ale měl být určen pouze pro stanice ČRo.

ČTĚTE TAKÉ: ČTÚ vypíše další výběrové řízení na sítě pro digitální rozhlas

"Významnou roli při zahájení digitálního rozhlasového vysílání bude hrát marketing a propagace i spolupráce s prodejci digitálních rozhlasových přijímačů," cituje web Pavla Balíčka. Z komerčních rádií zatím o zemské digitální rozhlasové vysílání projevilo zájem pouze křesťanské rádio Proglas, které podobně jako Český rozhlas vysílá už v digitální zemské televizní síti.

ANALÝZA: Perspektivy digitálního rozhlasu T-DAB v České republice

Startu zemského digitálního rozhlasového vysílání v České republice zatím brání nezájem samotných rádií a fakt, že ČTÚ dosud nevypsal výběrové řízení na operátory multiplexů v lukrativním III. televizním pásmu. Telekomunikační úřad se zatím snaží udat kmitočty pouze v takzvaném L-pásmu, které ale rádia považují za méně výhodné. Jedno výběrové řízení na provozovatele první celoplošní sítě v L-pásmu skončilo nezdarem, další má ČTÚ vypsat ještě letos na jaře.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) si nárokuje místo v Radě Českého rozhlasu. Podle předsedy strany Vojtěcha Filipa je legitimním právem každé politické strany, aby v pluralitním politickém systému měla právo kandidovat do jednotlivých státních orgánů. "To, že dodnes nemá KSČM žádného zástupce v radě Českého rozhlasu, považuji za úplnou chybu," řekl Filip v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny.

K TÉMATU: Dana Jaklová novou předsedkyní Rady Českého rozhlasu

Zákon o Českém rozhlase ale nominace politických stran do rady tohoto veřejnoprávního média nepřipouští. Kandidáty do rozhlasové rady mohou navrhovat pouze nepolitické organizace a sdružení. V praxi jsou to však politické strany, které rozhodují o obsazení Rady Českého rozhlasu a struktura tohoto kontrolního orgánu odpovídá rozložení sil politických stran v Poslanecké sněmovně.

ČTĚTE TAKÉ: Rada Českého rozhlasu: Žádné výběrové řízení na ředitele jsme nevypsali

Současná Rada Českého rozhlasu má pouze pět členů místo zákonem stanovených devíti. Na volbě čtyř nových radních se ale poslanci nebyli schopni od konce února, kdy třem radním vypršel mandát, dohodnout. Jedno místo radního je volné ještě déle. Většina nynějších radních se rekrutuje ze skupiny příznivců ODS, zbytek inklinuje k ČSSD. Svého zástupce do rozhlasové rady chtěla v minulých dvou letech prosadit i Strana zelených, ale marně.

Nominace šesti kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, kterou provedli členové rady tohoto veřejnoprávního média, aniž by se do konkurzu na šéfa ČRo mohl přihlásit kdokoli další, je podle místopředsedy a mluvčího Rady ČRo Ladislava Jíši v pořádku a v souladu s jednacím a volebním řádem Rady. "Protože nebylo vypsáno výběrové řízení, nemohl se ani žádný kandidát do něho přihlásit," vysvětlil Jíša na dotaz serveru DigiZone.cz.

K TÉMATU: Rada Českého rozhlasu vyzvala šest osobností, aby kandidovaly na ředitele

Po únorové rezignaci generálního ředitele veřejnoprávního rozhlasu Richarda Medka vyhlásil tehdejší předseda Rady ČRo Jiří Florian, že Medkova nástupce rada vybere ve veřejném výběrovém řízení, do kterého se budou moci zájemci hlásit do 30. dubna. Podle Jíši ale tento Florianův návrh rada nikdy neodhlasovala. "Výběrové řízení tím nebylo vypsáno a Rada ČRo žádný svůj názor neměnila," konstatuje Jíša.

ČTĚTE TAKÉ: Duhan: do volby generálního ředitele Českého rozhlasu půjdu

Protože Florianův návrh na vypsání výběrového řízení na generálního ředitele rozhlasu neprošel, museli radní zvolit náhradní řešení. "Rada Českého rozhlasu postupovala v tomto případě dle svého Volebního řádu, článek IV., část B Volba generálního ředitele, bod 2," přiblížil Jíša. Tento bod říká: "V případě, že výběrové řízení není většinou pěti hlasů schváleno, stanoví Rada ČRo termín pro podávání nominací na generálního ředitele, nejdéle však do 10 kalendářních dnů."

DOKUMENT: Jednací a volební řád Rady Českého rozhlasu (DOC, 166kB)

Radní proto na svém zasedání 24. února rozhodli o stanovení termínu pro podání nominací na generálního ředitele ČRo do 30. dubna. "Návrhy na nominace měli možnost podávat jednotliví členové Rady (viz zápisy z předsednictev Rady ČRo) a na zveřejněných šesti jménech se shodlo všech pět současných členů Rady ČRo," pokračuje místopředseda rozhlasové rady Jíša. Radní přitom nepostupovali podle žádných předem stanovených kritérií, které by měli niminovaní kandidáti splňovat.

NÁZOR: Neodvolatelný ředitel a konkurz pro vyvolené

"Žádná speciální kritéria nebyla pro nominace stanovena, jednotliví členové Rady ČRo však čerpali jak ze svých zkušeností a znalostí o navržených osobách, tak z poznatků z výběrového řízení v roce 2009," odpověděl Jíša na dotaz serveru DigiZone.cz. Ani nominace šesti kandidátů, kteří se mají do 10. května rozhodnout, zda kandidaturu na generálního ředitele ČRo přijmou, však nemusí nutně vést ke zvolení nového šéfa rozhlasu.

"Rada Českého rozhlasu bude nyní pokračovat dle svého usnesení č. 75/10 a čekat na dovolbu chybějících členů, neboť dle zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu je třeba ke zvolení generálního ředitele minimálně šest hlasů," konstatuje Ladislav Jíša. Český rozhlas zatím vede prozatímní ředitel Peter Duhan, který by měl podle zákona ve funkci skončit do tří měsíců od rezignace řádného generálního ředitele, tedy do konce května.

Protože však i pro odvolání generálního či prozatímního ředitele ČRo je třeba šesti hlasů radních, a rada má nyní pouze pět členů, je Peter Duhan ze své prozatímní ředitelské funkce prakticky neodvolatelný.