Více

Ztracená brána: Zabili jste nám Ježíška, tak tady máte přes držku

Švejkovský výrok Ani Geislerové v jednom z dílů této minisérie – viz titulek – mi vůbec nepřipadá vhodný. Stejně jako neustálé zdůrazňování toho, že svobodní zednáři a římští katolíci jsou nepřátelé.

Zvláště pak s důrazem na to, že v této detektivce jsou svobodní zednáři např. Samuel Goldstein – P. Kříž, Rohan – V. Preiss, rabín Taussig – T. Töpfer, Kruml – J. Abrhám… Samí vynikající herci. A nejenom to…

Stejně mi přijdou zavádějící některé krátké dialogy ve stylu, kdy např. rabín prohlásí: „Doporučeně? Zbláznil ses? Copak kradu?“ Pravda je, že tuto repliku pronesl pan Töpfer osobně a asi mu přišla jako takový klasický židovský vtípek. Jistě, ale v celkovém kontextu tohoto příběhu mi zvlášť zábavný skutečně nepřišel. A ten kontext tkví v tom, že pokřtění katolíci se nemohou stát svobodnými zednáři, jak řekne opat Fr. Němce, jinak páchají smrtelný hřích. Kdo se tedy svobodným zednářem, odvěkým nepřítelem katolíků, stát může, je zde nasnadě.

Celá minisérie je režisérem J. Strachem, který – pokud vím – je hluboce věřícím katolíkem, natočena na poměry české televize výjimečně kvalitně. Je v tom spád a napětí. Mimo drobných chyb, kdy V. Preiss půjčí vyšetřovatelům svou pistoli bez jakéhokoliv potvrzení či kdy policistka Geislerová pronásleduje o generaci staršího Preisse a nemůže ho doběhnout. To působí dost nevěrohodně. Zvláště, když pan Preiss hraje vědeckého pracovníka, nikoliv třeba bývalého hokejistu.

Strachovi se zde opravdu podařilo shromáždit skupinu výtečných českých herců, což se dnes málokdy vidí. Jistěže, tento seriál je už tři roky starý, ale přesto považuji obsazení za malý zázrak. K již jmenovaným bych přidal ještě J. Dvořáka, J. Langmajera a I. Trojana. Je vidět, že to jde, když herci věří scénáři a především režisérovi.

Nemalý vliv na celkovou, na české poměry vysokou kvalitu má dramatická kamera M. Šece, střih Z. Patočky a hudba M. Boka.

Celý příběh je poněkud složitý a zdá se viditelná dlouhodobá Strachova snaha přiblížit se filmům typu Šifra mistra Leonarda. Jenže je pochopitelně finanční rozdíl natáčet pro Českou televizi, která rozhazuje své peníze na spoustu nesmyslů a nemá pak dost prostředků na kvalitní dílo, a pro Columbii Pictures. Další rozdíl je i v literární předloze. Mít kvality Dana Browna není zase tak jednoduché a té A. Vašíček a J. Strach vážně zcela nedosahují. Jakkoliv se o to, zvláště ve třetím dílu, snaží.

Právě závěr celé série je, ze scénáristického hlediska, mírně problematický. Ono totiž něco lze natočit s jistým typem herců, s jistou technikou, s určitým režijním charismatem. A něco nejde, když nemáme nic ze zmíněného. Např. Toma Hankse. Jestliže tedy nakonec tajemství zůstává tajemstvím, do něhož proniknout může jen „vyvolený“, a jestliže díky tomu ožívají mrtví a za vším tak nějak stojí tajná služba… Pak se dostáváme na úroveň béčkového nebo spíše céčkového amerického filmu, natáčeného levně v Praze. V Maďarsku by to bylo ještě levnější. Nebo v Rumunsku či na Ukrajině.

Je také možné, že tajná služba nemá o tajemství brány a o svobodných zednářích ani ponětí. A oni se, bez jejího vědomí, stávají neviditelnými a cestují v prostoru – prostě se přenesou z místa na místo, aniž by k tomu potřebovali dopravní prostředek. Alternativa „nadzemského“ strážce brány, který vraždí, protože tak to musí být, se otevře až v závěru série. A do toho už detektivům z pražské–pardubické kriminálky nic není. Ti si raději dají s novým svobodným zednářem, s novým „vyvoleným“, panáka vodky.

CIF16

Jsem rozpačitý. Co napsat na závěr? Na poměry ČT a vůbec všech českých produkcí je to vynikající film. Opravdu je škoda, že se scénáristy nepracoval skutečný dramaturg, který by jim pomohl vystavět děj ještě složitěji, ale tak, aby byl uvěřitelný, pravdivý. Tento příběh nutně potřeboval mnohem více mystičnosti, která vyvolává mrazení v zádech. Bylo by hezké, kdyby ke svému závěru dospěl po vzrůstajících náznacích. Není ideální to, že šest ze sedmi členů zednářské lóže je popsáno jako lidé slabí, malověrní, toužící pouze po světském úspěchu a penězích.

Chtěl bych věřit, že takoví svobodní zednáři nejsou. Jidáš bývá v kolektivu obvykle pouze jeden a ostatní mohou – případně – nést jeho viny. Není dobře, že vrah je v závěru představen jako zombie, upír – neživý mrtvý…nazývejme to libovolně. Není dobře, že kriminalisté se na své pátrání vykašlou, protože vědec, kterému příliš nevěřili po celou dobu příběhu, se náhle stane tzv. normálním člověkem. Potenciál námětu by mohl být využit mnohem lépe, a to přiznávám, že vůbec nebyl využit zle. Zastavil se však na půli cesty k filmařské velikosti.

44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2015 21:53

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+