Více

Způsobí připravované Rádio Dálnice kolaps českého éteru?

Příští měsíc by mělo v Česku zahájit vysílání specializované dálniční rádio. Společnost Route Radio podnikatele Radima Pařízka (stojí také za projektem digitální TV Pohoda pro děti) již obdržela neuvěřitelných 31 nových kmitočtů v rozhlasovém pásmu FM a další se připravují. Nad projektem Rádia Dálnice se ale vznáší spousta otazníků. Licenční podmínky rádia jsou velmi obecné, vysílat lze podle nich takřka cokoliv. Problémy lze ale čekat zejména v souvislosti s rušením stávajících rozhlasových stanic.

Zázračný úspěch Radima Pařízka

Když se více než před rokem objevilo v koordinačních tabulkách přes 30 nových rozhlasových kmitočtů, rozesetých podél dálnic D1 a D5, zasvěcení to považovali za nesmysl, který nikdy nemůže projít. Rozhlasové pásmo VKV CCIR je totiž již nějakou dobu těsně před stavem kolapsu, vysílačů je prostě již příliš mnoho a každý nový kmitočet znamená vedle rozšíření pokrytí dané stanice další nárůst rušení těch ostatních či v některých případech dokonce znemožnění příjmu některého ze stávajících rádií. V podobném stavu bylo i televizní pásmo UHF, takže například televize Prima nemohla nikdy dosáhnout celoplošného analogového pokrytí – její nové vysílače by rušily ostatní televizní stanice, a proto nemohly být schváleny.

Ostatně nedostatek volných kmitočtů byl jedním z důvodů, proč se ze zemského analogového televizního vysílání dnes přechází na digitální ve standardu DVB-T (držitelem jedné z šesti prvních licencí pro nové digitální televize se stal i Radim Pařízek, ale dosud ji nevyužil). Aby se do dnešního přecpaného rozhlasového éteru vešly další nové stanice bez značných negativních efektů na stávající síť, byl by přechod na digitální technologie nutný i u rádií. Když tedy Český telekomunikační úřad (ČTÚ) sadu nových kmitočtů zkoordinoval, a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je loni na podzim přiklepla projektu Rádia Dálnice, byl to pro mnohé šok.

Podivné kmitočtové příděly

Rádio Dálnice - logo

Pojďme se na plánované rádio podívat blíže. Za projektem Rádia Dálnice se skrývá podnikatel Radim Pařízek. Ten již provozuje rozhlasové stanice Čas a Hey. Jeho společnost Route Radio s.r.o. dostala nejdříve v roce 2008 licenci pro rozhlasovou stanici s názvem „Rádio Dálnice“ s využitím kmitočtu Jihlava-Rudný 99,4 MHz s výkonem plných 800 W. Na konci roku 2009 a na začátku toho letošního pak rádiu RRTV přiklepla další tři desítky kmitočtů s výkony od 50 do 100 W. Podle rozhodnutí RRTV, které lze najít na stránkách RRTV a které se tehdy týkalo jen frekvence 99,4 MHz v Jihlavě, přináší „jedinečný projekt“ do regionu „zcela nové programové prvky“, a je cílen na „nejkritičtější část dálnice D1“.

Zajímavé na tomto faktu je, že signál z kóty Rudný právě kritické úseky dálnice D1 pokrývá velmi špatně nebo vůbec, navíc je dosah kmitočtu 99,4 MHz po dálnici značně omezen nutným útlumem vyzařovacího diagramu směrem na severovýchod a sever (tedy právě směrem na brněnskou dálnici), a také rušením od silného vysílače Praděd na frekvenci 99,3 MHz. Jihlavský vysílač tak bude plným výkonem zářit směrem na město Jihlava a jeho jižní okolí, kudy ovšem žádná dálnice nevede a o programovém přínosu pro tuto oblast lze tedy oprávněně pochybovat.

Ještě více nepochopitelné je přidělení kmitočtu 87,6 MHz Strakonice-město, v jehož dosahu se žádná dálnice nenachází a v dohledné době nacházet nebude. K čemu bude obyvatelům Strakonic specializované dálniční rádio, a zejména proč provozovatel o tuto lokalitu vůbec žádal, nad tím zůstává rozum stát. Podobně zvláštní je sada kmitočtů pro okolí Humpolce, kde dostalo Rádio Dálnice pro pokrytí třinácti kilometrů dálnice celkem čtyři kmitočty. Za nepovedený vtip lze považovat přidělení frekvence 98,6 MHz z lokality Radostín a 91,7 MHz z lokality Jiřice, když tyto dvě stanoviště jsou od sebe vzdáleny necelý kilometr a pokrytí těchto dvou vysílačů se plně překrývá. Možných vysvětlení by se našlo více, ovšem všechna jsou v rovině spekulací. Faktem zůstává, že mnoho kmitočtových přídělů je přinejmenším podivných. O výrazném rušení ostatních rozhlasových stanic, které síť Rádia Dálnice způsobí, se pak v článku ještě zmíníme.

Nejasné licenční podmínky

Programová jedinečnost nového rádia je také velmi diskutabilní. Licenční podmínky projektu jsou totiž velmi obecné, a lze na ně v podstatě naroubovat jakoukoliv běžnou komerční stanici. Rádio Dálnice by podle nich mělo být zaměřeno na věkovou skupinu 18+, hrát hudbu od 60. let do současnosti, poskytovat v čase od 6 do 18 hodin jednu zpravodajskou relaci za hodinu a dodržovat podíl mluveného slova 7 % v čase od 6 do 18 hodin. Zvláštně se pak jeví podmínka, že rádio má v čase od 6 do 18 hodin zařadit minimálně čtyři dopravní vstupy včetně cizojazyčných. Nutnost zařadit pouze čtyři dopravní vstupy během dvanácti hodin je v licenčních podmínkách „specializovaného dopravního rádia“ opravdu velmi zarážející, protože i běžné komerční stanice nebo ČRo 1 – Radiožurnál odvysílají dopravních spotů mnohem více, a za specializovaná dopravní rádia považována nejsou.

Ve výsledku tak z Rádia Dálnice může být další obyčejné komerční rádio téměř jakéhokoliv formátu. A že to tak velmi snadno může dopadnout, si lze ilustrovat na případě pražského Rádia Info. To vyhrálo v roce 2001 licenční řízení na kmitočet 105,9 MHz také s projektem specializovaného dopravního rádia pro Prahu. RRTV tehdy rozhodla ve prospěch tohoto projektu právě z důvodu jeho přínosu pro složitou dopravní situaci v Praze. Rádio opravdu začalo takto vysílat, ovšem po nevalných výsledcích v průzkumech poslechovosti provozovatel stanici jednoduše přeformátoval na dnešní RockZone 105,9 FM a po původním projektu dopravního rádia pro pražské řidiče se slehla zem. To vše bez jakéhokoliv nového licenčního řízení.

Rádio Dálnice - prozatímní koncepce pokrytí

Studie pokrytí Rádia Dálnice, mapu můžete kliknutím zvětšit (autor: Petr Kružík, JIDXC)

Budou řidiči po několika kilometrech přelaďovat?

Největším problémem celého projektu Rádia Dálnice je ovšem jeho technická realizace. Už samotná koncepce sítě, tedy mnoho nízkovýkonných vysílačů na různých frekvencích, není v žádném případě dobrým řešením. Každý z vysílačů totiž pokryje úsek dálnice o délce maximálně 5 až 10 km. Pak bude nutné přeladit na jinou frekvenci. Provozovatel Rádia Dálnice zřejmě počítá s tím, že přelaďování mezi jednotlivými vysílači během jízdy zajistí sama autorádia s funkcí RDS AF. Spoléhat se na tuto variantu ovšem není zrovna optimální. Funkcí RDS AF nejsou vybavena zdaleka všechna autorádia, i když jejich podíl se stále zvyšuje.

Na některých levnějších modelech ale často automatické přelaďování nefunguje správně, popřípadě se během přelaďování objevují rušivé zvuky nebo se zvuk trhá. Navíc RDS jako takové funguje ideálně pouze v případě čistého a nerušeného signálu. Automatické přelaďování tak nemusí vždy fungovat, a tak by řidič musel frekvence přelaďovat manuálně vždy po několika kilometrech, což k bezpečnosti jízdy určitě nepřispěje – zejména když si uvědomíme, že například pokrytí dálnice D1 v úseku mezi Prahou a Brnem bude zajišťovat téměř dvacet vysílačů na různých frekvencích.

Tabulka vysílačů Rádia Dálnice
MHz Stanoviště Výkon poznámka
87,6 Strakonice-město 50 W
87,8 Plzeň-Černice D5–77km 50 W
88,6 Ostředek D1–34km 50 W
91,7 Humpolec-Jiřice D1–85km 50 W
91,7 Humpolec-Kamenice D1–97km 50 W
91,7 Větrný Jeníkov D1–104km 50 W
91,7 Hulice D1–59km 50 W
91,9 Přimda-meteostanice 100 W
91,9 Vyškov D1–230km 50 W
92,0 Mýto D5–50km 50 W
92,0 Nový Jičín-město 25 W
92,3 Vlašim-Psáře D1–49km 50 W
94,1 Brno-Horní Heršpice D1–195km 50 W v koordinaci
94,2 Devět Křížů D1–169km 50 W v koordinaci
94,2 Židlochovice D2–11km 50 W
94,2 Velké Němčice D2–20km 50 W
94,2 Ostrovarčice D1–181km 50 W
94,7 Měřín D1–134km 50 W
95,8 Humpolec-Krasoňov D1–94km 50 W
95,9 Troubsko D1–188km 50 W
96,1 Slavkov-Holubice D1–211km 50 W
96,4 Divišov-Šternov D1–41km 50 W
96,4 Loket D1–67km 50 W
97,1 Zbiroh-Kařez D5–43km 50 W
98,3 Mirošovice D1–21km 50 W
98,5 Žebrák D5–34km 50 W
98,6 Humpolec-Radostín D1–84km 50 W
99,4 Jihlava-Rudný 800 W
99,6 Beroun-Králův dvůr D5–21km 50 W
100,5 Plzeň-Nýřany D5–94km 50 W
101,0 Velká Bíteš D1–162km 50 W v koordinaci
103,4 Olomouc-Cihelny 100 W v koordinaci
104,1 Osová Bitýška D1–154 km 50 W
105,0 Velké Meziříčí D1–146km 100 W
105,1 Rokycany-město D5–62km 50 W
107,8 Hvězdonice D1–30km 50 W v koordinaci
107,9 Praha-Chodov D1–1km 100 W v koordinaci

V FM pásmu už není místo

Zásadní dopad pak bude mít start Rádia Dálnice na současné rozhlasové stanice. Síť obsahující přes tři desítky nových vysílačů způsobí výrazné rušení stávajících vysílačů, a některým rádiím značně omezí pokrytí. Pro vysvětlení je třeba uvést, že pro koexistenci vysílačů v pásmu VKV CCIR je třeba při spuštění nového kmitočtu dodržovat určité odstupy mezi použitou frekvencí a stávajícími vysílači, které lze v lokalitě zachytit. Mezi dvěma místními stanicemi se používá odstup 400 kHz, mezi místní stanicí a silnější vzdálenější stanicí nebo středně silnou místní stanicí 300 kHz, mezi místní a středně silnou vzdálenější stanicí pak 200 kHz a nakonec mezi místní a slabou vzdálenou stanicí by se měl dodržet odstup 100 kHz.

Selektivita rozhlasových přijímačů (jejich schopnost oddělit od sebe dva signály) záleží samozřejmě na kvalitě daného přístroje, přijímače střední kvalitativní třídy si pro kvalitní poslech poradí většinou s 300 kHz, kvalitní autorádia pak od sebe oddělí i stanice vzdálené od sebe 200 kHz. Ve chvíli, kdy jsme ovšem v blízkosti vysílače a snažíme se zachytit byť silnější stanici, ale na blízké frekvenci od místního vysílače, naprostá většina přijímačů potřebuje pro nerušený příjem odstup alespoň 300 kHz. Pokud si toto převedeme do reality, tak pokud máme nedaleko vysílač na 93,0 MHz, který u nás dosahuje vysoké intenzity elektromagnetického pole, pak stanice od 92,8 do 93,2 MHz jsou zarušené a nelze je kvalitně přijímat.

Rádio Dálnice - mapa pokrytí podél D1

Mapa pokrytí Rádia Dálnice na dálnicích D1 a D2. Na mapách je vyznačeno pokrytí následovně: červená a tmavě oranžová – velmi silný signál, oranžová – silný signál, garantovaný příjem na běžné přijímače a autorádia, žlutá – středně silný a slabší signál, příjem na kvalitnější přijímače a autorádia. (Zdroj: autor; mapu můžete kliknutím zvětšit)

Realitou v České republice je, že se na tyto odstupy moc nehledí. VKV CCIR pásmo je přeplněné už několik let, a stále se koordinují desítky nových vysílačů, často velmi diskutabilně. Vše vede k dalšímu rušení v éteru. To vše pod patronací ČTÚ, který by měl technickou úroveň hlídat, a kolizní kmitočty zamítat. Že je úřad velmi benevolentní, je vedle projektu Rádia Dálnice vidět i na mnoha dalších příkladech. Kupříkladu obyvatelé Berouna přišli před několika lety o kvalitní příjem rádia Evropa 2 na ženevském kmitočtu 101,3 MHz z vysílače Radeč, který je primárně určen pro oblast od Prahy až po hranice s Bavorskem. V Berouně byl totiž spuštěn vykrývač Radia Impuls na frekvenci 101,5 MHz přímo ve městě, který samozřejmě o blízkých 101,3 MHz dokonale smazal.

Podobně přišli obyvatelé Mělnicka o pražské alternativní Radio 1. Pražský kmitočet 91,9 MHz byl na Mělnicku zachytitelný velmi kvalitně do doby, než se na vedlejší frekvenci 91,7 MHz rozeznělo Hitradio Labe. Konkrétně Radio 1 nebyl problém zachytit i na severu Čech, samozřejmě do chvíle, kdy místní Fajn Radio North Music spustilo mostecký dokrývač na 92,0 MHz. A podobných příkladů lze dohledat po celé republice desítky. Je třeba zdůraznit, že zde se nejedná o dálkový příjem na výkonné antény a stolní tunery, ale o příjem stanic, které bylo možné v daných místech zachytit kvalitně i na běžný přijímač. Mánie dokrývacích kmitočtů tak dosah mnoha stávajících stanic výrazně omezila, a naopak mnoho rádií lze zachytit na jednom místě na mnoha kmitočtech najednou, ale vzhledem k rušení není poslech ani jednoho kvalitní.

Anarchie v éteru

Dalším problémem českého éteru je nedodržování schválených parametrů ze strany rádií a nedostatečná kontrola ze strany ČTÚ. Je známo více případů, kde se nezávislým měřením podařilo prokázat, že rádia nedodržovala povolené maximální výkony ani další parametry, jako modulační zdvih nebo vyzařovací diagram. V jistém případě byl dokonce vyfocen koncový stupeň vysílače jedné stanice, který byl nastaven na 1 kW instalovaného výkonu. Po započítání ztrát v kabelu a zisku antény vycházel vyzářený výkon na 2,5 kW ERP, zatímco povolen byl jen 1 kW. Telekomunikační úřad přesto konstatoval, že je vše v pořádku. A zrovna rozhlasové stanice Radima Pařízka si pak podle mnoha neoficiálních zdrojů s povolenými parametry vysílačů hlavu také nelámou.

Asi nejkřiklavějším případem byl třebíčský vykrývač Radia Hey, překračující výkon natolik, že ho bylo možné kvalitně zachytit například v Podkrkonoší nebo na Olomoucku, tedy místech, která s maximálním povoleným výkonem 300 W z použitého stanoviště nikdy pokrýt nemohl. Neoficiálním měřením byl výkon stanoven přibližně na 5 kW ERP, což s reálným pokrytím víceméně souhlasilo. Z ověřeného zdroje je pak potvrzeno, že na tomto stanovišti se tehdy doopravdy nacházel koncový stupeň s instalovaným výkonem 2 kW (pro docílený ERP si připočtěte zisk antén 7,5 dB). Dnes je na stanovišti Třebíč-Vladislav koncový stupeň s instalovaným výkonem 1 kW. Přitom pro povolený vyzářený výkon 300 W by s rezervou stačil koncový stupeň s instalovaným výkonem 100W.

Podobně se vedly diskuze i nad brněnským vysílačem Radia Hey, který dosahoval také na své parametry nevídaného pokrytí, a v jehož blízkosti naměřili hygienici mnohem vyšší hodnoty intenzity elektromagnetického pole, než odpovídaly povoleným parametrům. Zlí jazykové tak tvrdí, že nízkovýkonná síť Rádia Dálnice nakonec zase tak nízkovýkonná nebude a rušení bude o to výraznější. Zejména, pokud provozovatel nedodrží přidělené diagramy, které omezují vyzařování většiny vysílačů do směrů mimo dálnici. Dodržet přidělené parametry ale znamená použít na každém z více než třiceti vysílačů vysoce směrové anténní systémy, navíc na každém vysílači do dvou směrů, což není zrovna levná záležitost.

Rádio Dálnice - mapa pokrytí podél D5

Mapa pokrytí Rádia Dálnice na dálnici D5. Na mapách je vyznačeno pokrytí následovně: červená a tmavě oranžová – velmi silný signál, oranžová – silný signál, garantovaný příjem na běžné přijímače a autorádia, žlutá – středně silný a slabší signál, příjem na kvalitnější přijímače a autorádia. Zdroj: autor; mapu můžete kliknutím zvětšit)

Bude Rádio Dálnice hřebíčkem do rakve českého éteru?

Mezi stávajícími rádii tak chystaný projekt vzbuzuje celkem oprávněně obavy. Když se podíváme na síť Rádia Dálnice, kolizí se současnými frekvencemi najdeme mnoho. Asi nejvýraznější je kolize kmitočtu Mirošovice 98,3 MHz s pražským rádiem Kiss 98 na 98,1 MHz. Dnes Kiss 98 pokrývá oblast na jihovýchod od Prahy obstojným signálem, v autě ho lze po dálnici D1 poslouchat až někam k Divišovu, a v oblasti kolem Mirošovic a Mnichovic je jeho signál dostatečně silný. Ovšem o tuto oblast stanice přijde právě po spuštění Rádia Dálnice na blízkém kmitočtu. Přitom mirošovický kmitočet je celkově zvolen velmi nevhodně, na stejné frekvenci 98,3 MHz vysílá z kopce nad Litoměřicemi Fajn Radio North Music, které ho spolehlivě bude rušit mezi Prahou a Velkými Popovicemi. A aby toho nebylo málo, na vedlejším ženevském kmitočtu 98,4 MHz je v oblasti velmi silná Frekvence 1 z krkonošského vysílače Černá hora. Užitná hodnota kmitočtu Mirošovice 98,3 MHz tak bude velmi nízká (kvalitně pokryje jen několik km dálnice D1), zato rušení, které způsobí, bude značné v oblasti do 10 km od vysílače.

Problém se silným rušením od Černé hory na 88,5 MHz bude mít i další kmitočet Rádia Dálnice Ostředek 88,6 FM. Na jih od Brna se bude Rádio Dálnice na 94,2 MHz rušit se silným 100 kW kmitočtem Bratislava 94,3 MHz, který je v oblasti silný. V Berouně bude tamní kmitočet 99,6 MHz kolidovat s pražským Radiem Bonton, v oblasti mezi Žebrákem a Rokycany bude zase problém s rušením kmitočtu Mýto 92,0 MHz s pražským Radiem 1, které zde lze slušně zachytit. A tak by se dalo pokračovat dále a dále, podrobný popis kolizí kmitočtů Rádia Dálnice by vydal na samostatný článek. Stávající rádia se ale rušení od nových vysílačů nemohou nijak bránit, protože jak koordinace kmitočtů, tak kontrola éteru je v rukou ČTÚ, a ten tvrdí, že neshledal důvody síť Rádia Dálnice nezkoordinovat. Fakt, že se v už tak přeplněném éteru výrazně zvedne rušení mezi stanicemi, zřejmě úřadu nevadí.

Šlo by to i jinak

Na závěr článku je třeba zmínit, že není namířen proti projektu dopravního rádia, ale proti způsobu, jakým je tento projekt v České republice realizován. Zejména pak ve chvíli, kdy je kmitočtové pásmo přeplněné a každý nový vysílač způsobuje rušení těch ostatních. Spustit za tohoto stavu síť více než tři desítky nových vysílačů, která je na některých místech zbytečně přehuštěná a výrazně omezuje pokrytí některých stávajících rádií, je velmi nezodpovědný krok. Radim Pařízek navíc podle vyjádření v tisku plánuje získat kmitočtů až šedesát, což může mít v případě benevolence telekomunikačního úřadu na český éter ještě katastrofálněj­ší dopad.

I kdyby přes nejasné licenční podmínky dodrželo Rádio Dálnice plán být specializovaným dopravním rádiem, z technického hlediska jeho start způsobí mnohem více škody než užitku. Pokud bychom hodnotili slovy recenzenta, tak poměr „výkon/cena“ je v tomto případě zcela jasně nevýhodný. A vysokou cenu za start Rádia Dálnice bohužel vedle jeho majitele zaplatí i všichni další uživatelé éteru a v důsledku i posluchači. Přitom by to vše šlo udělat i jinak. V souvislosti s Rádiem Dálnice se často odkazuje například na Francii, kde specializované dálniční rádio existuje. To ovšem vysílá na jediném kmitočtu 107,7 FM principem jednofrekvenční sítě SFN, navíc s extrémně ostrými vyzařovacími diagramy, kdy vysílače pokrývají opravdu jen dálnici. Odpadá tedy jak problém s přelaďováním, tak s rušením mnoha stávajících kmitočtů.

Proč se o podobnou variantu nepokusil i provozovatel Rádia Dálnice, není jasné. Pro pokrytí dálnice D1 z Prahy do Brna by přitom bylo možné využít například vcelku volný kmitočet 107,8 FM. Jediný problém by nastal u Jihlavy, kde je zkoordinovaný kmitočet 107,7 FM pro stanici Kiss Hády, ovšem to by zřejmě bylo možné řešit výměnou frekvencí (99,4 FM za 107,7 FM) a následným přeladěním jihlavského kmitočtu na 107,8 FM. Stejně tak pro pokrytí celé dálnice D5 by se teoreticky dala využít frekvence 107,3 FM. To vše samozřejmě za použití ostrých diagramů jako u podobného projektu ve Francii. Radim Pařízek a jeho Rádio Dálnice ovšem zvolili jinou cestu. Na reálné důsledky tohoto kroku si počkáme do dubna, kdy by nová rozhlasová stanice měla zahájit své vysílání.

Anketa

Má projekt Rádia Dálnice v současné podobě smysl?

93 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2010 14:35

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+