Více

Rudolf Pop, Karel Trpák: Zpravodajství ČT přejde na formát 16:9 letos v září

Jaké problémy musí veřejnoprávní Česká televize (ČT) vyřešit při přechodu na širokoúhlé zpravodajství? Co za kroky ČT podniká při přípravě na výrobu a vysílání pořadů ve vysokém rozlišení (HDTV)? Jak využije opci pro datový tak na satelitní platformě CS Link? Na co se diváci mohou těšit při vysílání Olympijských her z Pekingu? A co přinese digitalizace televizního archivu? Na otázky serveru DigiZone.cz odpovídal ředitel techniky ČT Rudolf Pop a vedoucí vysílací techniky Karel Trpák.

Problémem širokoúhlého zpravodajství jsou zahraniční a regionální příspěvky

Hitem poslední doby je, kromě HDTV, vysílání ve formátu 16:9. Vy jste přešli u programu ČT 4 Sport se začátkem letošního roku na pravidelné širokoúhlé vysílání a podobný krok čeká letos i zpravodajství. Kdy se ve veřejnoprávní televizi zprávy s poměrem stran 16:9 objeví a co se do té doby bude muset změnit?

Karel Trpák: Začnu tím, co měnit nutné nebude. Je to studio, do kterého už jsme pořizovali technologii s ohledem na formát 16:9. Na problémy narážíme v oblasti reportážních kamer, vybavení krajských studií a agenturních příspěvků. Zcela paradoxně je problémem i od těch největších světových obrazových agentur získat příspěvek ve formátu 16:9, neřku-li v HD.

Rudolf Pop

Rudolf Pop: Konkrétně agenturu Reuters jsme na konci minulého roku oslovili při uzavírání nové smlouvy s požadavkem na dodávání materiálu ve formátu 16:9. Jejich stanovisko bylo ale prozatím negativní. Se stejným problémem se potýkají samozřejmě i konkurenční stanice.

Pražská studia ČT jsou všechna na výrobu ve formátu 16:9 připravená. Naším interním termínem pro start širokoúhlého zpravodajství je druhá polovina letošního roku. Prvním krokem k tomu bylo zahájení vysílání Otázek Václava Moravce, které jsou v 16:9 od neděle 6. ledna, během nejbližších měsíců budou do širokoúhlého formátu převedeny i další cyklické pořady.

Můžete tu zmíněnou druhou polovinu roku jako termín přechodu zpráv do širokoúhlé podoby ještě přiblížit?

Rudolf Pop: Mělo by to být v září. Podobné změny se připravují většinou o prázdninách. V ten moment budeme moci přejít na širokoúhlé vysílání kompletně i u programu ČT 24.

Chtěl bych jenom dodat, že ČT byla v České republice první z celoplošných televizí, která začala ve formátu 16:9 vysílat. Nejdříve šlo o umělecké pořady. Chceme dosáhnout toho, abychom problémů s převodem formátů měli co nejméně. Máme jedenáct krajských redakcí zpravodajství, mezi nimi například Tábor nebo Hradec Králové. Všude tam musíme vyměnit techniku, protože v současnosti je tu technika starší, která umí pouze formát 4:3.

Kamery schopné natáčet na disky Blu-ray má ČT v Praze už dva roky

Při nákupu nových kamer plánujete třeba i to, že byste koupili rovnou kamery pořizující záznam i ve vysokém rozlišení? Něco podobného kroku Novy, která nakoupila kamery zaznamenávající na disky Blu-ray?

Rudolf Pop: ČT provozuje ve zpravodajství kamery se záznamem na Blu-ray už dva roky, konkrétně na systém XDCAM. Kromě něj existují alternativní systémy. Třeba DVCPRO, který využívá dnes záznam na pevné paměti tzv. karty P2, dále se používají i profesionální systémy ukládající záznam na pevné disky.

My jsme se po řadě provedených testů rozhodli přejít na disky Blu-ray. Kamera systému XDCAM je buď jednoduchá, nebo dvounormová. My používáme dvounormové, což znamená, že mohou kromě digitálního záznamu ve formátu MPEG IMX až 50 Mb/s používat i kompresi DVCAM 25 Mb/s. Jakým způsobem budeme volit pro krajské redakce kamery pro HD a jaké to budou konkrétní systémy, dnes neumíme úplně ještě říct, je to předmětem rozhodování.

Rudolf Pop, Karel Trpák: ČT nabídne Dolby Digital, DVB podtitulky, samostatné zvukové stopy i MHP

Region ČR celá mapa

Česká televize (ČT) čeká na vítěze výběrového řízení na provozovatele vysílačů veřejnoprávního multiplexu a schválení Technického plánu přechodu. Jaké podmínky musí vítězný operátor splnit? Kdy se sítě veřejné služby dočkají diváci na Plzeňsku, Českobudějovicku a v Sušici? Jak plánuje ČT opouštět současný multiplex A? A co za novinky veřejnoprávní multiplex nabídne? Na otázky serveru DigiZone.cz odpovídal ředitel techniky ČT Rudolf Pop a vedoucí vysílací techniky Karel Trpák.

Veřejnoprávní televize letos koupí HD přenosový vůz a zprovozní HD odbavení

Jaká je vůbec strategie ČT pro výrobu pořadů ve vysokém rozlišení?

Rudolf Pop: Naše strategie zavádění televize s vysokým rozlišením nevede přes zpravodajství, ale přes výrobu velkých pořadů tzv. Zlatého fondu a přes infrastrukturu, kterou jako člen Evropské vysílací unie (EBU) musíme být schopni nabídnout zahraničním partnerům. Teď hovořím především o přímých přenosech velkých kulturních akcí typu Pražského jara nebo sportovních utkání.

Proto jsme s výrobou ve vysokém rozlišení začali nejprve u dramatické tvorby, ale plánujeme i výrobu pohádek a dalších pořadů, které podle našeho názoru mají velkou šanci na možnost repríz v dalších letech nebo jejich prodeje do zahraničí. Na to už máme z loňského roku nakoupené kamery, připravili jsme pro tento formát i postprodukční pracoviště a infrastrukturu pro možnost výroby prostorového vícekanálového zvu­ku.

V letošním roce chceme také koupit přenosový vůz pro vysoké rozlišení. Bereme to tak, že přenosový vůz je pro nás univerzálním zdrojem výroby. Jak u záležitostí exteriérových, kdy budeme potřebovat vyrobit a odbavit živě HD signál, až po to, že tento přenosový vůz může být přistaven ke studiu a vyrábět standardně studiové pořady.

Dodávka takového přenosového vozu trvá minimálně devět měsíců. Výběrové řízení jsme zahájili na podzim minulého roku a teď bude končit. Předpoklad je tedy takový, že chceme, aby tu do letošního podzimu náš HD přenosový vůz byl.

V říjnu bude letos v Sazka Aréně začínat dvěma zápasy kanadsko-americká NHL. Nevím, kdo si na tento hokej koupí práva nebo jestli už si je některá z českých televizí koupila. Myslíte, že kdyby zápasy vysílala ČT, tak že byste pro zahraniční partnery už uměli z této akce nabídnout HD vysílání?

Rudolf Pop: My už jsme řadu přenosů v HD kvalitě vyrobili. Bylo to však vždycky ve spolupráci s nějakým koprodukčním partnerem. Nejvíce bylo hudebních záležitostí. V roce 2004 se u příležitosti stého výročí smrti Antonína Dvořáka konala řada kulturních událostí a tehdy se pořady ve vysokém rozlišení v České republice už vyráběly a pro zahraniční televize vysílaly.

Co se NHL v Praze týče, je pro zajištění sportovního přenosu rozhodující získání vysílacích práv. Vzhledem k tomu, že na vysílání zápasů NHL má u nás práva již zajištěna jiná televizní společnost, nechci se v této otázce pouštět do nepodložených spekulací.

Karel Trpák: Jediné, co v tuto chvíli neumíme, je doprava HD signálu k divákovi. Neumíme ho odbavit. Nicméně to by se mělo změnit už v dubnu letošního roku, protože výstavba nových odbavovacích pracovišť právě probíhá. Tato pracoviště už jsou řešená tak, že by mělo být možné potenciálně odbavovat HD program z každého z nich. Na začátku budeme mít ale na HD distribuci připravený jen jeden odbavovací řetěz, ostatní budou zatím v SD.

Smlouvu s Telefónikou O2 na vysílání ČT 1 HD má televize do poloviny roku

Jaká je situace se současných HD vysíláním ČT u Telefóniky O2?

Rudolf Pop: Smlouvu na předávání „upkonvertovaného“ signálu máme podepsanou zatím do 30. června letošního roku, a to jak pro IP platformu, tak pro DVB-T. Signál do vysokého rozlišení upravujeme my na Kavčích horách a Telefónica O2 ho dál přebírá už v této podobě.

Stále platí, že žádný pořad ve skutečném HD diváci na ČT 1 HD vidět nemohou?

Karel Trpák: Jak už jsem říkal, my HD program zatím neumíme odbavit. Vysílání Telefóniky O2 je tedy program ČT 1 v té podobě, v jaké se vysílá k divákům ve standardním rozlišení. Bez jakýchkoli úprav a změn.

Rudolf Pop: Po spuštění nového odbavovacího pracoviště a po nákupu pořadů ze zahraničí, u kterých je možnost získat i HD verzi, bychom takové pořady mohli do distribuce ať Telefóniky O2, event.dalšího zájemce předat – a pro ostatní distribuci je nadále poskytovat v rozlišení standardním.

Vysílání ve vysokém rozlišení a Olympijské hry

Karel Trpák

ČT má opci na datový tok v satelitní platformě CS Link. Vešel by se do tohoto místa HD program?

Karel Trpák: Satelit bude bezesporu první platformou, ve které se náš HD program objeví. HD program dnes můžete odbavovat i třeba přenosovou rychlostí pod 6 Mbit/s. Je ale otázka, zda bychom se pro takové vysílání skutečně rozhodli. Každopádně se bude muset provést podrobná bilance datového toku, který je a bude k dispozici, a podle toho se rozhodnout, jaké služby do streamu zařadíme.

Je šance, že by se na satelitu objevilo v testovací podobě něco ve vysokém rozlišení od ČT ještě před Zimními olympijskými hrami ve Vancouveru v roce 2010? Třeba už letošní Letní olympijské hry z Pekingu?

Rudolf Pop: Z Pekingu nebudeme v HD vysílat v žádném případě. Vysílání Olympijských her jsme po technické stránce museli nasmlouvat již před cca dvěma roky. A veškeré smlouvy, které v současnosti na Peking máme, jsou na SD kvalitu.

Z letošních Olympijských her budou pro televize v Evropské vysílací unii dostupné dva kanály v HD, zbylých deset poběží pouze v SD. Celkem tedy půjde o 12 multilate­rálních kanálů, které EBU pro Evropu zajišťuje a do kterých se tam na místě skládají jednotlivé přenosy sportovních akcí. Je to obrovské množství přenášených disciplin, kdy z před lety poskytovaných tří kanálů se na posledních hrách rozšířil jejich počet na pět a nyní jsme na celkovém počtu dvanáct. Televizní společnosti pak mohou ještě volit, zda chtějí přenos ve standardním nebo širokoúhlém formátu. Česká televize přebírá veškeré vysílání pouze ve formátu 16:9.

Musíme si uvědomit, že nejde jen o samotné odvysílání olympijských sportů, ale také o studiové spojovací vstupy a různé doplňkové materiály. Z tohoto důvodu a vzhledem k faktu, že naše infrastruktura není na HD ještě plně připravená, volíme standardní rozlišení. Změnou bude tedy opravdu až Vancouver. Ještě uvidíme, jakou část z něj budeme už moci odvysílat v HD.

Vysílací strategií veřejnoprávní televize pro Olympijské hry zůstává, že hlavním programem bude ČT 2 a k němu ČT 4 Sport. Oba budou vysílat 24 hodin denně a ve formátu 16:9. Mezinárodní vysílání bude ještě doplněno záznamy z našich reportážních kamer, které budou v Pekingu operovat a jejich úkolem je ukázat LOH především z pohledu našich sportovců, standardně bude i dění kolem olympiády mapovat náš stálý zpravodaj v Číně. Jako při minulých olympiádách připravujeme reportážní studio umístěné přímo v Českém domě v Pekingu, kde je možné setkat se jak s významnými sportovci, tak i zajímavými lidmi kolem olympiády. Samotné televizní „Olympijské studio“, provázející program na kanálu ČT 2, bude pak tradičně na Kavčích horách.

HD program se na CS Linku objeví na podzim 2009. Mohl by tvořit výběr pořadů ze všech programů ČT

Vraťme se ještě k opci na datový tok na satelitu. Jaké s ní máte plánu pro nejbližší budoucnost?

Rudolf Pop: Začínáme jednání o tom, jak tuto opci využít. Nejprve bychom chtěli zlepšit kvalitu našeho současného vysílání, zvýšit datový tok. Prostor pro HD distribuci chceme ještě dořešit. Současnou možnost vysílat dalších 6 megabitů považujeme pro program ve vysokém rozlišení za nedostačující. Musíme a budeme řešit tuto věc dalším jednáním tak, abychom si do podzimu 2009 mohli vytvořit prostor pro zahájení vysílání, které by mohlo přinášet nativní HD pořady a které by se do plné podoby rozvinulo právě s olympiádou ve Vancouveru.

Tento připravovaný HD program by ve skutečném vysokém rozlišení vysílal celý den, nebo jen jeho část?

Rudolf Pop: Pro začátek počítáme s vysíláním HD pořadů jako bonusem pro hlavní vysílací čas. Existují právní problémy, které si do té doby musíme vyjasnit. Ve hře jsou dvě základní varianty výsledné podoby tohoto programu. Buď půjde o „Best of“ ze všech programů vysílaných ČT, nebo jen o HD vysílání ČT 1.

První, výběrovou variantu bychom samozřejmě viděli raději. Narážíme u ní ale na práva pro šíření jednotlivých pořadů. Při převedení celé Jedničky do HD problémy nejsou, protože jde jen o jiný technický způsob šíření a všechny pořady by tu byly vysílané v nezměněnou dobu. Ale v okamžiku, kdy bychom chtěli některý z pořadů na našem výběrovém HD programu posunout na jiný čas, tak se jedná v podstatě o jeho další uvedení.

Ve vysokém rozlišení v Evropě obecně startují dříve než veřejnoprávní televize placené programy, které si tento způsob distribuce mohou dovolit. Je nutné si také uvědomit, že HD vysílání má význam až pro obrazovky s 40tipalcovou nebo větší úhlopříčkou. Když jsme v ČT dělali srovnávací testy HD a SD, tak na televizoru se 75ticentimetrovou úhlopříčkou se signálem ve studiové kvalitě nebylo k rozeznání, který signál je který. Podle statistik velké televizory ve vybavení domácností mezi lidmi ještě rozhodně nepřevažují a nejvíce je stále přijímačů s úhlopříčkou 55 centimetrů.

Majitelé televizorů malých úhlopříček kritizují vysílání hokeje v 16:9

Tam, kde chybí HD obsah, těžko po lidech můžete chtít nákup potřebné techniky, nemyslíte?

Karel Trpák: Ten problém je podobný otázce slepice s vejcem, to máte pravdu. Ale tady budou hlavním tahounem disky s filmy ve vysokém rozlišení. Podobné to bylo u filmů na DVD, které nutily diváky nakupovat si širokoúhlé televizory.

Rudolf Pop: Kromě relativně malých absolutních čísel se díváme i na křivku prodejnosti velkých televizorů LCD. Roste strmě, a proto si myslíme, že v roce 2010 bude vybavenost domácností HD televizory o poznání lepší.

K formátu 16:9 bych ještě dodal, že divák vás většinou nepochválí. Spíše dostáváme kritické reakce od majitelů menších televizorů s klasickým poměrem, a to ve stylu: „Na ten hokej už se nedá dívat.“ Takový divák sleduje analogové vysílání, kde je 16:9 vysílané ve formátu letterbox. Navíc na českých hokejových hřištích je jen málo plochy, která by byla bez reklamních nápisů. Divák si proto logicky stěžuje, že už vůbec nevidí puk. Naše podpora formátu 16:9 je přesto jednoznačná.

Petr Svatoš: Česká televize chce na Internetu nabídnout video v televizní kvalitě

Subjekt Lupa.cz logo

Jaký mají uživatelé Internetu zájem o placenou Videopůjčovnu České televize (ČT)? Proč některé pořady v internetovém archivu končí dřív, než by měly? A hlavně jaké novinky pro svoje online vysílání plánuje veřejnoprávní televize pro letošní rok? O tom je rozhovor, ve kterém serveru Lupa.cz odpovídal vedoucí Internetu ČT Petr Svatoš. Několik poznámek v něm připojil i ředitel techniky veřejnoprávní televize Rudolf Pop.

Digitalizace archivu usnadní televizním pracovníkům práci

Jak probíhá digitalizace archivu ČT, na kterou digitální novela vyhradila veřejnoprávní televizi poměrně velké finanční prostředky?

Rudolf Pop: Digitalizace archivu začala. Máme za sebou veřejnou obchodní soutěž na systémového integrátora. Ten by v letošním roce měl postavit první část knihovny, která se týká zpracování zpravodajství. Technologická část projektu je rozložená na čtyři etapy, konec poslední z nich je naplánovaný na rok 2011.

Start zpravodajstvím jsme zvolili z jednoduchého důvodu. Počet vyráběných zpravodajských pořadů se s příchodem ČT 24 razantně zvýšil. My je už vyrábíme nelineární digitální technikou, paradoxně je ale pak archivujeme ještě na pásek.

Přínos digitalizace archivu ČT by měl divák vidět především v tom, jak budeme s materiálem sami dál nakládat ve vysílání. Digitalizovaný archiv umožní mnohem lepší vyhledávání i starších příspěvků, a nebude tedy nutné opakovat k jednomu tématu stále tytéž záběry, jak to někdy vidíme dnes.

V budoucnu by vám mělo stačit zadat si do vyhledávače v digitálním archivu ČT třeba pojem „DigiZone.cz“. Dostal byste soupisku všech pořadů, ve kterých se toto spojení objevilo, tedy podobně, jako to můžete dneska udělat v jakémkoli webovém vyhledávači, doplněných navíc obrazovými ukázkami klíčových snímků a dalšími podrobnostmi. V popisu pořadů budou také údaje o vysílacích právech, jména účinkujících atd. Vysílání tak bude mnohem pestřejší.

Externí přístup do archivu získají nejprve vysoké školy a vědecká pracoviště

Bude mít do archivu ČT přístup i veřejnost, nebo jen televizní pracovníci?

Rudolf Pop: Přístup pro veřejnost plánujeme v další etapě. Nejprve by mělo jít o některé instituce, např. vysoké školy, vědecké ústavy a další, které by pak mohly získané informace použít ke vzdělávacím a výzkumným účelům. Kvůli autorským právům na uměleckou tvorbu bude takovýto externí přístup velmi pravděpodobně omezený právě jen na zpravodajskou a publicistickou část archivu.

K digitalizaci archivu bych obecně poznamenal, že teď tvoříme jeho technologickou část. Připravujeme vlastně „elektronické police“. Jejich zaplnění bude otázkou řady dalších let. Nový materiál, opatřený veškerým popisem, se do archivu bude ukládat automaticky. K zařazení starého materiálu musíme přistupovat přednostně podle jeho stáří, opotřebení a přepokládané výdrže. Řada nejstarších obrazových magnetických záznamů je již za hranicí fyzické životnosti, a tak musí i přepis probíhat za velmi složitých technických podmínek, kdy může nastat i situace, že se pásek při této operaci nenávratně zničí. Můžeme se ale pochlubit, že se takto podařilo zachránit archivní materiály, které již jinak nebyly k dispozici. Přepisovat ale nelze samozřejmě všechno. Materiály podle přísných kritérií hodnotí a posuzují archiváři, kteří mají představu o možnosti jejich dalšího využití.

Anketa

Co byste chtěli od České televize nejdříve?

65 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 2. 2008 11:49

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+