Více

Zopakuje diginovela ve Sněmovně tragikomedii svojí předchůdkyně?

Minulou středu prošel návrh změn zákonů souvisejících s digitalizací v Poslanecké sněmovně hladce prvním čtením. Tuzemský přechod na zemské digitální vysílání, který potřebuje renovaci právního prostředí jako sůl, zatím nemá ale zdaleka vyhráno. Na řadě je totiž čtení druhé, plně otevřené "lidové" tvořivosti. A že když jde o televizi, umí toho zákonodárci připravit opravdu hodně, o tom přesvědčili veřejnost už před rokem a půl, kdy se na stejnou metu dostala diginovela číslo 1.

Představte si partu zedníků, kteří pracují na rekonstrukci domu. Každému je jasné, že dovnitř teče, výtah nefunguje, a pokud v zimě napadne sníh, střecha asi spadne. Řemeslníci nejdřív dlouze debatují, jak situaci řešit. Když jde ale pak o vlastní rekonstrukci, jdou řeči stranou a parta zedníků uspořádá budovatelské dostihy. Pracují rychle, nekoukají, jestli mají v ruce zrovna cihlu, tvárnici nebo dřevěnou fošnu. Skládají materiál, jak ho dostanou pod ruku. Hlavně že je za hodinu hotovo. Mistr je pak ještě pochválí: Důležité je, že to nikoho nepoškodilo, nikomu to neublížilo a nikoho to nepreferuje, aspoň tak já to chápu.

Možná se vám zdá, že ani zedníci z Ukrajiny takhle v Česku nepracují a že takový mistr by musel být přinejmenším na hlavu padlý. Ve stavebnictví možná. Ale lavice v Poslanecké sněmovně unesou hodně. Podobně jako náš příklad s domovní rekonstrukcí totiž probíhalo třetí čtení první digitální novely 10. února minulého roku. A spokojeným „stavebním mistrem“ byl tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD).

Pilní čtenáři, nebo lajdáci?

V době Jandákova bonmotu přitom nikdo přesně nevěděl, jak změněný zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání vlastně vypadá. Poslanci totiž stihli za necelou hodinu přijmout nebo zamítnout zhruba stovku pozměňovacích návrhů. To dává úctyhodné tempo dvou „pozměňováků“ za minutu. Za třicet sekund by přitom běžní lidé mohli přečíst z každého návrhu leda první jednu dvě věty, nehledě na to, že zcela pomíjíme čas nutný pro nalistování a vyhledání toho kterého návrhu na příslušné stránce sněmovního tisku. Sám jsem si to tehdy při sledování přímého přenosu vyzkoušel, navíc s výhodou počítačové obrazovky.

Samozřejmě že k podrobnému představení pozměňovacích návrhů slouží ve Sněmovně druhé čtení příslušného zákona. Odtud si mohli poslanci odnést základní poznatky o navrhovaných změnách také v případě první digitální novely. Za předpokladu, že poslouchali pozorně a všichni seděli ve svých lavicích. Při vší úctě k minulé i současné politické reprezentaci, něco takového předpokládá jen málokdo.

Další variantou je, že si zákonodárci vzali všechny podklady domů na samostudium. V klidu svého bytu, domku nebo vily se pak rozhodli po důkladném přečtení, co je pro chystaný zákon a diváckou veřejnost nejlepší a to si poznačili pro budoucí hlasování. Třetí možností je kolektivní diskuse „na poslední chvíli“, ve které se jednotlivé kluby rozhodly, jak se ke zhruba stovce pozměňovacích návrhů první digitální novely postaví. Takovému řešení nasvědčuje fakt, že se 10. února 2006 mělo o digitalizaci mělo jednat už ráno, ale poslanci to přesunuli až za oběd. Prý kvůli složité proceduře.

Rýpaví čtenáři si mohou říct, kdo poslancům u oběda asi poradil, pro co mají zvedat levou a pro co zase pravou ruku. Byli to jejich zkušenější kolegové, kteří na přípravě návrhů pracovali v jednotlivých sněmovních výborech? Nebo to byl někdo jiný, cizí? Každopádně je tu ale ještě varianta čtyři. Poslanci mohli ignorovat všechno předešlé a rozhodovat se až těsně před hlasováním. Případ digitální novely jim tu poskytnul vodicí ručku v podobě názoru tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové (US-DEU) a poslance Petra Plevy (ODS) jako zpravodaje zákona. A konečně poslední možností je zkrátka to, že nerozhodnutí poslanci hlasovali tak, jak zvedali ruce jejich znalejší kolegové – zkrátka se řídili víc osobními sympatiemi než věcnou stránkou návrhů.

Vyjde Sněmovně digitální reparát?

Jak celá věc dopadla, to víme asi všichni. První digitální novela si dala na závěr jednu výměnu mezi Senátem a Sněmovnou, aby poslanci ve finále schválili senátní, mírně upravené znění. Na to asi nevzpomínají rádi třeba na pražské Palmovce, v sídle komerční televize Prima. Zatímco nejdřív to vypadalo, že se zbaví nutnosti sdílet v digitálním vysílání kmitočty s regionálními studii a navíc se budou moci volně družit se společností Czech Digital Group jako provozovatelem zemského multiplexu B, senátoři a po nich i poslanci jim něco takového zatrhli.

Výsledek bez ohledu na Primu je ale takový, že rok se s rokem sešel a poslanci o digitalizaci hlasují znovu. Předchozí digitální novela totiž do budoucna vyřešila situaci jen minimálně a nové problémy soudních arbitráží v kombinaci s končící reklamou na České televizi jí srazily vaz.

Digitální novela číslo dvě si cestu do Sbírky zákonů dosud razí zcela jinak než její předchůdkyně. Místo poslanecké iniciativy sepsal základní text náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček spolu s národním koordinátorem digitalizace Zdeňkem Duspivou a náměstkyní ministra kultury Petrou Smolíkovou. K novele se dopředu mohly vyjádřit všechny dotčené subjekty, včetně dvou celoplošně vysílajících komerčních televizi. Ačkoli si Nova s Primou nejdřív stěžovaly na nedostatek času, nakonec ho měly dost. Vláda návrh předkládaný třemi ministerstvy nejprve proprala ve svojí legislativní radě, aby ho pak přijala za svůj.

To všechno vypadá hezky a sympaticky, pro konečné znění to bohužel neznamená vůbec nic. Zatímco před vstupem do Parlamentu byl návrh stále víceméně v rukou svého autora, Zdeňka Zajíčka, vlastní průchod novely Poslaneckou sněmovnou a Senátem je už věcí politiky kořeněné „lidovou tvořivostí“. A nikde není záruka, že se ve třetím čtení, které je předběžně plánované na 27. září, nedočkáme stejné tragikomedie, kterou poslanci předvedli před rokem a půl.

Ale nejdřív si musíme počkat, s jakými pozměňovací návrhy ve druhém čtení, pravděpodobně 25. září, zákonodárci přijdou. Podaří se zapracovat do novely připomínky následně tak, aby o zákonu mohli poslanci hlasovat jen jednou a celý proces byl co nejprůhlednější? Já bych si na to nevsadil…

Poslanecká sněmovna

O digitalizaci bude znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna.
Zdroj: Cs.wikipedia.org

Dále k tématu:

Anketa

Jak se podle vás diginovela po průchodu Parlamentem změní od verze schválené vládou?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 8. 2007 13:02

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+