Více

Zkušenosti s příjmem digitálního rozhlasu T-DAB a DAB+ v Praze

Měsíc s experimentálním měsícem se sešel a Praha se 30. září opět ocitla v digitální rozhlasové tmě. Krátce před devátou hodinou večerní se odmlčel vysílač příbramské firmy Teleko přenášející z pražského Rošického stadionu tři programy Českého rozhlasu (ČRo 4 – Rádio Wave, ČRo Leonardo a ČRo D-Dur) a stanice Proglas a Dance radio v systému T-DAB (Terrestrial Digital Audio Broadcasting). O zkušenostech s příjmem tohoto experimentu je následující článek.

Rádio Wave vzduchem i po vypnutí analogu

Na vysílání mne především zaujala možnost slyšet i nadále čtvrtý program Českého rozhlasu při pohybu po Praze (i poté, co bylo analogové vysílání ČRo 4 – Rádia Wave na frekvenci 100,7 MHz z Cukráku o půlnoci 31. srpna vypnuto), vyzkoušet si poslech stanic v „digitální kvalitě“ a v neposlední řadě také ukojit moji zvědavost na pokrytí Prahy a přilehlého okolí vysílačem v pásmu L – provozovatel prezentoval mapu se souvislým pokrytím prakticky celého území hlavního města. Vybaven dvěma typy přijímačů jsem se tedy vydal do terénu a nyní se s vámi podělím o své postřehy.

Vysílač T-DAB Rošického stadion Praha

Anténní systém VKV-FM, T-DAB VHF, T-DAB L-band na SV osvětlovacím stožáru Rošického stadionu. Foto: autor

K dispozici jsem měl přenosný přijímač Sangean DPR-202 a kapesní přijímač Iriver B20. Oba přijímače podporují příjem v obou T-DAB pásmech – VHF pásmu (174 – 240 MHz) i L-pásmu (1452 – 1492 MHz). Přijímač Sangean si rozumí pouze se základním audio kodekem pro systém T-DAB – MPEG layer II, takže umožňoval pouze poslech stanic Proglas a Dance radio. Iriver si poradil se všemi vysílanými stanicemi – programy Českého rozhlasu v experimentu používaly kodek AAC+, jež byl pro použití v systému T-DAB přijat v roce 2007. Oba přijímače disponují prutovou anténou s krátkým dílem laděným pro L-pásmo (cca 1/4 vlnové délky), Sangean má F-konektor pro případné zapojení externí antény.

T-DAB přijímač Sangean radio

T-DAB a FM přijímač Sangean DPR 202

T-DAB přijímač Iriver B20

Multimediální a T-DAB+ a FM přijímač Iriver B20

Porovnání kvality zvuku přenášeného MPEG layer II kodekem (přenosová rychlost 192 kbit/s) a AAC+ (64 kbit/s) by bylo korektně (a subjektivně) možné, pokud by byl přenášen jeden program ze stejného zdroje oběma kodeky zároveň. V případě experimentálního vysílání byly zdroje i jejich kvalita zjevně jiné. Například Dance radio bylo zřejmě přebíráno z internetového streamu, přičemž trpělo i častými výpadky ve vysílání.

Testování při mobilním příjmu

Jednotlivé zvukové kodeky se chovají při příjmu na hranici pokrytí poněkud odlišně. MPEG layer II kodek při zhoršení signálových parametrů přináší nejprve zahuhlaný, zkreslený, bublající zvuk, při dalším zhoršení signálu dochází k výpadku zvuku. Kodek AAC+ přenáší zvuk ve více různě zabezpečených součástech – vyjma základního zvukového kanálu nese nadstavbu SBR (Spectral Band Replication) rozšiřující frekvenční rozsah zvukového signálu a nadstavbu parametrického sterea – jež zajistí prostorový vjem. Při kolísání signálu se tak občas dostaneme do situace, kdy přenášený zvuk postupně získává výšky a prostor. Díky dalšímu ochrannému kódování stačí pro nerušený příjem programu kódovaného AAC+ mírně slabší signál – tam kde už s MPEG bubláme, je AAC ještě v pořádku. V praxi je však kolísání signálu natolik výrazné, že se při hraničních podmínkách příjmu AAC+ spíše projevuje periodickými výpadky zvuku. Občasnou nectností těchto výpadků jsou zvukové artefakty známé i z DVB-T jako hlasité lupnutí.

Testování pokrytí jsem prováděl v podmínkách spadajících do kategorií přenosný a mobilní příjem. Po městě jsem se tedy pohyboval pěšky nebo prostředky veřejné hromadné dopravy s cílem vytipovat problémové lokality. V autobuse nebo tramvaji byla podmínkou pro testování možnost umístit anténu (a tím pádem i celý přístroj) co nejblíže k oknu. Přijímač Sangean byl mírně citlivější než přijímač Iriver, zřejmě z důvodu lepší protiváhy dané rozměry přístroje ve vztahu k anténě. Při pohybu Prahou bylo možné najít místa a oblasti s bezchybným příjmem, místa s problematickým příjmem a místa bez možnosti příjmu.

Digitální rozhlas v prostředcích hromadné dopravy

Pro názornou představu, kde jsem se při testování pokrytí pohyboval jsem využil sítě linek tramvají a autobusů a zastávek Dopravního podniku hl. m. Prahy, nepražáci nechť prominou a přeskočí. Za označením linky hromadného dopravního prostředku následuje, odkud kam jsem se pohyboval (čtvrť nebo zastávka) a poté výčet problémového prostoru – mezi nebo v okolí zastávek viz Ropid. Výpadky označuji místa bez možnosti příjmu, případně místa s výraznějším nebo trvalým chybováním příjmu.

  • Tram 20: Sídliště Barrandov – Dejvice: výpadky – Hlubočepy – Zlíchov, Anděl – Malostranské náměstí
  • Bus 217: Dejvická – Anděl: bez výpadku
  • Bus 192: Barrandov – Budějovická: výpadky Přístaviště – Rosečská
  • Tram 10: Žižkov – Ládví: průběžné výpadky mezi domy v ulici
  • Bus 177: Ládví – Spojovací: výpadky 500m před/za Nádraží Libeň, Balkán – Spojovací
  • Tram 9: Spojovací – Národní divadlo: výpadky Ohrada – Nákladové nádraží Žižkov, Olšanské náměstí – Husinecká, Vodičkova – Národní třída
  • Tram 11: Muzeum – Želivského: výpadky Flora – Želivského
  • Tram 16: Flora – Palackého náměstí: výpadky Karlovo náměstí – Moráň
  • Tram 14: Palackého náměstí – Anděl: výpadky Zborovská – Anděl

Obecně lze říci, že v místech s přímou viditelností na strahovský vysílač bude kdekoliv po Praze signál dostatečný pro bezproblémový příjem. Rovněž ulice směřující k vysílači bez výraznějšího zastínění poskytují přijímačům poměrně slušný signál – např. Olšanská, Koněvova a Budějovická. Dokonce i široké ulice bez viditelnosti na Strahov ale vhodně orientované pro odraz signálu od větších budov mohou překvapit možností příjmu. Pro úzké uličky v centru, místa ve stínu vyšší zástavby, místa skrytá ve vegetaci a Malou Stranu pod Petřínem je však frekvence 1466 MHz v pásmu L příliš vysoká, minimálně periodickým výpadkům příjmu se zde za pohybu nevyhneme. Podobně příjem uvnitř budov je v daném frekvenčním dosti pásmu problematický.

Anténka je pro kvalitnější poslech lepší

Přijímač Iriver bylo většinou třeba pro uspokojivý příjem držet se vztyčenou anténkou v ruce, přijímač schovaný v kapse (se zaklopenou anténkou), jak jsme zvyklí u FM přijímačů (jako přijímací anténou v pásmu VKV-FM úspěšně slouží přívodní kabel sluchátek), fungoval bez výpadků pouze ve velmi dobrých radiových podmínkách – např. v horní části Václavského náměstí nebo v Ječné ulici.

Pro kvalitní pokrytí Prahy v pásmu L by bylo pravděpodobně potřeba několik vysílačů umístěných na vhodných kótách z dobrou viditelností do klíčových oblastí. Podmínky šíření se zde blíží mobilním systémům GSM nebo UMTS. Mimo přímou viditelnost na vysílač úroveň signálu velmi kolísá a slábne.

Experimentální vysílání systému T-DAB již dříve v Praze proběhlo – naposledy v červnu 2008. V listopadu 2005 při příležitosti konání konference organizace World DAB Forum v Praze pokusně vysílaly České RadiokomunikaceTeleko, tehdy ovšem v pásmu VHF na kanálech 12D a 10A. Na rozdíl od mnoho let průběžně probíhajících experimentů s DVB-T se u T-DABu vždy jednalo o časově omezené testy. Klíčovým problémem T-DABu v ČR je nemožnost dlouhodobě využít mezinárodně přidělené VHF kanály 12C a 12D. V tomto kmitočtovém prostoru totiž stále vysílá analogová TV Nova z vysílače Buková hora.

Články zabývající se možnostmi digitálního rozhlasového vysílání (nejen) u nás budou v brzké době následovat.

Za zapůjčení a vyfocení přijímače Iriver B20 děkuji Pávovi Lučištníkovi. Přijímač Sangean pro test poskytla Katedra radioelektroniky ČVUT-FEL v Praze.

Mezititulky redakce

Anketa

Uvítali byste možnost pravidelného vysílání digitálního rozhlasu ve formátech T-DAB a DAB+?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 10. 2008 16:37

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+