Více

Zkušenosti s dálkovým příjmem DVB-T

Ač se někteří pesimisté obávali, že s příchodem digitálního vysílání skončí možnost dálkového příjmu televize, již nyní víme, že jejich domněnky je možné vyvrátit. O tom, že DVB-T, které je určené pro danou oblast, dosáhne do oblasti jiné, jsem se přesvědčil již několikrát. V tomto článku vám představím některé své poznatky. Ve svém bydlišti (v Praze) přijímám např. digitální televizi z Německa, občas je možné sledovat i Polsko. Na území Česka jsem však přijímal DVB-T např. až z Tyrolska.

Dálkový příjem v Praze

Příjmu vzdálených nebo vzdálenějších signálů jsem se již na serveru DigiZone.cz jednou věnoval, a to loni v listopadu. Tehdy jsem v článku Německé digitální vysílání můžete naladit i ve vnitrozemí ČR popisoval, že je možné v Praze naladit také DVB-T ze sousedního Německa, konkrétně z oblasti Drážďan. V české metropoli je ho možné zachytit na kanálech 36 a 39, a to i přesto, že na druhém jmenovaném vysílá ze Strahova televize Nova. Chytat dálkový příjem ovšem není jen tak. Chce to mít pořádné vybavení. Pro tento koníček je zapotřebí se vybavit minimálně kvalitním set-top-boxem, který je citlivý i na identifikaci slabých signálů, a poté venkovní anténou. Co se „krabiček“ na příjem DVB-T týká, osobně mám nejlepší zkušenost s receivery od německé společnosti Golden Interstar. Sám používám model 8300 Combo. Ještě lepší je ale dle mého kolegy z CSDXC Jakuba Melína Opticum 3000T. Na trhu je přijímačů hodně, vyrábějí se stále novější a novější modely s řadou vylepšení. Co se týká aktuálního stavu nabídky, musí si ho každý zjistit sám. Nejlepším řešením je si set-top-box v prodejně nejdříve zapůjčit.

Jakou pořídit anténu

Anténa analogová II.

Pro dálkový příjem rozhodně nepoužívejte tzv. prut, tedy „tykadlo“, které je k televizoru standardně dodáváno, popř. malé anténky např. od TechniSatu (DigiFlex TT 2 apod.). Tyto náhražky jsou použitelné maximálně pro lokální příjem. Z vlastní zkušenosti vím, že s velkými obtížemi se na Jižním Městě v Praze takto zachytí z nemístních signálů pouze Buková hora. O příjmu z Německa už nemůže být řeč. Nabízeny jsou různé druhy antén, a tak záleží na každém, jakou z nich si vybere. Při výběru té vhodné vám nejlépe pomůže článek Zbyňka Poisla, který vyšel na DigiZone.cz před necelými dvěma lety pod názvem Antény a anténní soustavy pro příjem digitální televize. Opomenout byste určitě neměli ani text Dálkový příjem televizního vysílání od stejného autora. Pro dálkový příjem digitální TV jsem si pořídil dvě stejné antény s označením XL-91-BL Color Super. Proč zrovna tento počet je jasné – kvůli horizontální a vertikální polarizaci. V České republice se zatím DVB-T vysílá pouze s tou první polarizací, divák však musí myslet i na okolní státy. Např. sousední Německo šíří své digitální multiplexy především s polarizací vertikální.

Nutností je také rotátor

Další překážkou pro začátek dálkového příjmu by mohla být pro někoho nutnost pořízení rotátoru. Ten, jak již z názvu vyplývá, otáčí anténou. Nemusíte chodit na střechu, abyste s ní otáčeli. Digitální vysílače jsou už dnes rozseté po všech světových stranách a manuální natáčení by bylo pro dálkový příjem značně nepraktické. Jak jsem se však přesvědčil, nemusí být problém sehnat rotátor, ale jeho ovládací kabel. Ten je v mém případě několikažilový (uvnitř je zkrátka složen ještě z několika menších) a firma, která mi rotátor dodala, ho musela objednat z Německa, což trvalo čtrnáct dní. O toto speciální zboží nebývá velký zájem. Konkrétně šlo o model YAESU G-450C, jež není nejlevnější, ale plní svou funkci na výbornou. K rotátoru patří i osvětlený ovládací budík, kde je rozsah natáčení od 0 do 360 stupňů. Pokud se vám stane, že náhodou motor začnete přetáčet, rozsvítí se ihned červená kontrolka.

Co lze přijímat

Krašov

Osobně mám problém s definicí dálkového příjmu. Je to vysílač, který je vzdálený od vašeho bydliště 100, 200, 300 nebo více kilometrů? Nebo jde o signál slabého výkonu zachycený na takovou a takovou vzdálenost? Přesná definice dálkového příjmu jako taková neexistuje. Asi nejlépe je však možné popsat tzv. DXing tak, jak je znázorněný na webu Československého DX klubu, jehož členové se jím zabývají. DXing je zavedené anglické pojmenování pro dálkový příjem (distance x – vzdálenost neznámá). Hobby staré jako sám rozhlas je dnes rozšířeno jak v původní formě lovců stanic na středních nebo krátkých vlnách, tak v technicky modernějším FM rozhlase. Týká se ovšem i TV a nevyhýbá se ani nerozhlasovým službám, jako jsou fonická i digitální rádiová a jiná vysílání. Kmitočtově využívá celého spektra od velmi dlouhých vln až po mikrovlny, takže jde o činnost velmi pestrou. Přijímá se nejen pozemní vysílání, ale i vysílání z družic, uvádí web.

Z ohlasů z různých stran vím, že kromě „českého“ DVB-T, je možné ulovit na našem území signály ze sousedních států jako je např. Německo, Polsko, Slovensko nebo Rakousko. Ze západu je možné zachytit „digitál" z Bavorska, Saska nebo oblasti Berlin/Brandenburg, z Rakouska pak spolkové země Oberösterreich, Wien nebo Salzburg a dokonce i Tyrol. Polsko pak přispívá do místního éteru signály, které sem letí z jeho jižní hranice (např. vysílač Zagań), ze Slovenska jmenujme Bratislavu. Doposud byla řeč pouze o klasických podmínkách, může se však stát, že nastane mimořádné troposférické šíření podobné tomu, kterého se lovci vzdálených signálů dočkali loni v prosinci. Tehdy jsme v článku Inverze: do Česka dorazily signály ze severu i jihu Evropy hovořili o příjmu DVB-T dokonce až ze Švédska. Takové případy jsou ale extrémní a opravdu velmi ojedinělé. Běžně je však možné s kvalitním vybavením zachytit v Praze např. digitální vysílání z německých Drážďan nebo třeba plzeňského Krašova. S trochou štěstí se pak dostaví i vzdálenější signály, které ovšem nelze přijmout každý den.

Bližší informace a zkušenosti s dálkovým příjmem můžete najít na autorově blogu na adrese http://polak.blog­.idnes.cz/.

Anketa

Přijímáte některý ze vzdálenějších digitálních multiplexů?

45 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 8. 2008 21:25

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+