Více

Žižkovský vysílač prošel testem změn konstrukce bez dohledu statika

„Účast na tomto unikátním světovém výzkumu pro nás nebyla jen zajímavou zkušeností, ale i samozřejmostí,“ uvedl manažer pro marketingovou komunikaci a vnější vztahy Jiří Grund.

České Radiokomunikace se v rámci projektu Institutu des Sciences de la Terre (Institut věd o Zemi) z francouzského Grenoblu zapojily do výzkumu, který si klade za cíl vyvinout systém, jež monitorovat změny v konstrukcích staveb bez nutnosti přítomnosti statika. Není překvapením, že pro tyto účely vyhradil operátor Žižkovský vysílač. Ten je v tomto směru nejvytíženější lokalitou v republice, kterou České Radiokomunikace spravují. Systém by měl v budoucnu monitorovat stav staveb nejen automaticky, ale také komplexně. Projekt vzniká pod vedením jednoho z předních vědců v oboru Philippa Gueguena.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Na návštěvě na… žižkovském vysílači v Praze

Žižkovský vysílač má svá nej – je nejvyšší stavbou a nejvyšší vyhlídkovou plošinou v České republice. Pro nás má ale také jedno nej – je naším nejvytíženějším televizním vysílačem a tudíž velmi strategickou stavbou pro celou republiku. Účast na tomto unikátním světovém výzkumu pro nás tak nebyla jen zajímavou zkušeností, ale i samozřejmostí, uvedl manažer pro marketingovou komunikaci a vnější vztahy Jiří Grund. Experiment, který proběhl na budově Žižkovského vysílače, přinese nové zajímavé výsledky. Přidanou hodnotou měření je i atypická konstrukce vysílače s kyvadlem, tlumícím výkyv v nejvyšších patrech, doplnil ho sám Philippe Gueguen.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě u… vypínání žižkovského vysílače v Praze

Ve spolupráci s týmem vědců a studentů Karlovy Univerzity provedl v pátek minulý týden Philippe Gueguen experiment přímo na 216 metrů vysokém Žižkovském vysílači. České Radiokomunikace umožnily měření také v nejvyšších patrech vysílače, kam je běžným návštěvníkům vstup zakázán. Unikátní matematická metoda dokáže stanovit vlastní frekvenci budovy a její koeficient útlumu. Cílem těchto měření není posoudit statiku budovy, ale získat nová data, se kterými budou později pracovat vědci a studenti u nás i ve Francii, a s jejichž pomocí budou dále zpřesňovat početní metody vedoucí k pochopení chování podobných staveb. Tento projekt je zároveň prvním krokem v česko-francouzské akademické spolupráci.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+