Hlavní navigace

Michal Zelenka: Rozhlasovou diginovelu jsme upravili podle připomínek vlády

13. 1. 2009
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Poslanci budou příští týden znovu projednávat návrh tzv. digitální novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který řeší otázku digitalizace českých rádií. Změnu zákona iniciovali zástupci komerčních rádií, sdružení v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). S jejím prezidentem Michalem Zelenkou jsme hovořili už koncem prosince, nyní DigiZone.cz nabízí druhé pokračování interview, zaměřené právě na legislativní změny kvůli rozhlasové digitalizaci.

Jedním z problémů, o kterém rozhlasoví provozovatelé hodně mluví, je nový způsob výpočtu pokrytí jednotlivých rádií. Metodika, kterou používá Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), se svým způsobem změnila za pochodu, protože bylo třeba dosáhnout toho, aby Český rozhlas administrativně pokrýval 95 procent populace, protože to po něm vyžaduje zákon…

Ano, to bylo hodně nešikovné, že to tam dali. Byl to přílepek na poslední chvíli, jako pozměňovací návrh a jeho autoři říkají, že to tam museli dát, protože Český rozhlas jako veřejnoprávní instituce má povinnost informovat o nějakých nebezpečích a pod. Teď se ale ovšem ptám, jestliže vám polovina populace v Radio projektu řekne, že nezná stanici Radiožurnál, respektive ji nezačlení mezi stanice, které zná, a podle denního poslechu Radiožurnál poslouchá 8,2 % lidí a ČRo 2 – Praha 4,7 %, musím se ptát, k čemu má být 95% pokrytí stanic, když všechny stanice ČRo dohromady mají denní poslechovost dohromady necelých 20 procent?

Michal Zelenka - 4

Jenže shodneme se, že jde jen o hru s čísly, jelikož fyzicky se pokrytí Českého rozhlasu nezvýšilo…

Ne, tohle mi přijde, že je to opravdu „potěmkiniáda“. Regulátoři si zřejmě řekli, že pokud jsou potíže, zvednout pokrytí reálně, tak ho zvednou administrativně a bylo z jich pohledu po problému. Změníme výpočet, a je všechno v pořádku.

Výpočet se sice změnil, jenže vědí vůbec vysílatelé, z čeho vychází? Má nějakou právní oporu? Protože někteří provozovatelé rádií se vyjádřili, že nevědí, podle jaké metodiky RRTV počítá jejich pokrytí. A teď se stalo, že některá rádia, která nemají licenci pro celoplošné vysílání, podle nového výpočtu pokrytí jsou celoplošná a měla by se zbavit některých vysílačů.

V zákoně o elektronických komunikacích (ZEK) je odkaz na prováděcí předpisy, které vydává ČTÚ. To znamená, že ČTÚ měl nepochybně právo to nějak počítat a z toho se vycházelo, a určitě má taky právo to změnit. Ale nemůžete přece změnit pravidla uprostřed fotbalového zápasu a ještě těm hráčům neříct, v čem se změnila. A to je přesně to, co nám se stalo.

Takže vy nevíte, jak vypočítat pokrytí novým způsobem? Vycházejí vám jiné hodnoty než ty, které deklaruje ČTÚ?

Teď jsou to spekulace, ale ukázalo se, že výpočet, který udělal ČTÚ, se liší od výpočtu, který udělala RRTV. Já vůbec nechápu, jak je to možné. Ale můžu vám říci upřímně, že z jedné věci na mně sáhla smrt. To bylo, když sem si přečetl, že pan předseda RRTV Václav Žák se pokusí přesvědčit členy rady, aby brali jako závazné výpočty ČTÚ. Na toto už nemám slov.

A jak je definováno pokrytí v západoevropských zemích? Je přímo v zákoně?

Ne, není. Když pominu Rakousko, které můžeme považovat z hlediska soukromého rozhlasového vysílání za nezkušený stát. Tam to bylo zavedeno před osmi lety, napoprvé se spletli, pak platili těm nešťastníkům, kteří do toho nacpali peníze, šílené odškodné. A teď tam mají zákon, který se jejich českým kolegům v Radě moc líbí, protože je hodně regulační a také dost socialistický. Oni milují ten regulační knoflík. A jakmile někomu dáte regulační knoflík, tak jím bude kroutit. Všude na světě se dereguluje a my se snažíme ještě trošku přiregulovat.

Znamená to, že ve většině zemí panuje určitý uznávaný úzus týkající se výpočtu pokrytí? Protože případná neshoda může mít v České republice neblahé následky pro některé účastníky trhu.

Ten výpočet je dobrý pro jedinou věc, abyste si mohl nakreslit přibližnou mapu pokrytí, kam dosáhne váš signál. Úplně přesně to ale nelze změřit, protože příjem se liší podle podmínek – máte zaručené stereo v zástavbě, zaručené stereo mimo zástavbu, zaručené stereo ve složité topografii a na rovině. A také jiné v prosinci a jiné v červnu. Tyhle aspekty v Radě neřeší, protože to pojímají téměř tak, že je potřeba posluchače chránit před rádiem. Na západě se tohle neřeší. Tam je zajímá jediné: ukaž, že s tím umíš vydělávat peníze a pokud to dokážeš, tak to můžeš dělat. Dáváš lidem práci, tak makej. V Německu, konkrétně v Bavorsku, fungují cvičné licence. Oni vám dají licenci na dva roky a za dva roky přijďte, ukažte účetnictví, že vám to vydělává peníze a my vám dáme tu licenci na furt.

A pokud jde o výpočet pokrytí po česku, v čem vlastně nastala změna? Víme, že se pokrytí Českého rozhlasu administrativně zvýšilo, ale co pokrytí soukromých rádií? RRTV si myslí, že někteří provozovatelé mají pokrytí nad zákonem povolený limit a dala jim čas do konce ledna 2009, aby vše uvedli do souladu se zákonem. Jenže v zákoně se zároveň píše, že každý posluchač se počítá jen jednou. Je tedy to pokrytí opravdu nad limit?

Právě to, co říkáte, v zákoně přímo není. Rada, vždy když se jí to hodí, počítá toho posluchače jednou, a když se jí to nehodí, tak ho počítá tolikrát, kolik programů tam má určitý provozovatel.

A kdyby se počítal jen jednou, vyřešilo by to ten vzniklý problém?

Ono je to úplně jedno. V té rozhlasové digitální novele zákona jsou dvě alternativy. Buď se bude každý posluchač počítat jen jednou, a hranice pokrytí se posune na 90 procent, a nebo bude započítávaný tolikrát, kolik programů má v místě daný provozovatel, a ta hranice bude 400 procent. A když to přepočítáte, je to prakticky totéž.

Michal Zelenka - 5

I přesto se nedá ubránit dojmu, že v některých regionech mnohá rádia naladíte na více než jednom kmitočtu. Vím, že v těchto úvahách jsme na tenkém ledu, jenže opravdu by se za současné situace vešli provozovatelé do limitů, které navrhujete?

To překrývání na více kmitočtech je v mnohých případech dáno tím, že jak se ty rady vyvíjely, tak se v jednom nevyvinuly. A to v tom, že buď frekvenci udělí jako dokrývač, nebo jako licenci. A spousta subjektů na trhu se o tyto věci ucházela ani ne proto, že by to ony samy nějak bytostně potřebovaly, ale spíš proto, aby to nezískal jejich konkurent…

…právě na to jsem v nepřímo narážel…

Ale to chování je logické, protože vybudovat vysílací středisko na 300 W nebo 150 W vyzářeného výkonu je dnes tak levné a tak snadné, že si to každý provozuje sám. Například Rádio Orlík je v tomhle skvělý příklad. Má několik frekvencí, ale dohromady to nedává ani jeden kilowatt, a ještě to někde vysílá pro srnky a zajíce.

A jak řeší diginovela situaci, že by provozovatelé část svých duplicitních frekvencí vrátili? Je nějaká dohoda mezi nimi, že by se zbavili těch, které ale skutečně nepotřebují, protože se překrývají?

Mohu vám říci, že v té novele není, a kdyby to tam bylo, tak začneme ječet jak Viktorka u splavu. Protože jestli se bavíme o velkém třesku, který nastane kolem roku 2015, kdy většině provozovatelů skončí již jednou prodloužené licence, tak při tom opětovném udělení jsou až dvě možnosti. Že ten stávající provozovatel, který nic neprovedl… a já neznám nikoho, kdo by něco vážného provedl, že by třeba hanobil rasu, náboženství nebo něco podobného…

…no když to řekneme takhle, tak vlastně ani Rádio Alfa (první celoplošné soukromé rádio, kterému nebyla znovu udělena licence, a posléze ho nahradilo Rádio Impuls, pozn. red.) nic neprovedla…

…no tak Alfa toho provedla hodně. Změnila název a formát bez souhlasu RRTV, atd. Ale nevidím tady subjekt, který by udělal byť desetinu takových neplech. Ale dejme tomu, je tady riziko, že ten stávající provozovatel, který se ničím neprovinil, nemusí znovu dostat svou licenci. A pak je tady ještě jedno riziko, že on jaksi může dostat tu licenci ale nedostane k tomu ty frekvence.

Tak že by dostal jen část svého dnešního pokrytí?

Mohl by dostat méně, nebo téměř nic. Ale musím říct, že snaha ČTÚ, aby si v těch frekvencích udělali pořádek, je pochopitelná.

A to je taky otázka, jestli nepřišel čas na reorganizaci frekvencí, když většině rádií končí licence. Jenže pokud projde vámi prosazovaná novela, tak se ten pořádek neudělá až do konce analogu…

No ale teď jsme zase u toho. Co chceme víc? Chceme udělat pořádek, který vám každý technolog, každý technik definuje jinak? Tescom vám řekne něco jiného, ČTÚ si ten pořádek představuje jinak, nezávislí odborníci budou mít rozličné názory. A jestliže je FM pásmo něco, čeho se chceme za několik let zbavit, tak v této fázi nemá smysl ten pořádek provádět. A u rádia je ještě jedna důležitá věc. Na rozdíl od televize, u rádia je velice významnou součástí identity, chcete–li značky, právě frekvence. A propagace těchto značek stála šílené peníze. Za těch 16 let je to opravdu hodně peněz. A my bychom teď měli tyto značky měnit a znovu financovat jen proto, že někdo má jinou technickou představu o tom, jak by to mělo být. To by nebyla dobrá cesta.

Každopádně diginovela prošla prvním čtením a momentálně je v připomínkovém řízení, takže se do ní mohou dostat určité změny. Nakolik by pro vás případné změny byly přijatelné, a co je pro vás klíčové?

Mám pocit, že o diginovele se mluví, jako kdybychom to napsali my – s panem Sedláčkem (šéf Media Bohemia), Fleischmannem (prezident společnosti Lagardere), případně Vaškovičem (šéf stáje Kiss rádií)…

…jenže je fakt, že za to lobovali téměř všichni účastníci trhu, co se děje velice zřídka…

No protože jsme všichni v háji, tak logicky lobujeme všichni. Ale to přece nefunguje tak, že já řeknu panu Jandákovi, nebo Plevovi nebo Haškovi, že tam chci tohle a on to tam napíše. My jsme se prostě rok a půl o tom přeli, pracovali společně a dostali jsme se do kompromisního znění. Musím říct věc, která není úplně známá – existuje komplexní pozměňovací návrh předkladatelů toho zákona, který zapracoval většinu připomínek vlády (vláda původně návrh diginovely odmítla – pozn. red.). Podle mě, až se to zveřejní a projedná, myslím, že ti členové vlády, kteří byli proti, budou spokojeni. Předkladatelé toho zákona jim vyšli skoro ve všem vstříc.

Můžete ty připomínky konkretizovat?

Na to se musíte zeptat předkladatelů, to je jejich práce. Já ty připomínky samozřejmě v počítači mám, ale nemám právo je tlumočit novinářům.

A pokud by se ty, zatím virtuální, připomínky začlenily do legislativy, akceptovali byste to jako provozovatelé?

To záleží na tom, jak moc se ten projednávaný návrh změní. Jsou tam některé zásadní věci, na kterých to drží pohromadě. To znamená – pokrytí, které má souvislost i s celoplošností. V současném zákoně je paragraf o pluralitě informací, která je ale ve skutečnosti braná jako pluralita vlastnictví, čili něco se schovává za něco jiného. Je to takový obušek, kterým nás ta rada jakoby „mlátí po hlavě“. Teď je ještě pikantní, že to pokrytí bylo administrativně zvýšeno a některá vlastnická seskupení se najednou možná ocitají v rozporu se zákonem. Kdyby to tak opravdu bylo, Rada nemá žádné možnosti. Nemůže udělat asi nic jiného, než že jim nějakou licenci vezme. A teď by mne zajímalo, kterou licenci jim bude brát, jestli to budou tahat z klobouku? Každá z těch společností má na některé frekvence samostatnou licenci, a opravdu nevím, podle jakého klíče by se odebíraly.

A nemůžou se ta rádia sama vyhnout tomuto problému tak, že některé frekvence dobrovolně vrátí tak, aby byla v limitu?

Teoreticky by to takto bylo možné, ale představit si to neumím.

Michal Zelenka - 6

A vědí vůbec, které frekvence by museli vrátit, aby byli v normě?

To se musíte zeptat jich. My jsme si to nechali u Tescomu spočítat a zjistili jsme, že ta seskupení, o kterých je řeč (zejména Lagardere a Media Bohemia – pozn. red.), nejsou přes limit. Ale Rada tvrdí, že ano. Pak to spočítalo ČTÚ a přišlo na to, že nejsou přes limit. No a pan předseda RRTV se „pokusí“ přesvědčit kolegy, aby tenhle výpočet vzali vážně. Vždyť to je Kocourkov. Oni si vůbec neuvědomují, že plácnou takovouhle blbost – že někdo je přes limit a ať to uvede do souladu se zákonem. A tím najednou se odstartuje šílená mašinérie, která stojí ohromné peníze. Řádově desítky advokátních kanceláří začnou šrotovat údaje a píšou stanoviska. A lítá se do Francie a z Francie, kde sídlí Lagardere. Lítá se do Indie a za Koláčkem a zpátky (spolumajitel Media Bohemia pozn. red.) a do Berlína, kde je partner Londy a.s. (Rádio Impuls). Prostě se začnou dít strašlivé věci a na Radě sedí 13 lidí a jsou úplně v klidu. Provozovatelé vyhazují statisíce korun oknem kvůli tomuto, a pak se dozvíme, že pan předseda RRTV se pokusí přesvědčit kolegy v Radě, aby vzali vážně to, co vypočítalo ČTÚ, které je tu od toho.

Zkusme si ještě na chvíli zateoretizovat, co by se stalo, pokud by se naplnil černý scénář a došlo by například ke správním řízením o odnětí licencí. Jaké by to mělo důsledky pro fungování trhu?

Záleží na tom, o co by které rádio přišlo. Kdyby například Evropě 2 vzali frekvenci 105,5 MHz, což je votický kmitočet, který zásobuje velkou část středních Čech, a část ostatních kmitočtů, tak by to Evropa 2 mohla rovnou zabalit.

Podobné správní řízení by ale bylo asi velmi komplikované, protože každé rádio má těch licencí mnoho. Vlastně skoro na každou jednu frekvenci vyjma slabých dokrývačů je udělená samostatná licence…

To odnětí by zřejmě ani nešlo udělat, protože by nebylo jasné, kterou licenci lze odebrat, a která je ještě takříkajíc „v limitu“. Ale podobný problém nastane i u relicencování. Každé rádio má na každou frekvenci jiné termíny, jinou platnost, protože frekvence i licence se udělovaly postupně. Takže v tom zákoně by se stejně muselo něco změnit, aby vůbec to relicencování mohlo proběhnout, protože podle současného zákona to moc nejde.

Na závěr se ještě stručně vraťme k ustanovením diginovely, které by měly z vašeho pohledu zůstat zachované, aby se s ní rozhlasový trh ztotožnil jako s celkem. Která to jsou?

Jestli chceme nacpat peníze a úsilí do digitalizace, potřebujeme aby byl čistý stůl v legislativě a aby zákon byl jednoznačný a bezproblémový. To znamená, zákon musí jednoznačně zlegalizovat lokální odpojení programu na celoplošných stanicích, které je dnes podle někoho sporné, ale existuje to tady od roku 1993, a zatím se žádný soud nevyjádřil ve smyslu, že by to bylo protizákonné. Jenže je potřeba to jednoznačně upravit. Další problém je s reklamou – není jasné, jestli se reklama bere jako součást programu nebo ne. Sama RRTV se k tomu staví různě. Když kontroluje podíl hudby a mluveného slova, tak z toho reklamu vynechá, takže ji za součást programu nepovažuje. Jenže najednou, když jde o lokální odpojení reklamy, tak Rada začíná tvrdit, že to program je. Takže přímo do zákona je třeba vnést jednoznačnost i v tomto bodu. To samé platí o lokálním odpojení programu jako zpravodajství a dalších součástí.

A jak vyřešíte kumulované vlastnictví menších rádií a jejich zařazení do sítí?

Určitě je potřeba jasně stanovit hranice pokrytí, aby subjekty s kumulovaným vlastnictvím mohly žít v klidu, a rozvíjet se. Rada na jedné straně některým subjektům vzkazuje, že jsou z hlediska zákona pokrytím přes limit, ale přitom je neváhá připustit do licenčního řízení o nové frekvence, a vyžádat si od nich patnáctitisícový správní poplatek za účast v řízení. To je opravdu nešťastné. A ještě je pro trh důležitá možnost síťování stanic, tedy spojování, protože to je ekonomická nevyhnutelnost. Musíte si uvědomit, že roce 2009 půjde do rozhlasového trhu možná i o polovinu národních peněz méně, než před dvěma léty. Rádia budou mít podstatně nižší příjmy, takže potřebují šetřit, snižovat náklady. Výpadek příjmů na celostátním trhu si můžou částečně kompenzovat prodejem reklamy v regionech a jejím odpojováním, i proto je lokální odpojení nevyhnutelné. A samotné síťování je zase nevyhnutelné pro jejich ekonomiku, protože nižší příjmy si budou vyžadovat úsporu nákladů a není možné očekávat, že se v regionech uživí plnohodnotné nezávislé stanice, jako tomu bylo v minulosti.

BRAND24

Autor rozhovoru je šéfredaktorem státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Projde návrh rozhlasové diginovely parlamentem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl šéfredaktorem severu Digitálně.tv, oficiálního státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání. V minulosti vedl internetové deníky RadioTV.cz a RadioTV.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).